Při pohledu na Pjotra si Thomas říká, že mu snad někdo před výstupem připomene, aby si sundal „návleky“. Nejzábavnější je podle něj, že na vycházce je zevnitř stanice slyšet pohyb kolegů, jejichž šňůry, skafandry nebo vybavení lehce klapou o kovové stěny stanice… Můžete je sledovat podle sluchu. Je to zvláštní pocit! Zdroj: flickr.com

Astronaut s blobem. Přesněji řečeno Thomas s černou krabicí, uvnitř které je vzdělávací experiment Blob-ISS, jeden z 12 francouzských experimentů, které řídí francouzská kosmická agentura CNES. Nachází se tam čtyři „hlenky pravé“ (myxomycety – organismy složené z buněk schopných žít samostatně i v koloniích). Uvnitř jsou umístěny kamery, které sledují jejich růst. Tisíce francouzských žáků budou brzy ve svých třídách provádět obdobu tohoto experimentu (#ÉlèveTonBlob, zvedněte svou kapku) a budou moci porovnat své výsledky s našimi vesmírnými kapkami. Cílem je pomoci mladým lidem seznámit se s prací vědce, výzkumem vesmíru, vesmírnými nástroji a souvisejícími profesemi. Doufám, že snímky budou mluvit samy za sebe a že třídy budou schopny během týdne experimentování vyslovit vlastní vědecké hypotézy. Tyto jednobuněčné organismy fascinují vědeckou komunitu svými vlastnostmi: nemají mozek, a přesto se umí živit a komunikovat, nemohu se dočkat, až uvidím, jak se přizpůsobí stavu beztíže… Zdroj: flickr.com

Na snímku vidíme staniční manipulátor Canadarm2 a koncovou multifunkční část Dextre, zde krásně nad noční stranou Země. Přesněji se jedná o SSRMS (Space Station Remote Manipulator Systém) a SPDM (Special Purpose Dexterous Manipulator). Zdroj: flickr.com

SSRMS Canadarm2 nad Zemí s polární září. Snímek z videa. Zdroj: twitter.com

Pro město Bologna v Itálii je typické, že starobylá část je jasně ohraničena svým tvarem daným bývalým systémem hradeb a novou zástavbou. Sídlí zde nejstarší univerzita v Evropě, proto jsem tento snímek vybral pro začátek školního roku, snad již bez dlouhých uzávěr a distanční výuky! Zdroj: flickr.com

Galapágy jsou proslulé svou biodiverzitou, která zaujala již Charlese Darwina. 🐢 Jsou sopečného původu daleko od pevniny, a proto se zdejší druhy vyvíjely odlišně od těch na jihoamerickém kontinentu. V Marseille v době vydání článku probíhal kongres IUCN (International Union for Conservation of Nature – Mezinárodní svaz ochrany přírody) zabývající se právě ochranou přírody a biologické rozmanitosti. Podle vzhledu je na snímku kráter sopky Cerro Azúl na jihu ostrova Isabela, největšího na Galapágách.

Las Vegas. Město zábavy, hotelů, bazénů a kasin. Kdo by jej neznal. Zde také město kontrastu. Záplava světel a najednou střihem tma. Poušť a národní parky. Panorama tří snímků. Zdroj: flickr.com

Jiná perspektiva. Pohled na obzor Země a Měsíc ve fázi kolem úplňku. Ano to není aktuální snímek, ale Thomasovo ohlédnutí za obdobím příletu modulu MLM-U, tedy modulem Nauka. V té době se ISS natočila tak, že modul Cupola, směřující obvykle dolů k Zemi, se zde natočil tak, že byl vidět okraj Země. To umožnilo Nauce snazší připojení jakoby zezadu ve směru letu ISS. Zdroj: flickr.com

Za oknem Země. Jiný pohled z modulu Cupola v den, kdy se ISS natočila tak, aby Nauka mohla přiletět zezadu k ISS. Kulaté okno Cupoly směřovalo tak, že z něj byl vidět zakulacený obzor Země. Dobře je vidět i kryt okna, který si astronaut musí otevřít, aby se mohl dívat ven. Prostě klasická okenice. Zdroj: flickr.com

Pohled na město Marseille na jihu Francie. Napravo u pobřeží mu dominuje velký ovál pro koňské dostihy (Hippodrome Borély) a výrazný fotbalový stadion Olympicku Marseille s názvem Orange Vélodrome. Výrazná světlá skvrna u pravého okraje je lom Carrière Perasso sloužící zdejší betonárce. Zdroj: flickr.com

