sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Přistávací modul Veněry už ČR nezasáhne

Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.

Sierra Space

Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.

Čína

Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.

Rheinmetall

Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.

Neutron

Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.

ClearSpace

Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.

NASA

Bílý dům 6. května formálně předal Senátu nominaci Matthewa Andersona na pozici zástupce administrátora NASA. Anderson sloužil v letectvu 24 let a do důchodu odešel v roce 2021 v hodnosti plukovníka.

Články

Náznak prvního marsotřesení zachycen!

Tomu se říká úlovek! Americká sonda InSight změřila proces, který může být prvním zaznamenaným marsotřesením v historii. Marsotřesení, tedy jakási marsovská obdoba pozemských zemětřesení byla vědeckou obcí dlouho diskutovaným fenoménem. Sonda InSight měla na tyto otázky přinést odpovědi a je fascinující vidět, že se jí daří plnit jeden z hlavních úkolů mise. Přístroj SEIS (Seismic Experiment for Interior Structure) umístěný na povrchu Marsu zachytil 6. dubna slabý seismický signál. Pro sondu InSight se tak 128. marsovský den (alias sol) na povrchu Rudé planety stal historickým momentem.

Nehoda Crew Dragonu ovlivní nejbližší misi

Exploze lodi Crew Dragon během příprav na zkoušku záchranného systému za letu je stále předmětem vyšetřování, takže si na výsledky budeme muset chvíli počkat. Již krátce po nehodě se však objevily spekulace o tom, zda tato anomálie nezpůsobí odklad startu nákladní lodi Dragon, který je zatím plánován na 30. dubna. Nebylo to příliš pravděpodobné, protože k nehodě došlo těsně před zážehem motorů SuperDraco, které se na nákladních Dragonech nenachází. Přesto jsme neměli jistotu a v rámci předběžné opatrnosti by se odklad dal pochopit. Jelikož však pár dní po nehodě začal prodej lístků na start Dragonu, je jasné, že start zůstává neovlivněn. Ale přesto bude mít nehoda vliv na průběh mise.

Sergej Avdějev

Svět nad planetou (28. díl)

Počátek dlouhodobé směny na orbitální stanici není nikdy jednoduchou záležitostí. Situace se dá přirovnat k tomu, když se člověk nastěhuje do zařízeného domu. Přesto, že předchůdci novou posádku několik dní zasvěcují do aktuálního stavu stanice, vysvětlují zvláštnosti a osobitosti jednotlivých systémů a provádějí spolu s nováčky inventuru, zpočátku vše trvá déle, než by si kosmonauti přáli. Detaily v interiéru stanice se odlišují od toho, co byli kosmonauti zvyklí vídat na simulátorech, nejrůznější vybavení a položky jsou uloženy jinde, než očekávali, také přemisťování z jednoho místa na druhé není zpočátku bez problémů a občas se objeví i nějaká modřina. Pokud již kosmonaut předtím cestu do vesmíru absolvoval, jako tomu bylo v případě velitele expedice EO-12 Anatolije Solovjova, je pro něj adaptace mnohem jednodušší. Pokud se však u dotyčného jedná o první let, stejně jako u palubního inženýra EO-12 Sergeje Avdějeva, do adaptačního procesu se vkrádá i nezkušenost, která musí postupně vymizet. Posádka EO-12 měla, stejně jako předchozí směny, úvodní dny po odletu naplánovány jen velmi zlehka. V den odletu předchůdců a den následující byly v plánu zaznačeny jako

Evropské sondy ve 3D

Evropská kosmická agentura představila novou stránku, na které si přijdou na své všichni technologičtí hračičkové. Chcete si prohlédnout evropské kosmické sondy ze všech možných úhlů? Chcete si stáhnout jejich trojrozměrné modely v různých formátech pro různé programy? Máte zájem si vystřihnout sondy z papíru a slepit? Pak je přesně pro vás určena adresa scifleet.esa.int, na které tohle všechno najdete. Nabídka se navíc bude postupně rozšiřovat třeba o modely vhodné k 3D tisku, takže se určitě vyplatí dát novou adresu do záložek a čas od času se k ní vrátit.

Míří NASA skutečně na Mars?

