sociální sítě

Přímé přenosy

Načítám data o přenosech…

krátké zprávy

MDA Space

Společnost MDA Space kupuje výrobce malých družic Blue Canyon Technologies (BCT) za 620 milionů dolarů. Kanadské společnosti to poskytne lepší přístup na trh s vládními zakázkami.

Jio Platforms

Společnost Jio Platforms, která vlastní největšího indického telekomunikačního operátora, se snaží pronajmout si širokopásmovou kapacitu u globálních družicových konstelací, aby v zemi nastartovala svou vlastní suverénní síť na nízké oběžné dráze Země.

Spark Space

Čínský startup Spark Space si po testech motorů Lieyan-2 zajistil v řadě kol financování pro projekt, o kterém tvrdí, že bude největší raketou na světě s elektrickým čerpadlem.

EQT

Soukromá investiční společnost EQT získává společnost Exolaunch, která se zabývala vypouštěním stovek družic pro sdílenou dopravu. EQT tak pomůže uspokojit rostoucí poptávku po vypouštění těchto produktů.

Deep Space Network

Vyšetřování NASA dospělo k závěru, že škody ve výši několika milionů dolarů na jedné z největších antén sítě Deep Space Network (DSS-14 Goldstone) byly způsobeny nedostatečným výcvikem personálu a chybnými pracovními postupy.

Look Up

Francouzský startup Look Up, který se zabývá vesmírným dohledem, plánuje využít síť pozemních stanic Skynopy k automatizaci své navrhované služby pro zamezení srážkám na nízké oběžné dráze Země.

PiLogic

Společnost PiLogic, startup vyvíjející software pro umělou inteligenci, který identifikuje poruchy a předpovídá selhání družic, podepsala dohodu s Výzkumnou laboratoří amerického letectva, aby otestovala, zda její technologie může zlepšit způsob, jakým operátoři kosmických zařízení detekují a diagnostikují problémy na oběžné dráze.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Foto a video, Technologie
VT_2022_12

Vesmírná technika: Sovětské reaktory Buk na družicích US-A

Sovětské družice US-A sloužily ke sledování lodí a ponorek v oceánech. Jelikož využívaly radar, měly poměrně velké nároky na napájení elektrickou energií. Tehdejší doba však neumožňovala stavbu vysoce účinných fotovoltaických panelů. Ty by tak musely být hodně velké. Jelikož se však tyto družice pohybovaly na velmi nízké oběžné dráze Země, způsobovaly by takto velké panely rychlejší klesání družice do zemské atmosféry. Zdrojem energie těchto družic se proto staly jaderné štěpné reaktory Buk.

VT_2022_11

Vesmírná technika: Sovětský štěpný reaktor Buk

Zatímco v minulých dílech věnovaných americkým či sovětským jaderným štěpným reaktorům v kosmonautice byla řeč o projektech, které se buďto vůbec nedostaly do kosmického prostoru, nebo šlo o jedinou misi, dnes to bude jinak. Sovětský jaderný štěpný reaktor Buk (alias BES-5) se totiž mezi roky 1967 a 1985 dostal na oběžnou dráhu Země v celkem 36 případech! Primárně měla tato technologie sloužit k napájení radarových družic pro sledování lodí a ponorek v oceánech.

Raketa SLS s kosmickou lodí Orion na rampě LC-39B

OBRAZEM: SLS dorazila na rampu 39B

První exemplář nové americké rakety SLS i s lodí Orion dorazil na rampu 39B Kennedyho střediska na Floridě. Tady na nosič čekají závěrečné zkoušky před jejím startem na bezpilotní lunární misi Artemis I. Tato testovací mise má vyšlapat cestu k návratu lidí na Měsíc v rámci programu Artemis. „Z tohoto posvátného a historického místa se již brzy vydá lidstvo na novou éru průzkumu,“ uvedl při slavnostním projevu administrátor NASA, Bill Nelson a dodal: „Artemis I prokáže odhodlání a schopnost NASA posunout přítomnost lidí k Měsíci a jednou i dál.“ Raketu usazenou na mobilní vypouštěcí plošině dopravil na vzletovou rampu osvědčený crawler transporter. Zhruba šestikilometrová cesta z haly VAB trvala celkem 10 hodin a 28 minut. Vývoz začal 17. března ve 22:47 SEČ a 98 metrů vysoká a skoro 1600 tun těžká raketa dorazila na rampu 18. března v 9:15 SEČ.

