16. ledna 2021
Některé události v kosmonautice nastávají relativně často, jiné jsou poměrně vzácné. A pak jsou tu události, které se odehrají pouze jedinkrát. V sobotu ve 23:00 našeho času by k takové mimořádné události mělo dojít. Na Stennisově středisku je již rok instalován centrální stupeň rakety SLS – letový hardware určený pro nepilotovanou misi Artemis I, která má odstartovat ještě letos. Před odesláním na floridský kosmodrom ale musí projít ještě poslední zkouškou – zhruba osmiminutovým statickým zážehem. Bude to vůbec poprvé, kdy se najednou zažehnou čtyři motory RS-25. A jelikož centrální stupně raket SLS podobné zkoušky nečekají, máme před sebou opravdu unikátní moment.
Náš přenos ze startu spustíme zhruba okolo 22:45 SEČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, nebo Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku přenosu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.
POZOR !!!
Podle aktuálních informací se zážeh zřejmě o 1 hodinu URYCHLÍ – měl by začít ve 22:00. Náš přenos by tedy začal ve 21:45.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2020/06/P1160660.35pct.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Jiny Honza:
Pouze jsem doplňoval úvahy Pajuce. To, že jsem nerozvíjel diskusi o přistání na Měsíci, mělo ryze pragmatický důvod. Mým záměrem nebylo aktivně rozšiřovat záběr diskuse, aby se nestala nepřehlednou. Nemám problém diskutovat o HLS třeba pod článkem o výběru dodavatelů pro vývoj lunárního landeru.
Příště prosím aktualizujte čas události ve FB skupině. Takhle jsem si přečetl o nezdaru dříve než událost začala.
Snažíme se aktualizovat údaje na zhruba deseti místech, občas nám to někde uteče. Budiž tato zkušenost pro vás poučením, že není vhodné spoléhat se pouze na jeden zdroj, ať je to cokoliv – v tomto případě událost na FB. Pokud byste četl náš web, měl byste informaci včas. A mimochodem – na FB jsme informaci o změně termínu dávali – sice ne do události, ale do klasického příspěvku.
I kdybyste se připojil podle skupiny na FB ve 23:00 SEČ, tak byste ten test stihnul. Toto je jenom plané plácnutí.
FB akce byla ve 23:59. To jen na okraj.
Uz aj kritici hovoria,ze lepsie by bolo vyuzivat sluzby SpaceX.Ale nieee,uz ked to zozralo tolko prachov,treba to dokoncit,ved by boli za debilov.SpaceX je lacnejsia a uz lieta,je odskusana,aj tak to podla mna ponuknu im.SPACEX is future!!!!
SpaceX mám rád, ale není dobré být zaslepený SLS bude mít k Měsíci mnohem lepší nosnost než Falcon Heavy. A SH/SS jsou zatím v mnohem nižších fázích vývoje.
Ano ale je to omnoho drahsie,nie znovupouzitelne a este to neletelo.Ale hlavne,kvoli peniazom to nema buducnost.Vsetko je o peniazoch a po korone sa bude na to este viac pozerat…
Berte to tak, že SH/SS taky ještě neletěla na oběžnou dráhu. Ano, jsou tu sice skoky do 150 metrů / téměř úspěšný do 12,5 km, ale od toho je ještě dlouhá cesta. Sama SpaceX říká, že než do toho usednou první lidé, proběhnou stovky letů.
Tvrzení, že SLS nemá budoucnost, je pouze hypotézou. Nelze to tvrdit jako fakt. Uvedl jste určitou souvislost s federálním rozpočtem v době po odeznění COVID-19. To je ale jen jeden z možných faktorů. Jak výkonná, tak i zákonodárná moc v USA může v této době preferovat udržení pracovních míst, což by naopak znamenalo pokračování současného období stability programů SLS a Orion.
Nezlobte se ale vidíte to veeelmi zjednodušeně.
1. reusable nosnost na Měsíc bude u Starship v jednotkách tun (a nepoletí tam dřív než za 5-10 let, rozhodně ne s lidmi). Ciolkovského rovnice je prevít.
Prostě u Měsíce je palivo (=energie) už mnohem vzácnější než samotný hardware rakety – povrchně líbivá snaha zachránit raketu vám sváže ruce ohledně užitečné nosnosti a reálnou komplikovaností bude v mnoha případech reusable dražší než klasická raketa.
