Archiv rubriky ‘Ostatní’

Prozkoumejte terén v okolí Curiosity

Moderní technologie dnes umožňují neuvěřitelné věci. Na internetu se například objevila 3D simulace povrchu Marsu v okolí vozítka Curiosity. Jako vstupní údaje se použila skutečná data ze sondy Mars Reconnaissance Orbiter a návštěvníci této stránky si mohou celou 3D animaci libovolně otáčet, zoomovat v ní a jako třešnička na dortu je tu i trojrozměrný model samotného vozítka včetně zobrazení ujeté trasy za poslední soly. Jelikož jsem v této aplikaci strávil již hezkou chvíli, napadlo mne, že by mohla zaujmout i naše čtenáře. Je to opravdu úžasný zážitek.

Paxiho dobrodružství jsou i v češtině

Fanoušci kosmonautiky vědí, že maskotem Evropské kosmické agentury je malý zelený mimozemšťan jménem Paxi. ESA této postavy využívá především na akcích, kde jsou přítomné děti, protože s popularizací vhodnou formou je potřeba začít včas. Na YouTube kanále Evropské kosmické agentury jsou krátká animovaná videa, ve kterých Paxi vysvětluje dětem třeba to, jak vypadá Sluneční soustava, nebo co vlastně dokázala sonda Rosetta. Ještě lepší zprávou ale je, že tento seriál má několik jazykových mutací, mezi kterými nechybí ani čeština! Tomuto nápadu dáváme velký palec nahoru a těšíme se i na další videa, která podobně povedeně zpopularizují kosmonautiku.

Slepte si průzkumníka asteroidu

Náš portál se snaží vycházet vstříc všem zájemcům o kosmonautiku. Máme tu podrobné články, které potěší zkušené znalce, ale moc dobře víme, že je potřeba pamatovat i na začínající fanoušky tohoto oboru. Proto čas od času zařadíme článek věnovaný právě jim. Dnes bychom Vás rádi informovali o povedeném papírovém modelu americké sondy OSIRIS-REx, která se v září vydá k asteroidu Bennu, který prozkoumá, odebere z něj vzorky a dopraví je na Zemi. Papírový model je jednoduchý, takže jej dokáží sestavit i mladší čtenáři. Přesto ale vypadá atraktivně, protože zachycuje sondu právě při nejdůležitější fázi mise – při odběru vzorků.

Globální topografie Merkuru

MESSENGER na orbitě Merkuru.

Americká sonda MESSENGER se do průzkumu Sluneční soustavy zapsala velmi výrazným písmem. S její pomocí jsme z oběžné dráhy prozkoumali planetu Merkur, která je k nám sice relativně blízko, ale vzhledem k blízkosti Slunce, jsme o ní věděli jen velmi málo. MESSENGER sice už svou mimořádně úspěšnou misi zakončil plánovaným nárazem na povrch planety, ale vědci stále zpracovávají data, která tato sonda naměřila. Nyní bylo možné představit globální mapu Merkuru, která ukazuje topografii. Stačí krátký pohled a hned uvidíte, kde se na nejmenší planetě Sluneční soustavy tyčí hory, jak formované jsou krátery a podobně.

HDBR – Na Mars přes postel

Zatímco fyziologické účinky krátkodobého pobytu člověka ve v prostředí mikrogravitace, jsou díky misím raketoplánů, či pobytu lidí na kosmických stanicích, relativně dobře popsány, vliv dlouhodobého pobytu ve vesmíru s sebou nese stále mnoho otázek. Nejdelší souvislý pobyt na oběžné dráze absolvoval Valerij Poljakov (437 dní). Nejnovějšími „rekordmany“ jsou v tomto ohledu Scott Kelly a Michail Kornienko, kteří na ISS strávili souvisle 340 dní. Je jasné, že z hlediska potřeb dlouhodobých kosmických misí, trvajících déle, než 3 roky, jako by tomu bylo např. u misí na Mars, jsou dispozici údaje, získané jen od malého počtu testovacích „subjektů“ a čas, který tito astro/kosmonauti ve vesmíru strávili, také není dostatečný. A tak přicházejí ke slovu analogové simulace, jako jsou relativně levné a dobře řiditelné bed-rest studie – neboli studie vlivu dlouhodobého uložení člověka na lůžko, které mají velký význam také z hlediska klinického medicínského výzkumu – tedy pro péči o nás, běžné pacienty.

