Čínský „Opičí král“ se vydal zkoumat temnou hmotu

DAMPE, zdroj: National Space Science Center / China Academy of Sciences

17. prosince se „na křídlech“ rakety Dlouhý pochod 2D vydala do vesmíru čínská družice DAMPE (DArk Matter Particle Explorer). Z názvu je patrné, že hlavním úkolem bude výzkum temné, či lépe bychom asi měli říkat „skryté“ hmoty. V nadpisu použitý název Opičí král pak odkazuje na její pojmenování Wukong, což je jméno postavy vystupující v čínském příběhu ze 16. století Cesta na západ. Čínská kosmonautika nám často chystá drobná překvapení, když najednou vidíme startovat nějakou jejich raketu, nebo družici, o které jsme toho třeba moc neslyšeli. Proto v dnešním článku zkusíme poodhalit, jak je družice vybavena, co přesně bude jejím úkolem a proč tedy ten problém s temnou nebo skrytou hmotou vůbec máme.

ŽIVĚ A ČESKY: Evropa rozšiřuje navigační síť

Start rakety Sojuz ST-B je naplánován na dnešek ve 12:51 našeho času. Pod aerodynamickým krytem již čekají osmý a devátý plně operační satelit evropského navigačního systému Galileo, který by měl začít sloužit veřejnosti už v nejbližších letech. Do té doby je ale potřeba vypustit ještě několik družic. Jelikož je tento start docela atraktivní, navíc se týká evropského programu, rozhodli jsme se, že start odvysíláme živě i s českým komentářem. V tomto článku najdete okno přehrávače a pokud se budete chtít zapojit do chatu, stačí kliknout na název videa vlevo nahoře a dostanete se na stránku přenosu na YouTube.

Sojuz přivezl i vědu

O tom, že kosmické lodě Sojuz jsou momentálně jedinými prostředky, které vozí na ISS posádku, ví asi každý, kdo se o kosmonautiku zajímá. Méně se už ale ví, že kromě posádky mohou Sojuzy svézt i náklad. Je jasné, že jeho objem nemůže konkurovat nepilotovaným lodím, které jsou primárně určené pro dopravu zásob, ale i přesto se nevyplácí tuhle možnost podceňovat. Většinu ze zhruba padesáti kilogramů tvoří osobní věci pro posádku, ale najdou se tam i vědecké přístroje. Posádka Sojuzu TMA-19M s sebou veze tři zajímavé experimenty, které přímo souvisí s výzkumem lidského zdraví a jejich výsledky by mohly najít uplatnění i na Zemi.

FOTOGALERIE: Sojuz v Kourou čeká na start

Pouhý den poté, co došlo k vývozu Sojuzu pro start pilotované lodi Sojuz se na téměř druhé straně světa vydala na cestu k odpalovací rampě jiná, velmi podobná raketa. Pondělní cesta ze 700 metrů vzdálené montážní haly dopadla úspěšně a nosič dojel na rampu v Kourou, kde byl s pomocí hydrauliky vztyčen. Dvě družice evropského navigačního systému Galileo už v té době byly uzavřené v aerodynamickém krytu a připojené k hornímu stupni Fregat. K nosné raketě byla tato špička připojena několik hodin poté, co se Sojuz skryl v útrobách mobilní obslužné věže.

Američan, Rus a Brit dorazili na ISS

Ne, není to začátek nějakého vtipu, ale skutečný popis situace, ke které došlo pár hodin před vydáním tohoto článku. Kosmická loď Sojuz TMA-19M úspěšně domanévrovala k Mezinárodní vesmírné stanici, se kterou se spojila v 19:33 našeho času. O necelé dvě hodiny později byly hotové všechny zkoušky těsnosti spojení a mohlo dojít k setkání obou trojic – jak té, která na stanici pobývá již několik měsíců, tak i posádky Sojuzu ve složení Jurij Malečenko, Tim Peake a Tim Kopra. V tu chvíli byla 46. dlouhodobá expedice na Mezinárodní vesmírné stanici kompletní, tedy šestičlenná. V dnešním článku se zaměříme na představení všech členů posádky.