Bavíme se totiž o deep space, nikoli o taxikaření na ISS (která obíhá co nejníž na okraji atmosféry jak to jde).
2. Ohledně peněz jsou nosné rakety chudá kosmická popelka. Do nosných raket a do samotného startu se investují jednotky procent kosmického rozpočtu soukromníků i vlád.
Když bude stejně výkonná* reusable raketa levnější než SLS tak to bude příjemný bonus, ale rozpočet lunárního programu na tom nijak zvlášť závislý není. Bavíme se o rozpočtu Artemis 20-30 miliard na příštích 5 let a z něj maximálně 3 miliardy reálně půjdou na starty SLS.
* To mimochodem nebude splňovat ani Starship – ta má mít nosnost dle současných plánů lehce přes 100 tun na LEO. Ani po několikanásobném doplnění paliva to kamkoli jinam snad s výjimkou Marsu nebude žádná hitparáda – prostě je tam moc zbytečné mrtvé váhy.
Upřímně řečeno, taky moc nerozumím „Starshipu u měsíce“. Pilotovaný hned tak nebude, pokud vůbec. Přitom jako náklaďák stačí jednoduchý jednorázový horní stupeň. Případně ho v budoucnu mohou na LEO dotankovat Starshipy-tankery, aby měl pořádnou nosnost.
Je jasné, že tento úspěch/neúspěch NASA ryze technicky nic zvláštního neznamená. Ovšem na druhou stranu politicky to přišlo v nejméně vhodnou dobu a jistě to jisté kruhy využijí. Uvidíme (jak s oblibou říkají slepí) …
Vždycky se to dá hodit na COVID.
Motor 4 zakašlal a přes veškerou péči umřel na komplikace. Zbývající 3 jsou v karanténě na pozorování – přecejen už jsou starší…
Jednalo se o TEST. Z povahy věci se proto to, že se projeví chyba opravdu nedá považovat za neúspěch. Možná ani za úspěch, ale určitě za standardní testování.
Technicky to znamená hodně, protože test přinesl data, která se simulacemi nedají získat a bez nichž by nebylo možné pokračovat k ostrému provozu. To je smysl testování.
Politicky je to neutrální. Pokud by někdo na průběhu testování chtěl postavit zrušení SLS nebo celého programu Artemis, tak by se akorát střelil do vlastní nohy.
Ale samozřejmě netuším co myslíte „jistými kruhy“. Třeba ilumináti by s tím asi pracovat uměli ;-D
Není žádným tajemstvím že nová administrativa USA bude o něco vlažnější pokud jde o kosmonautiku a některým jejím členům může být každá záminka dobrá, i ta sebevíce vyfabulovaná. Ilumináty bych do toho netahal, ti mají jiné starosti.
Z nové administrativy mám zatím jakés takés povědomí o Bidenovi a Kamalové. Ale ani od nich jsem zatím neznamenal žádné prohlášení na téma budoucnosti SLS nebo Artemis. Pro mě tedy její přístup ke kosmickému programu zatím tajemstvím je. Můžete mě prosím odkázat na Váš zdroj? Děkuji.
Biden byl v Obamově administrativě, která zařízla program Constellation. Harrisová se profiluje jako progresivní socialista, takže priority bude mít asi jinde. Další věc je, v jakém stavu jsou americké veřejné finance. Naštěstí Artemis i Gateway už jsou v plném běhu (narozdíl tehdy od Constellation), to už se těžko zastavuje. Jsou tam proinvestované peníze, mezinárodní závazky, v sázce národní prestiž…
Tyhle úvahy/spekulace se tu omílají pořád dokola. Počkejme na návrh rozpočtu NASA na 2022 a na oficiální vyjádření nové adminstrativy.
„Biden byl v Obamově administrativě, která zařízla program Constellation.“
Jenže tohle se dá napsat i opačně. Biden byl v Obamově administrativě, když vznikl program SLS.
Chcete porovnávat Constellation a SLS? Obamová administrativa šla jednoznačně cestou šetření výdajů, tomu ostatně odpovídá i koncept SLS.
Ne, nechtěl jsem porovnávat Constellation a SLS. Pouze jsem chtěl podpořit závěr Vaší úvahy dalším argumentem.
