Archiv rubriky ‘Ostatní’

Sentinel mapuje změny po zemětřeseních

Zemětřesení není nic jiného, než náhlé uvolněná energie, která byla dlouhodobě akumulována na místě styku litosférických desek. Při zemětřesení se tato energie uvolní a desky se vůči sobě posunou – ale většinou se ale jedná o změny v řádu milimetrů až centimetrů. Zdá se neuvěřitelné, že by takové změny mohly být změřeny s pomocí satelitu, který obíhá několik set kilometrů nad Zemí. Přesto je tomu tak. Evropská kosmická agentura před pár dny vydala video,které ukazuje úctyhodné schopnosti vloni vypuštěné družice Sentinel 1A.

Přehlídka skafandrů

úvodní obrázek

Skafandr je oděv, který neodmyslitelně patří ke kosmonautům již od počátků dobývání vesmíru. Neobešel se bez něj Jurij Gagarin a stejně tak se bez něj neobejdou současní kosmonauti. Během vesmírných závodů v šedesátých letech sice měl Sovětský svaz krátkou periodu letů do vesmíru bez skafandrů, ale naneštěstí se jim to vymstilo. První vesmírné skafandry používané jak v USA, tak v Sovětském svazu byly odvozeny od obleků výškových armádních pilotů. Ty dnešní již staví na zkušenostech svých předchůdců a pracuje se samozřejmě i na jejich nástupcích, které budou člověka omezovat ještě méně a umožní mu tak například větší rozsah pohybů, delší pobyt v nehostinném prostředí a větší volnost.

Cubesaty startují z ISS

Vzpomínky na výcvik

„Dnes máme s Terrym příhodně načasovanou výuku v JAXA. Teprve před několika hodinami byla japonskou robotickou paží (JEM RMS) z ISS vypuštěna skupina CubeSatů a náš dnešní trénink se týkal právě tohoto. Prováděli jsme podpůrné operace posádky při takovýchto vypuštěních satelitů. Vlastně to vypadá, že JEM RMS bude v nadcházejících letech vytížené vypouštěním nanosatelitů. Je to výborný způsob jak umístit malé a relativně jednoduché zařízení na oběžnou dráhu za dostupnou cenu!

Jak daleko je SOHO?

Slunce a jeho aktivitu sleduje mnoho sond. O některých, jako třeba o SDO, je slyšet relativně často, ale existují i tvrdí dříči, o kterých se skoro nemluví. Jedním z nich je i americká sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory), která se do vesmíru vydala na konci roku 1995! Jejím operačním prostorem je librační centrum 1 soustavy Slunce – Země, kam se před pár dny vydala sonda DSCOVR. Sice se říká, že bychom toto centrum našli 1,5 milionu kilometrů od naší planety,ale lidská mysl se s těmito jednotkami srovnává jen těžko. Není proto od věci si jednoduchou infografikou ukázat, jak daleko vlastně toto centrum leží.

Koloběh vody na ISS

Vzpomínky na výcvik

„Voda, voda, voda! Voda je na ISS extrémně důležitá a proto pravidelně kontrolujeme její kvalitu. Dnes jsem měla první ze série školení zaměřených na seznámení se všemi procedurami týkajících se odebírání vzorků vody a jejich analýzy, které budu provádět během svého pobytu na oběžné dráze. Tato úvodní hodina byla zaměřena na vybavení a logistické zázemí. Poněkud praktičtější aktivity budou v tréninku na programu později s tím, jak se bude blížit můj let.

Monitorování dýchacích cest

Vzpomínky na výcvik

„Dnes jsem se seznámila s přenosným měřícím systémem pulmonální funkce (Pulmonary Function System – PFS), což je zajímavý přístroj umožňující analýzu plynu vydechovaného subjektem. Někdy subjekt dýchá staniční atmosféru, jindy zase známou směs plynů obsahující metabolicky inertní sledovací plyn. PFS je potřeba pro nový experiment ESA ‚Monitorování dýchacích cest‘ (Airway Monitoring), který by měl začít během mého pobytu na ISS.

Buďte fanouškem #ISS

Sociální sítě jsou v dnešní době velmi výraznou součástí internetu a kosmické agentury, které se snaží na sebe upozornit, tento trend naštěstí zachytily. Fanoušci kosmonautiky se tedy díky Twitteru, Google+ nebo Facebooku mohou velmi rychle dozvědět o aktualitách a zajímavostech, které by jinak nestály za vydání kompletního článku na webu. NASA nyní přišla se zajímavým nápadem – pokud chcete dát najevo, že jste opravdovým fanouškem Mezinárodní vesmírné stanice, stačí použít v příspěvku hashtag #ISSfan.

Jakou roli hraje v satelitním závodu Greg Wyler?

V dnešním příspěvku se pokusím stručně objasnit pozadí závodů v oblasti vypouštění armády satelitů poskytujících levné internetové připojení. A to prostřednictvím zajímavé osobnosti, která figuruje již nějakou dobu v této oblasti a pokouší se poskytnout internet šířený vzduchem oblastem, kde není možné vést připojení přes dráty. Tou osobu je veřejnosti ne příliš známý Greg Wyler (45).

V Columbu vám uniká voda. Co uděláte?

Vzpomínky na výcvik

„Butch a já jsme dnes byli v tomto cvičeni během jedné z našich lekcí specialistů modulu Columbus. Nejdříve si ale řekněme, proč máme vodní potrubí nejen v Columbu ale i v celém zbytku stanice kromě ruského segmentu. Je to kvůli chlazení našeho vybavení! Kromě toho tak také chladíme vzduch uvnitř stanice díky určeným tepelným výměníkům – je to naše klimatizace. Vzpomeňte si, jak se může zahřát váš počítač a nyní si představte, kolik tepla produkujeme na ISS s tolika počítači a dalšími elektromechanickými komponenty! Všechno toto teplo je odebíráno chladící vodou, poté je přepraveno do externího čpavkového potrubí a vyzářeno do vesmíru skrze radiátory.

Poprvé na kometě – už příští týden v Plzni

Ode dneška přesně za týden – ve čtvrtek 22. ledna v 17:30 začne v plzeňském Techmania Science Center, přesněji v jeho 3D planetáriu moje přednáška s názvem “Poprvé na kometě”. Jak už název napovídá, řeč bude o historickém přistání pouzdra Philae. Kromě toho se budeme věnovat celé misi sondy Rosetta, od původních vizí, přes změny plánů až po dlouhou cestu Sluneční soustavou. Nevynecháme ani základní informace o historii výzkumu komet, nebo o tom, proč jsou komety pro vědce tak zajímavé.