Bílý dům
Bílý dům vydal 18. prosince rozsáhlý výkonný příkaz o vesmírné politice, který se týká témat od průzkumných plánů NASA až po bezpečnost vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Bílý dům vydal 18. prosince rozsáhlý výkonný příkaz o vesmírné politice, který se týká témat od průzkumných plánů NASA až po bezpečnost vesmíru.
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.
Americký senát 17. prosince potvrdil Jareda Isaacmana ve funkci administrátora NASA.
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.
Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.
Náš eshop
Články
Chcete se zeptat na něco z kosmonautiky, nebo chcete jen strávit příjemný večer s desítkami dalších podobně naladěných lidí? Pak si dnes večer přijdete na své, jelikož je dnes poslední pátek v měsíci, připravili jsme pro Vás již 11. díl tradičního Pokecu s kosmonautixem. V osm hodin večer začne jako obvykle přímý přenos naplněný odpovídáním na Vaše dotazy, které napíšete do chatu. Stejně jako v minulých měsících tedy máte právě Vy, diváci, v rukou rozhodování o podobě našeho přenosu, který bude opět trvat něco kolem dvou hodin. Těšíme se na Vás!
ESA požádala amatérské astronomy o pomoc v souvislosti s chystanou misí Hera pro průzkum dvojplanetky Didymos. Na cestě k tomuto hlavnímu cíli by totiž tato sonda potenciálně mohla proletět minimálně kolem jednoho tělesa. Tým, který sondu připravuje, ale potřebuje dodatečná měření potenciálních kandidátů, aby bylo možné lépe zvolit vhodné cíle. „Výzkum planetek je jedním z oborů astronomie, kde mají amatérská pozorování stále nezbytnou pozici,“ vysvětluje Alan Fitzsimmons z Queen’s University v Belfastu, který je členem týmu kolem sondy Hera a dodává: „Kandidáti na průlet, které jsme zatím objevili, vypadají na obloze jako slaboučké světelné tečky. Jsou tak slabé, že je pouhým okem nespatříte. Potřebujeme tedy maximální možnou pomoc, abychom zpřesnili jejich oběžné dráhy a změřili jejich vlastnosti, které jsou nezbytné, abychom poznali jejich charakteristiky ještě předtím, než Hera v říjnu 2024 odstartuje.“
Včera a dnes probíhala ve španělské Seville schůze ministrů členských zemí Evropské kosmické agentury Space19+. V dřívějších měsících jste si mohli u některých našich článků všimnout poznámky, že o osudu různých návrhů se bude rozhodovat právě na ministerském setkání, které se uskuteční koncem roku – a šlo právě o Space19+. Dvoudenního jednání se zúčastnili již zmínění ministři členských států ESA, ale přizvání byli i zástupci Slovenska a Kanady, aby diskutovali o budoucích evropských kosmických aktivitách a především o rozpočtu Evropské kosmické agentury na další tři roky.
Pokud se vše podaří, provede SpaceX v průběhu prosince hned čtyři starty – postupně má odstartovat nákladní Dragon, únik Crew Dragonu za letu, JCSAT 18/Kacific 1 a možná i další várka družic Starlink. První na řadě je zásobovací mise k Mezinárodní kosmické stanici, kterou si v tomto článku představíme. Jak už pravidelní čtenáři našeho webu vědí, vydáváme tyto články vždy po provedení zkušebního statického zážehu. V rámci této mise sice bude první stupeň zbrusu nový, ale loď Dragon zažije své již třetí nasazení.
Z fotky to tak možná nevypadá, ale aerodynamický kryt nové lehké evropské rakety Vega-C měří na výšku 10 metrů. V rámci aktuální zkoušky byl umístěn na strukturální model horního stupně, aby se simulovalo jeho spojení se skutečnou raketou. Ve zkušební komoře LEAF (Large European Acoustic Facility) v nizozemském středisku ESTEC se nyní ověřuje, jak tento kryt zvládne pekelný hluk, který je neoddělitelnou součástí startu každé kosmické rakety.
