Vážení čtenáři, dočkali jsme se. Po více než 50 let dlouhé pauze nás od návratu lidstva k Měsíci dělí možná méně než dva týdny. Na rampě LC-39B již několik dní stojí raketa SLS s kosmickou lodí Orion na svém vrcholu a prochází přípravami na start mise Artemis II. Jisté je, že neodstartuje dříve než v noci ze 6. na 7. února, ale tento termín rozhodně nemůžeme považovat za jistý – minimálně prozatím. Jen v únoru jsou k dispozici další čtyři dny, kdy je možné startovat a to samé platí i pro březen a duben. Bezpečnost čtyřčlenné posádky bude prvořadá a NASA tak určitě nebude zbytečně spěchat a riskovat. Jelikož je mise Artemis II mimořádně významnou událostí, rozhodli jsme poskytnout jí odpovídající informační servis. V tomto průběžně aktualizovaném článku najdete aktuální informace, fotografie a další zajímavosti, které se týkají přípravy startu mise Artemis II. Start samotný budeme samozřejmě komentovat živě a česky – samostatný článek s přenosem vyjde pár hodin před startem a průběžně budeme informovat i o průběhu mise Artemis II.
6. února 18:40
Portál NASASpaceflight přinesl dvě zatím neoficiální informace. Podle první z nich by ke druhé generální zkoušce WDR mohlo dojít už v pátek 13. února. Zároveň se hovoří o možnosti posunout nejdřívější pokus o start až na 3. března, ačkoliv tento termín se v dřívějších přehledech startovních příležitostí neobjevoval. Zajímavý by byl především tím, že by čas startu (T-0) vycházel na denní hodiny, nikoliv na noc. V tuto chvíli však nejde o oficiálně potvrzené informace a situace se ještě může změnit.
3. února 10:10
Zkoušku WDR zhodnotil administrátor NASA Jared Isaacman takto:
„S dnešním ukončením generální zkoušky WDR se posouváme od únorového termínu startu a jako nejbližší možný termín startu mise Artemis II stanovujeme březen.
Vzhledem k tomu, že mezi starty raket SLS uplynuly více než tři roky, plně jsme počítali s tím, že narazíme na problémy. Právě proto provádíme generální zkoušku WDR. Tyto testy mají za cíl odhalit problémy ještě před letem a nastavit den startu s co nejvyšší pravděpodobností úspěchu.
Během testu týmy řešily únik kapalného vodíku na rozhraní centrálního stupně během plnění nádrží, což si vyžádalo přerušení, aby se hardware zahřál a mohl se upravit průtok paliva. Všechny nádrže centrálního i horního stupně byly úspěšně naplněny a týmy provedly závěrečné odpočítávání až přibližně do T−5 minut, než pozemní sekvencer startu provoz zastavil kvůli zvýšené míře úniku.
Mezi další faktory patřily prodloužené práce na uzavření kosmické lodi Orion, přerušované výpadky pozemního přenosu zvuku a vliv chladného počasí na některé kamery, spolu s úspěšnou demonstrací aktualizovaných postupů pro uzavření Orionu na podporu bezpečných činností posádky.
Bezpečnost zůstává naší nejvyšší prioritou – pro astronauty, zaměstnance, systémy i veřejnost. Start provedeme pouze tehdy, až budeme přesvědčeni, že jsme připraveni podniknout tuto historickou misi.
Toto je pouze začátek. Znamená to zahájení programu Artemis, který se bude dále vyvíjet tak, aby podporoval opakované a cenově dostupné mise na Měsíc v souladu s národní vesmírnou politikou prezidenta Trumpa. Úspěšné provedení této mise znamená návrat na Měsíc, abychom na něm zůstali, a otevře cestu k Artemis 100 a dalším misím.
Chci poděkovat talentovaným zaměstnancům NASA i našim průmyslovým a mezinárodním partnerům, kteří na tomto projektu neúnavně pracují. Týmy nyní důkladně vyhodnotí data, vyřeší všechny problémy zjištěné během WDR, provedou nezbytné úpravy a vrátí se k testování. Očekáváme, že provedeme další generální zkoušku a poté se zaměříme na březnové startovní okno.
