Tajomný špión pri ISS

Keď sa povie 1. mája 2017, mnohí fanúšikovia kozmonautiky si istotne spomenú na štart rakety Falcon-9 s misiou NROL-76, po ktorom mohli sledovať efektné zábery na pristátie prvého stupňa na Myse Canaveral. Počas tohto pristávania však mimo svetiel reflektorov pokračoval druhý stupeň v plnení primárneho cieľa tohto štartu, ktorým bolo vynesenie tajného nákladu pre americkú vojensko-spravodajskú agentúru NRO (National Reconnaissance Office). Nebolo nič nové, že štart pre túto agentúru, ktorá má na starosti flotilu amerických špionážnych satelitov všemožného druhu obostierali od začiatku veľké tajnosti, o akýchkoľvek technických detailoch nákladu, či misie, ktorú má plniť nepadlo v oficiálnych prehláseniach ani slovo, oficiálne utajená bola aj jeho plánovaná dráha či dokonca mená pracovníkov SpaceX, ktorý sa podieľali na jeho integrácii s raketou. Neskôr po štarte bolo zverejnené len toľko, že bol plne úspešný a zo strany NRO už nasledovala len nepreniknuteľná hradba skalopevného ticha. Avšak tajomný príbeh nákladu z misie NROL-76 sa týmto len začínal…

Naším cílem nejsou clickbaity

Hned na začátek nezbytné upozornění: V tomto článku nenajdete žádné informace o kosmonautice. Pokud je hledáte, jste na špatném článku. V tomto článku bude řeč o něčem, co nesouvisí s kosmonautikou, ale spíše s naším webem. Pravidelní čtenáři vědí, že jen zcela výjimečně využíváme článku k tomu, abychom sdělili nějaké stanovisko, které souvisí s provozem našeho webu. K této možnosti sáhneme pouze tehdy, když je podnětů více a nestačí už reagovat jen na jednotlivé komentáře, ale je potřeba předat zprávu většímu okruhu čtenářů, což je i tento případ.

Zajímavosti o JWST od NASA v češtině

Dalekohled Jamese Webba

Náš jazyk rozhodně nepatří mezi nejrozšířenější na světě. Proto potěší, když se s češtinou setkáme na místech, kde bychom to příliš nečekali – třeba na webu NASA. Agentura se rozhodla, že rozšíří informace o chystaném dalekohledu Jamese Webba do celého světa a proto připravila stránku se základními informacemi o tomto teleskopu hned v několik jazycích. Kromě Katalánštiny, tradiční a zjednodušené čínštiny, dánštiny,nizozemštiny, angličtiny, estonštiny, finštiny, francouzštiny, němčiny, maďarštiny, italštiny, japonštiny, lotyštiny, norštiny, portugalštiny, ruštiny, španělštiny, švédštiny, či dothračtiny došlo i na češtinu. Takže ještě jednou připomínáme, že níže přiložený obrázek jsme nepřekládali, jako to děláme u infografiky. Níže přiložený obrázek přikládáme tak, jak jej NASA vystavila na svém webu. Je nám jasné, že informace obsažené v tomto obrázku nebudou pro naše tradiční čtenáře nové. Ale i tak věříme, že třeba začátečníkům může tento obrázek pomoci.

Studie obřího superteleskopu – dočkáme se?

Do vesmíru ještě ani neodstartoval Dalekohled Jamese Webba a vědecká obec už začíná nesměle pokukovat po jeho nástupci. Celý projekt je zatím pouze ve fázi hledání koncepce. Odborníci zatím vypracovali čtyři scénáře  pro obří teleskop, který by mohl startovat někdy ve třicátých letech. K jeho stavbě chtějí využít nových poznatků na poli optiky a detektorů, ale i toho, že bude k dispozici mimořádně silná raketa SLS. Výsledný teleskop by prý mohl provést revoluci v tom, jak astronomové sledují potenciálně obyvatelné planety, černé díry a nejstarší galaxie. V článku sice není mnoho obrázků, protože projekty jsou na samotném začátku, ale i přesto je dobře vidět, že se máme na co těšit.

Privatizace kosmického teleskopu?

