Archiv rubriky ‘Foto a video’

Thomasův fotokoutek 50

Bahamská modř je alternativou k Berlínské. Alespoň to tak vypadá při pohledu z ISS. Zdroj: flickr.com

Když se koncem dubna dostal na palubu Mezinárodní vesmírné stanice francouzský astronaut Thomas Pesquet, slibovalo to nálož opravdu zajímavých fotek. Realita předčila očekávání, a tak i když i ostatní kosmonauti produkují zajímavé příspěvky na sociálních sítích, volba padla na Thomasův specifický pohled na dění na ISS i na Zemi a na jeho textové komentáře. Důvodem bylo, že fotokoutek tu na našem serveru vycházel již v roce 2017, takže bylo na co navazovat. V dubnu tedy přišel třicátý díl obnoveného seriálu a dnes slavíme jubilejní padesáté pokračování. Jsme rádi, že tento seriál si své čtenáře našel a že hlasujete v anketách pod články. To využijeme ještě letos, až Thomas přistane zpátky na Zemi. Úvodní snímek ukazuje trochu bahamské modři, což je taková variace na tu berlínskou, ale Thomas by protestoval, že se nazývá pařížská modř. Každopádně z paluby ISS se to tak nějak může jevit.

Vesmírná technika: Výškové rekordy při pilotovaných kosmických letech

VT_2021_37

Kosmická loď Crew Dragon Resilience se při aktuální misi Inspiration4 pohybuje ve výšce 586,4 kilometru. To je o zhruba 166 kilometrů výše, než kde obíhá Mezinárodní kosmická stanice ISS. Ale pokud bychom si mysleli, že je to rekordní výška pilotovaného kosmického letu, pak bychom se velice mýlili. Absolutní rekord ve vzdálenosti od Země drží posádky lunárních misí Apollo, ale i když zůstaneme na oběžné dráze Země, stále tu jsou více než půl století nepřekonané rekordy.

Thomasův fotokoutek 49

Umění v zemědělství. Pole mohou připomínat leccos, třeba monoskop bývalé televizní stanice, když zrovna nevysílala. Zdroj: flickr.com

Opět po týdnu tu pro vás máme fotografie, které jsou různé, jenom ne nudné. Při jejich procházení se dozvíme, co zajímavého zažila sedmičlenná posádka stanice a navrch ještě poznáme, jaká krásná místa máme na naší Zemi. Za posledních sedm dní se na Thomasově Flickru urodilo tolik fotografií, že už jenom z nich vybírat, a popisovat je, byl úkol hodný osmihodinové směny astronauta. Byl to ale úkol vděčný, plný úsměvu a zaujetí. Nedávno jste hodně hlasovali pro snímek kulatých políček v poušti připomínající flitry na oblečení, a tak tu pro vás máme opět něco speciálního. Starší generace by mohla v úvodním obrázku vidět třeba monoskop televizního vysílání, když má právě přestávku. Opět se jedná o umělecké dílo zemědělců, kteří si pečlivě rozparcelovali krajinu, aby se všude dařilo tomu, co zrovna potřebují vypěstovat. A my můžeme poděkovat Thomasovi, že se i na takové drobné detaily umí zaměřit. A to ještě během týdne stihl kosmickou vycházku.

Vesmírná technika: Výzkum v pádových věžích, parabolických letech a výškových raketách

VT_36_2021

Ne každý vědecký experiment vyžadující prostředí mikrogravitace musí za každou cenu letět na oběžnou dráhu. Možnosti jsou pestré a vždy záleží na potřebách konkrétního experimentu. V minulých dílech jsme si stručně představili tři pozemní prostředky k navození podmínek snížené gravitace či mikrogravitace. Dnes se zaměříme na rozdíly mezi nimi, rozebereme si výhody a nevýhody jednotlivých typů a také si řekneme, které metody se hodí pro které vědní obory.