Veřejnost i média budeme o dalším vývoji nadále informovat.“
3. února 6:29
Během noci došlo k úspěšnému ověření většiny veličin a test nakonec pokračoval z času T-10 minut dále. V čase T-5 minut a 15 sekund byl však přerušen. Původně se mělo v odpočítávání dojít až do času T-33 sekund. Důvodem předčasného ukončení WDR byl zjištěný únik vodíku. NASA nyní vyhodnotí situaci a stanoví zřejmě čas opakování testu WDR. Očekává se také posunutí data startu z 8. respektive 9. února. Bližší informace o průběhu WDR budou ještě vydány.
3. února 3:40
Odpočet nadále stojí na čase T−10 minut. NASA už téměř dvě hodiny nevydala na svém blogu žádnou novou aktualizaci o průběhu zkoušky. Vzhledem k pokročilé noční hodině ve střední Evropě proto v tuto chvíli dočasně přerušujeme online přenos. Dopoledne v nové aktualizaci shrneme, co se odehrálo v průběhu časného rána.
3. února 3:15
Obsluha zodpovědná za uzavření kosmické lodi Orion stále pracuje v bílé místnosti.
3. února 3:00
Odpočet stojí na T-10 minut.
3. února 1:50
Obsluha určená k uzavření kosmické lodi Orion dorazila do bílé místnosti.
3. února 1:30
V rámci zkoušky WDR provádějí týmy expertů NASA závěrečné přípravy a uzavření poklopu kosmické lodi Orion uvnitř bílé místnosti na rampě 39B. Tento krok simuluje postupy v den startu a ověřuje, že je kosmická loď správně utěsněna a připravena na vstup posádky před startem. Astronauti mise Artemis II se generální zkoušky WDR neúčastní. Obslužný tým při uzavírání poklopu kontroluje a čistí jeho těsnění, aby byla zajištěna vzduchotěsnost, ověřuje podmínky prostředí uvnitř návratového modulu pro posádku a potvrzuje správné mechanické i elektrické propojení všech systémů. Uzavření poklopu představuje důležitý milník, který potvrzuje připravenost kosmické lodi Orion k letu a ověřuje postupy pro první pilotovanou misi Artemis kolem Měsíce. V další fázi týmy nakonfigurují poklop systému pro přerušení startu do uzavřeného stavu.
3. února 1:05
V rámci generální zkoušky WDR před misí Artemis II se nyní bude simulovat postup, při němž by se posádka a záchranný tým vydali ke startovní rampě 39B. Obslužný tým se přesunul do tzv. bílé místnosti (White Room) na konci přístupového ramene mobilního odpalovacího zařízení a bude zodpovědný za zajištění kosmické lodi Orion a správnou konfiguraci všech přístupových bodů před simulovanými operacemi vstupu posádky. White Room je klimatizovaný prostor, který v den startu poskytne astronautům čisté a bezpečné prostředí pro vstup do kosmické lodi. Během zkoušky WDR obsluha uzavře poklop Orionu, zkontroluje jeho těsnění, ověří podmínky prostředí a potvrdí, že všechny systémy jsou připraveny na další fáze odpočítávání. Tyto činnosti jsou zásadní pro zajištění bezpečnosti a připravenosti mise, protože Artemis II směřuje ke svému prvnímu pilotovanému letu kolem Měsíce. Ačkoliv zkouška odpočítává čas do otevření simulovaného startovacího okna v pondělí 2. února ve 21:00 místního času (3:00 SEČ), celý test by mohl trvat přibližně do 1:00 dne 3. února místního času (7:00 SEČ).
