Archiv rubriky ‘Ostatní’

Letecké linky z vesmíru

Umělecká představa družice Proba-V na oběžné dráze

Evropská sonda Proba-V, jejímž hlavním úkolem je monitorování světové vegetace umí plnit i jiné úkoly – třeba díky zařízení pro zachycování radiových zpráv může přijímat automatická hlášení o poloze letounů – tzv. ADS-B zprávy. Tyto zprávy obsahují informaci o poloze, rychlosti a výšce stroje. Za dva roky na oběžné dráze družice zachytila více než 25 000 000 těchto hlášení od více než 15 000 různých letadel. Zpráv nemůže být více, protože družice zachytí signály pouze z oblasti o rozměrech 1500 x 750 kilometrů. Přesto je už teď Proba-V v tomto směru celosvětovou jedničkou. V budoucnu se možná bude letecký provoz řídit a monitorovat pomocí konstelace družic na oběžné dráze – Proba-V se potom bude považovat za průkopníka tohoto oboru.

Přehled záchranných systémů kosmických lodí

Launch Escape System

Ve středu jsme mohli sledovat úspěšný pad abort test nové pilotované lodi Dragon 2 americké společnosti SpaceX. Jak je našim pravidelným čtenářům jistě známo, Dragon používá k úniku od nebezpečné rakety motory Super Draco, které ale navíc slouží i orbitálním manévrům a brzdícímu zážehu před návratem do atmosféry. SpaceX se tak odklání od tradičních a osvědčených záchranných věžiček používaných u mnoha jiných vesmírných lodí a sází na znovupoužitelnost a všestrannost. Nejedná se však o jedinou výjimku. V průběhu více n-ež padesátileté historie pilotované kosmonautiky bylo k záchraně posádky využíváno i jiných způsobů, jak kosmonauty rychle dopravit mimo nebezpečí. Některé dokonce musely být použity i v ostrém provozu. V tomto článku se s námi můžete podívat na přehled všech těchto záchranných systémů.

Jak se vlastně jmenuje nová loď SpaceX?

Jak jsme psali už v článku, o výběru nového jména pro americkou raketu SLS, není jméno pro raketovou techniku podstatné, ale přesto se nevyplácí jej podceňovat. Druhým extrémem je, pokud se pro jednu techniku používá více jmen a nezaujatý divák v tom má potom v hlavě hokej. Vzorný příklad nám v posledních měsících předvádí společnost SpaceX okolo své nově připravované kosmické lodi. Rozhodli jsme se proto sepsat tento krátký článek, který se pokusí připomenout celou genezi názvu soukromé lodi.

Tikání z vesmíru

Vesmírné hodinky

Čas. Vždy se hodí mít o něm přehled a to obzvlášť v nepřirozeném prostředí jako je vesmír. Už na zápěstí prvního návštěvníka vesmíru se jedny hodinky podívaly na matičku Zemi z výšky. Netrvalo dlouho a dostaly se i za bezpečné stěny vesmírné lodě. Pojďme se spolu podívat na tyto neobyčejně obyčejné kousky poletující nám nad hlavami.

Školáci vyberou jméno pro SLS

Saturn – byl římský bůh zemědělství a sklizně, Ares – řecký bůh války, SLS – Vesmírný vynášecí systém. Kdo uhodne, co se do téhle trojice nehodí, dostane bludišťáka. U rakety je samozřejmě rozhodující, jak je postavená, jaké používá materiály a technologie, jak je spolehlivá a tak dále. Už Shakespeare říkal: “Co je po jméně? Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně.” Jenže v prostředí kosmonautiky dostává názor anglického velikána trhliny. Jméno pro raketu, nebo kosmickou loď je velmi důležité, protože pak se dá tato technologie mnohem lépe marketingově uchopit a lety do vesmíru se pak pro veřejnost popularizují mnohem lépe.

