Předčasně ukončený test centrálního stupně SLS

Kriticky důležitý testovací zážeh centrálního stupně nové americké rakety SLS na Stennisově středisku proběhl v sobotu, ale trval ve výsledku pouze 67 sekund, což je mnohem méně než původně plánovaných osm minut. Zážeh přitom měl být posledním krokem,který prokáže připravenost stupně k převozu na Kennedyho středisko, kde začnou jeho přípravy na start. Stupeň postavený firmou Boeing používá 4 raketové motory RS-25 od firmy Aerojet Rocketdyne. Ty se zažehly ve 23:27 SEČ, ale poslední test zhruba rok trvajících komplexních zkoušek skončil předčasně.

Testovací stanoviště B-2 na Stennisově středisku s usazeným centrálním stupněm rakety SLS.

Testovací stanoviště B-2 na Stennisově středisku s usazeným centrálním stupněm rakety SLS.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Stupeň je usazený v obřím (98 metrů vysokém) zkušebním stanovišti na Stennisově středisku. Právě zde se poprvé najednou probraly k životu čtyři motory RS-25 a postupně nabraly potřebný tah. Ale nebylo to doslova najednou – zážehy jednotlivých motorů od sebe dělily rozestupy 120 milisekund, což se dělalo i u raketoplánů – omezí se tím namáhání konstrukce. Motory RS-25, které pochází z éry raketoplánů, postupně nabraly tah skoro 726 tun – díky tomu se sobotní statický zážeh stal nejsilnějším testem, který na Stennisově středisku proběhl od doby, kdy se v tu 60. letech testoval na stejném stanovišti hardware pro Saturn V.

Bohužel však po úspěšném rozběhnutí a bouřícím fungování byly motory RS-25 po více než minutě provozu vypnuty příkazem, který vydal palubní počítač. Ten totiž předtím zaznamenal zatím neupřesněnou závadu na jednom motoru. Inženýři se okamžitě pustili do hledání příčiny tohoto předčasného vypnutí, takže zástupci NASA zatím nemohli přinést bližší informace o tom, co mohlo způsobit, že test trval kratší dobu, než se čekalo. „Vím, že se všichni necítíme tak šťastně, jak bychom si přáli, protože jsme chtěli osmiminutový zážeh a dostali jsme se jen přes minutu,“ uvedl administrátor NASA Jim Bridenstine.

Čtyři pracující raketové motory RS-25.

Čtyři pracující raketové motory RS-25.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Před sobotním testem NASA uváděla, že zatím stíhá harmonogram příprav, který počítá s prvním letovým testem rakety SLS na konci roku 2021. Zatím není jisté, jak předčasné ukončení testu ovlivní tento plán, jisté však je, že se harmonogram zkomplikuje. „Získali jsme mnoho dat, která musíme projít, roztřídit a dostat se k bodu, ze kterého budeme moci určit, zda je start v roce 2021 možný, nebo ne,“ přiznal Bridenstine a dodal: „Ačkoliv dnes nebylo vše takové, jak jsme doufali, byl to důležitý den.“ Odstupující šéf NASA, který opustí svůj úřad ve středu, kdy končí administrativa prezidenta Trumpa, uvedl, že inženýři nasbírali důležitá data o chování rakety navzdory předčasnému vypnutí.

Vizualizace letící rakety SLS s kosmickou lodí Orion.

Vizualizace letící rakety SLS s kosmickou lodí Orion.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Samotná raketa SLS je klíčovým prvkem amerického programu Artemis, který má zajistit návrat astronautů na Měsíc, který lidé naposledy navštívili v roce 1972. Raketa SLS bude vynášet lodě Orion s astronauty do blízkosti Měsíce, kde NASA s dalšími agenturami plánuje postavit malou kosmickou stanici, která má sloužit jako výzkumné stanoviště a spojka posádek cestujících mezi Zemí a povrchem Měsíce. Loď Orion se má spojit s lunárním modulem na oběžné dráze Měsíce, aby mohli astronauti přestoupit do landeru a zamířit na povrch Měsíce. První letová zkouška rakety SLS (známá jako mise Artemis I) má vynést loď Orion k Měsíci – zatím ještě bez posádky. Druhý let sestavy SLS/Orion už má k Měsíci dopravit okolo roku 2023 tři americké astronauty a jednoho zástupce Kanady.

