Archiv rubriky ‘Ostatní’

Jemné mraky na Marsu

Rover Curiosity nasnímal svými kamerami jemné mraky, které připomínají pozemské ledové mraky typu cirrus. Samotný rover už dříve pořídil fotky těchto útvarů, stejně tak i jiné mise včetně landeru Phoenix, ale tentokrát byly mraky nejlépe vidět. Inženýři tentokrát použili kamery NavCam, aby pořídily dvě sady po osmi snímcích nebe během marsovského rána. První sada fotek vznikla když kamera mířila téměř přímo vzhůru, při druhé pak rover hleděl k jižnímu obzoru. Na obou sériích byly vidět pohyby mraků, které ještě vynikly po obrazových korekcích snímků. Když pak rover ten samý den pohlédl stejnými kamerami k obloze v poledne, nebylo už po mracích ani vidu.

Kosmická noc v Praze

Zajímá Vás, proč kosmické agentury věnují tolik pozornosti snímkování Země? Máte dojem, že nasbíraná data nemají žádný vztah k běžnému životu? Nebo by Vás naopak zajímalo, kde všude se dají tyto údaje využít? Zkrátka a dobře – ať už Vás ohledně snímkování Země zajímá cokoliv, rádi bychom Vás upozornili na akci, která je věnována právě přínosům, které mají družice sledující Zemi. SPACE NIGHT zaměřená na tento obor proběhne už 15. srpna v Praze, přičemž akce začíná o půl šesté večer.

Polární záře na Saturnu

Ozdobou noční oblohy bývá jev, který z našich zeměpisných šířek spatříme jen výjimečně. Stačí ale vycestovat k severu, navštívit třeba Skandinávii a máte velkou šanci, že na vlastní oči uvidíte barevné představení zvané polární záře. Hlavní roli v něm hrají nabité částice ze Slunce, které reagují s materiálem v horních vrstvách atmosféry. Molekuly plynů se pak doslova rozsvítí a na obloze umí vyčarovat působivé obrazce. Ale mohli bychom polární záře vidět i na jiných planetách? Na Saturnu určitě ano.

Akrylonitril na Titanu – cesta k životu?

V minulých měsících bylo kolem objevů v rámci hledání mimozemského života slyšet hlavně o ledových světech. Prim přitom hrály zprávy ze Saturnova měsíce Enceladu a Jupiterovy Europy. Nový objev se však zaměřuje na Saturnův měsíc Titan. Odborníci z NASA na něm totiž s definitivní jistotou potvrdili existenci akrylonitrilu. Přítomnost této látky v atmosféře měsíce znovu posílila dřívější spekulace o tom, že by Titan mohl poskytovat vhodné podmínky pro vznik života. Paradoxně k tomu může pomoci látka, která je pro nás jedovatá a karcinogenní.

Teleskop WISE si posvítil na dlouhoperiodické komety

Komety, jejichž oběh kolem Slunce trvá déle, než 200 let se studují mimořádně obtížně. Většinu času totiž stráví ve vzdálených částech sluneční soustavy, takže mnoho dlouhoperiodických komet se k naší hvězdě během lidského života nikdy nepřiblíží. Pak jsou tu komety, které ke Slunci cestují z Oortova oblaku, skupiny ledových těles, která začíná zhruba 300 miliard kilometrů od Země. Jejich oběžná doba se může počítat na tisíce, nebo i miliony let. Pochází totiž z oblasti, kterou nazýváme Oortův oblak a která leží na tom nejvzdálenějším okraji sluneční soustavy.

Tajomný špión pri ISS

Keď sa povie 1. mája 2017, mnohí fanúšikovia kozmonautiky si istotne spomenú na štart rakety Falcon-9 s misiou NROL-76, po ktorom mohli sledovať efektné zábery na pristátie prvého stupňa na Myse Canaveral. Počas tohto pristávania však mimo svetiel reflektorov pokračoval druhý stupeň v plnení primárneho cieľa tohto štartu, ktorým bolo vynesenie tajného nákladu pre americkú vojensko-spravodajskú agentúru NRO (National Reconnaissance Office). Nebolo nič nové, že štart pre túto agentúru, ktorá má na starosti flotilu amerických špionážnych satelitov všemožného druhu obostierali od začiatku veľké tajnosti, o akýchkoľvek technických detailoch nákladu, či misie, ktorú má plniť nepadlo v oficiálnych prehláseniach ani slovo, oficiálne utajená bola aj jeho plánovaná dráha či dokonca mená pracovníkov SpaceX, ktorý sa podieľali na jeho integrácii s raketou. Neskôr po štarte bolo zverejnené len toľko, že bol plne úspešný a zo strany NRO už nasledovala len nepreniknuteľná hradba skalopevného ticha. Avšak tajomný príbeh nákladu z misie NROL-76 sa týmto len začínal…