Thomasův fotokoutek 48

Oleg Novickij při zkoušce skafandru Orlan. Zdroj: flickr.com

Mezinárodní vesmírná stanice vyžaduje nejen údržbu zevnitř, ale i zvenčí. Zvláště nyní po příletu modulu Nauka navíc vzrostla potřeba prací na ruském segmentu. Nepřekvapí proto, že na úvodním snímku vidíme Olega Novického při zkoušce ruských skafandrů Orlan. Ruští kolegové tedy provedli jeden z mnoha výstupů s cílem postupně integrovat modul MLM-U (Nauka). Z vnitřku stanice jim asistoval americký astronaut Mark Vande Hei. Ostatní mezitím pokračovali ve vykládání Dragona a práci na experimentech. Výstup kosmonautů byl úspěšný, z čehož měli nejen oba Rusové radost. V článku je však dost prostoru i pro fantastické snímky povrchu naší Země. Opět to bude nálož kontrastů mezi obydlenými a neobydlenými oblastmi.

Vesmírná technika: Evropské výškové rakety

VT_2021_35

Také Evropa využívá možností, které nabízí výškové rakety. V uplynulých desítkách let se používaly různé typy s odlišnými rozměry, počtem stupňů, nosností i výškou doletu. Nejsilnější z nich, nazvaná MAXUS, dokáže nabídnout až 12,5 minuty stavu snížené gravitace, jelikož vystoupá do výšky až 750 kilometrů. Místem, odkud tyto suborbitální rakety startují, je švédská základna Esrange Space Center, kterou bychom našli u švédského města Kiruna.

Thomasův fotokoutek 47

Cargo Dragon CRS-23 vznášející se nad Zemí. Foto: Thomas Pesquet, zdroj: twitter.com

Vážení čtenáři, kteří nečtete Thomasův fotokoutek (omluvte neomalený protimluv). I pro vás tu máme něco zajímavého. Tedy, abyste si i vy něco odnesli z dnešní návštěvy našeho webu o kosmonautice, máme tu pro vás toto přivítání u příběhů z výšky 419 až 423 km, kde den trvá přibližně 92 minut a 59,3 sekundy (čísla platí k 1. září 2021). Už několik měsíců totiž sledujeme život několika lidí, kteří zažívají něco mezi 15 východy a 16 západy Slunce, nebo naopak, kdoví. Je to tím, že jejich koráb, Mezinárodní vesmírná stanice, obíhá Zemi rychlostí kolem 27 555 km/h. Škoda, že tam s nimi nejsme. Nebo vlastně ano, díky jejich fotografiím, videím a zážitkům, o něž se s námi dělí na sociálních sítích. A vy, naši milí čtenáři, kteří si fotokoutky otevíráte, vám děkujeme a nyní se už pojďme spolu podívat, co nového se za týden událo, a co zajímavého na povrchu Země astronauti nebo kosmonauti spatřili.

Vesmírné výzvy – srpen 2021

VV_2021_08

Na úvod srpnových Vesmírných výzev nás čeká reportáž o odkladu mise OFT-2. První sestavení vesmírného obra v podobě Super Heavy a Starship následuje hned poté. Dvě zásobovací mise k ISS a sice CRS-23 s NG-16 jsou námětem předposledního příspěvku. Na závěr se podíváme na jeden z nejvtipnějších startů v dějinách kosmonautiky, i když technikům od Rocket 3.3 asi do smíchu moc nebylo. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.

OBRAZEM: Plošina ASOG a její první první stupeň

Mořská plošina A Shortfall Of Gravitas (zkráceně ASOG) si v neděli dopoledne našeho času připsala premiéru, když na ní přistál první stupeň Falconu 9 z mise CRS-23. Plošina v tu dobu čekala zhruba 300 kilometrů od pobřeží a po nezbytné kontrole a zajištění nákladu robotem Octagrabber mohla vyrazit směrem do floridského přístavu. Jelikož to bylo poprvé, kdy tato nová plošina přivezla do přístavu první stupeň Falconu 9, čekalo na ni hned několik fotografů, kteří se se svými úlovky rádi pochlubili světu. V dnešním, článku tedy najdete několik nejlepších fotek, které byly pořízeny v uplynulých hodinách. A mimochodem náhledovou fotku má na svědomí Stephen Marr.

Vesmírná technika: Historie a současnost výškových raket

VT_2021_34

Výškové rakety pro kosmický výzkum provozovalo, provozuje anebo v brzké době plánuje provozovat téměř 30 států světa. V dnešním díle se zaměříme na to, jak k tomuto tématu přistoupili velcí hráči na poli kosmonautiky – Spojené státy Americké, Sovětský svaz (respektive Rusko) a Japonsko. U všech států se zmíníme nejen o jejich prvních zkušenostech s výškovými raketami, ale také o tom, jak tohoto prostředku využívají v současnosti.