Cíl Trumpovy administrativy, tedy pilotované přistání u jižního pólu Měsíce před koncem roku 2024 se nyní poměrně rychle vzdaluje. Časový plán byl označován jako velmi odvážný až agresivní už od chvíle, když v roce 2019 viceprezident Mike Pence oznámil úkol přistání na Měsíci v roce 2024. Kongres však neschválil plné prostředky, které NASA požadovala na vývoj pilotovaných landerů, což byl zásadní požadavek pro stihnutí termínu v roce 2024. I z tohoto důvodu vyvstávají další otázky kolem možnosti stihnout rok 2024. Podle odborníků není příliš pravděpodobné, že by Bidenova administrativa podporovala návrat lidí na Měsíc v roce 2024. Je však pravděpodobné, že přednost dostane pozvolnější (ale o to reálněji zvládnutelný) návrat Američanů na Měsíc.

Vizualizace rakety SLS s lodí Orion na rampě 39B.

Vizualizace rakety SLS s lodí Orion na rampě 39B.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Samotný program SLS zažívá od svého představení v roce 2011 řadu odkladů. Nestihly se premiéry avizované na roky 2017, 2018, 2019 ani 2020. NASA od roku 2011 do 30. září 2020 vložila do programu SLS více než 18 miliard amerických dolarů. „Je to program, který je pro Spojené státy důležitý. Je důležitý pro naše světové vedení, je to pro nás důležité, abychom mohli letět k Měsíci a abychom to zvládli rychle,“ uvedl Bridenstine v sobotu a dodal, že účel programu Artemis přesahuje hranice vědy: „Je to diplomatický prostředek, je to o našem vedení, je to o průzkumu.“ Přivedení všech čtyř motorů RS-25 k souběžnému zážehu bylo podle Bridenstina „výhrou samo o sobě“ – doposud totiž tyto motory létaly na raketoplánech pouze v trojicích.

Při vývoji raket Saturn V i raketoplánů NASA prováděla statické zážehy na Stennisově středisku, aby ověřila technický návrh pohonných systémů, přičemž se používaly neletové testovací exempláře. V rámci finanční úspory slouží první plnorozměrový centrální stupeň rakety SLS slouží jako testovací i letový kus. NASA přitom uvádí, že je na stupeň velmi opatrná, jelikož se s ním počítá pro let. „Nebylo to selhání,“ řekl Bridenstine a dodal: „Tohle je zkouška … Uděláme úpravy, abychom mohli letět k Měsíci.

Na základě analýzy videa z přímého přenosu NASA TV se první problémy objevily zhruba 50 sekund po zážehu motorů, když inženýr ze zkušebního týmu oznámil MCF, tedy „Major Component Failure“ (závadu na nějakém důležitém prvku) raketového motoru číslo 4. Na to mu kolega odpověděl: „Potvrzuji, ale stále to funguje. Pořád jsou čtyři motory funkční, že?“ Následovala reakce dalšího člena: „Ano, potvrzuji.“ Krátce po oznámení MCF (zhruba 67 sekund po náběhu motorů) bylo na videu vidět postupné vypínání motorů centrálního stupně. Hlasové potvrzení vypnutí motorů dorazilo o pár sekund později od člena zkušebního týmu.

Probíhají rozhovory ohledně FID (Failure Identification = identifikace závady) na motoru 4, která následovala po MCF,“ oznámil John Honeycutt, programový manažer SLS z NASA na tiskové konferenci, která se konala pár hodin po testu, kde také sdělil: „Nevím v tuto chvíli o mnoho více než Vy. Ale jakýkoliv parametr motoru, který se odchýlil od normálu by měl mít vlastní identifikační číslo závady.“ Motory zhasly zhruba minutu po spuštění testu, tedy zhruba v době, kdy měl řídící program snížit tah motoru RS-25 na 95 % nominálního tahu, přičemž poté měl být opět zvýšen na původních 109 %. V době sníženého tahu měly motory vyzkoušet naklánění pomocí hydrauliky.

Brady Kenniston vystihl okamžik začátku statického zážehu.

Brady Kenniston vystihl okamžik začátku statického zážehu.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

V tu chvíli probíhá hodně dynamických jevů,“ uvedl Honeycutt a dodal: „Viděli jsme malý záblesk, který vycházel z okolí okraje tepelně izolační vrstvy motoru číslo 4 ve chvíli, kdy jsme zahájili naklánění. V tu chvíli kontrolér motoru poslal data kontroléru celého stupně, aby byl stupeň vypnut. Náš tým toho dnes udělal hodně. Opět jsme se naučili mnoho věcí o centrálním stupni – naplnili jsme jeho nádrže, ozkoušeli jsme systém tlakování, připravili jsme motory na zážeh a dočkali jsme se zhruba 60 sekund jejich chodu.