Zajímavosti o JWST od NASA v češtině

Dalekohled Jamese Webba

Náš jazyk rozhodně nepatří mezi nejrozšířenější na světě. Proto potěší, když se s češtinou setkáme na místech, kde bychom to příliš nečekali – třeba na webu NASA. Agentura se rozhodla, že rozšíří informace o chystaném dalekohledu Jamese Webba do celého světa a proto připravila stránku se základními informacemi o tomto teleskopu hned v několik jazycích. Kromě Katalánštiny, tradiční a zjednodušené čínštiny, dánštiny,nizozemštiny, angličtiny, estonštiny, finštiny, francouzštiny, němčiny, maďarštiny, italštiny, japonštiny, lotyštiny, norštiny, portugalštiny, ruštiny, španělštiny, švédštiny, či dothračtiny došlo i na češtinu. Takže ještě jednou připomínáme, že níže přiložený obrázek jsme nepřekládali, jako to děláme u infografiky. Níže přiložený obrázek přikládáme tak, jak jej NASA vystavila na svém webu. Je nám jasné, že informace obsažené v tomto obrázku nebudou pro naše tradiční čtenáře nové. Ale i tak věříme, že třeba začátečníkům může tento obrázek pomoci.

TOP5: Velvyslanci lidského pokolení

Pokud pomineme rádiové signály, které opouští naši soustavu rychlostí světla (a postupně se díky slábnutí ztrácí v přirozeném kosmickém šumu), máme tu ještě sondy, které opouští Sluneční soustavu a míří do mezihvězdného prostoru. Právem je můžeme považovat za velvyslance lidského pokolení. Nesou totiž různé formy zpráv pro případné nálezce. Můžeme je ale chápat i v širším měřítku – s jejich pomocí lidstvo prozkoumává vzdálené končiny svého hvězdného systému. V neposlední řadě pak povídání o těchto sondách pomáhá udělat si představu o neuvěřitelných rozměrech vesmíru. Při pohledu na to, jak dlouho jsou tyto sondy na cestě a na vzdálenost, kterou urazily, si lidé právem připadají nicotní před nekonečnou rozlohou vesmíru.

Výzkum na ISS ve znamení emulace,  neboli lidské „orgány na čipech“

Od okamžiku, kdy se na palubě Mezinárodní kosmické stanice usídlila první stálá posádka (2. listopadu 2000), až k dnešním dnům, byly na palubě této orbitální laboratoře realizovány stovky experimentů z nejrůznějších oblastí vědy. Podstatnou část tohoto výzkumu tvoří také experimenty z oblasti medicíny. Člověk by řekl, že za ta léta už musí být vše vyzkoumáno. Ale opak je pravdou. Objevují se stále nové a nové otázky a medicíně na ISS se otevírají další výzvy. Na co se tedy můžeme zanedlouho na palubě ISS těšit? V příštích několika letech bude výzkum v oblasti kosmické fyziologie člověka z velké části ve znamení tzv. emulace, neboli napodobování fyziologických pochodů pomocí tzv. tkáňových čipů.

Podivné klubko modrých nití?

Neděle je ideální čas pro klidné články, do kterých se můžete sami zapojit. Uhádnete, co je na úvodní fotce tohoto snímku? Vypadá to jako siločáry nějakého magnetu, nebo se díváme na nějaký mikroskopický snímek buněčných organel? Ale proč by taková fotka vycházela na webu, který se věnuje kosmonautice? Dáme Vám tři nápovědy – X, padající jablko, Starý kontinent. Správnou odpověď, která Vás možná překvapí najdete o několik řádků níže.