Ale za Obamy a Bidena nebyl SLS zamýšlen pro Artemis, nýbrž na výpravu k asteroidu. Tendence demokratů omezit výdaje na kosmonautiku jsou zřetelné, nicméně navzdory tomu věřím, že zásadní obrat a škrty už program nepostihnou, když raketa je hotová a smlouvy podepsané.
Jen doplním, že záměr pilotovaného letu k asteroidu byl opuštěn už v prvním funkčním období Baracka Obamy, když bylo zřejmé, že taková mise se nestihne do deklarovaného data 2025. V roce 2013 byla proto navržena robotická mise ARRM, jejímž cílem bylo robotické přemístění cca čtyřmetrového balvanu z asteroidu na oběžnou dráhu Měsíce nazvanou DRO. K sondě ARRM s balvanem by na dráhu DRO přiletěl pilotovaný Orion v rámci mise ACRM. Záměr misí ARRM a ACRM (souhrnně ARM) byl ukončen v červnu 2017. Tento zrušený program má však vliv i na současné projekty:
1) Záměr ověřit dráhu DRO v rámci mise Exploration Mission-1 nepilotovaného Orionu nebyl zrušen a přetrval i po přejmenování mise na Artemis I
2) Klíčové technologie, zejména pohonný systém s 12,5kW iontovými motory AEPS vyvíjenými pro ARRM, budou využity v modulu PPE stanice Gateway
To je až neuvěřitelné, jak se týpci vašeho ražení dokáží orientovat.
Nevím sice, na koho konkrétně z této dlouhé diskuse reagujete, nicméně váš komentář zavání nelichotivým nálepkováním (týpci vašeho ražení) a také má velmi blízko k argumentu ad hominem. Zkuste to příště bez téhle skryté provokace. Argumentujte fakta a nezabývejte se hodnocením těch, kteří je píší.
Pajuc:
Souhlasím s tím, že extrémní škrty program Artemis nepostihnou. Přijde o cíl. Tedy, od ono to vlastně vždycky bylo spíš k Měsíci, nebo k asteroidu, že. O přistání přeci nikdo soudný nemluvil. Možná přijde i o jméno. Ale ty miliardy dolarů ročně, ty potečou dál.
Reaguji na předřečníka Jiřího Hoška, což je bezpochyby „týpek jeho ražení“. Pokud se tím výrazem On nebo Vy cítíte uraženi, zvolte si termín a zbraně.
Fanscinuje mě, jak se vy „pisálkové“ (na to se ta předchozí věta vztahuje taky) dokážete rychle politicky zorientovat. Napsat v danou chvíli jen to co se hodí. Ani slovo navíc. Žádný Měsíc a už ani náhodou přistání. Už je to ověření dráhy DRO a test pohonného systému. Já, … obdivuji. Sám bych to ani vzdáleně tak dobře nedokázal.
Pokud máte s naším stylem jakýkoliv problém, můžete jej velmi snadno vyřešit tím, že k nám přestanete chodit. Poslední dobou pozoruji, že se vám u nás nelíbí různé věci. Nechápu tedy, proč sem chodíte. Pokud se mi někde nelíbí, tak tam snad nechodím.
A navíc Jirka psal o misi Artemis I, u které se o přistání na Měsíci neuvažovalo nikdy. To bude až Artemis III. A dráha DRO je mimochodem okolo Měsíce.
Ano, některé věcí se mi tady nelíbí a některé ano. A nestydím se to napsat do diskuse, když už ji tady máte.
Pokud to má být diskuse jen pro nekriticky nadšené příznivce a obdivovatele, stačí to na úvod deklarovat.
Nebo to všem ostatním rovnou zakázat. Jste tady „pan domácí“, ne?
Upřímně řečeno nikomu nic zakazovat nechci
Jen jsem měl z vašich komentářů dojem, že se vám tu nelíbí nic. Vidím pouze kritiku. Proto jsem vznesl dotaz, proč chodíte někam, kde se vám nelíbí. Z vašich komentářů jsem totiž neměl dojem, že by se vám tu něco líbilo.
Dle informaci ze zdejsiho fora i pres zavadu start SLS v tomto roce neni vyloucen.
Doplnil bych ze to je uplne jedno,neni moc kam chvatat dokonceni lunarniho landeru ci spusteni projektu Gateway v roce 2024 se blizi sci-fi.