Možná ani neznáte Lomé, hlavní město státu Togo při pobřeží Guinejského zálivu v Africe. Každopádně jej velmi dobře zná Thomas, jehož rodiče zde dva roky pobývali a tak mají doma řadu artefaktů z této oblasti. Na snímku je dobře patrný prezidentský palác uprostřed tmavší oblasti a vlevo je vidět hranice Ghany – rovné linie do trojúhelníku. Zdroj: flickr.com

Ruští kosmonauti Oleg Novickij vlevo s červenými proužky na skafandru Orlan a Pjotr Dubrov u toho s modrými pruhy se oblékají před výstupem do volného kosmu. V popředí jim asistuje Američan Mark Vande Hei, který jim během výstupu poskytoval asistenci zevnitř stanice. Zdroj: flickr.com

Nastupujeme. I tak by se dalo nazvat oblékání. Pjotr Dubrov zezadu vklouzává do skafandru Orlan. V popředí pomáhá Japonec Akihiko Hošide. Zdroj: flickr.com

Kosmonauti Oleg Novickij vlevo a Pjotr Dubrov jsou oblečeni do skafandrů. Mark s nimi prochází poznámky k průběhu výstupu. Zdroj: flickr.com

Pjotr Dubrov během kosmické vycházky poblíž spodní části modulu Nauka. Zdroj: flickr.com

Pjotr pracuje u modulu Nauka. Cílem bylo propojit datové a elektrické kabely. Modul je oproti kosmonautovi opravdu obrovský. Zdroj: flickr.com

Pjotr Dubrov a spodní část modulu Nauka. Zdroj: flickr.com

Oleg Novickij mohl po vycházce signalizovat gestem, že byla úspěšná. Kosmonauti při ní byli 4. září 2021 venku 7 hodin a 54 minut. Všechny úkoly (krom tří drobností) byly splněny. Zdroj: flickr.com

Spokojenost obou ruských kosmonautů je na místě. Vlevo Oleg, vpravo Pjotr. Zdroj: flickr.com

Horečka sobotní noci na ISS? ABBA disko? No, zkrátka Thomase napadla taková legrácka s experimentem ABBA a návratem stejnojmenné hudební skupiny, že by mohl rozsvítit skleník Veggie v modulu Columbus do jiných, než růžových barev. LED zde totiž lze programovat zvlášť a míchat jakoukoliv barvu. Proto ona diskotéka v modulu Columbus. Ale nebojte se, vše je zase v pořádku a rostlinky netrpěly. Zdroj: flickr.com

Přechodová komora (Quest Joint Airlock Module), která slouží k přípravě a samotnému výstupu do volného kosmu, byla nedávno renovována, a má novou podlahu sloužící jako skladovací prostor. Je mnohem praktičtější k uložení vybavení pro výstup do vesmíru a zároveň se dá použít ke zdřímnutí 😉 Na snímku Thomas Pesquet a Shane Kimbrough. Zdroj: flickr.com

Ve skladovacím prostoru Airlocku jsou zleva Thomas Pesquet, Megan McArthur(ová), Shane Kimbrough a Akihiko Hošide. Zdroj: flickr.com

Odpočinek ve skladovacím prostoru přechodové komory Quest. Zdroj: flickr.com

Noční Země a hvězdy. Pořídit takový snímek je velmi obtížné. Je k tomu třeba dlouhý expoziční čas (zde půl sekundy při ISO 12800). Thomas musel nejen udržet fotoaparát v klidu, ale i samotná ISS letí velkou rychlostí nad Zemí a to může rozhýbat pozadí na snímku. Všimněte si i výrazného oranžového pruhu vysoko svítícího v atmosféře. Airglow je slabé světelkování řídké atmosféry, očima prakticky neviditelné. Zdroj: flickr.com

Osvětlená města na noční straně Země v kontrastu s hvězdami nad tenkou vrstvou atmosféry. Neobvyklý pohled i pro oko astronoma, který kvůli takovému bezohlednému svícení i tam, kam to není potřeba přichází o tyto pohledy na nebe plné hvězd. V takové oblasti je obloha nasvětlená i sto kilometrů od velkých měst. Na snímku jistě pozorné oko astronoma nepřehlédne Jižní kříž vpravo nahoře a hvězdokupy v Mléčné dráze v oblasti Lodní zádě (kolem té levé z dvojice jasných hvězdokup možná poznáte mlhovinu éta Carinae). Zdroj: flickr.com