ISS na konci srpna 2021 po příletu Cargo Dragonu v rámci mise CRS-23. Zdroj: forum.nasaspaceflight.com

Cargo Dragon CRS-23 vznášející se nad Zemí. Foto: Thomas Pesquet, zdroj: twitter.com

Cargo Dragon CRS-23 nad Zemí v noci. Foto: Thomas Pesquet, zdroj: twitter.com

Přiletájící nákladní Dragon z okénka toho osobního (Cargo Dragon mise CRS-23 za okénkem Crew Dragonu mise Crew-2). Zdroj: flickr.com

Zoom na Cargo Dragona mise CRS-23 vznášejícího se pod ISS. Zdroj: flickr.com

Širokoúhlý záběr Cargo Dragona mise CRS-23 vznášejícího se pod stanicí ISS. Zdroj: flickr.com

Cargo Dragon mise CRS-23 se blíží k dokovacímu portu ISS. Zdroj: flickr.com

Megan prožila výjimečný den. 🎂 A její narozeninový dárek? Vesmírná loď. Jak prosté a jednoduché – myslím, že je jediná na světě, kdo se tím může chlubit! Zdroj: flickr.com

Setkání a dokování proběhlo podle plánu a přechodová komora byla rychle otevřena, aby se nákladní loď mohla vyložit ještě před narozeninovou večeří. Na jídelním lístku byly quesadilly, salámy a zdobené sušenky, které udělaly týmu velkou radost! Zdroj: flickr.com

Megan a její kamarádi na oslavě. Vedle ní Pjotr Dubrov, dole vykukuje Akihito Hošide, nahoře Oleg Novickij, níže Thomas Pesquet a na kraji Shane Kimbrough. Fotku musel pořídit poslední člen posádky, který na fotografii chybí, Mark Vande Hei. Zdroj: flickr.com

A tady už máme i Marka a kompletní 65. posádku ISS u příležitosti 50. narozenin Megan McArthur. Zdroj: flickr.com

Megan s narozeninovým dortem. Zdroj: flickr.com

Zpět k práci. Megan zde v rámci experimentu STaARS BS-12 (nebojte, ta zkratka není můj vynález) pomáhá v laboratoři Columbus zkoumat, jak se skládají proteiny. Stav mikrogravitace (beztížný stav) poskytuje stabilnější prostředí, a vědci doufají, že se jim podaří vytvořit léky s delší životností. Biofarmaka jsou novou skupinou léčiv odvozených z živé tkáně. Jsou velkým příslibem, ale v současné době mají jednu zásadní nevýhodu: velmi rychle degradují a stávají se poměrně rychle nepoužitelnými. Megan se zkrátka snaží vytvořit lepší a stabilnější bloky bílkovin, které by farmaceutický průmysl mohl studovat a pokusit se je znovu vytvořit na Zemi. Zdroj: flickr.com

Akiho nerozhodí ani spousta kabelů propletených jako špagety. Zde ho vidíme při práci na experimentu ELF (Electrostatic Levitation Furnace) v modulu JEM. Tato elektrostatická levitační pec udržuje kovy ve vzduchu. My v evropském modulu Columbus děláme něco podobného pomocí magnetického pole. V obou případech je naším cílem využít unikátního prostředí na stanici k tvorbě kovů bez nedokonalostí, které vznikají v prostředí gravitace na povrhu Země. Zdroj: flickr.com

Jako astronaut nemůžete být příliš přecitlivělý. Tak jako zde, kde Shane, jako starostlivá sestra právě odebírá mou krev. Tentokrát jsem se obětoval pro experiment Functional Immune, kde vědci analyzují naše vzorky a zjišťují případné změny v našem imunitním systému. Pokud budeme znát chování naší imunity před propuknutím nemoci nejen na Zemi, ale i ve vesmíru, může nám to pomoci v léčbě mnoha nemocí. A ano, vzorky krve si všichni odebíráme sami. A i když mě píchne neprofesionál, vyčtu raději sobě, že jsem něco udělal špatně. 😇 Zdroj: flickr.com

A teď už zpět na Zemi. Zde je známá japonská sopka Fuji. Netradičně zahalená do chomáče ranních mraků. Je tak známá, že má i vlastní emoji🗻 Anglický výraz emoji vychází z japonského 絵 [e] – obrázek + 文字 [modži] – znak. V češtině zřejmě používáme výraz emotikon, nebo smajlík. Zdroj: flickr.com

Beijing, nebo chcete-li Peking. Hlavní město Číny. V noci snadno poznáte toto město díky pravidelným vzorům osvětlených ulic. Prakticky uprostřed je asi nejsvětlejší místo – Náměstí nebeského klidu a hned na něj navazující tmavá oblast doleva nahoru je Zakázané město. Zdroj: flickr.com

Čína v noci: spousta světel mnoha měst nejlidnatější země světa. Zdroj: flickr.com

Také část města na tomto snímku je snadno rozpoznatelná. Ano, jedná se o čtvrť Manhattan v New Yorku. Zcela vpravo je jižní část s nejvyšším mrakodrapem One World Trade Center. Vlevo zaujme výrazný Central Park obdélníkového tvaru. Zdroj: flickr.com

Zřejmě snadno rozeznáte obrysy jižní části Sinajského poloostrova mezi Egyptem, Izraelem a Saudskou Arábií. Při pobřeží Rudého moře se zde nachází známé letovisko Šarm aš-Šajch. Zdroj: flickr.com

Detailní pohled na Rudé moře, záliv Aquaba vpravo a Suez vlevo jasně ukazuje, že Rudé moře je krásně modré 😉 Větší ostrov vlevo se jmenuje Tiran, menší vpravo od něj Sarafin. Zdroj: flickr.com

Detail pobřeží Saudské Arábie. Nachází se 550 km severozápadně od Mekky. Zdroj: flickr.com

Mohutný hurikán Ida. Příroda si nevybírá a umí být drsná, jako v tomto případě. Snad jsou všichni tam dole v pořádku. Zdroj: flickr.com

Pohled do oka hurikánu Ida – klid před bouří v přímém přenosu. Vlevo je i kus jasné oblohy, vpravo extrémně mohutná bouřková mračna. Zdroj: flickr.com

Ida na obzoru. V popředí modul Nauka. Zdroj: flickr.com

Thomas tvrdil, že na snímku je pobřeží Kuby, ale ukázalo se, že nikoli. I s pomocí jednoho z vás čtenářů už jsme si jisti, že toto místo je při pobřeží Belize. To je nedaleký středoamerický stát. Nejvýraznější ostrov s lagunou uvnitř vpravo dolů od středu snímku je Turneffe Atoll. Zdroj: flickr.com

To, co vypadá jako flitry na oblečení, jsou pole uprostřed pouště. Člověk dokáže přetvářet krajinu opravdu neobyčeným způsobem. Zdroj: twitter.com