3. února 0:30
Všechny nádrže na obou stupních rakety SLS se nyní nacházejí v režimu doplňování pohonných látek. To zahrnuje nádrže na kapalný vodík i kapalný kyslík jak v centrálním stupni, tak v horním stupni ICPS. Inženýři nadále sledují koncentraci kapalného vodíku v zásobovacím potrubí spodního rozhraní mezi raketou a mobilní plošinou, kde byla dříve zaznamenána netěsnost. Hodnoty jsou v tuto chvíli stabilní. Režim doplňování slouží k vyrovnávání ztrát kryogenních pohonných látek způsobených jejich přirozeným ohříváním a odpařováním, ke kterému dochází i v izolovaných nádržích. Průběžným přidáváním malého množství kapalného vodíku a kapalného kyslíku se tak udržuje správná hladina i tlak v nádržích, což zajišťuje stabilní stav rakety během pokračujícího odpočítávání. Po přechodu všech stupňů do tohoto režimu týmy provedou závěrečné kontroly systémů, včetně ověření funkčnosti ventilů a senzorů, a připraví se na závěrečnou sekvenci odpočítávání se simulovanými startovními operacemi. Odpočítávací hodiny zároveň vstoupily do 40minutové pauzy, což je novinka oproti misi Artemis I. Generální zkouška mise Artemis II se tak dostává do své závěrečné konfigurace. Uzavírací tým NASA se připravuje na přesun na rampu Launch Complex 39B, aby zajistil bezpečnost a připravenost během kritických operací doplňování paliva.
2. února 23:50
Po provedení odvětrávacího a odlehčovacího testu nádrže s kapalným vodíkem horního stupně ICPS vstoupily týmy NASA do fáze doplňování kapalného vodíku. Tento test ověřuje, zda příslušné ventily fungují správně a udržují bezpečnou úroveň tlaku uvnitř nádrže, zatímco samotné doplňování zajišťuje dosažení její plné kapacity. Po doplnění paliva přejdou týmy do režimu doplňování, který má udržet nádrž ICPS na úrovni připravené k letu až do závěrečného odpočítávání. Mezitím se všechny ostatní nádrže pohonných látek rakety SLS již nacházejí v režimu doplňování.
2. února 23:25
Po předchozích přerušeních v dodávkách kapalného vodíku nyní pokračuje plnění rakety SLS na všech frontách. Kapalný vodík i kapalný kyslík v centrálním stupni se nacházejí ve fázi doplňování. Do režimu doplňování se dostala také kyslíková nádrž horního stupně. Tento režim udržuje nádrže na úrovni připravené k letu tím, že nahrazuje kryogenní pohonné látky ztracené jejich přirozeným odpařováním. Na horním stupni rakety zároveň přešlo plnění kapalným vodíkem do režimu rychlého plnění. Pokud by šlo o skutečný start, ředitelka startu by po dosažení režimu doplňování u obou stupňů vyhodnotila připravenost vyslat posádku mise na rampu 39B, aby pokračovala v závěrečných operacích uzavření kosmické lodi Orion, včetně uzavření poklopů. V tomto případě však jde pouze o zkoušku, a posádka se proto k raketě přesouvat nebude.
2. února 23:12
Vypadá to dobře.
Zdroj: https://www.youtube.com/
2. února 23:00
Máme tu důležitý milník. Vodíková nádrž centrálního stupně byla naplněna. Přechází se tedy do režimu pozvolného doplňování paliva, aby se zajistilo, že nádrž dosáhne své plné kapacity superchladným kapalným vodíkem. Inženýři nadále sledují únik na rozhraní TSMU (konstrukce na mobilní vypouštěcí plošině s přívody pohonných látek), ale koncentrace kapalného vodíku v servisním stožáru zůstává v přijatelných mezích.
2. února 22:05
NASA upřesnila detaily přerušení tankování kapalného vodíku do centrálního stupně. Operace byly dvakrát zastaveny poté, co úniky na rozhraní rychlospojky mezi raketou a mobilní vypouštěcí plošinou překročily přípustné limity. Inženýři se nyní pokusí dokončit rychlé plnění a následně přejít do režimu doplňování nádrže. Pokud se to podaří, budou se snažit regulovat koncentraci vodíku a udržet ji během plnění centrálního stupně v přijatelných mezích. Jakmile bude nádrž plná, raketa přejde do fáze doplňování se sníženými průtoky, což by mělo pomoci stabilizovat koncentraci kapalného vodíku v přívodním potrubí.
