Archiv rubriky ‘Ostatní’

Rosetta měla štěstí na zajímavý výtrysk

Od konce mimořádně úspěšné evropské mise Rosetta už uplynul více než rok, ale data, která tento průzkumník nasbíral během několik let dlouhého obíhání kolem komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, budou vědci analyzovat ještě mnoho let. Nejnovější publikovaná zpráva se věnuje situaci z loňského roku, kdy evropská sonda sledovala doslova prachovou fontánu. Vědci si už delší dobu kladou otázku, co vyvolalo a pohánělo tento jev? Aktuálně se odborníci přiklání k tomu, že mechanismus byl poháněn v nitra jádra – možná došlo k uvolnění dávných dutin s plynem nebo podpovrchovým ledem. Bylo 3. července roku 2016 a do konce mise Rosetty zbývalo ještě několik měsíců a kometa se již vzdalovala od Slunce, od kterého byla půl miliardy kilometrů daleko.

Našla Dawn pozůstatky dávného oceánu?

Tento obrázek tvoří počítačová vizualizace sondy Dawn, která je však zasazena do skutečného snímku trpasličí planety Ceres, který pořídila sonda Dawn.

Na mnoha místech trpasličí planety Ceres se nachází minerály obsahující vodu, což by mohlo naznačovat, že tento svět mohl mít v dávné minulosti globální oceán. Ale co se s ním stalo a je možné, že by se na Ceres stále nacházela kapalná voda? Dvě nové studie založené na údajích, které naměřila sonda Dawn, se snaží přinést odpovědi na tyto dvě palčivé otázky, které mohou být zajímavé i z hlediska vývoje celé sluneční soustavy. Vědci zjistili, že kůra na Ceres je tvořena směsí ledu, solí a hydratovaných materiálů, které byly zapojeny do dávné a možné i geologicky nedávné aktivity. Stejně tak se zdá, že tato kůra nejvíce odpovídá přítomnosti dávného oceánu. Druhá studie částečně z té první vychází a předpokládá existenci měkčí a snáze deformovatelné vrstvy pod tuhou povrchovou kůrou, což by mohla být známka přítomnosti zbytků kapaliny, která tu zůstala jako pozůstatek po dávném oceánu.

Michael Coats – Přes překážky ke hvězdám

Michael Lloyd Coats se narodil 16.1.1946. Navštěvoval Ramona High School v Kalifornii a pokračoval ve studiích na Námořní akademii Spojených Států, kde získal i svůj první doktorát. V září 1969 byl přidělen k Námořnímu letectvu a po výcviku byl dislokován k letadlové lodi USS Kitty Hawk, kde sloužil od srpna 1970 do září 1972. Provedl odtud celkem 315 bojových misí během Války ve Vietnamu. Po skončení tohoto válečného konfliktu prošel dalším pilotním výcvikem a stal se z něj testovací pilot pro letouny A-7 a A-4. V letech 1976-1977 pracoval jako testovací pilot u námořnictva a odtud vedla jeho cesta do výběrového programu NASA. Astronautem se stal v srpnu 1979. Nejdříve byl v záložní posádce STS-4, poté fungoval jako CapCom pro let STS-4 a STS-5. Poprvé se podíval do vesmíru v roce 1984 s osádkou STS-41-D. Byl to ale nervy drásající debut, protože se letělo poprvé s raketoplánem Discovery a start byl během dvou měsíců třikrát odložen – jednou dokonce kvůli požáru. Posádku tehdy tvořili Henry Hartsfield, Michael Coats, Judith Resnick, Steven Hawley, Richard Mullane a Charles Walker. Během letu vypustili družice SBS 4, Leasat 2 a Telstar. V únoru 1985 byl nominován jako velitel STS-61-H, tato mise však byla zrušena po tragické nehodě Challengeru.

Budeme létat skrz červí díry nebo s warpovým pohonem?

Nedávné pozorování čtvrtého případu splynutí černých děr pomocí gravitačních vln ukazuje začátek intenzivního studia těchto objektů. Mohla by vést k poznání vlastnosti jejich horizontů a průlom v testech gravitačních teorií a možná i cestu ke kvantové gravitaci. Tyto znalosti jsou kruciální pro rozhodnutí, zda bude možné využívat k mezihvězdnému cestování černé díry nebo warpový pohon. Podívejme se na toto téma podrobněji.

