Rakety Proton bojují o přežití

Ještě před několika lety by si nikdo nedokázal představit kosmonautiku bez raket Proton, tažného koně ruské kosmonautiky. Ale situace na trhu s raketovými nosiči se v posledních letech drasticky mění. Nedávná dlouhá pauza způsobená nedostatky ve výrobě tak může předznamenat konec těchto raket. S tím, jak razantně poklesl počet startů raket Proton, zbarvují se finanční ukazatele jeho výrobce stále více do červena. Situace je poměrně vážná, protože Chruničevova konstrukční kancelář přišla v loňském roce o 23 miliard rublů (cca. 8 miliard Kč) a požádala o státní podporu v hodnotě 30 miliard rublů (10,5 miliardy Kč). Před pár dny Dmitrij Rogozin, šéf Roskosmosu, potvrdil probíhající snahu o napravení finanční situace Chruničevovy kanceláře a zároveň oznámil plány na urychlení prací vedoucích k přesunu startovní zátěže z Protonů na rakety z rodiny Angara.

Raketa Proton připravená ke startu

Raketa Proton připravená ke startu
Zdroj: https://assets.cdn.spaceflightnow.com/

Roskosmos má v této situaci také trochu máslo na hlavě, protože v minulosti zatížilo konstrukční kancelář pokutami za promeškané termíny, ačkoliv náklady od Roskosmosu, které měly tyto rakety vynášet, měly několikaleté zpoždění a konstrukční kancelář neměla prostor, kde by mohla skladovat velké díly pro stavbu raket. Ve snaze navýšit kapitál začala Chruničevova kancelář plánovat odprodej velké části svého kampusu, který se nachází na velmi ceněném moskevském pozemku, soukromým developerům.

Součástí procesu by mělo být i dramatické snížení produkce spojené s personálními škrty v ruské metropoli. Hlavní výrobní kapacity by se měly přesunout do Omsku na západní Sibiři. Další součástí úsporných opatření má být propuštění zhruba 200 lidí, kteří se na Bajkonuru starají o pozemní zařízení související s raketami Proton. K propouštění by mělo dojít letos na podzim.

Web russianspaceweb doplňuje, že podle zdrojů z oboru, Dmitrij Rogozin, krátce po zvolení do čela Roskosmosu, vyslal do Chruničevovy kanceláře speciální komisi, která má vyřešit finanční krizi a přeorganizovat výrobu trápícího se Protonu a nově nastupující generace raket Angara. V současné době se prý většina zainteresovaných expertů shoduje, že výroba Protonů by měla být ukončena co nejdříve, aby bylo možné zaměřit všechny síly na dlouho odkládanou výrobu raket Angara v Omsku.

Výroba raket Proton

Výroba raket Proton
Zdroj: http://russianspaceweb.com

Závěrečné rozhodnutí v této citlivé věci však dosud údajně nebylo vydáno, což webu russianspaceweb potvrdilo několik zdrojů z oboru. Spekuluje se však o tom, že pokud dojde k očekávanému rozhodnutí, mohla by výroba Protonů skončit již v roce 2021 místo dříve plánovaného roku 2025. Otázkou však je, kolik bude těchto raket vlastně vůbec potřeba vyrobit. Z historie navíc známe mnoho případů ruských raket, které létaly i mnoho let po ukončení jejich produkce. 22. června poskytl Dmitrij Rogozin rozhovor agentuře RIA Novosti, kde leccos naznačil. Podle jeho vyjádření by se už neměly plánovat žádné nové zakázky na výrobu Protonů. Výroba těchto raket se má omezit jen na již uzavřené smlouvy.

Zdroje informací:
http://russianspaceweb.com/

Zdroje obrázků:
http://russianspaceweb.com/…/echostar/echostar21/liftoff_B_1.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/…/2017/09/29064017/4345675735.jpg
http://russianspaceweb.com/images/rockets/proton/production/top_stage1_1.jpg

Rakety Proton bojují o přežití, 5.0 out of 5 based on 18 ratings
Pin It
(Visited 4 338 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (18 votes cast)
(Visited 4 338 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


45 komentářů ke článku “Rakety Proton bojují o přežití”

  1. Karel Zvoník napsal:

    Raket Proton je mi osobně líto. Jsou to skvělé stroje a do jisté míry ve své době také nadčasové. Čas se ale zastavit nedá a dnes má tato raketa špatné podmínky. Navíc jejích skvělá pověst je také pryč. Škoda jen, že tyto rakety nemají v Rusku důstojného nástupce.

