AstroForge
Startup AstroForge, který se zabývá těžbou z asteroidů, dokončil montáž své nejnovější družice DeepSpace-2, která bude vypuštěna koncem tohoto roku. Startup přitom využil poznatky z neúspěšné mise v loňském roce.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup AstroForge, který se zabývá těžbou z asteroidů, dokončil montáž své nejnovější družice DeepSpace-2, která bude vypuštěna koncem tohoto roku. Startup přitom využil poznatky z neúspěšné mise v loňském roce.
Společnost Axiom Space 4. června oznámila, že do svého nejnovějšího kola financování přidala více než 175 milionů dolarů, přičemž se k investorům společnosti připojila největší japonská banka.
Společnost Muon Space 3. června oznámila uvedení družicové platformy třídy Starship, která byla od základů navržena tak, aby splňovala požadavky rozvíjejícího se trhu s orbitálními datovými centry. První spuštění je plánováno na rok 2028 po zajištění zákazníků.
Společnost AST SpaceMobile očekává, že nedávná exploze na rampě společnosti Blue Origin zpozdí její konstelaci pro přímé přenosy dat do chytrých telefonů o tři až šest měsíců, uvedla investiční banka William Blair ve své výzkumné zprávě o akciích.
Společnost SpaceX plánuje v rámci své primární veřejné nabídky akcií získat nejméně 75 miliard dolarů, čímž by se hodnota společnosti zvýšila na více než 1,75 bilionu dolarů.
NASA stahuje návrh na přepracování své strategie přechodu z Mezinárodní vesmírné stanice na komerční stanice, který byl ostře kritizován společnostmi, které tyto stanice vyvíjejí.
Výzkumníci volají po zvýšené pozornosti a lepší ochraně před rostoucím zaváděním exotických materiálů do zemské atmosféry v důsledku opětovného vstupu družic do atmosféry, zejména v éře megakonstelací.
Společnost Voyager Technologies získá v rámci transakce v hodnotě až 300 milionů dolarů společnost Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly a opakovaně použitelná suborbitální zařízení.
Společnost Impulse Space získala 500 milionů dolarů na rozšíření výroby orbitálních transportních vozidel a dalších kosmických zařízení s cílem podpořit rostoucí komerční a vládní poptávku.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Mezinárodní vesmírná stanice se měla už před několika lety rozrůst o ruský laboratorní modul Nauka. První plány hovořily už o startu v roce 2007. Tento modul měl být ze všech ruských modulů nejpokročilejší a umožnit kosmonautům provádět na oběžné dráze nejrůznější vědecké experimenty. Jenže když se podíváme na ISS, žádný modul Nauka na ní nevidíme. A jak se zdá, tak tento stav bude trvat ještě hodně dlouho. V dnešním článku se zaměříme na peripetie, které se v posledních měsících a letech točí právě kolem ruského modulu Nauka.
Pokud jste si oblíbili náš nepravidelný seriál Cesty za kosmonautikou, je tu pro Vás připravený další díl,který by Vám v ideálním případě měl dát tip na nějaký zajímavý výlet, který má přímou spojitost s kosmonautikou. Dnešní článek bude balancovat na hraně tématu, kterému se věnujeme. Na své si přijdou i fanoušci vojenství – čekají nás nacistické bunkry, které za druhé světové války vyrostly ve Francii. Říká se, že budoucnost nikdy nemůže pochopit ten, kdo nepozná minulost. Proto se dnes zaměříme na absolutní provopočátky, kdy lidé začali pracovat technologiích, na jejichž základě vyrostla celá kosmonautika.
V posledních dvou dílech našeho seriálu o Evropské kosmické agentuře jste se mohli dočíst o dvou sesterských sondách k nejbližším planetám. Šlo o Mars Express a Venus Express, které si byli v mnohém podobné a především využívali stejnou platformu. K těmto dvěma planetárním průzkumníkům můžeme zařadit ještě třetí meziplanetární sondu. V předchozích článcích o ni byla několikrát řeč. Oba Expressy totiž používají množství jejích přístrojů, nebo přístrojů odvozených od těch, které pro ni byly určeny. Tou sondou je Rosetta. Dnes bychom napočítali bezmála deset let od jejího startu. Už téměř deset let putuje nekonečnou prázdnotou vesmíru, a kromě občasné kontroly systémů nebo korektivního zážehu, většinu času tráví v hibernaci. Celé uplynulé desetiletí stále jen čeká na svůj cíl, kterým je kometa – fascinující vesmírné těleso, které lidstvu ještě ani zdaleka neodhalilo všechna svá tajemství a čeká na náš dychtivý vědecký průzkum. Pojďme se tedy dnes v našem článku poohlédnout za nesmírně dlouhým putováním této kometární sondy a představme si ji trochu blíže.
