Odstíny modré až tyrkysové vody Baham nikdy nezklamou. Zde je blízká oblast ostrůvků jižně od Floridy. Na levém dolním konci je Key West, hned vedle Boca Chica Key, poblíž středu končí první skupina ostrovů Big Pine Key a uprostřed je podlouhlý Marathon. Vpravo končí šňůrka ostrovy Islamorada a Key Largo. Zdroj: flickr.com

Detailní pohled na poslední z Florida keys – Key West. Zdroj: flickr.com

Hned vedle Key West je ostrov Boca Chica. S kosmodromem Starbase společnosti SpaceX v jižním Texasu však nemá nic společného. Jen název. Zdroj: flickr.com

Detail ostrova Big Pine Key (doslova tedy Velká borovice). Zdroj: flickr.com

Je skvělé jen tak lenošit v modulu Cupola. V poslední době jsme měli několik skvělých nočních přeletů. Když si dáte hlavu opravdu blízko k oknu, můžete pozorovat Zemi, jak pomalu ubíhá, a zapomenout na okolní strukturu ISS. Je to neuvěřitelný pocit. Naše planeta se svými zářícími městy někdy vypadá jako obří diskotéková koule… (pozná někdo, která část Evropy to je? – vypadá to jako pobřeží Francie u Biskajského zálivu). Zdroj: flickr.com

Tento noční snímek střední Evropy je pro nás velmi cenný. Dobře je vidět celá Česká republika. Pokud začnete u konce solárních panelů, tak vlevo dvě větší města vedle sebe jsou Bratislava a Vídeň. Několik skvrnek výše nad nimi, také poblíž panelů, jsou Ostrava a slezská města na jihu Polska. Vytvoříme-li z Ostravy a Vídně protáhlý trojúhelník doleva, narazíme na větší skvrnu světel Prahy. Pak už si snadno najdete své město nebo vesnici. Dole je Jaderské moře a Istrie. Zdroj: flickr.com

Los Angeles v noci. Snímku vlevo dominuje rozsvícené letiště obklopené dvěma tmavými liniemi (ranveje). Fanoušek SpaceX si snadno najde továrnu v Hawthorne, stačí se vydat vpravo od letiště k tmavé oblasti poblíž středu snímku. Odtud dolů, mineme jasně svítící oválnou strukturu, pak dva bloky a narazíme na další temnou linku letiště. Hned po jeho pravým koncem je Rocket Road a hala SpaceX. Nahoře na okraji kopců je Beverly Hills a Hollywood. Zdroj: flickr.com

Detail nočního Los Angeles s vyznačeným mezinárodním letištěm, hřbitovem a stadionem v Inglewoodu a letištěm a továrnou SpaceX v Hawthorne. Zdroj: flickr.com

Také tento snímek ukazuje opravdu snadno rozpoznatelnou oblast. Gibraltarský průliv mezi Marokem na jihu a Španělskem na severu. Samotný Gibraltar je britské území na jihu Španělska a na snímku je to ten tenký jehlovitý výběžek poblíž nejužšího místa průlivu. Zdroj: flickr.com

Tady je za odměnu, že jste se u předchozího snímku snažili, ještě detailní pohled na Gibraltar. Zdroj: flickr.com

Amfiteátr v Andách. Opět produkt průmyslu či zemědělství. Zdroj: flickr.com

Tyto útvary někdena pomezí Bolívie a Peru připomínají skleněnou vitráž. Zdroj: flickr.com

Tyto čtverce a obdélníky v Andách budou vzhledem k okolní bílé krajině zřejmě produktem výroby soli. Zdroj: flickr.com

Toto slané jezero v Andách jen dokazuje, jak je tato krajina suchá a vhodná pro výrobu soli. Zdroj: flickr.com

Oáza života kde si v poušti Saudské arábie. Zdroj: flickr.com

Člověk si snadno přetváří krajinu kolem sebe. Zde vidíme opět kruhová pole v Saudské arábii. Zdroj: flickr.com

Pohled na tato políčka dává vzpomenout na dětsví a povídky o Neználkovi ve Slunečním městě. Nebo na hodiny dějepisu a trojpolní hospodaření, zde dovedené k dokonalosti, když vidíme cosi, co připomíná českou vlajku na křídle letadla. Zkrátka opět nás nepřestává krajina v poušti překvapovat. Zdroj: flickr.com

Tato fascinující změť, připomínající pocuchaná vlákna nití je ve skutečnosti meandrující řeka a její okolí se starými slepými rameny a meandry. Zákruty řeky Syrdarja tekoucí do vysychajícího Aralského jezera ukazují, že experimenty s přírodou se nevyplácí. Řeky Syrdarja a Amudarja byly v dobách Sovětského svazu využity k zavlažování bavlníkových polí. Výsledkem bylo vyschnutí téměř celého Aralského jezera. Navíc zavlažovací kanály jsou nedokonalé a voda se rychle odpaří, aniž by dotekla na místo určení. K tomu ještě dochází k zasolování půdy. Zdroj: flickr.com