John Shannon, projektový manažer SLS od firmy Boeing ještě před zážehem oznámil, že by se inženýři chtěli dostat alespoň na 250 sekund chodu stupně, než dojde k jeho vypnutí. V takové fázi už by bylo otestováno snížení tahu, jeho opětovné zvýšení a byly by dokončeny dvě etapy testů naklánění. V čase 2 minuty a 30 sekund se navíc měla provést zkouška strukturálních reakcí na pohyby motorů. „Po celou dobu jsme si říkali, že bychom se chtěli dostat alespoň na těch 250 sekund. Myslím si však, že teď musíme věnovat náležitou péči nasbíraným údajům, které jsme shromáždili, abychom zajistili, že budeme mít dobrý plán do dalších kroků.

Konec ledna 2020 - instalace centrálního stupně rakety SLS pro misi Artemis I na testovací stanoviště.

Konec ledna 2020 – instalace centrálního stupně rakety SLS pro misi Artemis I na testovací stanoviště.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/

Bridenstine v sobotu uvedl, že je zatím předčasné hovořit o tom, zda inženýři budou muset provést další statický zážeh stupně, nebo o tom, zda předčasné ukončení testu způsobí skluz startu testovací mise Artemis I do roku 2022. „Záleží na tom, o jakou anomálii šlo a jak složitá bude její oprava,“ zmínil Bridenstine a dodal: „Musíme se toho hodně naučit, abychom na to přišli. Myslím si však, že pokud by se to dalo snadno opravit a měli bychom dostatečnou jistotu, abychom stupeň poslali na Mys Canaveral, pak bychom harmonogram udrželi. Je ale také možné, že přijdeme na to, že je to výzva, která potřebuje více času.

Pokud by sobotní zážeh proběhl bez problémů, mohla NASA centrální stupeň odeslat na Kennedyho středisko před koncem února. Na kosmodromu by byl stupeň usazen mezi dva pomocné stupně na tuhé pohonné látky, následně by se na něj umístil horní stupeň ICPS a loď Orion. Pokud se agentura rozhodne statický zážeh zopakovat, bude únor zřejmě nejbližším termínem, kdy by k tomu mohlo dojít. Podle Honeycutta zabere zhruba 3 – 4 týdny zdlouhavý proces sušení motorů RS-25, jejich inspekcí a přípravy na druhý zkušební zážeh – to samozřejmě platí pouze za předpokladu, že se bude zážeh opakovat. Tento čas přitom nezohledňuje práce související s opravou problému, který způsobil předčasné ukončení sobotního testu.

Motory na centrálním stupni rakety SLS mají za sebou službu na raketoplánech.

Motory na centrálním stupni rakety SLS mají za sebou službu na raketoplánech.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Každý ze čtyř motorů RS-25, které se v sobotu zažehly, má za sebou starty na raketoplánech. Celkově tyto motory obsloužily 21 misí, přičemž nejstarší kus si odbyl premiéru v roce 1998. NASA má k dispozici náhradní motory pro případ, že by bylo potřeba vyměnit jeden z motorů na centrálním stupni SLS. Obslužné týmy na Stennisově středisku by přitom dokázaly vyměnit motor na stupni, který je usazen na testovacím stanovišti. „Nejprve musíme plně porozumět problému a zhodnotit centrální stupeň i jeho motory, abychom se ujistili, že opravdu tomu problému rozumíme a víme, co musí být opraveno, pokud to bude potřeba,“ uvedl po zážehu Honeycutt.

Jediná závada, která byla při sobotním zážehu vidět, byl výše zmíněný záblesk u tepelně izolační vrstvy motoru číslo 4, ke kterému došlo před vypnutím motoru, uvedl Honeycutt. Na otázku, zda některé z dosud analyzovaných údajů ukazují, že inženýři budou muset provést nějaké zásadní změny na centrálním stupni, Honeycutt řekl: „Co jsem zatím mohl vidět ohledně chování hardwaru během testovacího plnění pohonnými látkami, tak i během dnešního statického zážehu a na základě omezeného množství obrazového materiálu, který jsem zatím viděl, si nemyslím, že se bude jednat o významnou změnu designu.

Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Er48I_TXMAIzmS_?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/Er5JTxrXIAQ3Akq?format=jpg&name=large
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2021/01/sls_engines3.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/block_1_crew_in_fligh_srb_nasaworm_eas_r4.jpg
https://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/edu_srch_sls_engineering_for_exploration.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Er42CIuXMAY1fBY?format=jpg&name=large
https://images-assets.nasa.gov/image/DSC_2868/DSC_2868~large.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Erx8SIZXYAAFRXn?format=jpg&name=4096×4096

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

36 komentářů ke článku “Předčasně ukončený test centrálního stupně SLS”

  1. Tom napsal:

    Skoda. Ale od toho jsou testy. Hlavne ze test soncil drive nez by doslo k nejake destrukci nejen motoru c. 4 ale i tech ostatnich (a testovaci rampy).
    V te souvislosti mi to neda… Jsem pomerne prekvapen ze po vyhaseni MCF (Major Component Failure) nedoslo automaticky (tedy z administrativniho pohledu) k ukonceni testu nebo alespon vypnuti motoru c. 4.

  2. Vaclav napsal:

    Nosič by měl mít nějakou zálohu tahu. V případě ztráty tahu jednoho motoru by měl existovat okamžik, od něhož by nosič dal LEO s třemi motory. Při skutečné misi by se tak zřejmě stalo a pokud by nebylo dost paliva na let k Měsíci měla by mise náhradní program. Test měl pokračovat s třemi motory do vyčerpání paliva, tedy déle než plánovaných 8 minut, což by situaci která může nastat modelovalo. V programu Apollo byly při vzletu ztraceny motory tuším dvakrát AS 502 a A-13.

    • JirkaBerka napsal:

      Při letu budou jiné priority (bezpečnost posádky, splnění plánované mise). Proč by ale při testu měli riskovat? Test s třemi motory na plný výkon může způsobit nesymetrické namáhání konstrukce stupně a její případné nevratné poškození. Stupně, který má být v budoucnu použit. Kdyby se to stalo za letu, je jedno, v jakém zůstane stavu, odhodí se a vezmi ho čert.

    • Radoslav Karásek napsal:

      Akože, keď náhodou pre technické problémy nedoletíme až k mesiacu, tak si miesto toho zaletíme k ISS, alebo aký náhradný program to máte na mysli?

    • racek napsal:

      Test se dá opakovat. Let už nikoliv. Takže čemu dát přednost, je asi jasné. Přesto to ale nic jednoduchého nebude. Kromě toho, četl jsem o čemsi jako čistce v NASA (no, snad jen straší) a tak rozvážnost je na místě. A co se týče závodů, Václave, USA má na Čínu pořád dostečný náskok, má vyvinuté rakety i dost pokročili i v ostatním, tedy dopravních systémech (vč. Gateway) i v logistice. A zkušenosti snad nebyly zapomenuty, že…
      Takže si chvíli počkáme, ale zas tak dlouho snad ne. Spíš mám obavu z toho, aby to neskončilo jako Apollo… politici jsou nevyzpytatelní. Najdou si klidně nějaký skvělý populární program, třeba ta biopaliva do každého sporáku či zákaz výskytu uhlíku a bude vymalováno.

      • Radim Pretsch napsal:

        Let se samozřejmě opakovat dá (např. Sojuz MS-10).

        A dávat Artemis a Nauku do jedného pytle (viz níže), to mi přijde hodně přitažené za vlasy…

        • racek napsal:

          Příkladů tohoto typu existuje mnoho. Na počátku je vždy politické zadání, neboli snaha ušetřit. A výsledek je příliš často podobný. A to u vývoje řádů milionů, tak stovek miliard. Jsak jistě znáte ze své praxe.
          Öpakovat zkušební let tímtéž exemplářem opravdu nejde. Ani pokračovat ve zkoušce kde řídící systémy identifikují poruchu. Na to je ten exemplář příliš drahý, nehledě na dopad politický a morální. A to nemyslím ještě na úplné orgie snah negovat vše, s čím přišel Trump.

  3. poipop napsal:

    Takže v podstatě udělali novou velkou nádrž, ke které připojili 4 ozkoušené motory, které už všechny několikrát spolehlivě pracovaly, a ono se to nepovedlo. A stálo to 18mld dolarů. Sousední firma u nás v práci, taky dělá nádrže, možná by jim to udělala za desetinovou cenu :).

