Pokud se 18. února 2021 podaří americkému vozítku Perseverance přistát v marsovském kráteru Jezero, bude možné zahájit vědeckou misi, při které se bude studovat dávná geologie rudé planety a také se mají hledat stopy dávného mikrobiálního života. Tohle šestikolové vozítko se ale nebude zaměřovat jen na povrch Marsu – s pomocí penetrujícího radaru RIMFAX dokáže nahlédnout i pod měj. Na rozdíl od podobných přístrojů na palubách družic, které obíhají Mars, bude RIMFAX prvním přístrojem tohoto druhu, který bude pracovat přímo na povrchu.

Vědci díky tomu získají data s mnohem vyšším rozlišením než v případě radarů na družicích. Přesnější pohled v tomto případě vědcům pomůže lépe porozumět tomu, jak se různé části kráteru Jezero formovaly v průběhu věků. RIMFAX (zkratka z názvu Radar Imager for Mars‘ Subsurface Experiment) nabídne velmi podrobné pohledy na struktury, které mohou ležet klidně i deset metrů pod povrchem. Přístroj tak odhalí skryté geologické vrstvy – jejich analýza pak může pomoci odhalit náznaky, jak to na Marsu dříve vypadalo a hlavně jestli planeta poskytovala podmínky pro život.

Testovací kus přístroje RIMFAX umístěný na přívěsu za sněžným skútrem během zkoušek na Špicberkách.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

„Vytvoříme snímek podpovrchových útvarů přímo pod vozítkem,“ slibuje Svein-Erik Hamran, hlavní vědecký pracovník přístroje RIMFAX z norské univerziyty v Oslu a dodává: „Dokážeme vytvořit 3D model podpovrchové oblasti, jejich různých vrstev a určíme různé geologické struktury.“ Ačkoliv je Mars v dnešní době chladnou pouští, vědci předpokládají, že tu před miliardami let ve vlhkém období mohly žít mikroorganismy. Důkazy o dávném životě mohou být zachovány v sedimentech i po miliardy let.

RIMFAX by měl pomoci vytipovat lokality vhodné pro podrobnější průzkum pomocí dalších přístrojů na palubě, které dokáží v kamenech najít chemické, minerální či texturové náznaky stop dávného mikrobiálního života. Z těch nejnadějnějších lokalit pak vozítko odebere vzorky určené k uzavření do hermeticky těsných pouzder, která se za několik let dopraví na Zemi. Díky tomu bude možné studovat špičkovými přístroji první vzorky z jiné planety. Tyto přístroje jsou totiž příliš velké na to, abychom je dopravili na Mars.

Testování přístroje RIMFAX.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Vědci se domnívají, že 45 kilometrů široký kráter Jezero vznikl při srážce velkého objektu s Marsem, přičemž při kolizi došlo k vyvržení velkého množství materiálu z kůry planety. Před zhruba 3,5 miliardami let začaly do kráteru téct řeky, které tu vytvořily jezero, jehož součástí byla říční delta. Hamran věří, že RIMFAX pomůže určit, jak tato delta vznikla: „Při procházení pouze snímků povrchu to není tak snadné, protože všechno zakrývá prach. Nemusíte tedy pokaždé vidět všechny geologické změny.“

Hamran a jeho tým budou analyzovat a skládat odrazy radarových vln a vytvoří dvourozměrné podpovrchové snímky dna kráteru. Případně bude možné tato data spojit se snímky z kamer na roveru a vytvořit tak trojrozměrný topografický snímek. RIMFAX využívá stejný typ penetrujícího radaru, jaký se na Zemi používá k hledání například podpovrchových dutin. Sám profesor Hamran jej využívá při studiu ledovců. Desítky milionů kilometrů daleko na Marsu se však on i jeho kolegové budou muset spolehnout na to, že všechnu práci bude muset udělat rover Perseverance při své cestě po kráteru Jezero. „Pár měření uděláme ve stacionárním režimu, ale většina měření proběhne v době, kdy rover pojede,“ uzavírá Hamran.

Anténa přístroje RIMFAX se nachází v zadní části vozítka pod radioizotopovým zdrojem elektrické energie. Na tomhle obrázku je anténa vyznačena světle modrou barvou.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia24047-1041.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia24048-1041.jpg
https://mars.nasa.gov/imgs/2015/07/Mars2020-RIMFAX-antenna-prototype-br.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia24049-1041.jpg

Další podobné články

Kosmotýdeník 329 (31.12.2018 – 6.1.2019) Jméno roveru pro Mars a instalace helikoptéry Kosmotýdeník 440 (15.2. – 21.2.) Perseverance už pálí laserem