    • Jirka Hadač napsal:

      No, souhlas, vykonaly úžasný kus práce. A ten design byl úžasný.
      Jen tak sem se zkusil podívat po ceně a podle fora nasaspaceflight by Angara A5 mohla být cenově podobná, ne-li levnější než Proton. https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=38090.0
      Tak si říkám něco jako v básníkách. Na každém konci je hezké, že něco nového začíná. A Angara začne s čistým štítem. A u protonu se snad bude víc vzpomínat na vynesené sondy k Venuši či Saljuty, Mir či díly pro ISS a ne na ty hloupé selhání jako to z roku 2013.

      • Goodman napsal:

        Mě osobně znepokojuje ta část článku, která pojednává o restruktulizaci. To je bohužel pro Rusko typické. Křečovitě se držet jednoho konceptu a škrtit peníze do inovací. Protože proč utrácet za vývoj, když si mmt vystačíme se současným modelem. To byl důvod proč šly do kopru např.ruské automobilky. Třeba Lada vyrábí auta v základní verzi bez opěrek hlavy a bez bezpečnostních pásů na zadních sedadel.

  2. jozef napsal:

    Potešila ma táto správa …

  3. Goodman napsal:

    No jo, s ruskou kosmonautikou to nejde jenom od desíti k pěti, ale od desíti k nule. Měl by se v Rusku narodit nějaký Ilja Muskovič, aby rusy postavil opět na nohy. Škoda, že Putin investuje horentní sumy do sportu (olympijáda, MS atd.) místo do vědy a budoucnosti národa.

  4. ixb1 napsal:

    Že by nakonec nevznikla ani levnější dvoustupňová varianta?! Škoda řekl bych.

  5. Roman napsal:

    Proton je krasna raketa, ale jestli ma jeji konec konečně nastartovat Angary tak to vítám.

  6. maro napsal:

    Zajímavé. Všude vycházelo, že Proton je levnější než Angara a najednou už ne? Jinak je samozřejmě dobře, že se nahradí Proton, poháněný neekologickým palivem ekologicky přijatelnou Angarou.

    • Jirka Hadač napsal:

      Pokud si navazoval na můj komentář, tak já jen prodával tak, jak jsem koupil. Osobně budu rád, když fakt bude Angara levnější a pokud to kvůli té modularitě budou muset vyrábět ve větších sériích…
      S tou ekologií s tebou rozhodně souhlasím, spadnout na zem, či se rozprášit do okolí stovky tun NO2 a UDMH musí jako šílená ekologická rána a to nejsem fanatický ekolog, ale normální chemik.

      • gg napsal:

        Problém bych viděl v tom, že těch sajrajtů se Rusko hned tak nezbaví, protože si ponechává vojenské rakety na kapalná paliva. Doposud byly (jak jsem se kdesi kdysi dočetl) Protony zajímavým způsobem, jak se zbavit pohonných látek, kterým měla zanedlouho propadnout skladovací životnost.

        • Jirka Hadač napsal:

          To sem vůbec nevěděl, a přitom je to naprosto logické. Díky za tuto informaci. Je škoda, že nemají prostě tak dobře zmáklé ICBM na tuhé palivo. Ten problém s tím hydrazinem by nevznikal a mohly by ho mít jen pro sondy.

          • kopapaka napsal:

            Ale oni je mají zmáklé…
            Ať už je to Topol nebo další- prostě ponorkové nebo mobilní jsou kompletně na TPH.
            Jenže rakety na KPH mají vyšší výkony a možnost regulace tahu motoru a jeho vypnutí se taky hodí. Rakety na KPH za to platily nutností několikrát vymněnit palivo, jenže pak se v Rusku(tehdy ještě v SSSR) povedlo vyřešit technologii(ampulizace?), která umožnila ponechat raketu v silu s jednou náplní paliva po celou dobu životnosti.

          • zargos napsal:

            Skladování není problém. Vojvoda a podle všeho i Sarmat bude používat stabilní sloučeniny,asymetrický dimethylhydrazin a tetraoxid dusíku.