ŽIVĚ A ČESKY: Sojuz TMA-19M míří k ISS

Pokud se všechno podaří, jak má, měly by se ve 12:03 našeho času zažehnout motory na raketě Sojuz-FG, která vynese na oběžnou dráhu kosmickou loď Sojuz TMA-19M. V jejích útrobách budou sedět Rus Jurij Malenčenko, Brit Timothy Peake a Američan Timothy Kopra. Zhruba šest hodin po startu doletí kosmická loď k Mezinárodní vesmírné stanici a trojice astronautů se stane součástí 46. dlouhodobé expedice na ISS. Celý start pro Vás pokryjeme v rámci našeho přímého, česky komentovaného přenosu.

Kosmický šatník 5. díl

Soulodí Sojuzu-4/Sojuz-5

Už v první polovině šedesátých let začal Sergej Koroljov rozpracovávat ideu spojení dvou lodí na orbitu. Tento krok byl z tehdejšího hlediska jednou z podmínek pro oblet Měsíce. V dalších krocích se počítalo i s přechodem kosmonautů z jednoho stroje do druhého prostřednictvím vycházky do volného prostoru. S prvním výstupem člověka do kosmu v březnu 1965 získali inženýři závodu č. 918 (dnes nazývaného Zvezda) důležité zkušenosti, které hodlali zúročit. Skafandr Berkut, ve kterém Alexej Leonov první výstup provedl, byl do značné míry improvizací a jeho zrod byl takřka bleskový – od zahájení vývoje po ostré nasazení uplynulo zhruba tři čtvrtě roku. Ani nyní neměli pracovníci závodu č. 918 času nazbyt – s prvním testem nového skafandru pro přechod z jedné lodi do druhé se počítalo už v roce 1966. Před konstruktéry stála obrovská výzva v podobě totální změny filozofie v oblasti ventilace skafandru a cirkulace plynů. Některá z řešení, se kterými pracovníci Zvezdy přišli, prokázala svoji životaschopnost do dnešních dní…

Rusko úspěšně vypustilo armádní telekomunikační satelit

Ke startu z rampy 81/24 na kosmodromu Bajkonur došlo v neděli 13. prosince v 1:19 našeho času. Na palubě rakety Proton byla armádní družice Garpun-2, označovaná též jako Kosmos 2513, která mířila na geostacionární dráhu. Úkolem tohoto satelitu je zajišťovat přenos dat mezi pozemními středisky a průzkumnými družicemi na nižších oběžných drahách. Svým způsobem tak plní podobný účel, jako ruské civilní programy Luč a americký TDRSS. Start musel být odložen o tři dny kvůli dodatečné kontrole separačního systému, který před pár dny zradil vojenskou družici Kanopus-ST.

Švédové možná vyrobí na Marsu první vodu

Když se zmíní čtyřpísmenná zkratka ISRU, měli okamžitě zbystřit všichni fanoušci nových, pokročilých technologií. Tato zkratka pochází z anglického výrazu in-situ resource utilization, což můžeme do češtiny přeložit jako využívání místních zdrojů. Asi není potřeba nějak výraznější zdůrazňovat význam těchto technologií. pokud by lidstvo dokázalo využívat místních zdrojů – ať už se bavíme o Marsu, Měsíci, či asteroidech – nebylo by v první řadě potřeba vozit tolik zdrojů ze Země. V řadě druhé by se pak díky těmto technologiím mohla rozjet mimozemská těžba těchto surovin.

Kde všude působí SpaceX

V dnešním krátkém článku bychom Vás rádi seznámili s povedenou mapou, kterou vytvořil uživatel fóra kosmo.cz s nickem Raul. Na této mapě se pokusil vyznačit, jak sám píše „současné, bývalé nebo budoucí startovní komplexy, přistávací platformy, pozice plovoucích plošin, hangáry, budovy, nebo testovací stavy motorů či raketových stupňů v areálu McGregor“. Při pohledu do mapy člověka překvapí, na kolika místech má tato soukromá firma své technické zázemí. Ke každé značce navíc přísluší i snímek daného stanoviště, případně i odkazy na další doplňující informace.