V předešlém dílu jsme posádku Apollo 12 opustili ve chvíli, kdy se chystali k přistání na Měsíčním povrchu. Richard Gordon na měsíční oběžné dráze osiřel a sledoval počínání svých přátel v lunárním modulu. Posádka nakonec přistála jen 180 metrů od robotické sondy Surveyor III, která zde v automatickém režimu přistála o dva a půl roku dřív. Jen tato zdárná maličkost dokonale dokázala schopnosti tehdejších pracovníků NASA, ale i odhodlaných kosmonautů. Vědci díky tomu měli jedinečnou možnost prozkoumat dlouhodobý vliv tamního prostředí na přístroje a techniku. Posádka během práce na povrchu z landeru Surveyor III odmontovala kameru, na které byl na Zemi objeven živý mikroorganizmus, ale dodnes není jasné, jak se tam vlastně dostal. Vědci se však přiklání k verzi, že k tomu došlo vinou neopatrné manipulace na Zemi. To pravé dobrodružství posádka zažila samozřejmě při vycházkách a je známá celá řada historek, které si za ta léta žijí svým vlastním životem. Apollo 12 přesto zůstává v seznamu měsíčních výprav tak trochu neprávem upozaděná a proto není od věci si občas tyto příběhy připomínat. Obzvlášť
Včerejší šestý start rakety Sojuz 2-1v proběhl v 18:52:03,401 SEČ ze startovního komplexu 43 a rampy číslo 4. O přípravách na start se veřejnost dozvěděla až 18. listopadu, kdy ruské úřady vydaly výzvu pro piloty, aby se nepohybovali v oblasti Severního ledového oceánu nad poloostrovem Kola, jižně od souostroví Špicberky. Podobná výzva se pak týkala i dlouhého pásu nad Tichým oceánem. Tyto prostory odpovídaly dřívějším startům rakety Sojuz 2-1v s horním stupněm Volga z Plesecku – především pak start z března 2018, kdy tato raketa vynášela družici EMKA (ta testovala miniaturizovaný systém snímání Země).
23. duben 1996 byl pro všechny, kteří byli nějakým způsobem svázáni s orbitální stanicí Mir, malým svátkem. Do vesmíru se vydával modul 77KSI „Priroda“, poslední dílek do skládačky modulárního komplexu. Připojením Prirody ke stanici se měl završit proces jejího budování, který měl původně trvat pouze dva až tři roky, ale vlivem hlubokých změn v geopolitické situaci a tím i v ruském kosmickém průmyslu se natáhl na celou dekádu. Přes všechna zpoždění, škrty a osekané plány však měli být ruští tvůrci stanice na co hrdí – příletem Prirody bude kolem Země obíhat cvalík o hmotnosti 128 980 kg, na dlouhou dobu největší a nejtěžší pilotované kosmické těleso vyrobené lidskou rukou (nepočítaje v to soulodí obsahující nosnou raketu nebo její část). Ovšem nejprve musela Priroda k Miru doletět. Lehkou nervozitu vzbuzoval její energetický systém, který se nespoléhal na solární panely, jako tomu bylo u předchozích modulů, ale na jednorázové baterie. A obavy se nakonec ukázaly jako opodstatněné. Bezprostředně po oddělení od nosné rakety mělo být všech 168 baterií připojeno k hlavní sběrnici a modul měl ožít. Jenže podle
Start rakety Ariane 5 se po pátečním odkladu, který způsobil vadný elektrický systém na pozemním vybavení, chystá na vzlet dnes večer. Na oběžnou dráhu má vynést družici pro Egypt, která se dá označit jako utajená a druhý cestující vylepší internetové pokrytí nabízené firmou Inmarsat. Obě družice byly postavené v Evropě a stylově je tak vynese nejsilnější evropská raketa. Celých 51 metrů vysoká Ariane 5 ve 22:08 SEČ, přičemž okno bude otevřené do 23:53 SEČ.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V rámci procesu schvalování nominace na post administrátora NASA se Jared Isaacman na potvrzovacím slyšení v Senátu 3. prosince 2025 v odpovědi na přímou otázku senátora Teda
Další týden je za námi a je proto ideální čas si shrnout, co zajímavého se dělo v kosmonautice. Kosmotýdeník si jako hlavní téma bere oznámení jednoho ze
Ani v prosinci kosmonautické dění nepolevuje a my jsme tak pro vás připravili další týdenní souhrn kosmonautického dění. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal první let čínské
Od posledního dílu indické cesty do kosmu sice uběhlo více času, než bylo původně v plánu, ale o to více informací se do něj podařilo nastřádat. Přípravy
Další týden utekl jako voda a před vámi je týdenní shrnutí kosmonautického dění. Kosmotýdeník si nyní jako hlavní téma vzal popis některých družic, které vzlétly na
Přestože Bílý dům v květnu navrhl ukončení financování lunární orbitální kosmické stanice Gateway k 1. říjnu 2025, Kongres tento návrh odmítl. Podle něj je Gateway strategickou
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
