Superrychlý Progress natankován

Rusové se již dvakrát pokusili o vypuštění lodi Progress vstříc ISS na superrychlou dráhu, na které by od startu do připojení uběhly pouhé tři hodiny. Ani jeden pokus nakonec nevyšel a lodě letěly po delší dráze. Už za pár dní nás čeká start Progressu MS-09 a Rusové by jej rádi vypustili po superrychlé dráze. 25. června byly dokončeny zkoušky solárních panelů této zásobovací lodi a mohla začít příprava na tankování paliva do jejích nádrží. O den později technický management potvrdil připravenost lodi na plnění palivem a stlačenými plyny – jak do pohonného systému KDU, tak i do nádrží určených k doplnění zásob na ISS.

Zdravotní problémy při vdechování měsíčního prachu

Řada studií ukazuje, že měsíční prach může způsobovat zdravotní problémy při vdechování. Měsíční prach, který ulpěl na skafandrech „měsíčňanů“ z programu Apollo, některým z nich způsobil krátkodobé problémy. V této souvislosti je zejména citován astronaut Harrison Schmitt z mise Apollo 17 a jeho celodenní akutní problémy „lunární senné rýmy“ – oteklé slzící oči, zduření a bolesti hrdla a kýchání. Alan Bean z Apolla 12 hlásil, že po návratu v vycházky se velké množství prachu volně vznášelo v kabině lunárního modulu a omezovalo vidění. Také to ztěžovalo dýchání bez helmy.

Kde je OSIRIS-REx?

Jen před pár dny, 27. června skončila přibližovací fáze japonské sondy Hayabusa 2 k asteroidu Ryugu, při které jsme se mohli těšit ze stále lepších fotek dosud zblízka neviděného světa. Ale v letošním roce to rozhodně nebyla poslední zkušenost takového druhu. O slovo se totiž začíná hlásit i americká sonda OSIRIS-REx, byť zatím jen nesměle. Její přibližovací fáze oficiálně započne až 17. srpna letošního roku. Aby tato fáze mohla začít, musí sonda upravit svou dráhu tak, aby opravdu mířila k asteroidu Bennu. Právě proto provedla včera korekční zážeh zvaný Deep Space Maneuver 2. Tým specialistů nyní bude vyhodnocovat telemetrická data a sledovat dráhu sondy. Příští týden by mohly být k dispozici výsledky tohoto manévru.

Na Enceladu jsou komplexní organické látky!

Výtrysky nad měsícem Enceladus

Před rokem 2005 jsme toho o Saturnově měsíci Enceladu mnoho nevěděli. V daném roce kolem něj poprvé prolétla sonda Cassini a od té doby se stal vděčným zdrojem překvapení. Jeho tajemství odhalujeme i dnes, ačkoliv sonda Cassini zanikla v atmosféře Saturnu již před rokem, její data však mohou přinášet stále nové objevy. Jedním z nejzajímavějších je detekce komplexních organických molekul, které jsou vyvrhovány z Enceladu. Tento objev posiluje dřívější spekulace o tom, že by podpovrchový oceán na tomto měsíci mohl disponovat podmínkami, které umožňují vznik života.

ŽIVĚ A ČESKY: Použitý Dragon na použitém Falconu

Studenti by si už zítra dopoledne měli užívat první desítky minut letních prázdnin a my jim přinášíme tip, jak největší volno ve školním roce stylově zahájit. Zváni jsou pochopitelně i zájemci dřívějšího data narození, kteří již školou povinní nejsou. Z floridského kosmodromu by měla odstartovat raketa Falcon 9 se zásobovací lodí Dragon. První stupeň Falconu bude použit podruhé a dost možná se jedná o vůbec poslední start z vývojové verze Block 4. To jsou jen ty nejzákladnější důvody, proč Vám chceme zprostředkovat tento start živě a s českým komentářem.