2. února 21:55
Text ve spodním řádku přímého přenosu uvádí, že rychlé tankování kapalného vodíku do centrálního stupně bylo opět obnoveno. Zároveň začalo plnění kyslíkové nádrže horního stupně ICPS.
2. února 21:45
Bohužel krátce po obnovení tankování kapalného vodíku do centrálního stupně byl proces znovu zastaven. NASA uvedla, že se dočasně pokusila o návrat k rychlému tankování, tento krok však netrval dlouho.
2. února 21:30
NASA potvrzuje, že tankování kapalného vodíku do centrálního stupně pokračuje. Podrobnosti o závadě ani o provedené opravě zatím nejsou známy.
2. února 21:20
Z grafiky, která se objevuje v přímém přenosu, se zdá, že čerpání kapalného vodíku do centrálního stupně pokračuje. NASA to však zatím oficiálně nepotvrdila.
2. února 20:55
Zdroj: https://www.youtube.com/
2. února 20:15
Týmy zahájily ochlazování potrubí pro přívod kapalného kyslíku do horního stupně ICPS. Současně pokračuje řešení problémů s plněním kapalného vodíku do centrálního stupně.
2. února 19:45
Týmy zastavily přívod kapalného vodíku do centrálního stupně poté, co koncentrace úniku překročily přípustné limity. Toto přerušení umožňuje inženýrům provést postupy pro odstraňování závad, které byly vyvinuty po misi Artemis I. Plnění kapalného kyslíku do centrálního stupně pokračuje a kapalný vodík je i nadále dodáván do horního stupně.
2. února 19:30
Zatímco týmy pokračují v plnění centrálního stupně rakety SLS kapalným kyslíkem a kapalným vodíkem, zahájily také plnění kapalného vodíku do horního stupně ICPS. Tým řízení startu tak nyní současně plní ICPS kapalným vodíkem, zatímco nádrže centrálního stupně se nacházejí ve fázi rychlého plnění obou kryogenních pohonných látek.
2. února 19:20
V 19:09 SEČ začaly týmy ochlazovat potrubí pro kapalný vodík určené pro horní stupeň ICPS rakety SLS. Tento kritický krok připravuje potrubí pro následné plnění kryogenním kapalným vodíkem o teplotě −253 °C a zajišťuje, že hardware je správně připraven na extrémní teploty, čímž se snižuje teplotní šok a chrání se integrita systému. Po dokončení této fáze přejdou týmy k rychlému plnění kapalného vodíku, načež v pozdější části odpočítávání následují činnosti spojené s kapalným kyslíkem. Během mise Artemis II poskytne horní stupeň ICPS, poháněný motorem RL10, potřebný impuls k vyslání kosmické lodi Orion na vysokou oběžnou dráhu Země před jejím průletem kolem Měsíce.
2. února 18:15
Ještě na vysvětlenou minulého příspěvku – tento kritický krok ochlazuje potrubí pro pohonné látky před naplněním nádrží centrálního stupně superchladným (kryogenním) kapalným vodíkem a kapalným kyslíkem. Tyto nádrže následně pojmou stovky tisíc litrů kapalného vodíku ochlazeného na −253 °C a kapalného kyslíku o teplotě −183 °C. Proces ochlazování zajišťuje, že hardware je připraven na extrémní teploty kryogenních pohonných látek, čímž se snižuje teplotní šok a chrání se integrita celého systému.
2. února 17:55
V 17:42 SEČ začalo chlazení přívodních podtrubí kapalného kyslíku i vodíku.
2. února 17:35
Dnes v 17:25 udělila ředitelka startu souhlas se zahájením procesu tankování rakety SLS.
2. února 17:05
Dnes ráno týmy aktivovaly systémy v centrálním stupni rakety SLS. Tento stupeň bude během nadcházející tankovací fáze odpočítávání naplněn pohonnými látkami. Tato generální zkouška by měla trvat přibližně do 3. února do 7:00 SEČ.