Ve Space News vyšel dne 18. dubna článek Jeffa Fousta “Independent report concludes that a 2033 human Mars mission is not feasible” (Nezávislá zpráva se závěrem, že mise na Mars v roce 2033 není proveditelná). Článek popisuje jak STPI (Science and Technology Policy Institute), podle pokynů NASA, použil za základ své zprávy strategii, kterou NASA předložila ve zprávě ‘Exploration Campaign’, která navrhuje pokračující využívání nosiče SLS, lodě Orion a vybudování stanice u Měsíce – Gateway ve dvacátých letech. Potom by měla následovat nová pilotovaná loď Deep Space Transport (DST), která by měla letět od Měsíce k Marsu a zpět. NASA kontraktovala STPI, aby splnila požadavek Kongresu vložený do zákona o financování NASA pro rok 2017 – připravit posouzení pilotovaného letu na Mars, který odstartuje v roce 2033. STPI svou zprávu uzavírá konstatováním, že termín mise na Mars v roce 2033 nemůže být realisticky stanoven (podle současných ani teoretických plánů NASA). Pro tento termín by musely být zahájeny testy kritických technologií v roce 2022, což je krajně nepravděpodobné. Analýza STPI ukazuje, že

Kosmotýdeník 344 (15.4. – 21.4.)

Dnes se v Kosmotýdeníku můžete těšit na jedno velké téma. Tím je výrazná úprava lodě Cygnus NG-11, která je aktuálně připojená k Mezinárodní kosmické stanici a úprava její nosné rakety Antares 230. Společnost Northrop Grumman má s lodí i raketou velké plány zahrnující například i zásobování stanice u Měsíce. Jak toho chtějí dosáhnout, které novinky obsahuje aktuální loď a co nás ještě čeká, vám představí hlavní téma Kosmotýdeníku. Dále se podíváme na fotografie rozbitého centrálního stupně Falconu Heavy a zamíříme i na Mars. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Zkouška Crew Dragonu skončila havárií

Krátce před půlnocí zveřejnil žurnalista Emre Kelly na svém Twitteru aktuální zprávu. S odvoláním na 45. letku uvedl, že při testech kosmické lodi Crew Dragon došlo k anomálii a nehoda byla spojena i s požárem. Na přiložené fotografii z nedaleké pláže je vidět oblak naoranžovělého kouře. Nikomu se naštěstí nic nestalo, ale okamžitě se začalo spekulovat, k čemu přesně vlastně došlo. Sama SpaceX vydala za pár desítek minut oficiální stanovisko, ale jeho obsah přinesl jen minimum nových informací a šlo spíše jen o základní informování o situaci bez bližších detailů.

Teleskop WISE

Malý infrateleskop stále pomáhá vědcům

Americký teleskop WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) byl do vesmíru vypuštěn v prosinci roku 2009 a měl za úkol zkoumat vesmír v infračervené části spektra. Měl zmapovat celou oblohu a sledovat asteroidy, hnědé trpaslíky i vzdálené galaxie. Jeho primární mise skončila podle očekávání v únoru 2011, kdy mu začalo docházet chlazení citlivých detektorů. NASA však teleskop, který při startu vážil jen 660 kg, neodepsala. Místo toho přešel do hibernace, ze které byl oživen v září 2013 – v rámci nové mise NEOWISE (Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer) měl studovat především blízkozemní planetky. Tento úkol se mu daří plnit skvěle a 11. dubna byla zveřejněna již pátá roční várka objevů.

Angara 3 skončila na rýsovacích prknech

Znělo to jako skvělý nápad – k centrálnímu stupni nosné rakety připojíme různý počet urychlovacích bloků, které s ním mají podobnou konstrukci a tím získáme raketu schopnou vynášet široké spektrum nákladů při zachování jednotné výroby. Tak by se dal ve stručnosti shrnout projekt ruské rakety Angara. Její verze Angara 3 s dvojicí urychlovacích bloků (tedy podobně jako to známe od Falconu Heavy či Delty IV Heavy) měla svými parametry cílit na náklady, které jsou moc těžké pro lehkou verzi Angara 1 (centrální stupeň bez pomocných bloků), ale pro těžkou Angaru 5 (čtyři urychlovací bloky na centrálním stupni) byly moc lehké. Angara 3 měla podle plánů ze začátku nového tisíciletí nahradit ukrajinské rakety Zenit. Nyní se však nad touto verzí pomalu, ale zřejmě jistě zavírá voda, aniž by přešla do skutečné výrobní fáze.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.