V útrobách Columba

Vzpomínky na výcvik

„Vrátila jsem se z dovolené a jsem připravena na dva týdny výcviku na své domovské základně – v Evropském středisku astronautů v německém Kolíně nad Rýnem. Tento týden je zaměřen na evropskou vesmírnou laboratoř neboli modul Columbus. Nebudu vám ale povídat o vědeckých experimentech, které v Columbu probíhají, o těch si povíme jindy. Naše výuka se totiž zaměřuje na samotné systémy Columba od systému termoregulace přes zásobování energií až po datový management.

Jak zachytit nákladní loď

„Je víkend! Když se tak dívám na to, co mě čeká v příštím týdnu, jednou z největších událostí bude výuka sledování a zachycení s Butchem (mým kolegou Barrym Wilmorem). Výcvik ve sledování a zachycení připravuje členy posádky Mezinárodní vesmírné stanice na připojení lodí, které je na stanici navštíví, zejména tedy ty, kterým říkáme Free Flyers – to proto, že se k ISS nedokážou připojit autonomně. Nákladní lodě jako jsou HTV, Dragon a Cygnus na sobě mají kotvící trn, který je možné zachytit efektorem, který se nachází na konci robotické paže. Hned vedle tohoto trnu je terčík, díky kterému astronaut může všechno patřičně srovnat do roviny.

Původ jasných skvrn na Ceres? Tipujte!

Trpasličí planeta Ceres

Už když se před několika týdny americká sonda Dawn přibližovala k trpasličí planetě Ceres, tak všechny zaujaly neobvyklá jasná místa na povrchu. Šlo o světlé skvrny, jejichž původ zatím neznáme. Sonda teprve postupně klesá na nižší oběžné dráhy, které jí umožní prozkoumat nejen tyto pozoruhodné oblasti, ale také celou trpasličí planetu. Než vědci dostanou detailnější data, která by měla záhadu rozlousknout, může zatím veřejnost čile spekulovat. Jsou jasné skvrny způsobeny vulkanismem, nebo jde o odhalenou vrstvu ledu, není to třeba vrstva soli? Na webu JPL nyní mají čtenáři možnost hlasovat pro možnost, které nejvíce věří. K dispozici je šest kategorií – sopka, gejzír, hornina, led, sůl, případně “jiné”. K hlasování nepotřebujete žádnou registraci – stačí jen kliknout na možnost, která se Vám zdá nejpravděpodobnější. Jde o velmi originální nápad, jak mezi veřejností zpopularizovat misi sondy Dawn a dostat ji více do povědomí lidí.

Vylovení po nouzovém přistání do vody

Vzpomínky na výcvik

„Dnešek byl pro mě a Terryho mokrým začátkem týdne. Na první výuku dnešního rána jsme zamířili do Hydrolabu – velkého bazénu v Hvězdném městečku, kde se nacvičují především výstupy do volného kosmu. Tam jsme procvičovali procedury, které bychom museli provádět, kdybychom se Sojuzem přistáli do vody. Nacvičovali jsme bezpečné připojení v případě, že bychom po přistání museli být vyzvednuti do záchranného vrtulníku.

Periodické hodnocení fyzické zdatnosti astronautů

Vzpomínky na výcvik

„Jedna z hodin, které jsem v minulém týdnu absolvovala a o které jsem nic nenapsala, byl úvod do periodického hodnocení fyzické zdatnosti (PFE). PFE je na oběžné dráze pravidelně plánováno: první probíhá přibližně 14 dní po příletu na stanici a poté jednou za měsíc. Vybraným cvičebním strojem je CEVIS (Cycle Ergometer with Vibration Isolation System), který je nainstalován v americkém modulu Destiny. Členové posádky jsou s rotopedem CEVIS dobře obeznámení, protože na něm provádějí zhruba polovinu svého denního kardiovaskulárního tréninku – druhá polovina připadá na běžecký pás T2.