Webbův teleskop se odkládá o další rok

Sestava OTIS Dalekohledu Jamese Webba

Když se před třemi měsíci objevila zpráva o odkladu startu Teleskopu Jamese Webba z roku 2019 na rok 2020, bylo to velké zklamání mnoha fandů kosmonautiky. NASA krátce poté oznámila, že vytvoří nezávislou komisi, která se pokusí zjistit stav věci a na jejich základě se NASA rozhodne. Mnozí z nás ve skrytu duše doufali, že nezávislá komise přinese dobré zprávy a že odklad nebude tak výrazný. Komise měla na vypracování výsledků 90 dní a nyní přišel čas jejich prezentace. Skutečnost je však bohužel ještě horší, než se myslelo. Se startem špičkového teleskopu se momentálně počítá nejdříve v roce 2021. Zároveň se ukázalo, že projekt překoná cenovou hranici a vyšplhá až k 8,8 miliardám dolarů.

Rakety Proton bojují o přežití

Ještě před několika lety by si nikdo nedokázal představit kosmonautiku bez raket Proton, tažného koně ruské kosmonautiky. Ale situace na trhu s raketovými nosiči se v posledních letech drasticky mění. Nedávná dlouhá pauza způsobená nedostatky ve výrobě tak může předznamenat konec těchto raket. S tím, jak razantně poklesl počet startů raket Proton, zbarvují se finanční ukazatele jeho výrobce stále více do červena. Situace je poměrně vážná, protože Chruničevova konstrukční kancelář přišla v loňském roce o 23 miliard rublů (cca. 8 miliard Kč) a požádala o státní podporu v hodnotě 30 miliard rublů (10,5 miliardy Kč). Před pár dny Dmitrij Rogozin, šéf Roskosmosu, potvrdil probíhající snahu o napravení finanční situace Chruničevovy kanceláře a zároveň oznámil plány na urychlení prací vedoucích k přesunu startovní zátěže z Protonů na rakety z rodiny Angara.

USA zakládají vesmírnou armádu?

Na třetím veřejném zasedání Národní rady pro vesmír, orgánu, jehož znovuobnovení inicioval prezident Donald Trump, právě on inicioval založení takzvaných Space Force, tedy samostatné armády, která bude mít za úkol řídit a hlídat vojenské aktivity ve vesmíru. Co to vlastně znamená? Máme se bát vesmírných bitevníků létajících kolem Mezinárodní vesmírné stanice? A má toto prohlášení zákonnou platnost? Na to i na další záležitosti se podíváme v článku. Mimochodem, dohody o mírovém využití vesmírného prostoru zatím stále platí.

ŽIVĚ A ČESKY: Po několika odkladech je Electron připraven

V noci na sobotu jsme společně ponocovali při čekání na třetí start rakety Electron, který má být první komerční misí tohoto malého nosiče startujícího z Nového Zélandu. Nejprve chladné počasí na místě startu a pak i technická závada na anténě sledovací stanice však způsobily zrušení pokusu o start. V dalších dnech se firma Rocket Lab o start ani nepokoušela – na Novém Zélandu bylo nevhodné počasí. Nyní to však již vypadá dobře – anténa se dočkala opravy, počasí se vylepšilo a tak si opět můžeme nařídit budíky, aby nám tento start neunikl.

Dočká se dvojitý asteroid evropské sondy?

V minulých letech plánovala evropská kosmická agentura, že k duálnímu asteroidu Didymos vypustí svou sondu AIM (Asteroid Impact Mission), aby zkoumala tento zajímavý svět. Sonda AIM měla být součástí americko-evropského projektu AIDA, který obsahoval i druhou sondu. Americká DART měla narazit do menšího ze dvou asteroidů a pokusit se o jeho vychýlení. Sonda AIM i pozemní teleskopy měly sledovat, jaký bude mít kolize vliv na dráhu malého asteroidu. Kromě vědeckého přínosu mise mělo jít o první praktickou zkoušku metody, která by se dala použít v případě odklonu asteroidu z kolizní dráhy se Zemí. V roce 2016 však ESA z finančních důvodů ukončila práce na misi AIM a Američané tak DART rozvíjí sami. Evropa se však myšlenky historicky první výpravy k duálnímu asteroidu nevzdala a její odborníci přišli s konceptem Hera.