FOTO: Setkání s americkou astronautkou

Americké centrum v Praze uspořádalo 26.09.2017 setkání s astronautkou Dorothy “Dottie” Metcalf-Lindenburger, která letěla na misi STS-131 jako letový specialista. Nejdříve nám popovídala o svém dětství, studiu a výcviku astronautů. Poté o letu a pobytu na ISS. V diskuzi pak odpověděla na otázky o své rodině i ISS. Na závěr pak přidala kupu autogramů, i fotek na památku. Ačkoli setkání nebylo překládané, připravené fotky a videa vypověděla dost a i při výkladu jste viděli nadšení a radost z pobytu ve vesmíru. Dottie mě velmi mile překvapila a potěšila nejen svou vstřícností a ochotou ale i svým půvabem. Budete-li mít možnost se s ní setkat, mohu vám setkání jen doporučit.

Družicové platformy pro každou příležitost

Společnost Lockheed Martin připravila povedené shrnutí svých čtyř družicových platforem, kterými pokrývá široké spektrum kosmických pomocníků. Od lehké série LM-50 až po těžkou LM-2100. V dnešním článku se podíváme na to, čím se od sebe jednotlivé platformy liší a pro jaké účely je která platforma určená. Některé se hodí pro nízkonákladové mise, jiné zase cílí na opravdu bytelný provoz. Rozdíly jsou ve velikosti družic, energetické náročnosti, ale i v tom, co má daná družice za úkol.

Jak ulovit fotku Dragonu

Kosmická loď Dragon se v neděli odpoledne našeho času vrátila na Zemi, když přistála do vln Tichého oceánu západně od Kalifornie, čímž skončila mise SpaceX CRS-12. Kosmické plavidlo vylovila loď na palubu a zamířila s ním do přístavu Los Angeles (San Pedro). Využili jsme tedy služeb Michaely Pavlik, manželky Davida Pavlíka, který pracuje ve SpaceX a požádali ji, zda by nemohla vyrazit na místo. Cílem měl být kromě fotografií i návod pro případné zájemce, kteří by se při návštěvě Kalifornie chtěli podívat, jak vypadá manipulace s Dragonem po vyložení na pevninu. Jenže se to trochu zkomplikovalo.

Spoluorganizujeme setkání fanoušků SpaceX!

Vážení čtenáři, náš portál ve spolupráci s webem ElonX.cz a Fakultou Elektrotechnickou ČVUT pořádá unikátní neformální setkání fanoušků SpaceX v Praze. Akce nazvaná „David Pavlík: zkušenosti ze Silicon Valley“ proběhne ve středu 18. října od 18:00 v Praze na adrese Karlovo náměstí 13. Jak již název samotné akce napovídá, kromě setkání fanoušků mezi sebou půjde i o setkání s Davidem Pavlíkem, který pracuje ve SpaceX jako jediný Čech, ale už předtím prošel mnoha velkými firmami – Netflixem, Amazonem, či Microsoftem.

Přehled o každém soustu astronautů

Pokud držíte dietu, nebo jen chcete zdravější životní styl, možná používáte mobilní aplikaci, která pomáhá sledovat vše, co jíte. Aplikaci už používají miliony lidí po celém světě a nyní tento trend dorazil i do vesmíru. Evropští astronauti začali zaznamenávat svá jídla do tabletu, aby měli oni i řídící středisko jistotu, že přijímají správné množství živin. Ve vesmíru je správně vyvážená strava spojená s pravidelným cvičením ještě důležitější než na Zemi – pomáhá totiž bojovat s negativními vlivy mikrogravitace na lidské tělo. Křehnutí kostí, svalová atrofie, vyčerpání zásob proteinů, tuků či vitaminu D – to jsou jen některá negativa letů do vesmíru.

Proč Curiosity do Marsu letos ještě nevrtala?

MSL vrtačka

Tuto jednoduchou otázku před nedávnem položil jeden pozorný fanoušek robotické mise MSL na diskusním fóru našeho portálu. Tento článek se na ni pokusí přinést poměrně netriviální, ale doufejme že zajímavou odpověď pro více čtenářů tohoto blogu. Poslední velký problém s vrtačkou na roveru Curiosity nastal 1.12. 2016 (sol 1536), kdy došlo k anomálií na drill feed mechanismu. Od té doby tato složitá vrtačka nepracuje, přičemž odborníci analyzují problém a snaží se najít vhodné řešení, které by mechanismus opět zprovoznilo.