Archiv rubriky ‘Ostatní’

Růst krystalů pro lepší léky

Na ISS začne tento týden výzkum, který má za úkol vylepšit růst krystalů v pozemských podmínkách. Poznatky nasbírané při této zkoušce by v budoucnu mohly urychlit vývoj léků, z čehož by profitovalo lidstvo na celé planetě. Experiment se zaměří na látky, kterým se říká proteiny, nebo chcete-li bílkoviny. Jde o mimořádně důležité sloučeniny, které hrají v organismech klíčovou roli – tvoří drtivou většinu hmoty živých organismů, bez nich by těla nedokázala regulovat své vnitřní procesy, opravovat chyby, nebo se chránit. Mnoho proteinů je moc malých na to, abychom je mohli prostudovat pod mikroskopem – přichází proto ke slovu jejich krystalizace, která pomáhá určení jejich trojrozměrné struktury.

Horní část SLS pod tlakem

Pravidelní čtenáři už vědí, že máme rádi infografiky. Oceňujeme přístup jejich tvůrců, kteří dokáží dát zajímavým informacím svěží vzhled, který zaujme i širokou veřejnost. Infografiky jsou vlastně jakousi esencí popularizace – jak veřejnosti srozumitelně a hravou formou předat zajímavé informace. Proto se čas od času pustíme do překladu nějaké infografiky, abychom mohli informace v ní obsažené předat i čtenářům, kteří mají s angličtinou problémy. Dnes se tedy podíváme na to, v čem spočívá strukturální zkouška horní části SLS, na Marshall Space Flight Center v Huntsville, stát Alabama.

Beztíže možná svědčí kmenovým buňkám

Zkuste si představit svět, ve kterém mohou lékaři využívat rozsáhlé zdroje lidských kmenových buněk, aby mohli léčit mrtvici, nebo jiné nemoci. Na ISS se proto výzkum zaměřuje i tímto směrem. Cílem je ověřit, zda se kmenové buňky ve stavu mikrogravitace množí rychleji bez toho, že by trpěly nějakými vedlejšími efekty. Lékaři by potřebovali stovky milionů kmenových buněk, ale momentálně neexistuje způsob, jak vyrábět taková množství. Dřívější výzkumy ale naznačují, že by se těmto buňkám mohlo dobře dařit ve stavu beztíže. A protože věda má k dispozici ISS – laboratoř v mikrogravitaci – byla by velká škoda toho nevyužít.

Pohled pod kůži: Juno (konstrukce)

Po delší době opět přichází nový díl našeho nepravidelného seriálu Pohled pod kůži, který se snaží maximálně rozebírat technologické řešení konstrukce nejrůznějších kosmických sond. Každému kosmickému průzkumníkovi věnujeme několik dílů, přičemž v každém se věnujeme jiné části. Dnes otevíráme kapitolu nové sondy. Řeč bude o nejnovějším průzkumníkovi Jupitera, americké sondě Juno. A jak už je v našem seriálu zvykem, začneme základními informacemi o samotné konstrukci hlavních systémů sondy. V příštím díle nás bude čekat přístrojové vybavení.

Enceladus má další záhadu

Saturnův ledový měsíc Enceladus připravil badatelům další nečekané překvapení. Analýza dat ze sondy Cassini umožnila vznik nové studie, která vyšla ve vědeckém magazínu Nature Astronomy. Tato studie ukazuje, že jižní pól Enceladu je pár metrů pod povrchem teplejší, než jak naznačovaly dosavadní modely. Z dřívějších pozorování už víme, že se pod ledovou krustou na jižním pólu nachází podpovrchový oceán kapalné vody. Ten by neměl být globální jako na jupiterově Europě, ale izolovaný v oblasti jižního pólu. Vědci nyní spekulují, že by spolu oba objevy mohly nějak souviset. Nabízí se myšlenka, že by se tento zásobník vody mohl nacházet jen pár kilometrů pod povrchem, tedy mnohem blíže, než se dříve předpokládalo.

Perfektní bezoblačná Evropa z družice Sentinel 2A

Oblačnost je přirozenou součástí atmosféry, ale když chcete snímkovat Zemi z oběžné dráhy, velmi často Vám budou mraky překážet, protože zakrývají výhled na povrch. Stejný problém řeší i specialisté, kteří pracují s daty z družice Sentinel 2A. Nabízí se pochopitelně možnost, jak tento problém vyřešit – mraky se pohybují a pokaždé zakrývají jiné místo. Stačí tedy v počítači fotky stejného místa spojit a využít pouze výřezy, kde mraky nejsou. To může fungovat v malém měřítku, ale při rozměrech Evropy už musí pomoci počítače.

Na vlastní oči: Raketa Falcon 9 vzlétla a obnova největší komerční satelitní sítě Iridium začala!

14.1.2017 na Vandenbergově letecké základně v Kalifornii panovalo i na místní poměry až neskutečně pěkné počasí a bylo prakticky bezvětří, jakoby příslib na znamení toho, že tolikrát v minulosti odkládaný start se dnes rušit z důvodu počasí nebude. Startovní okno pro raketu Falcon 9 s deseti novými satelity Iridium NEXT je naprosto minimalistické, jakékoliv sebemenší zdržení znamená odložení celého startu o den.

Pohled pod kůži: OSIRIS-REx (návratové pouzdro)

Dnešním dílem zakončujeme čtyřdílnou sérii věnovanou sondě OSIRIS-REx. V minulých dílech jsme rozebrali základní konstrukci této sondy, její vědecké přístroje i samotný odběrný mechanismus. Dnes si posvítíme na poslední důležitou část této kosmické sondy, pouzdro, které dopraví na zemi odebrané vzorky regolitu z asteroidu Bennu. A kdo zná náš seriál pohled pod kůži, ten už ví, že půjde o pokud možno co nejpodrobnější rozbor, jaký se z veřejně dostupných zdrojů dá získat. Pokud tedy chcete vědět, jaká je konstrukce tohoto pouzdra, jste na správném místě.

Patálie s prachem na ISS

Všichni máme doma prach, který se usazuje na poličkách, skříních a různých dalších místech. Stačí vzít vysavač a prach je pryč. Ale na ISS je to složitější – i tady je samozřejmě všudypřítomný prach, ale tyhle drobné částice se kvůli stavu mikrogravitace nikdy neusadí – pořád poletují vzduchem. To je samozřejmě problém pro astronauty, kteří zde mají žít a pracovat. Prach se jim může dostat do očí a nosu, kde způsobí podráždění nebo alergickou reakci. I když se na stanici používají účinné filtry a astronauti pravidelně provádí činnost podobnou vysávání, zatím nikdy zde neproběhl výzkum zaměřený na drobné vzdušné částice.

Všechny novinky o SpaceX na jednom místě

SpaceX je fenomén. Firma, která dokázala zaujmout i lidi, kteří se o kosmonautiku nezajímají, prostě táhne. Lidé mají zájem se dozvědět všechny novinky, které se této společnosti týkají a tak se nemůžeme divit, že se objevil nápad tuto poptávku nasytit. Před několika dny se na internetu objevil nový web s krátkým a dobře zapamatovatelným názvem – elonx.cz. Na stránkách jsou k dispozici jednak články o startovních rampách, nebo přistávacích plošinách, které SpaceX používá, ale je zde i prostor pro krátké aktuální zprávy zaměřené na horké novinky, kterých kolem této firmy není nikdy málo.