Chcete pracovat v Kourou?

Otázka v nadpisu je možná zbytečná. Na náš web velmi pravděpodobně nechodí nikdo, kdo by o této možnosti ani jednou v životě, byť jen teoreticky, nezapřemýšlel. Kosmodrom Evropské kosmické agentury ve Francouzské Guyaně leží na pobřeží Atlantiku a proto mají zdejší zaměstnanci postaráno o atraktivní pracovní prostředí. Nyní se nabízí možnost zařadit se na 18 měsíců do týmu, který se stará o provoz kosmodromu. Ano, čtete správně – kdokoliv z Vás, čtenářů, se může ucházet o pracovní místo na evropském kosmodromu – konkrétně jde o post elektroinženýra se specializací na telekomunikační sítě. Je k tomu ale samozřejmě potřeba splnit několik podmínek.

Dragon se už dokáže zachránit

Raketa Falcon exploduje, ale loď Dragon ve zdraví odlétává pryč (viz šipka)

Všichni ještě máme v paměti záběry z 28. června loňského roku. Raketa Falcon 9 vynášela k Mezinárodní vesmírné stanici sedmou zásobovací loď Dragon, ale ve 150. sekundě cesta na oběžnou dráhu skončila. Místo rakety se na monitorech objevil jen oblak rozptýleného paliva a okysličovadla. Raketa se rozpadla kvůli vadnému držáku heliové nádrže ve druhém stupni a na několika snímcích bylo vidět, jak se v mraku objevil nenápadný tmavý objekt. Jak se podařilo divákům rozklíčovat, opravdu šlo o kosmickou loď Dragon.

Pohled pod kůži: EDM/Schiaparelli (konstrukce)

Pokaždé když na našem blogu rozjíždíme nový seriál, zažíváme při jeho premiéře velkou trému, jak bude našimi čtenáři přijat. Čím rozsáhlejší daný projekt je, tím je pochopitelně tréma větší. Stejné pocity nás provázely i u rozjezdu seriálu Pohled pod kůži, ale jak první, tak i druhý díl, které se věnovaly sondě Trace Gas Orbiter, měly skvělé ohlasy, za které Vám děkujeme. Dnes Vám tedy přinášíme díl s pořadovým číslem tři a jeho náplní bude rozbor základní konstrukce zařízení EDM, které letí k Marsu společně se sondou TGO. V příštím díle se pak můžete těšit na vědecké přístroje na palubě EDM.

Nafukovací modul snadno a přehledně

Pokud se vše podaří, vydá se už zítra k Mezinárodní vesmírné stanici kosmická loď Dragon. Jejím asi nejsledovanějším nákladem bude nafukovací modul BEAM, který se ve druhé polovině měsíce připojí ke stanici, aby se v polovině června nafouknul, čímž začne dvouletá zkouška, při které se bude studovat, jak si modul vede. V dnešním článku Vám přinášíme povedenou infografiku, která jednoduchou formou seznamuje veřejnost s tímto novým typem kosmické techniky, který má před sebou slibnou budoucnost. Jelikož byla grafika v angličtině, rozhodli jsme se ji pro naše čtenáře přeložit.

Téměř tři miliony snímků Země zdarma

Už od roku 1999 krouží kolem Země americká sonda Terra, která se zaměřuje na snímkování Země. Na její palubě bychom našli pět vědeckých přístrojů, přičemž dnes nás bude nejvíce zajímat ASTER (Advanced Spaceborne Thermal Emission and Reflection Radiometer), který vznikl v Japonsku pod křídly tamního ministerstva pro ekonomiku, obchod a průmysl (METI). Tento přístroj měl původně pracovat po dobu pěti let, ale stále jej nepotkala žádná závažná vada a satelit i jeho přístroje tak už fungují více než 16 let. Nyní se ale objevila výrazná změna v metodice nakládání s daty.