Na Kennedyho středisko na Floridě dorazily před pár dny dvě nové servisní plošiny, které jsou vyrobené speciálně pro urychlovací bloky na tuhá paliva nové americké rakety SLS. O dopravu z floridské firmy Met-Con Inc. ve městě Cocoa se postaraly tahače, které zanedlouho dorazily před halu VAB. Tady byl jejich náklad složen a plošiny byly uloženy uvnitř ikonické budovy. Úkolem těchto plošin je umožnit kontrolu pětisegmentových motorů na tuhá paliva, které při startu SLS zajistí většinu tahu.
Další týden utekl jako voda a my Vám můžeme přinést souhrn novinek, které přineslo uplynutých sedm dní. Většinu témat jsme již pokryli v samostatných článcích, ale i přesto jsou některá, na která se nedostalo. Abyste tedy měli informační servis kompletní, přinášíme Vám Kosmotýdeník, který si na všechny události posvítí na jednom místě. Hlavním tématem bude pětileté výročí vozítka Curiosity na Marsu, ale podíváme se také na test rakety Vector-R, nebo na zkoušku turistické suborbitální lodi SpaceShipTwo.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Arianespace, BEAM, Curiosity, ISS, Kosmotýdeník, Mars, NASA, Randy Bresnik, SpaceShipTwo, Vector-R, Vega (raketa), Virgin Galactic 
V prvním prázdninovém měsíci polevila činnost agentur a kosmických firem, hlavně, co se týká startů raket. Na floridském kosmodromu panuje v těchto dnech čilý stavební ruch. To je ostatně důvodem, proč jsme se dočkali pouze jednoho startu SpaceX, konkrétně s družicí Intelsat 35e. NASA alespoň testovala motor RS-25 pro raketu SLS. Na opačné straně Zeměkoule vyletěla vstříc ISS raketa Sojuz se stejnojmennou lodí a s opravdu mezinárodní posádkou. Velké horko bylo v červenci technikům Čínské kosmické agentury, když jim během letu selhala nejsilnější raketa Dlouhý pochod-5.
Jak bude vypadat raketa SLS? Na první pohled banální otázka, na kterou odpoví asi každý fanda kosmonautiky – dva urychlovací bloky na tuhá paliva, centrální stupeň se 4 motory RS-25 a nad ním horní stupeň s nákladem. Jenže otázka v úvodu článku je myšlena jinak – jaký grafický design bude raketa mít. Samozřejmě, můžete namítnout, že o vzhled nejde, ale tento článek se pokusí ukázat, že to až tak není pravda – správně zvolený grafický návrh totiž může raketě i pozemním týmům výrazně pomoci.
Sonda Cassini pravidelně provádí korekční zážehy, aby upravila svou dráhu a přiblížila ji té ideální, neboli referenční trajektorii, se kterou počítají letoví plánovači. 15. července došlo k dalšímu takovému zážehu z řady, který byl přesto jiný. Nyní už má tým jistotu, že žádný další zážeh už nebude s největší pravděpodobností potřeba. Od startu své mise použila Cassini pohonný systém ke korekci dráhy 360×. Poslední korekční zážeh trval podle přijatých údajů přesně 153,125 sekund a změnil rychlost sondy o 143,64 mm/s. Do konce této úžasné mise nyní chybí méně než dva měsíce.
Dnes bereme SpaceX jako přirozenou součást kosmonautiky – startuje jednou za dva týdny, přistává s prvními stupni, které používá opakovaně, snižuje náklady na start, ukazuje konkurenci záda a pracuje na dalších velkých projektech. Je pravdou, že SpaceX a její agresivní inovativní přístup dokázal ke kosmonautice přitáhnout mnoho nových fanoušků, které tento obor dříve nezajímal. Pojďme si dnes připomenout pět momentů, kterými SpaceX dokázala zaujmout a zapsala se do historie. Právě tyto momenty totiž dostaly firmu tam, kde je teď.
Do startu americké sondy Parker Solar Probe sice chybí ještě skoro rok, ale to neznamená, že se na celou událost nepřipravuje technika. Zdaleka přitom nejde jen o samotnou sondu, ale i o nosnou raketu, která v létě 2018 vynese tohoto průzkumníka do vesmíru. A máme se opravdu na co těšit, protože na těžko dosažitelnou dráhu v blízkosti Slunce sondu dopraví americká raketa Delta IV Heavy, která se zatím ještě pořád pyšní titulem nejsilnějšího amerického nosiče současnosti. Při startu se zapalují hned tři stupně – kolem toho centrálního jsou připojené ještě další dva, které fungují jako urychlovací bloky.
Obří americká raketa bude startovat z mobilní odpalovací plošiny, kterou na startovní rampu 39-B dopraví pásový dopravník – půjde tedy o systém, který známe z éry programu Apollo i raketoplánů. Přesto je na mobilní plošině mnoho práce. Celý komplex totiž musí být upraven tak, aby odpovídal potřebám nové rakety. Tým specialistů na Kennedyho středisku ke stavbě a zkoušení jednotlivých dílů používá komplex označovaný jako LETF (Launch Equipment Test Facility), na kterém se zkouší hlavně ramena spojující mobilní plošinu s raketou. Samotná stavba a instalace systémů na plošině probíhá podle plánu a příští rok se můžeme těšit na komplexní ověřování a testování. Tento zevrubný proces definitivně prověří, že pozemní vybavení je připraveno na obsloužení startu prvního exempláře rakety SLS. Už nyní ale probíhají testy jednotlivých systémů, k čemuž složí právě LETF umístěný v průmyslové oblasti Kennedyho střediska.
Americký astronaut Randy Bresnik, který minulý týden dorazil na ISS už stačil pořídit první opravdu velmi působivý snímek. Do zorného pole jeho fotoaparátu se včera (1. srpna) dostal supertajfun Noru. Jeho střed se v té době pohyboval na souřadnicích 24,7° severní šířky a 137° východní délky, tedy ve Filipínském moři. Rychlost větru se tehdy pohybovala kolem 46 m/s, tedy 165 km/h. Americký astronaut povedenou fotku nasdílel na sociální sítě, kde k nim přidal i svůj pocit: „Supertajfun Noru, úžasná velikost tohohle projevu počasí, doslova z něj cítíte jeho sílu – i z výšky 400 kilometrů.“ Náhledová fotka tohoto článku pak pochází z družice Suomi NPP, kterou provozuje americká agentura NOAA.
Ozdobou noční oblohy bývá jev, který z našich zeměpisných šířek spatříme jen výjimečně. Stačí ale vycestovat k severu, navštívit třeba Skandinávii a máte velkou šanci, že na vlastní oči uvidíte barevné představení zvané polární záře. Hlavní roli v něm hrají nabité částice ze Slunce, které reagují s materiálem v horních vrstvách atmosféry. Molekuly plynů se pak doslova rozsvítí a na obloze umí vyčarovat působivé obrazce. Ale mohli bychom polární záře vidět i na jiných planetách? Na Saturnu určitě ano.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
6. srpna 2017
