Co způsobilo krátký zážeh centrálního stupně SLS?

Odborníci, kteří mají na starosti testovací kampaň Green run centrálního stupně rakety SLS, provedli rozbor dat nasbíraných při statickém zážehu. Vykonali také předběžnou fyzickou inspekci a zjistili, že centrální stupeň, který 16. ledna provedl na Stennisově středisku u Bay St. Louis, stát Mississippi, svůj historicky první statický zážeh, je ve skvělém stavu. Po prvotní prohlídce dat se týmu podařilo určit, že ukončení testu, který trval 67,2 sekundy, bylo způsobeno testovacím parametrem, který byl záměrně až příliš konzervativní. Bylo to z důvodu zajištění bezpečnosti centrálního stupně během testu.

OBRAZEM: Předělává SpaceX plošiny pro Starship?

V posledních hodinách koluje po internetu zajímavý objev, který učinil Jack Beyer. Ten se potuloval po přístavu v Brownsville, když čekal na další testy prototypu Starship SN9. Jeho pozornost zaujala stará těžební plošina pojmenovaná Deimos. Na základě názvu, nedávného inzerátu, tweetů Elona Muska a používaných jeřábech došel k názoru, že se zřejmě jedná o dříve avizované plošiny, které budou sloužit provozu systému Super Heavy / Starship. Začal tedy pátrat dál a jeho teorie se začala potvrzovat. Následně se svými poznatky seznámil internetovou veřejnost a ta sehnala další detaily. Ze spekulace se stala téměř jistota, byť zatím není ze strany SpaceX nic oficiálně potvrzeno.

Co přinese prodloužená mise sondy Juno?

Juno dnes potřetí prolétá nejnižším bodem její oběžné dráhy kolem Jupiteru

Před několika dny jsme na našem webu vydali článek, který se věnoval skutečnosti, že NASA schválila nadstavbovou službu pro mise InSight a Juno. Oběma sondám jsme se přitom věnovali poměrně stručně. Nyní je tedy čas si podrobněji posvítit právě na sondu Juno, která sbírá informace o plynném obrovi již od července 2016 a v dalších letech se zaměří na celý planetární systém – kromě Jupitera si posvítí i na jeho prstence a měsíce. V současné době nejvzdálenější oběžnice nějakého tělesa by měla studovat největší planetu do září 2025, případně do technického selhání. Těšit se můžeme na několik relativně blízkých setkání se třemi nejzajímavějšími měsíci, které patří mezi takzvané Galileovské měsíce – konkrétně půjde o Ganymed, Europu a Io.

Zažijte přistání roveru Perseverance

Přesně za měsíc (18. února) má na Marsu přistát americké vozítko Perseverance. Jeho sestup bude v mnoha ohledech připomínat přistání roveru Curiosity, ale dočkáme se i novinky – kamera třeba nasnímá terén, kam sestava klesá a počítač vybere bezpečnou oblast. Animací, vizualizací a infografik na téma přistání Perseverance na Marsu se objevilo již několik, ale dnes bychom Vás chtěli seznámit s jednou mimořádnou možností. Díky ní se dostanete k přistávajícímu roveru tak blízko, jak to jen jde. A nebudete muset ani opustit své křeslo – vše se totiž pochopitelně odehraje virtuálně.

Předčasně ukončený test centrálního stupně SLS

Kriticky důležitý testovací zážeh centrálního stupně nové americké rakety SLS na Stennisově středisku proběhl v sobotu, ale trval ve výsledku pouze 67 sekund, což je mnohem méně než původně plánovaných osm minut. Zážeh přitom měl být posledním krokem,který prokáže připravenost stupně k převozu na Kennedyho středisko, kde začnou jeho přípravy na start. Stupeň postavený firmou Boeing používá 4 raketové motory RS-25 od firmy Aerojet Rocketdyne. Ty se zažehly ve 23:27 SEČ, ale poslední test zhruba rok trvajících komplexních zkoušek skončil předčasně.

Reparát LauncherOne

Dnes je na 19:30 naplánován z letiště v Mohavské pouště v Kalifornii (konkrétně z Mojave Air and Space Port) start upraveného Boeingu 747-41R Cosmic Girl. V podvěsu pod levým křídlem ponese dvoustupňovou nosnou raketu LauncherOne od společnosti Virgin Orbit. Půjde o druhý let této rakety a snad první na oběžnou dráhu po selhání v květnu 2020. Nákladem je 10 CubeSatů vynesených v rámci vzdělávacího programu NASA ElaNA (Educational Launch of Nanosatellites). Všechny družice jsou tak postaveny studenty amerických univerzit. Letoun má imatrikulaci N744VG a je ho tak možné sledovat např. na webu Flightradar.

Kosmotýdeník 435 (11.1. – 17.1.)

Po týdnu je tu opět nové vydání Kosmotýdeníku, který vám opět přináší souhrn těch nejzajímavějších událostí, které přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Hlavním tématem bude tentokrát překonání důležitého milníku v přípravách na misi Artemis I. Loď Orion se totiž přesouvá z přípravné budovy do budovy, kde bude započata její příprava na start, která obnáší zejména plnění provozními a pohonnými látkami. Podíváme se i na novinky při testování prototypu lodi Starship a nevynecháme ani let malého raketového stroje New Sheprad. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Statický zážeh centrálního stupně SLS

Některé události v kosmonautice nastávají relativně často, jiné jsou poměrně vzácné. A pak jsou tu události, které se odehrají pouze jedinkrát. V sobotu ve 23:00 našeho času by k takové mimořádné události mělo dojít. Na Stennisově středisku je již rok instalován centrální stupeň rakety SLS – letový hardware určený pro nepilotovanou misi Artemis I, která má odstartovat ještě letos. Před odesláním na floridský kosmodrom ale musí projít ještě poslední zkouškou – zhruba osmiminutovým statickým zážehem. Bude to vůbec poprvé, kdy se najednou zažehnou čtyři motory RS-25. A jelikož centrální stupně raket SLS podobné zkoušky nečekají, máme před sebou opravdu unikátní moment.

Vesmírná technika: Sovětská sonda Luna 24

VT_2021_02

Dnes se posuneme od Luny 23 k poslednímu zástupci druhé řady těchto úžasných strojů pro automatický návrat vzorků. Misí sondy Luna 24 skončil sovětský program sond Luna a na desítky let výzkum Měsíce utichl. Tato sonda disponovala několika vylepšeními a na Zemi dopravila 170,1 gramů lunárních vzorků. Část z nich byla (stejně jako u předešlých misí) předána vědcům z ostatních států.

Marsovský krtek rezignoval

InSight sol 754 9. ledna 2021 pohled na přístroje SEIS a HP3. Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Zanedlouho to bude dva pozemské roky a dva měsíce, co na Marsu dosedla sonda InSight. I v marsovském měřítku uběhlo hodně času. Celý rok a jeho další desetinu k tomu. Hlavním úkolem mise bylo proniknout pod povrch Marsu a prozkoumat jeho nitro. Přístrojem, který jí k tomu pomáhá nejvíc, je seismometr SEIS (Seismic Experiment for Interior Structure) a jedním z přístrojů, který se měl pokusit zavrtat do hloubky až několika metrů a měřit změnu teploty směrem k povrchu byl přístroj HP3 (Heat Flow and Physical Properties Package). A právě tento přístroj, kterému se přezdívá „krtek“, to lidově řečeno zabalil. Přesněji řečeno inženýři museli po posledním pokusu o zavrtání do větší hloubky prohlásit, že to je definitivní konec. Mars prostě s jejich krtkem není kompatibilní.