Často slýcháme nářky o tom, jak je kosmonautika zbytečná, jak by se mohly velké investice do ní vkládané investovat do „něčeho jiného“ a tak dále. Těžko se takovým lidem vysvětluje, že nebýt kosmonautiky, nemohli by používat GPS, byly by problémy s internetem, voláním a sledováním televize. Ale dejme tomu, že bez těchto moderních vymožeností může člověk žít. Dnes si ukážeme, jaký má kosmonautika význam, když jde skutečně o život.
Dnešní článek bude tak trochu odlišný od těch, které na našem blogu většinou vycházejí. Každý den se Vám, čtenářům, snažíme přinášet aktuální zprávy z kosmonautiky, informujeme o nových objevech, technologických pokrocích, žel i o haváriích. Přesto bychom neměli zapomínat, že za všemi úspěchy a neúspěchy, za všemi raketami, sondami a vědeckými přístroji stojí lidé. Docela obyčejní lidé z masa a kostí, kteří jsou docela normální. Nejsou to chladně kalkulující roboti bez citu. Dnešní článek by tedy měl ukázat kosmonautiku v trochu odlehčenějším světle.
V předchozí části článku jsme se jak podívali na komety obecně, tak jsme se pokusili i zhruba načrtnout průlet ISONu periheliem s přibližným časovým nástinem. V této části se podívejme blíže na samotný průběh pozorování, především na konkrétní přístroje, jejichž pomocí se budou astronomická pozorování realizovat. Jestli bude současné pozorování průletu v něčem revoluční, tak to bude především v počtu observatoří a detektorů, ať už pozemních či kosmických, amatérských či profesionálních, které se na ISON budou v různé době zaměřovat. O takové technické výbavě se vědcům při posledním přiblížení Halleyovy komety mohlo jen zdát. Pojďme se proto na tento výčet podívat detailněji a vezměme to hezky popořadě.
Kosmonautika láká velké množství fanoušků po celém světě. Spousta z nás je odkázaná jen na fotografie a videa, jenže tato média, byť jsou sebekvalitnější, nemohou nikdy přinést to, co člověku dá osobní návštěva nějakého místa. Genius loci vás naplní a najednou vidíte skutečnosti známé z internetu v úplně jiných souvislostech. Jistě, někteří z vás mohou namítnout že na cesty za oceán nemají dost finančních prostředků. Ale nezapomínejte na to, že jsme součástí Evropské kosmické agentury a její střediska jsou na Starém kontinentu. Dnes se proto v našem seriálu podíváme na návštěvu technické centrály evropské kosmické agentury ESTEC u nizozemského města Noordwijk.
Edmund Halley by žárlil. Od posledního přiblížení komety (pojmenované po svém objeviteli) v roce 1986 snad nebyla mediální pozornost více věnována žádnému bludnému cestovateli z periferie sluneční soustavy, než se tomu děje teď s před více než rokem objevenou kometou C/2012 S1 ISON. A o to víc se k tomuto úkazu upíná pozornost profesionálů i laiků po zklamání z přehnaných očekávání první letošní komety C/2011 L4 PanSTARRS. Tak se to totiž s kometami bohužel má. Čekáte s otevřenou náručí a ono nic. A naopak – z nepovšimnuté události se může za pár měsíců stát nádherná podívaná. Proradné vlasatice s nepravidelnými drahami nám často připravují nejedno překvapení. Pojďme se na ně teď společně podívat.
Začalo to všechno (jako vždycky) úplně náhodně. Zhruba před půl rokem jsem při klasickém brouzdání webem a sledování, co je dnes nového, narazil na krátké sdělení: V rámci mezinárodního víkendu vědy pořádá CERN dny otevřených dveří. To by ještě nebylo tak vzrušující. V rámci běžného provozu je možné sjednat si za určitý poplatek prohlídku i s průvodcem. Ale už další věta mě nadzvedla ze židle. V rámci dvouleté odstávky bude mít laická veřejnost možnost dostat se i dolů do podzemí – přímo k detektorům.
Nepamatuji si ten okamžik přesně, ale rozhodnuto bylo okamžité. Na svém „miniblogu“ jsem informaci rozšířil s nápadem, že by mohlo jít o moc zajímavou výpravu kamarádů – takový malý výlet, jaký často lidé podnikají na víkend, když chtějí vypadnout z Čech, ať už za koupáním, sportem či hudebním koncertem. Překvapilo mě, jak nakonec všechno dopadlo. Ve finále se na pražské Ruzyni sešlo v to páteční odpoledne skoro patnáct lidí.
Když se řekne cestování za kosmonautikou, každý si většinou představí daleké putování do Ameriky, do Francouzské Guyany nebo na Bajkonur. Evropa mnoho lidí nenapadne. Přesto je tu nemálo míst, která by fanoušci kosmonautiky neměli opomíjet. I proto vznikl náš nový, nepravidelný seriál, který se pokusí čtenářům našeho blogu zprostředkovat informace o zajímavých turistických cílech, které mají vazbu na kosmonautiku. V prvním díle se podíváme na zoubek Technickému muzeu v německém Speyeru.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.