        • maro napsal:

          Tak pokud vím tak rakety Topol, Bulava, Iskander jsou všechny na tuhé pohonné látky.

        • kopapaka napsal:

          maro: kapalné jsou R-36M2 a nově to budou RS-28 Sarmat.

        • Jirka Hadač napsal:

          Tak já slibuju, že se příště víc podívám, než to napíšu, přiznám, v ruských ICBM mám trošku nejasno. Opět mohu napsat jen díky za opravení názoru. 🙂

    • Radim napsal:

      Těžko se dobrat věrohodných čísel, ale o tom, že je Angara drahá se nejen psalo. Právě kvůli ceně přišla o Federaci a letěla zatím jen dvakrát.
      A kvůli ceně je neudatelná na komerčním trhu. Proto přece Rusové přišli s plánem na Sojuz 5.
      Taky je dobré vzít v úvahu, že zatím funguje jediná rampa na dost severně umístěném a hlavně vojenském kosmodromu. To její využítí prodražuje a komplikuje.
      Bylo sice (po několikáté), oznámeno zahájení výstavby rampy pro Angary ve Vostočném, ale je kolem toho nějaké ticho.

      • Roman napsal:

        Ticho kolem rampy není, 24. května 2018 Roskosmos oznámil, že v polovině května bylo vydáno schválení pro zahájení stavby odpalovacího zařízení pro Angaru na kosmodromu Vostočnyj. Práce na stavbě maji začít v červnu 2018. http://www.russianspaceweb.com/vostochny_angara.html#2018

        • Radim napsal:

          Ach jo…. Ve své první větě pouze parafrázuješ mou poslední větu. Ve své druhé větě píšeš o tom co “údajně bude” v červnu, který ovšem zítra končí. A o tom je moje poznámka – prostě ticho po pěšině…

      • Roman napsal:

        Radime, napiš do Roskosmosu, aby vydávali zprávy každý den o aktuálním dění na kosmodromu Vostočnyj, že nevíme jestli se už kope.

  7. Alois napsal:

    Po rozpadu imperia už není Rusko tak veliké a nemá ani výkonnou ekonomiku, které by utáhla nějaký ambiciozní kosmický program. V posledních desetiletích předvádí jen ” smělé ” plány, ale skutek utek. Kosmonautika tam stojí a padá na atefaxech z doby Koroljova, tj. před šedesáti lety. Kdyby nebylo mezinárodního vlaku, tak by výsledky byly ještě žalostnější, ale i tam se ruský vagon přesouvá stále více na chvost. Ostatně proč se snažit ? Díky mezinárodnosti již kosmonautika není vizitkou státní prestiže a artefaxy poměrně spolehlivě létají, pochybuji, že se Protonu zbaví – ekologie, neekologie.

    • Roman89 napsal:

      Peníze chybí, ale nejen Rusku. Americká NASA se díky škrtům taky musela vzdát programu Constellation a dodneška nemá v provozu ani vlastní kosmickou loď.

      • Alois napsal:

        Vždyť to není pravda Buschův návrat na Měsíc zrušil Obama, když mu nějaký vtipálek nakukal ten nesmysl s asteroidem. Pokud by se tak nestalo letělo se příští rok na Měsíc.

        • Dušan Majer napsal:

          Neletělo, program Constellation byl hrubě podfinancovaný a neměl reálně nastavené termíny.

        • pbpitko napsal:

          Záchyt asteroidu a jeho doprava na obežnú dráhu okolo Mesiaca či Zeme nie je nezmysel, bol to realizovateľný projekt, len nebolo na jeho realizáciu potrebné pilotovanú loď, vystačila by aj nepilotovaná – teda lacnejšía, a raz sa aj uskutoční na nejakom asteroide tak cca 3-5m. Skúste si premyslieť Čo všetko by to mohlo priniesť, Je toho hromada.

