České stopy v kosmonautice – Dozimetrie

V uplynulých dílech naší minisérie jsme se věnovali různým kosmickým projektům, na kterých se Česká republika podílí. Nejedná se o přehled všech českých aktivit – je to pouze jakýsi výběr zajímavých projektů s českou účastí, které byly představeny v polovině září na (dnes již uzavřené) výstavě Cosmos Discovery v Praze. Dnešní díl naváže na ty předchozí, přesto se bude v něčem lišit. Nebude v něm řeč o jednom konkrétním projektu, ale spíše o celém vědním oboru. Ačkoliv se o tom málo ví, tak právě dozimetrie dělá českým pracovištím v kosmonautice velmi dobré jméno. Zaslouží si tedy samostatnou zmínku v naší minisérii.

Hory na Plutu pokrývá ztuhlý metan

Norgay Montes a Hillary Montes

Pohoří objevená sondou New Horizons při jejím průletu kolem trpasličí planety v roce 2015, jsou pokrytá vrstvou ztuhlého metanu. Tento materiál vytváří ložiska, která se lesknou stejně jako zasněžené vrcholky pozemských hor. Nový výzkum mezinárodního týmu se zaměřil na data ze sondy New Horizons o atmosféře a povrchu Pluta. Tyto údaje pak specialisté vložili do numerických simulačních modelů klimatu na Plutu a zjistili, že horské čepičky na tomto vzdáleném světě vznikají zcela odlišným procesem, než jaký známe ze Země.

Juno by mohla proletět kolem měsíců Jupiteru

Juno dnes potřetí prolétá nejnižším bodem její oběžné dráhy kolem Jupiteru

Poprvé od začátku aktuálního tisíciletí bychom se mohli dočkat blízkého průletu kosmické sondy kolem tří největších měsíců planety Jupiter včetně otazníky opředené Europy. Jak uvedli zástupci vědeckého týmu, podmínkou je, aby NASA schválila prodloužení aktuální mise. Od chvíle, kdy sonda v červenci 2016 vstoupila na oběžnou dráhu kolem největší planety naší soustavy využívá sadu svých přístrojů ke zkoumání atmosféry plynného giganta a jeho vnitřní struktury. Podařilo se jí už odhalit mnoho zajímavých informací o vířících bouřích, nebo o přítomnosti velkého, potenciálně rozpuštěného jádra ve středu planety.

Sonda Psyche už vzniká

Společnost Maxar se pochlubila dvěma fotografiemi, které ukazují, jak se rodí sonda, která prozkoumá objekt, jaký jsme zatím nikdy zblízka neviděli – stejnojmenná planetka Psyche totiž není tvořena kameny ani ledem, ale železem a niklem. Podle některých teorií jde o jádro dávné planety, která nárazem přišla o své svrchní vrstvy. Sonda Psyche tak bude moci udělat velmi zajímavá měření. Její tělo vzniká v čisté místnosti v kalifornském městě Palo Alto a v minulých týdnech proběhla instalace přístrojových panelů pro nosnou konstrukci elektrického pohonu sondy. Tyto panely jsou připojeny k primární struktuře sondy a tvoří její hlavní tělo. Na panelech se nachází celá řada senzorů a dalšího vybavení, které je potřeba propojit s dalšími systémy.

Perseverance nahlédne i pod povrch Marsu

Pokud se 18. února 2021 podaří americkému vozítku Perseverance přistát v marsovském kráteru Jezero, bude možné zahájit vědeckou misi, při které se bude studovat dávná geologie rudé planety a také se mají hledat stopy dávného mikrobiálního života. Tohle šestikolové vozítko se ale nebude zaměřovat jen na povrch Marsu – s pomocí penetrujícího radaru RIMFAX dokáže nahlédnout i pod měj. Na rozdíl od podobných přístrojů na palubách družic, které obíhají Mars, bude RIMFAX prvním přístrojem tohoto druhu, který bude pracovat přímo na povrchu.

ŽIVĚ A ČESKY: Loď Sojuz čeká tříhodinový letový profil

Pokud se vše podaří, zažijeme 14. října dopoledne něco, co Mezinárodní kosmická stanice nepamatuje. V 7:45 má z bajkonurské vzletové rampy 31/6 odstartovat raketa Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-17. V jejích anatomických křeslech budou ležet dva Rusové (Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Sverčkov) a jedna Američanka (Kathleen Rubins). Loď by měla zhruba devět minut po startu dosáhnout oběžné dráhy a tím začne unikátní operace – Sojuz v krátkém čase provede všechny potřebné korekční manévry a k Mezinárodní kosmické stanici dorazí už kolem 10:52. Obě události pro vás budeme komentovat živě a česky – v tomto článku najdete oba přenosy.

ŽIVĚ: 13. skok New Shepard

Původně mělo k tomuto suborbitálnímu letu dojít už 24. září, ovšem pokus byl odvolán kvůli technickým problémům. Nyní se zdá, že se vše podařilo vyřešit a na texaské základně Van Horn probíhají poslední přípravy. New Shepard má při skoku do výšky 100 kilometrů nést na své palubě i několik experimentů včetně pokročilého lidaru, který chce NASA používat při misích na Měsíc. Skok je momentálně plánován na úterý 13. října v 15:35 našeho času. V tomto článku najdete vložené okno přehrávače přímého přenosu – ten by se měl podle plánu firmy Blue Origin spustit v 15:00 SELČ.

Starship SN8 míří ke zkouškám se třemi motory

Na texaské základně Boca Chica probíhá  v posledních desítkách hodin instalace raketových motorů Raptor do testovacího prototypu Starship SN8. Instalace zbrusu nových motorů začala už v neděli našeho času a v dalších dnech a týdnech se máme na co těšit – tyto tři motory totiž mají podstoupit nejméně dva statické zážehy (vůbec poprvé se najednou zažehne více než jeden Raptor) a pokud vše dopadne dobře, přijde skok do cca 15 kilometrů. Starship SN8 už má za sebou celkem tři kryogenní tlakové zkoušky, které proběhly minulý týden. První test splnil papírové požadavky, nicméně objevila se při něm malá prasklina. „Nachází se u místa, kam se připojí motory a zřejmě je způsobena odlišnou tepelnou roztažností,“ vysvětlil na Twitteru šéf SpaceX, Elon Musk.

VIDEO: Vývoz Sojuzu MS-17

Na středeční dopoledne se chystá start rakety Sojuz 2-1a, která by měla v 7:45 vynést pilotovanou kosmickou loď Sojuz MS-17. Přípravy jsou již v plném proudu, nosič opustil montážní halu a nyní již stojí na vzletové rampě 31/6 kosmodromu Bajkonur. V tomto článku Vám přinášíme zhruba pětiminutové video, které kromě samotného vývozu zachycuje i některé činnosti, které moc často nemáme možnost vidět. Za všechny můžeme jmenovat třeba inspekci fotovoltaických panelů lodi Sojuz nebo připojování postranních urychlovacích stupňů nosné rakety.

Radarové snímky z družice Sequoia

Vizualizace družice Sequoia

Společnost Capella Space se na internetu pochlubila prvními snímky ze své družice Sequoia, která je určena k radarovému snímkování zemského povrchu. Družice byla vypuštěna v srpnu jakožto první zástupce chystané sítě 36 radarových družic. Sequoia váží zhruba 110 kilogramů a o její vynesení z Nového Zélandu se 30. srpna postarala raketa Electron. Po dosažení oběžné dráhy poslala firma družici pokyn k rozložení odrazné antény o průměru 3,5 metru, což byl nezbytný krok k zahájení snímkovací fáze.