Jinymi slovy ukoly pro ktery je nosic prioritne urcen nebudou vcas pripraveny k realizaci.
https://spacepolicyonline.com/news/nasa-ig-gateway-not-likely-to-be-ready-by-2024/
Kam pospichat bohuzel je. Start je nutne uskutecnit do jednoho roku, protoze uz se zacaly skladat SRB, a ty uz tak maji pevne dane „datum spotreby“.
Ono by se to dalo vyřešit – buďto recertifikací, nebo tím, že se teď spojené díly rozdělí.
Ano, jak píše Dušan.
Pevně dané „datum spotřeby“ nemají SRB jako takové, ale J-spoj v izolaci mezi segmenty. Pokud nyní nebude vycházet datum startu do jednoho roku, pak se nabízejí dvě možnosti. První možností je odpojit spodní středové segmenty od spodních sestav a oba J-spoje vyměnit. Alternativou je nechat to být a shromažďovat data pro možné administrativní prodloužení životnosti těchto dvou konkrétních J-spojů a přerušit další sestavování SRB. Při rozhodování se má vycházet z aktuálního stavu obou J-spojů.
S ohledem na Challenger budou v tomhle hodně hodně konzervativní…
To není z mojí hlavy. Jen jsem napsal, co v úterý řekl John Honeycutt.
https://twitter.com/jeff_foust/status/1349067128444489729
Ten článek vychází z listopadového auditu Úřadu generálního auditora OIG, ve kterém byla infografika, která objasňuje odhadovanou časovou osu:
https://kosmonautix.cz/wp-content/uploads/2020/11/img93.jpg
V článku na spacepolicyonline tato infografika chybí, takže to může čtenáře snadno zmást. Váš termín „spuštění projektu Gateway“, tedy vynesení sestavy PPE/HALO, OIG odhaduje na květen 2024. Připravenost přijmout první posádku na dráze NRHO po 10měsíčním přeletu OIG odhaduje na březen 2025.
Podle vyjádření Johna Honeycutta, ředitele programu SLS Marshallova střediska v Alabamě, byl během testu úspěšně regulován tah motorů. Při testu vektorování motorů se objevili záblesky v místě tepelné izolace motoru č.4. To spustilo tzv. Fid (failure identification – zaznamenání chyby) po čemž následovalo MCF (Major Component Failure – Chyba na/ Selhání Důležité Součásti). Palubní počítač řídící motory – engine controler – následně poslal informaci do řídícího počítače stupně – core stage controller – který motory vypnul. Co přesně spustilo Fid zatím není známo.
https://www.bbc.com/news/science-environment-54583588
Diky za info. Tohle neni zrovna dobra zprava. Jeste stesti, ze se tato zkouska delala, tohle pri ostrem startu..
Naopak. Test potvrdil funkci bezpečnostního protokolu. Špatnou zprávou by byla exploze.
Cílem byla sice simulace letu na oběžnou dráhu, tedy 8 minutový zážeh s různými režimy chodu, ale pořád je to test. Vemte si jak testuje SpaceX.
Ano, podarilo se otestovat bezpecnostni vypnuto motoru a nedoslo k vybuchu. To pozitivni samozrejme je. Pravdou ale take je, ze toto mel byt „temer letovy test“ (prvni a posledni po letech simulaci a dilcich testu). Pokud by se to same stalo pri skutecnem startu, znamenalo by to ztratu cele mise. I kdyz pravdepodobne s nouzovou zachranou Orionu (a teoreticky lidske posadky). I v tom pripade bychom hovorili o „uspechu“ a skvelem „otestovani“ zachrannych systemu? Pravdepodobne ano, ale realita je vsak takova, ze necely rok pred ostrym startem to je (pocitove za me) velky neuspech.
SX bych do toho nemichal, jsem jejich velky fanda, ale pristup jaky maji k vyvoji je opravdu velmi odlisny.
V programu raketoplánů došlo pětkrát k vypnutí hlavního motoru na rampě a jednou za letu (29.7.1985, STS-51F, motor č.2).
„Pokud by se to samé stalo při skutečném startu“, pak bychom samozřejmě hovořili o neúspěchu. A proto aby se to nestalo, abychom odhalili chyby, testujeme. Pokud se tedy chyby objevují při testech, je to přirozená část, či lépe důvod, testu a jejich odhalení nemůžeme označit za neúspěch.