          Okrem toho Obama vyhlásil podporu pre súkromné aktivity vo vesmíre. Bez toho by asi dnes neexistoval SpaceX, ATK…
          Súkromníci prevzali špedičné služby za využitia know-how od NASA. Špedícia sama o sebe po vedeckej stránke nič neprinášajú, prináša „iba peniaze”, čo nie je samozrejme na zahodenie.
          NASA je naďalej nezastupiteľná a teraz má rozviazané ruky od furíkovania bežných nákladov a môže sa venovať svojej hlavne činnosti – VEDE. Bez NASA by sme určite nemali Curiosity, Juno, Kepler, JWST, Psyche, New Horizons, Dawn, Messanger, Osiris-Rex, Europa-Clipper, Enceladus…
          To všetko by bez NASA nikdy neexistovalo. Žiaden súkromník ktorý by nechcel bleskovo skrachovať by na to nedal ani cent. Nedá sa argumentovať ťažbou surovín. Súkromník potrebuje rýchlu návratnosť investícií a nie víziu ktorá bude vynášať o 100-300 rokov, či tisícročia. To sa nebude dať bez dôkladného geologického prieskumu, a ten nemáme ešte urobený ani len na Zemi tak ako by sme si priali. A robíme ho už stovky rokov. Ako-taký skromný geologický výskum nejakého telesa môže urobiť iba štátny sektor, v tomto prípade NASA. A Financie na to jej môžu prideliť iba štátne inštitúcie, prezident, senát, snemovňa… teda daňový poplatníci. Štát môže-musí uvažovať v rovine 10-ročí a 100-oročí a viac – samozrejme ak je dostatočne rozumný a je schopný robiť aj nepopulárne rozhodnutia, trebárs aj čiastočne proti vôli daňových poplatníkov.
          Ostatne aj základný geologický prieskum Ameriky už pred 100-200 rokmi organizoval štát a výsledky sprístupnil verejnosti, a až neskôr aj súkromné firmy vysielajú svojich geológov na už čiastočne preskúmané územia.
          pb 🙂

        • Goodman napsal:

          to pbpitko:
          Souhlasím s tím, že i asteroidy se musí detailně prozkoumat. Vaše závěry i argumenty jsou dle mě správné. Akorát nemohu souhlasit (a to ani v nejmenším), že notně omezený populista Obama umožnil vznik Space X a podobných firem. Jednak Space X vzniklo ješte za vlády Bushe a hlavně, Obama chtěl hodit náklady na někoho jiného. Proto začal mlet o soukromém sektoru. Space X by prosporovala i bez Obamy.

      • Radim napsal:

        Constellation byl neúnosně drahý, ale hlavní důvod proč jej Obama zrušil byl politický. Nechtěl a vlastně ani nemohl rozvíjet tak velkolepý program republikánského předchůdce. Koneckonců i proto jej Bush vyhlásil před koncem svého mandátu.

        USA sice v tuto chvíli nemají v provozu vlastní kosmickou loď, ale několik let tvrdě pracovali na řešení, ze kterého budou těžit několik dalších desetiletí a zbytku zeměkoule utečou do nepřekonatelné vzdálenosti.

        Rusové naproti tomu jen vycucávají poslední kapky 60. a 70.let a pro budoucnost nemají nic.

        • Roman89 napsal:

          Není pravda, rusové aktuálně pracují na nové kosmické lodi Federacija a současně vyvíjejí nový nosič Sojuz 5, ze kterého vzejde také supertěžká raketa. Samozřejmě Rusko nedisponuje takovou ekonomikou jako USA, lodě Sojuz jsou sice z 60 let, ale za to stále funkční a perfektně spolehlivé, což se o americký raketoplánech říct nedalo. Navíc nemůžeme srovnávat dnešní dobu s dobou kdy se závodilo o dobytí vesmíru. Tehdy měli kosmické programy, po počátečních nedůvěrách, jak v USA tak SSSR velkou podporu vlád a tím samozřejmě přísun obrovských financí. Dnes už kosmické agentury předbíhají soukromé společnosti jako SpaceX.

        • Radim napsal:

          “pracují” je v případě Federace tak trochu eufemismus pro reálnou situaci. Sojuz 5 je zatím PowerPointová reakce na cenu Angary. Ani jeden z těchto projektů Rusům ze současné situace nepomáhá (i v případě, že by je nakonec dokázali realizovat alespoň v příštích deseti letech).
          Nechápu ten kopanec do raketoplánů!? Je to sice OT, ale fungovaly 30.let a dokázaly věci, nad kterými dodnes žasneme. Já jsem o jejich funkčnosti a spolehlivosti přesvědčen.
          A přece vůbec nesrovnávám 60.-70. léta a dnešek (!?), ale současnost…

          Ale vrátím se k vaší první reakci. Obecně peníze chybí vždycky ;-). Ale srovnejte si americký a ruský kosmický rozpočet. Opravdu chcete tvrdit, že NASA reálně “chybí” peníze?

