Rakety, které nemají za úkol dosáhnout oběžné dráhy, se označují jako výškové, sondážní či suborbitální. Nedosáhnou sice první kosmické rychlosti, ale i přesto mohou vynést nejrůznější vědecké experimenty do výšky několika stovek či dokonce tisíc kilometrů. Představují proto další z možností, jak navodit stav mikrogravitace, aniž bychom museli letět na oběžnou dráhu. Historie výškových raket sahá až k německé válečné V-2.
Rubrika Foto a video, Technologie 
Štítky: Kiruna, sondážní rakety, suborbitální lety, V-2, Vesmírná technika, výškové rakety 
ISS si dál žije svým životem. Modul Nauka je už zabydlen a v dnešním díle najdete také prohlídku s tím nejlepším průvodcem, Thomasem, který nás zásobuje nejen fotkami, ale i zajímavými videoklipy. Během týdne se stanice rozrostla dočasně o další část, nákladní loď Cygnus NG-16, zvanou Ellison Onizuka, na počest astronauta, který zahynul při startu raketoplánu Challenger v roce 1986. Pokračuje tak tradice názvů každé této lodi a tradice našeho fotoseriálu s nezbytnou anketní otázkou na konci. Příjemné čtení.
Stav mikrogravitace či snížené gravitace můžeme na Zemi navodit mnoha různými způsoby. Každý z nich má své výhody, ale i nevýhody. Letadla letící po takzvané parabolické dráze sice nenabídnou pravou mikrogravitaci, pouze sníženou gravitaci, ale zase mohou mít na palubě posádku, která experiment obsluhuje, experimenty mají k dispozici hodně místa a jsou tu i další výhody. Není tedy divu, že tohoto prostředku využívají různé kosmické agentury.
Jestli sledujete náš seriál Thomasových fotografií z dění na ISS pravidelně, jistě vás také muselo zaujmout, že podobné fotografie, jako je ta v úvodu článku, nám doposud z jeho druhé mise na ISS chyběly. Vidět polární záři je samo o sobě něco magického. Pruhy směřující od obzoru vysoko vhůru pomalu mění vzhled i polohu doslova v přímém přenosu tak rychle, jak jste asi četli tuto větu. Jaký to asi musí být pocit vidět tuto úžasnou hru světla z oběžné dráhy? Noční pohled na kosmickou loď Sojuz a v pozadí modul Nauka nad krásně zelenočervenou polární září je tím nejlepším začátkem dalšího dílu. Podívejte se i na další snímky uvnitř a zvláště rozlučkový snímek na konci bude zdatnou konkurencí pro ty na začátku. Jsme zvědavi na vaše rozhodování v další anketě o nejlepší snímek.
Relativně blízko od českých hranic se nachází naprosto unikátní výzkumné centrum světové úrovně pádová věž ZARM, kterou bychom našli v německých Brémách. Zmíněná unikátnost tkví především ve dvou parametrech – délce navozeného stavu mikrogravitace a také kvalitě tohoto stavu. Za určitých podmínek totiž v tomto betonovém tubusu, který geniálně využívá fyziku, může být navozena mikrogravitace o celý řád lepší, než je na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS!
Ruský modul Nauka a kosmická loď Sojuz MS-18 krátce po připojení k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) 29. 7. 2021. Takovéto krásné fotografie máme z první ruky díky internetu a invenci autora snímku, Thomase Pesqueta. Opět po týdnu jsme tu s pravidelným seriálem snímků z dění na ISS nebo krás naší planety. Bonusem pro vás jsou pak komentáře, které ke snímkům Thomas dodává. My se je snažíme uvádět v češtině a doplnit citlivě dalšími zajímavými informacemi, které se k místům na fotografiích váží. Podívejte se už na úvodní snímek článku a na ten následující. To je prostě skvělé srovnání. Zde je Thomasův komentář: Najděte 7 rozdílů: snímek před příletem Nauky a po něm. S nejnovějším členem modulů rodiny ISS tu máme o něco víc prostoru, nové vědecké vybavení, toaletu, systém recyklace vody atd. Trochu to připomíná Transformers.
Událostí číslo jedna se v červenci stalo jednoznačně rozšíření ISS o laboratorní modul Nauka, které jsme s napětím sledovali, proto ve Vesmírných výzvách rozhodně nemůže chybět. Dále uvidíte čínský výstup do volného prostoru, starty misí Unity 22, NS-16 a mnoho dalšího. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.
Rubrika Aktuální dění, Foto a video Štítky: EVA, ISS, Nauka, NS-16, Proton-M, Tiangong-2, unity 22, Vesmírné výzvy 
Pádové věže či šachty jsou skvělou možností, jak mohou vědci na zemi simulovat krátkodobé účinky mikrogravitace či snížené gravitace. Jde o stavby vysoké (či hluboké) několik desítek až stovek metrů, ve kterých může stav mikrogravitace při volném pádu trvat od zlomků sekundy po několik sekund. To sice nevypadá jako mnoho, ale existuje hodně experimentů, kterým to stačí.
Sledovali jste v uplynulém týdnu přelety ISS? A napadlo vás při tom, co se tam asi děje? Ať už ano, nebo ne, jste tu správně, protože náš seriál vám odpoví. Témata jsou někdy vyloženě pozemská, ale s velmi netradičním podáním, jak je jen v mikrogravitaci možné. „Začaly Olympijské hry v Tokiu, ale první vesmírná olympiáda již proběhla!“, vzkazuje nám Thomas Pesquet z paluby Mezinárodní vesmírné stanice. „Pro obveselení a z kamarádství Mark uspořádal skvělý (olympijský) turnaj mezi týmem Sojuzu a týmem Crew Dragonu. Disciplínami bylo synchronizované vznášení se, gymnastika, velmi dlouhé skoky do dálky nebo házená bez rukou Vlajky všech zemí světa zdobily strop laboratoře Destiny – barevné a inspirativní pozadí. Užijte si (pozemní) hry!“ Autorem většiny snímků je francouzský astronaut Thomas Pesquet a kredit mají i ESA/NASA.
Slovíčko mikrogravitace popisuje stav, který je pro mnoho lidí synonymem s označením „stav beztíže“. Mezi oběma výrazy je však rozdíl. Kromě jeho vysvětlení a popsání si ukážeme, proč se mikrogravitaci říká právě mikrogravitace a zda je možné jí dosáhnout pouze na oběžné dráze. Celé téma je komplexní a rozsáhlé, proto je v tomto videu pouze stručný úvod do problematiky. Ocenili bychom, pokud byste v komentářích vyjádřili své názory na pokračování tohoto tématu.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
21. srpna 2021 