1. února 7:27
Odpočítávání testu WDR začalo dnes v 02:13 SEČ a bude trvat 48 hodin. Během zkoušky tým provede veškeré činnosti ověřující připravenost nosiče ke startu včetně plnění nosiče palivem. V čase T-1 minuta a 30 sekund (do startu) dojde k zastavení odpočítávání na maximálně tři minuty, poté se odpočítávání obnoví do času T-33 sekund a znovu se pozastaví. Poté se hodiny vrátí zpět na T-10 minut a provedou druhé terminální odpočítávání do času T-33 sekund. Tento proces simuluje reálné podmínky, včetně scénářů, kdy by start mohl být zrušen kvůli technickým nebo povětrnostním problémům. Na konci testu tým vypustí palivo a před stanovením oficiálního cílového data startu zkontroluje veškerá data. Online přenos z rampy:
30. ledna 14:17
NASA prolomila mlčení. Agentura potvrdila, že kvůli počasí odkládá zkoušku WDR na pondělí 2. února. V důsledku toho se nejčasnější možný termín startu posouvá na 8. února místního času (9. února SEČ). Přesný termín pokusu o start bude upřesněn, až týmy expertů zhodnotí data nasbíraná během WDR.
30. ledna 10:00
Jiří Hošek v komentáři pod tímto článkem poznamenal zajímavý postřeh. Podle jeho slov Bill Harwood z CBS News uvádí, že podle několika zdrojů je test WDR odložen o 48 hodin kvůli mrazivému počasí a silnému větru. NASA to zatím nepotvrdila, ale ani nepotvrzuje, že zkušební odpočet skutečně probíhá (měl začít 01:10 UTC = 2:10 SEČ). NASA už dříve uvedla, že tankování nesmí probíhat, pokud klouzavý 24hodinový průměr teplot klesne pod 5,2 °C.
29. ledna 20:17
K místu pro novináře byl přivezen raketový motor RS-25. Čtyři takové motory najdeme na spodní části centrálního stupně rakety SLS. Účel jeho umístění zde zatím neznáme. Možná jde o dekoraci pro chystané mediální aktivity spojené se zkouškou WDR a následně i startem samotným.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
28. ledna 17:00
Raketa SLS určená pro misi Artemis II podstoupila na rampě 39B už několik zkoušek. Byly například zkontrolovány její motory, ale také evakuační lanovky. Klíčovou zkouškou, která může být rozhodující pro termín startu, bude WDR – Wet Dress Rehearsal, tedy dvoudenní kompletní simulace předstartovních činností (vyjma zapojení posádky) spojená s plněním nádrží pohonnými látkami a ověřením vzájemné komunikace mezi raketou a řídícím střediskem. Ještě před pár dny NASA pracovala s formulací, že zkouška WDR před misí Artemis II proběhne nejpozději 2. února. V noci na 27. ledna však přišla potěšující aktualizace. Expertům se podařilo ušetřit dva dny příprav a WDR tak má začít už 29. ledna. Závěrečná fáze odpočítávání zahrnující plnění nádrží má proběhnout 31. ledna se simulovaným startem v 21:00 hodin místního času, tedy 1. února kolem 3:00 SEČ. Odpočítávání má být zastaveno 33 sekund před startem. Po návratu do stavu T-10 minut má být závěrečná fáze odpočítávání opakována do stavu 30 sekund před startem.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2026/01/NSF-2026-01-27-05-19-52-480.jpg
https://pbs.twimg.com/media/G_2iBp0WkAAyDC_?format=jpg&name=large
A je to tu. Konec pouhého flákání na LEO a pinožení na ISS 🙂 Bylo mi jen 15 měsíců, když Apollo 17 opustilo Měsíc. Takže jde opravdu o obrovskou pauzu.
Po Artemis 2 muze nasledovat dalsi nekolikaleta prestavka.
K Artemis 3 muze byt jeste cesta dlouha, klidne i za rok 2030, nema s lidmi kam letet, neni Gateway(soulodi melo startovat pristi rok, to je zrejme uz mimo realitu) a funkcni lunarni pristavaci modul.tez nikde.
Uvidime co rise stredu.
Tak ono to ještě není návrat na měsíc. Toto je teprve Apollo 8.Jen se proletí kolem.Novodobé Apollo 11 Bude az za par let (Btw mezi apollo 8-11 byl jen cca rok) -> jestli teda SpaceX stihne postavit lunární starship.