        • Roman89 napsal:

          Ja jsem pouze reagoval na navážení se do rusu, že jejich kosmický průmysl je zbytečný. Nechci říct že NASA chybí peníze, ale nemá jich zdaleka tolik jako v minulosti. A Roskosmos by jich možná taky měl víc, kdyby rusko kosmický program upřednostňovalo před investicemi do armády a dalších věcí jako je třeba již zmíněna olympiáda nebo MS ve fotbale. Zkrátka kosmonautika v rusku zřejmě není priorita číslo jedna.

        • Goodman napsal:

          to Roman89:
          Ale nikdo zásluhy sovětských/ruských vědců a kosmonautů nezpochybňuje. Ani nikdo netvrdí, že je ruský program zbytečný. Právě naopak. Mrzí nás, že je nedostatečně podporovaný.
          Radim má bohužel pravdu. Rusové už jenom dojí poslední kapičky. Loď Federacije je na tom stejně reálně, jako prohlášení o přistání na Měsíci do roku 2030. Situaci Roskosmosu nelze ani na míle daleko přirovnat k NASA. Američané nemají jenom NASA nebo JPL, ale mají CalTech a MIT, Space Bigelow, Space X, ULA atd atd. V USA mají obrovskou technologickou základnu a hlavně líhně nových talentů na univerzitách (třeba zmíněný CalTech – ten velmi úzce spolupracuje s NASA). To rusům citelně chybí. Ostatně rusové sami uvedli, že do deseti let jim bude chybět 100tisíc (!) kvalifikovaných lidí v oboru aerospace. To, že USA neposílají lidi na svých raketách na orbit, není tím, že by to neuměli. Oni nechtějí riskovat a to je zásadní rozdíl. Rusové nejsou tedy v žádném případě napřed. Naopak, jak jsem již jednou uvedl, oni se raději drží již osvědčeného. A to je kámen úrazu, protože co dnes stačí, zítra nebude. Investovat se do vývoje musí stále a to ikdyž jste na špici (Nokia by mohla vyprávět). Obrovská chyba ruského vedení je v podcenění vzniklé situace. Rusku hrozí(nebo spíš už nastalo) tzv.”ztráta zkušenosti”. Konstrukční kádr musíte pozvolna doplňovat a nahrazovat, kontinuálně starší musí předávat zkušenosti mladším konstruktérům a hlavně musí obě generce spolupracovat na projektech. Jakmile vznikne generační gap, tak jste v pytli. Zzkuste si představit následující. Space X přestane investovat do vývoje. Provede restrukturizaci a vyháže 60% lidí. Dalších 25% časem odejde do penze bez náhrady. Zbylých 15% lidí bude udržovat Space X při životě, takže dál budou moci provozovat business. Jak by vypadala taková firma za dvacet nebo třicet let? BFR? Ani ve snu. Stále by to byl ten starý dobrý Falcon 9, se kterým by třikrát až pětkrát přistáli. Blue Origin by je pak snadno převálcoval. Nakonec by po Space X neštěkl ani pes.
          Přesně tohle potká rusy.

        • Roman napsal:

          To Goodman
          Máte bohužel pravdu

      • Milos napsal:

        Tak to je fakt sila porovnávať Roskosmos s NASA.

  8. Alois napsal:

    Kosmonautiky je obor jako každý jiný, jeho hnací silou je konkurence, ta nyní prakticky neexistuje, nehradila ji bezzubá mezinárodnost. Jedinou nadějí která by mohla kosmonautiku popohnat je Čína, tam jsou ale v 70-tých letech m.s. a jdou kupředu hlemýždím tempem.

  9. Racek napsal:

    No, myslím že je to zcela logické a pochopitelné. Je ekonomický i logistický nesmysl provozovat dvě rakety jedné, k tomu ještě těžké kategorie. Takže logicky odejdu od staršího typu, který už asi nemá možnosti dalšího vývoje a používá jedovaté palivo, které asi není zrovna vhodné pro kosmodrom Vostočnyj.