Spitzerův teleskop možná čeká zajímavá budoucnost. NASA nevylučuje, že by jeho provoz mohl od státní agentury převzít soukromý provozovatel, nebo akademická instituce. V roce 2019 totiž vyprší období financování tohoto projektu ze strany NASA. Tento infračervený teleskop startoval v roce 2003 a měl fungovat pět let – technika sice funguje, dalekohled posílá informace o vzdálených galaxiích, ale i o planetách a asteroidech v naší soustavě, ovšem jak se stále vzdaluje od Země, zhoršují se možnosti komunikace s ním. Přesto má stále co nabídnout. NASA však kvůli omezenému rozpočtu musí dvakrát rozhodovat, kterou misi ještě zachová a které se vzdá.

Kosmotýdeník 253 (17.7. – 23.7.)

V neděli v poledne vám vždy přinášíme souhrn zajímavých událostí z předchozích sedmi dní. Ani tentokrát to nebude jinak. Dnes je Kosmotýdeník trochu kratší, protože se nám podařilo velkými články postihnout velkou část dění. Ale i tak se podíváme na další zajímavé informace. Například na odlétající loď Progress MS-05, která měla oproti jiným Progressům přeci jen zajímavější misi. Shrneme si také dění kolem SpaceX a přípravy na start Falconu Heavy. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Globální sledovač větrů

Evropská kosmická agentura finišuje s přípravami vědecké družice Aeolus, která bude z heliosynchronní dráhy ve výšce 320 kilometrů monitorovat rychlost, směr a výšku vzdušných proudů. Naměřená data odešle každých devadesát minut na pozemní stanici na Špicberkách a díky tomu umožní sledovat vzdušné proudění na Zemi prakticky v přímém přenosu. Pochopení proudění větrů umožní vylepšit předpovědi počasí, ale také zlepší možnosti rozhodování v extrémních případech, kdy počasí přímo ohrožuje lidské životy.

Soukromý miniraketoplán se zkouší v Kalifornii

Testovací exemplář miniraketoplánu Dream Chaser pro zkoušky v atmosféře v této době podstupuje zkoušky brzdícího a zatáčecího systému. Už na konci letošního roku by se měl dočkat letové zkoušky, která otevře další testovací možnosti. Cílem společnosti Sierra Nevada Corporation je vyvinout stroj schopný zásobovat Mezinárodní vesmírnou stanici a dopravovat náklad zpět na Zemi. Prvním krokem k tomuto cíli je plnorozměrový testovací exemplář Dream Chaseru, který je připojený za automobil. Ten se vždy rozjede na potřebnou rychlost a miniraketoplán otestuje své brzdy a další systémy, které budou klíčové pro úspěšné zakončení ostrých misí.

Další odklady soukromých pilotovaných lodí

Crew Dragon a Starliner.

Odklady jsou bohužel běžnou součástí kosmonautiky a ani vývoj soukromých lodí pro posádku není výjimkou. Zatímco ještě v březnu letošního roku platilo, že SpaceX pošle na oběžnou dráhu nepilotovaný Crew Dragon letos v listopadu a pilotovaný k ISS v květnu 2018, tak teď už je všechno jinak. Aktuální zpráva z NASA ukazuje, že letos se startu Crew Dragonu nedočkáme ani v nepilotované formě. V dnešním článku se tedy podíváme na to, jaké termíny jsou nyní v platnosti a jak si stojí konkurent SpaceX – firma Boeing s lodí Starliner.

TOP5 – Nejrychlejší sondy

Rychlost fascinuje lidstvo již dlouhá staletí. Už naši předkové pečlivě vybírali nejrychlejší koně, v současné době zase fandíme nejrychlejším běžcům, cyklistům, rychlobruslařům, motocyklistům, nebo závodním jezdcům. Rychlost nás obklopuje prakticky na každém kroku. Není proto divu, že jsme se na tuhle veličinu podívali i v našem prázdninovém seriálu. Dnes se tedy můžete těšit na rekordmany, kteří drží primát nejrychlejších lidmi vyrobených objektů. Ale má to jeden háček – už ve škole jsme se učili, že rychlost daného objektu musíme vždy vztáhnout k nějakému konkrétnímu tělesu, protože ve vesmíru je vše v pohybu. Tento důležitý předpoklad proto nevynecháme ani my.