Ja ako človek, ktorý nezažil program Apollo, som vďačná aj za oblet Mesiaca. A táto misia je už aspoň (takmer) istota na rozdiel od ďalších v programe Artemis.
Ono to není jen o Starship. Musí se stihnout víc věcí.
No, ja tak nejako zacinam davat vac sanci na Blue Origin lander …
U nich je to trochu komplikovanější. Ano, sice už mají prakticky dokončený Blue Moon Mk I, který nyní prochází testy a za pár měsíců by měl odstartovat, ale jeho přestavba na pilotovanou verzi by nebyla jednoduchá. A uspíšení vývoje většího Blue Moon Mk2 taky nevypadá realisticky, protože ten není jen větší verzí emká jedničky, ale v mnoha ohledech se liší.
Aha 🙁
Nejako som si to pomiesal a myslel som, ze ten Mk 1 bude pouzity aj ako pilotovany lander neskor.
To právě hodně lidí mate. Ony ty verze Mk1 a Mk2 se od sebe dost výrazně liší – nejen velikostí.
To maji co delat, Cina chysta prvni testovaci nepilotovane pristani sveho modulu na Mesici v roce 2027, parametry ma velice slusne: „Lanyue has a landing mass of about 26,000 kilograms to the lunar surface, versus 10,330 kilograms for Apollo’s LM. SpaceX’s HLS Starship would be capable of delivering up to 100,000 kilograms to the lunar surface. Most likely, CNSA’s heavy-lift Long March-10 rocket (set for an inaugural launch in 2027) will be involved with China’s first crewed missions to the Moon, set for the early 2030s.“ https://www.universetoday.com/articles/chinas-crewed-lunar-lander-passes-key-test-milestone
Ta hmotnost je nesmysl – LM měl 16 t plnou hmotnost a 6,5 t při přistání. Lanyue má jiný systém přistání – setkání na orbitě Měsíce – při 26 t přeletové váhy jeho přistávací motor taky provede zbrzdění na LLO a větší část přistání, pak je odhozen a dosednutí provede samotný startovací stupeň (podoba se sovětským LK). Je jen o trochu větší než LM. Je to ještě trochu riskantnější než Apollo.
Ono to ještě není tak úplně ani zopakování letu Apolla 8. Apollo 8 letělo na oběžnou dráhu okolo Měsíce a desetkrát ho obletělo ve vzdálenosti něco přes 100 km. Bylo mi tehdy deset let let a Vánoce jsem strávil úplně fascinovaný u televizoru při přenosech z Apolla 8. Artemis II jen okolo Měsíce zahne, prosviští 7500 km daleko a vrací se na Zem.
Jo.. Ve výsledku to bude ještě větší mizerie :-)… O co že číňan bude tentokrát na měsíci dříve?
Je to proto, že Artemis II plní i podobné úkoly jako Apollo 7, tedy testy nové kosmické lodi na oběžné dráze Země při prvním pilotovaném kosmickém letu. Protože horní stupeň ICPS má omezenou životnost, oddělí se od Orionu už dvě hodiny po startu. Pro odlet na dráhu k Měsíci bude proto nutné použít hlavní motor servisního modulu Orionu. Na tento manévr bude spotřebována většina pohonných hmot Orionu.
Proto je nutné porovnávat Artemis II s Apollem 7. Takové Apollo 7 se Saturnem V a úkolem obletět Měsíc…
Dnes, pri príležitosti 40. výročia havárie Challengera mi nedá nespomenúť, že Artemis II štartuje z rovnakej rampy ako vtedy Challenger. Alebo lepšie povedané, z rovnakého miesta, neviem, či sa to po takej rozsiahlej rekonštrukcii ešte stále dá považovať za rovnakú rampu. A prvý termín štartu je podozrivo blízko aj k čiernemu týždňu kozmonautiky… tým chcem ale naznačiť len toľko, že sa čudujem, že som nezačula žiadne poverčivé reči. 🙂 (Ale aj tie by boli stokrát lepšie než nezmysly zo sociálnych sietí, že na Mesiaci nikdy neboli a aj Artemis je podvod. Niekedy sú to prakticky jediné komentáre k článkom pre širokú verejnosť, čo je fakt na zúfanie.)