    A na Vostočnyj je nutno přesunout většinu startů, což je pro Rusko životně důležité. Kazachstán a využití Bajkonuru je příliš závislé na politickém vývoji … stačí jedna “barevná revoluce” a je vše jinak. Což Rusové už zažili vícekrát.

    Takže pomalu sbohem, Protone. Byls dobrej …

    • Roman napsal:

      Přesně tak. Na Vostočném se rampa pro Angary začala stavět a byla by blbost živit Angary a Protony současně. Taky jsem nepochopil proč vůbec vymyšlejí nějaké odlehčené verze Proton Medium, když maji k dispozici Angaru 1.2 nebo Angaru 3.

      • Racek napsal:

        No, v tomto případě jde o soupeření firem. Vono v tom Rusku taky mají kapitalismus, i když si toho řada lidí ještě nevšimla. Za druhé z historie Bývalého SSSR taky známe soupeření o zakázky, že. A někdy to nebývá ani na škodu, sráží to cenu a tlačí do vyšší technické úrovně. A někdy také k tomu, že se vyrábějí různé zbraně, rakety či letadla stejné kvality, ovšem třeba dvou či více značek. Viz třeba Anglii s padesátých letech s řadou bombardérů Victor, Vulcan Valiant …

    • Radim napsal:

      Putin už o Vostočném nemluví jako o “Národním kosmodromu”, ale mluví o startovním komplexu Bajkonur-Vostočný (viz jeho poslední návštěva Kazachstánu). Tolik k perspektivám Vostočného…

      • Jiří Hošek napsal:

        Situace se může změnit ve prospěch Vostočného. Přiložím dvě zprávy ze včerejška:
        1) Krikaljov nevyloučil opětovný návrat kosmické lodi Federacija na raketu Angara ve Vostočném, viz poslední věta článku:
        https://www.roscosmos.ru/25248/

      • Jiří Hošek napsal:

        2) Rogozin chce, aby se ve Vostočném začala připravovat infrastruktura pro pilotované lety. Doslovný překlad věty v článku je “nařídil”:
        https://ria.ru/space/20180628/1523553232.html

        • Marw napsal:

          A toto je podla mna ukazka toho, preco to cele v Rusku nikam nesmeruje (alebo smeruje do haja zeleneho) – preto ze plany sa totalne menia kazdych 12-18 mesiacov. Ako mozu nieco zmysluplne spravit, ked sa vedenie nevie ustalit ani na tom, odkial a s akym nosicov valstne chcu lietat pilotovane lety? Len minuly rok sa rozhodli ze Federacia nebude lietat na Angare z Vostocneho, ale na Sojuze-5 z Bajkonuru. Ak to uz dnes zase nie je pravda, tak som zvedavy kedy sa vytiahne naspat na svetlo bozie Rus-M, aby sme mali dokoncene koliecko a mohli zacat odznova alebo este lepsie, s dalsou x-tou variantou buducej rakety, kde sa budu najskor dva roky hadat, ake ma mat parametre a potom projekt stastne zrusia v prospech nejakej dalsej chimeri…

        • Roman napsal:

          To Marw
          Je to fakt, taky mě s tim rusové už pěkně lezou na nervy. Nedokážou jít za jedním cílem a neustále mění svá rozhodnutí. To je bohužel velmi špatná stránka rusu a sami si tim podrážeji nohy. Nemluvě o tom, jak se pořád odkládá Nauka. Nakonec možná ani nikam nepoletí a zůstane ležet někde v muzeu, nebo hůř ve starém železe.

        • Roman napsal:

          To Jirka Hošek
          Nový šéf, nové změny. Ale třeba to Roskosmosu nakonec prospěje, protože mi připadá, že Rogozin se snaží udělat tam konečně pořádek a v horší situaci než jsou teď už snad ani být nemůžou, to by se na to mohli rovnou vykašlat.

        • Radim napsal:

          Souhlas s Marwem. I v článku o vyhlášení Rogozina, na který odkazuje Jirka, je hned v úvodu upozornění, že teprve vloni padlo rozhodnutí o přesunu Federace na Bajkonur. A tedy odložení pilotovaných letů z Vostočného na neurčito.

          Rogozin je hrobař. A navíc dost mimo, viz https://ria.ru/space/20180628/1523550898.html Typický politruk.

Zanechte komentář