Neúspěchem (testování) by bylo, pokud bychom chybu neodhalili. To by znamenalo, že testujeme špatně.
Je chybou, pokud uplatňujete stejná měřítka na testování a vlastní provoz.
Vy to píšete tak opatrně. 🙂
Na vývoj nové rakety použili prověřenou techniku z raketoplánů s minimem změn. Důvodem byla samozřejmě rychlost, spolehlivost a nízké náklady při vývoji nové rakety. No, a teď to po tolika uplynulých letech a utracených miliardách naštěstí nebouchlo. A všude čtete bezobsažné fráze o tom, jak to nebyl neúspěch.
No vlastně chápu, že píšete opatrně. 🙂
Byl to test a testy se dělají proto, aby se odhalily problémy. Systém poznal, že je něco v nepořádku a test zastavil.
Byl to neúspěch pouze pro ty s nerealistickými očekáváními, kteří nepovažovali předčasné vypnutí motorů za pravděpodobné a nebyli na tento výsledek připraveni. Centrální stupeň je v dobré kondici.
Skúsim špekulovať o príčine predčasného ukončenia zážehu: Softwarová chyba.
Podľa plánu medzi prvou a druhou minútou zážehu malo dôjsť ku kontrole naklápania motorov, avšak nie s letovým, ale s upraveným softwarom obmedzujúcim naklápanie. A práve vtedy došlo k prerušeniu.
Zrejme bude nutné testovací zážeh opakovať, čím Artemis naberie ďalší časový sklz,nestihne sa štart do konca roka, budú sa musieť rozobrať už zostavené SRB na rampe, čo prinesie ďalší sklz atď.
Tušíte někdo, co to jako mělo bejt?
Byl to historicky první statický zážeh nového raketového stupně – test, jaký ještě nikdy neproběhl. Zkouška byla předčasně ukončena ze zatím neznámého důvodu.
Pane Majere, děláte záslužnou práci. To přes občasné výhrady tvrdím všude a stále.
Člověk si to uvědomí vždy, když vidí „kvalitní“ práci např. redaktorů ČRo.
A to si představte, jak to asi vypadá, když píší o věcech, do kterých nevidíme a nemůžeme tak posoudit – jak se chytají za hlavu jiní…. Já často ještě šílím, když vidím jejich výplody v oblasti IT nebo nedejbože, když se vrhnou na něco kolem automatického řízení. 🙁
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/vesmir/nasa-test-megarakety-sls-mise-artemis-mesic_2101161821_onz
Já mám pro redaktory obecného zpravodajství pochopení. Musí se věnovat obrovskému množství témat – jednou dělají článek / reportáž o politice, jindy o povodních. Na dohledávání či ověřování informací nemají čas, protože je nadřízení tlačí k vysoké produkci. Pokud tedy médium nemá redakci vědy (jako třeba ČT), kde se lidé věnují výhradně tomuto tématu,nemají to ti redaktoři snadné. Občas dostanou téma, o kterém sami moc nevědí. Nezávidím jim. My máme tu výhodu, že se můžeme zaměřit na jedno téma a jít u něj do hloubky. Po nějakém čase se člověku určité základy zažerou do hlavy. Pak máme samozřejmě určitou výhodu, když se kolem toho dlouhodobě pohybujeme.
Já tedy takové pochopení postrádám. Je to jejich práce a – nezlobte se – dělají ji velmi nekvalitně. Nikdo po nich nechce porozumění technickým záležitostem a nikdo v tomto případě nevyžaduje detailní informace. Základní (!!) fakta by si před vydáním článku ověřit mohli, mnohdy to stojí pár minut – koneckonců mohou nahlédnout i sem k vám. Včera to nestačilo, dnešní článek mají jen o něco málo méně špatný.
Nízká kvalita redaktorů z médií kolem obecného zpravodajství bohužel narůstá. Troufám si tvrdit, že taková katastrofa by to, řekněme před 20 léty, nebyla.
Veřejnost je těmito lidmi soustavně dezinformována, pochopitelně nejen v tomto oboru a nejen v tomto případě.
Možná si ani neuvědomujete, jak jste u nás ve věcech kolem kosmonautiky důležití…
Díky za důvěru, ceníme si toho. Máte pravdu, že se některé věci dají snadno dohledat / ověřit. Ale (jak jsem psal) na to bohužel není čas. Média často hrají na počet vydaných článků bez ohledu na jejich kvalitu. Nadřízení proto tlačí na redaktory, aby tvořili hodně a pak samozřejmě chybí čas na kontrolu – proběhne maximálně jazyková korekce / odhalení překlepů.