Širší pohled na tok řeky Syrdarja a pole v jejím okolí. Zdroj: flickr.com

Ostrov Santorini ve Středozemním moři najdeme severně od Kréty. Toto zajímavé místo je sopečný ostrov. Místo, kde obří výbuch sopky zvané ve starověku Thera doslova rozmetal tento ostrov, z něhož zbyly jen okraje na větší rozměr až 17 km od sebe. Výbuch zřejmě znamenal konec civilizace na Krétě před asi 3600 lety. Zdroj: flickr.com

Je radost fotografovat Mexiko z vesmíru se všemi jeho barevnými tvary a kontrasty! Krajina připomínající fraktály (donekonečna se opakující vzory) zde dává snímku nový rozměr. Zdroj: flickr.com

Pole v Mexiku dávají vzpomenout na ta pouštní z Arabského poloostrova, ale zde jsou obklopena ne pouští, ale dalšími políčky. Zdroj: flickr.com

Thomas popisuje nesnadno rozpoznatelný tvar noční Jižní Afriky a vejčitý tvar tmavého oceánu. Všímá si i tenké oranžové linky airglow ve vysoké atmosféře. Oko astronoma však okamžitě zaznamená hvězdokupu Plejády (též Kuřátka) v souhvězdí Býka, která skrz oranžovou linku atmosféry uprostřed snímku prosvítá. Zdroj: flickr.com

Další spektakulární noční pohled na Zemi, nad níž se vznáší známé souhvězdí Oriona a část ISS. Pohled na studeně bílé osvětlení znovu připomíná, jak nešťastně někteří lidé uvažují, když bez ohledu na zdraví škodlivou modrou složku světla, která v tomto osvětlení převažuje, instalují množství těchto LED světel. Už aby převládla teplá žlutá nebo oranžové PC Amber LED (které mají stále ještě lepší podání barev v noci, než současné oranžové sodíkové výbojky). Čest výjimkám. Zdroj: flickr.com

Hypnotizující stopy hvězd a světel měst při letu nad noční Evropou. Snímek vznikl složením velkého počtu kratších expozic. K tomu můžete použít třeba program Stratrails, což je i jiný název pro tento typ snímku hvězd. Zdroj: flickr.com

Aki jako biolog v japonském modulu JEM. Připravuje experiment Cell Gravisensing. Už přesně víme, jak rychle se živé buňky adaptují na stav beztíže: 42 sekund. Fanoušci Douglase Adamse si řeknou, že to není náhoda, neboť toto je číslo, které je odpovědí na základní otázku života, vesmíru a vůbec 😉 (stačí napsat 42 do Google). Teď by vědci rádi věděli, jak se buňky na mikrogravitaci adaptují, a o to v tomto experimentu jde. Zkoumají napětí v buněčných napěťových vláknech (neptejte se mě, co to je 😅), aby zjistili, zda je to mechanismus, kterým buňky vnímají gravitaci.

Megan se nám málem ztratila ve změti kabelů a přístrojů! Samozřejmě jako obvykle měla vše pod kontrolou. Prostě měnila pevný disk v integrovaném stojanu na tekutiny. Jak už název napovídá, používá se pro nejrůznější výzkumy týkající se kapalin. Pevný disk slouží k ukládání dat do doby, než mohou být odeslána na Zemi. Specializovaná zařízení (biologie, metalurgie, fyziologie…) jsou rozmístěna v různých modulech, laboratořích stanice. Cílem je pokrýt co nejvíce oborů, které využívají kosmický výzkum. Na obrázku to vypadá trochu chaoticky kvůli stavu mikrogravitace, která způsobuje, že kabely plavou, ale v 99 % případů je vše pečlivě uklizené. Představte si, že se vrtáte v autě a najednou vám začne plavat obsah kufříku s nářadím. Opravdu nám nezbývá než vše okamžitě uklízet a připevnit na své místo… 😬. Zdroj flickr.com

Megan skládá zařízení nouzové dodávky vzduchu, důležitý systém, který možná znáte z bezpečnostní ukázky v letadle – „v případě snížení tlaku v kabině spadnou před vámi masky“. Nám samy od sebe nespadnou, takže je třeba je rychle nasadit. Pokud je budeme muset nechat dlouho zapnuté, například pokud se atmosféra ve stanici stane toxickou, můžeme je připojit k tomuto energetickému systému, který bude nasazen v našem Dragonu. To nám poskytne čas na odfiltrování škodlivin nebo alespoň na to, abychom se oblékli do skafandrů a mohli se vrátit domů dříve. Jako obvykle jde jen o preventivní cvičení, ale hlavně děláme vše pro to, aby k takové situaci nedošlo. Zdroj: flickr.com

Je čas nakrmit vodní medvědy! Tento bizarní název používá angličtina pro želvušky (pokud to tedy přeložíme doslova). Astronauti se střídají v krmení svých domácích mazlíčků z rodu tardigrades. Mají velmi rychlý rozmnožovací cyklus (pouhé 2 týdny!), takže už hostí několik generací. Celý rodokmen vesmírných želvušek! Zdroj: flickr.com