Ta vzdalenost od Mesice bude behem obletu oproti Apollo 8 obrovska.
Bude tedy prekonan rekord, kdy clovek se dostane nejdale od Zeme v historii?
Je to pravděpodobné, ale není to jisté. Bude to záviset na datu průletu za Měsícem. Měsíc se pohybuje kolem Země po eliptické dráze, jeho vzdálenost od Země kolísá mezi cca 356000 a 407000 km. Nejbližší apogeum nastane 10. února, v 17:52 SEČ bude Měsíc vzdálený od Země 404576 km.
Pro zajímavost, nejbližší perigeum letošního roku nastane 31. ledna, v 19:24 SEČ bude Měsíc vzdálený od Země 357201 km (1. února bude superúplněk).
Dosavadní rekord ve vzdálenosti od Země drží posádka lodi Apollo 13 s hodnotou 400171 km.
Bill Harwood z CBS News uvádí, že podle několika zdrojů je test WDR odložen o 48 hodin kvůli mrazivému počasí a silnému větru. NASA to zatím nepotvrdila, ale také nepotvrzuje, že zkušební odpočet skutečně probíhá (měl začít 01:10 UTC).https://x.com/cbs_spacenews/status/2017082807466549724
Ahoj všem, v KSC jsem byl minulý týden a na Artemis II na launch padu je super pohled. Crawler 2, který ji dovezl je stále poblíž, takže se dá taky hezky prohlédnout. Pár fotek je k dispozici tady:
https://www.rajce.idnes.cz/paulus1/album/artemis-ii-01-2026
Blíž se bohužel dostat nedá.
Jak už jste psali, je to sice „jenom“ oblet měsíce, ale přesto se moc těším, že se po nějakých 53 letech (jestli se nemýlím) zase podíváme tak daleko.
Tak jim držme palce, ať to všechno vyjde podle plánu a vrátí se zpět v pořádku.
Odpočítávání bylo zahájeno 31. ledna v 20:13 EST (1. února v 02:13 SEČ) v L-48 hodin 40 minut před otevřením simulovaného startovacího okna. Nyní se plní vodní nádrž pro systém potlačení zvuku.
Mám otázku – čo sa vlastne stane s palivom po teste, resp. prerušení skutočného odpočítavania? Kam sa vypúšťa?
Přečerpá se zpátky do pozemních zásobníků.
A dokážu ho tam skladovať až do ďalšieho tankovania?
Ano. Pro Artemis II je v rámci jedné startovní kampaně možnost mít až čtyři pokusy o start v průběhu sedmi dnů. Mezi pokusy 1 a 2 je minimálně 24hodinová obrátka, mezi pokusy 2 a 3 a pokusy 3 a 4 je minimální obrátka 48 hodin. To vše za podmínky, že nejsou technické problémy.
Takže co bude s vodíkem teď? Měsíc čekat asi nevydrží. Za týden by normálně ztratili 10-20 procent podle kvality nádrží. Kyslík vydrží, tam jsou ztráty malé.
Pokud ho mají v Dewarově nádobě, tak jim při takhle velkém objemu může vydržet měsíce. Odpar se dá opět zkapalnit nebo spálit.
Včera byly nádrže centrálního i horního stupně rakety SLS vypuštěny a vodík i kyslík byly vráceny do kulových pozemních zásobníků. Vodík byl pro WDR čerpán z nového zásobníku, který funguje jako aktivní mrazák, do tohoto zásobníku byl vodík opět vrácen. Na schématu jde o metodu aktivního chlazení znázorněnou vpravo (schéma je z roku 2018, proto je tam zásobník uveden jako budoucí).
Zase jim ten prevít malý uniká a to chtějí mít auta na vodík. Teda ony už jsou, ale na masové nasazení to fakt nevidím.
Určitě vědí co dělají, ale překvapilo mne, že se tankuje vodík a oni se připravují na vstup posádky? tedy při tankování se jim tam budou pohybovat lidé? To není moc bezpečné, myslel jsem, že kabina už je uzavřená a připravená na bezpečný odlet ještě před zahájením čerpání… Nebo blbě čtu?