Bohužel s těmi počty článků je to tak, provozovatelé webů jedou na kvantitu a maximálně se snaží vymyslet titulek aby na něj lidi kliknuli. A dokonce se poslední dobou se rozmáhají různé falešné a vymyšlené „příběhové“ weby.
Kosmonautix díky práci zdejších redaktorů patří skutečně mezi špičku u nás, co se kvality článků týče. Díky za to.
Bohužel, jak se vyjádřila jedna známá o svojí pubertální dceři:
„Já jsem si říkala, co bude dělat když je úplně blbá a ono může jít k vám dělat redaktorku!!“
Běžný člověk si snad ani nedokáže představit, co dokáží absolventi sociálních studií pochybných VŠ, kteří pod dvou letech praxe v Extra přechází jako zkušení novináři do ‚normálních‘ novin, vytvořit.
Je to o tom, jak jsou mediální domy a online média placeny. Dříve, když byly hlavně tištěná média, vycházející denně, týdně, měsíčně, bylo relativně dost času informace ověřovat a z příjmu za prodej tiskovin platit „kvalitní“ novináře. Pak přišel masový internet, všechny redakce „musely“ začít publikovat na webu a zdarma, což mělo dva efekty: 1) tlak na vyšší rychlost vydání/zveřejnění informace, prakticky ihned a 2) výrazný pokles příjmů z prodeje tištěných médií.
Zůstaly hlavně příjmy z online reklamy.
Výsledkem byl pokles kvality vydávaných informací z důvodů: a) musíte informaci na webu publikovat co nejrychleji a b) za tuto práci můžete redaktorům platit mnohem méně než dřív, tzn. jejich kvalita se snižuje.
Posledních pár let se situace mění v tom, že informační weby, které si chtějí zachovat kvalitu = chtějí platit kvalitním redaktorům za kvalitní práci, musí svůj obsah pro čtenáře zpoplatňovat (např. iHNED, Reportér, atd).
Tedy, že se do té debaty ještě vkládám… Původně jsem to už neměl v úmyslu, ale nedá mi to.
Zrovna Český Rozhlas, kde ty perly vyšly, je _placená_ veřejnoprávní služba. Jak je vidět zdaleka nejen na tomto konkrétním příkladu, mírou úpadku kvality průměrného novináře, kterého zaměstnává, se od komerčních médií příliš neliší. A to by pro nás mělo být šokující. Platíme to všichni. Kde jsou ty časy Petránka, Ungera, Kleibla, Budila a dalších… 🙁
A to už se vůbec raději nezmiňuju o tom, jak jednostranně a pochybně se dnes informuje o politice. To už sem naštěstí nepatří.
Částečně máte pravdu, ale veřejnoprávní novinařina (kde by své peníze měli mít jisté a kvalita by PŘINEJHORŠÍM měla stagnovat) má také sestupnou tendenci. A to i na té nejzákladnější faktografické úrovni.
Smysl tak dlouhého zážehu mi uniká. Pokud se nemýlím, tak bude stupeň pracovat stejně dlouho jako při skutečném letu. O prověrku motorů jít nemůže, ty jsou stavěny na opakované použití a byly 100x prověřeny při skutečných letech. Strukturální pevnost to také nemůže být, přetížení 3 nebo 4 g se nedají imitovat. Vibrace budou při letu zcela jiné než u pevně uchycené sestavy. Při skutečném letu bude ještě navíc tubus přenášet tah motorů na THP a celou hmotu druhého stupně a nákladu. Tankování a chování naplněných nádrží také ne – na to není potřeba zážeh vůbec. Tak snad jen nácvik nějaké havarijní situace, příkladně selhání některého z motorů.
Krátkému zážehu bych rozuměl, prověří konec odpočítávání a start, podobně jako to dělá a jak se ukazuje nikoli vždy, S-X, ale takhle nevím.
Jinak to samozřejmě bude zajímavé a důležité zejména ve vztahu k návratu Američanů na Měsíc, takže se těším a budu držet palce.
Doporučuju přečíst: https://kosmonautix.cz/2020/10/testovaci-kampan-green-run-rijen-2020/