VT_2022_10

Vesmírná technika: Sovětský štěpný reaktor Romaška

Sovětský jaderný reaktor Romaška se sice nikdy do vesmíru nedostal, ale při pozemních testech si vedl velice dobře – fungoval téměř 21 měsíců. To všechno zvládl i navzdory relativně jednoduché konstrukci – především ve srovnání s téměř stejně výkonným americkým protějškem SNAP-10A. Sovětský svaz však dal nakonec přednost paralelně vyvíjenému programu jaderného štěpného reaktoru BES-5 Buk.

OBRAZEM: Plošiny v hale VAB odhalují raketu SLS

První sestavený exemplář nové americké supertěžké rakety by se měl 17. března poprvé vydat na startovní rampu LC-39B. Zatím se stále nachází v útrobách montážní haly VAB, kde byl v průběhu loňského roku postupně sestaven z jednotlivých dílů a kde prošel i prvními komplexními testy. Ty se nyní chýlí ke konci a vše směřuje k historickému vývozu na rampu. Neklamnou známkou, že se tato velká událost blíží, je postupné odtahování přístupových plošin, díky kterým se mohli technici v minulých měsících dostat ke všem částem nosiče. V rámci tohoto článku Vám přinášíme fotografie z haly VAB, na kterých je postup z minulých dní velmi dobře vidět.

VT_2022_09

Vesmírná technika: Sovětské kosmické RTG zdroje energie

Zatímco Spojené státy využívaly v kosmonautice k produkci energie spíše radioizotopové termoelektrické generátory (alias RTG) a štěpné reaktory byly na druhé koleji, v Sovětském svazu byla situace přesně opačná. To však neznamená, že by v Sovětském svazu žádné RTG zdroje pro kosmonautiku nevznikly. Dnešní díl se na ně zaměří a přidáme i související téma radioizotopových ohřívačů RHU, které také využívají přirozeného rozpadu radioaktivních izotopů.

VV_2022_02

Vesmírné výzvy – únor 2022

Současná situace na Ukrajině se bohužel týká i vesmírné spolupráce v kosmu. Bude se jí věnovat první reportáž Vesmírných výzev. Dále uvidíte kalibraci teleskopu Jamese Webba, starty zásobovacích lodí k ISS, konkrétně Progress MS-19 a Cygnus NG-17, ruský výstup do volného prostoru. Z nepilotované kosmonautiky vás čekají starty misí CSG-2, NROL-87 a trojlístku Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

VT_2022_08

Vesmírná technika: Provoz jaderného reaktoru při misi Snapshot

V rámci mise Snapshot se na oběžnou dráhu dostal první a také poslední exemplář amerického jaderného štěpného reaktoru SNAP-10A. Jeho provoz nakonec trval 43 dní, z toho část byla v samořiditelném módu. Reaktor sice postihlo nečekané vypnutí, ovšem celkově se dá jeho provoz hodnotit vesměs kladně. I přesto však Spojené státy v dalším kosmickém využívání této technologie nepokračovaly.

VT_2022_07

Vesmírná technika: Start mise Snapshot

Při misi Snapshot došlo k prvnímu a také poslednímu použití amerického štěpného jaderného reaktoru SNAP-10A v kosmickém prostoru. Start proběhl z Vandenbergovy základny 3. dubna roku 1965 a společně s jaderným reaktorem letěla na oběžnou dráhu i malá družice EGRS-4. Oběžná dráha měla po vypnutí motoru výšku perigea 1280,6 km, apogea 1312,4 km a sklon 90,0°, což odpovídalo předstartovním plánům.

VT_2022_06

Vesmírná technika: Kosmický štěpný reaktor SNAP-10A

Jediný americký štěpný jaderný reaktor, který se dostal na oběžnou dráhu, byl SNAP-10A. Jeho vývoj trval několik let a obnášel celou řadu testovacích a ověřovacích modelů. Na nich si technici vyzkoušeli výrobu potřebných dílů a otestovali fungování všech systémů, které využíval letový exemplář. Při testech se ověřovala kromě jiného odolnost proti vakuu, střídání teplot, vibracím, ale i výdrž chladícího média.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.