Během tankování kryogenních pohonných látek je vzletová rampa 39B opuštěná. Uzavírací tým přijel na rampu až po naplnění nádrží, v době průběžného pomalého nahrazování odpařených látek v nádržích.
Je to jinak, jedou to stále postaru, tedy nejdříve zdlouhavě tankují, potom čekají, jestli je vše OK a pak teprve nastupuje posádka. Je jasné, že tento systém je v dnešní době již přežitek, ale NASA nemá důvod to měnit, protože by museli něco dělat, takže to tak nechali a tudíž jsou s tím spojeny i všechna negativa jako značná ztráta paliva, riziko pro lidi atd.
Postup „napřed tankování paliva, potom nástup posádky“ je kromě Orionu taky u Shenzhou, Sojuzu a Starlineru. Jen u Dragonu je postup opačný.
Jaká je šance, že se to v březnu povede? Skoro bych čekal, že se posunou k dalšímu problému a dalšímu odkladu na měsíc, netuším kolikrát dokola…
U ŽÁDNÉHO startu nemáte jistotu, že proběhne, dokud se raketa neodlepí od rampy. Zažili jsme i případy, kdy se motory rakety již zapalovaly, ale nakonec počítač jen pár desetin sekundy před vzletem vše zastavil. Vše je dáno maximální snahou o bezpečnost a spolehlivost. Nikdo nechce zbytečně riskovat.
Ach, a zase nič. Niežeby sme to nečakali, ale aj tak nepoteší. Bývali tieto problémy s únikom vodíka aj pri tankovaní Saturnov V?
Zadal jsem otázku AI. Tady je zestručněná odpověď (neověřoval jsem to).
Ano, úniky kapalného vodíku byly u rakety Saturn V reálným problémem, i když nebyly tak medializované jako u současného systému SLS. Konkrétním historickým případem je Apollo 11. Jen několik hodin před startem byl v čase T-3 hodiny detekován velký únik kapalného vodíku na ventilu třetího stupně (S-IVB) na 60metrové úrovni věže LUT. Inženýři v éře Apolla někdy úniky řešili kuriózně – například u Apolla 11 se únik na ventilu nakonec podařilo izolovat tím, že na něj lili vodu, která okamžitě zmrzla a vytvořila „ledovou zátku“.
Zatímco u Saturnu V se tyto problémy obvykle dařilo vyřešit během odpočtu, dnešní bezpečnostní protokoly jsou přísnější, což vede k častějšímu rušení startů (scrub), jak jsme viděli u misí Artemis I a Artemis II.
stará známá situace s unikajícím vodíkem se opakuje, člověk by si myslel, že po dlouhých lapáliích u Artemis 1 už problémy vychytali, ale bohužel tu máme repete: můj tip: v březnu odklad na duben, v dubnu odklad na květen, v květnu odklad na červen… no zatim to vypadá, že bude „Vánoční poselství 2.0“ … A chudák posádka bude dalších několik měsíců v karanténě. Nebo za chvíli sami poznají, že i březnové termíny jsou beznadějné a karanténu jim zruší?
Už včera astronauti snídali se svými rodinami a dnes se vrátí do výcviku.
https://x.com/astro_reid/status/2018734374452175166
V grafice máte u horního stupně ICPS uveden celkový objem 201 m3 kyslíku a 38 m3 vodíku. Není to trochu divný poměr? Čekal bych to spíš opačně (v souladu s prvním stupněm). AI mi našla u ICPS 193 m3 LH2 a 54 m3 LOX (bez uvedení zdroje, takže je otázka nakolik je tomu možné věřit).
Grafika v aktualizaci článku z 2. února 23:12, převzatá z přenosu, je v případě ICPS zmatená. Větší, horní nádrž na LH2 by měla být vyznačena červeně. Menší, spodní nádrž na LOX by měla být vyznačena modře.
Podle grafiky ↓ by nádrže v ICPS měly mít objem 64 m3 LH2 a 23 m3 LOX (galony x 3,785)
Díky moc, zkusím to opravit.