    P.S. sarkasmus :).

  4. Hawk napsal:

    SLS je od zacatku podfinancovana, samotny navrh SLS saha nekam do roku 2011 a v roce 2017 mela podle navrhu fungovat.
    Je to jako dat napr. Skodovce 18 mega a chtit po ni at do 6 let ukuchti novy model na urovni Ferrari. Jak se rika z exkrementu bic neupletes, rozhodne ne hned.

      • racek napsal:

        No, zrovna Ferrari takový problém není, takové vozy dělá kde kdo. Horší je vyvinout spolehlivý a ekonomický model auta pro masovou výrobu v několika milionových sérii, který navíc získá masovou oblibu a bude cenově dosažitelný. Problém Artemis se tu už několikrát řešil. Na počátku je jako vždy ušlechtilý záměr šetřit. A na konci Artemis či Nauka.
        Mimochodem, doufám že pro tento nosič budou i dobré náklady. Ale takové zas stojí hodně peněz.

    • Ivo napsal:

      Vám se zdá 18 miliard málo? Vy asi budete zaměstnanec státu a nebo korporace, jinak byste psal jak neskutečně přemrštěná cena to je. Inu každý má jiný pohled a ještě že tady máme konkurenci, která nám ukazuje kde jsou reálné náklady na takovéto projekty.

      • Hawk napsal:

        Jake jsou realne naklady na vyvoj tezkeho nosice srovnatelneho s SLS?

        Jaka konkurence? Jestli myslite SpaceX, tak ten je zatim ve fazi demonstratoru SSO, ktery je sam o sobe pro lunarni mise nepouzitelny.

        • Ivo napsal:

          Kde by asi tak mohly reálné náklady být, když použijí osvědčené motory, prodlouží SRB a to je téměř vše. Ano ty náklady jsou někde na úrovni 20% aktuální ceny za předpokladu, že by to dělal soukromý sektor, ale nikoliv korporace. V případě korporace by to bylo dražší, někde na úrovni 40-50% aktuální ceny.

      • Vedra napsal:

        Mně se to málo zdá, zaprvé je to po započtení inflace 20 mld USD a za druhé tam není započten ani dollar z 13 mld USD investovaných do projektu Constellation, v rámci kterého byly vyvinuty 5segmentové SRB a jistě i notná část centrálního stupně.

        • Jiří Hošek napsal:

          To už se ale dostáváte k výrazně vyšším částkám, než které jsou uvedeny ve zprávách Úřadu pro vládní odpovědnost a v auditech Úřadu generálního inspektora.
          Mimochodem, z rozpočtu SLS na fiskální rok 2021 je pouze 8 % pro Artemis I. Celých 92 % je pro další mise.

          • Ivo napsal:

            Bohužel reálně jsme někde na 30 miliardách a to je skutečně několikanásobek reálných cen. Navíc sama NASA už ví, že takto se to dělat nevyplatí, viz projekty dopravy na ISS, které vyšly na zlomek nákladů, pokud by to bylo pod taktovkou NASA. Prostě pokud se investují cizí peníze, tak platí, že z cizího krev neteče.

          • Jiří Hošek napsal:

            Aby bylo jasno, nejsme ve sporu. Nepopírám ani Vámi uvedenou částku ani to, že jde o důsledek neexistence konkurence v době vzniku programu SLS. Jen říkám, že to počítáte jinak než GAO a OIG. Vím, jak to počítají oni a vím, jak to počítáte Vy. Kongres má ve zprávách k dispozici třetinovou částku oproti té, kterou jste uvedl. A v té částce jsou započteny vynaložené náklady na dle uzavřených kontraktů na tento letový hardware: 2x CS, 16x RS-25, 6x SRB, 3x ICPS a 1x EUS.

      • Jan Jancura napsal:

        Já se divím, proč někteří přispívatelé ještě nechápou, že politici na celém světě, dělají vše pro to, aby byli znovu zvoleni.
        Kennedy to měl relativně jednoduché – mohl lidu ukázat na SSSR, který ohrožoval jejich světové prvenství, takže mohl nebývale navýšit rozpočet NASA. Když NASA přistála na Měsíci a národ a politici USA zjistili, že závody vyhráli, ztratili zájem o pokračování Apolla a program „zařízli“.
        Dneska to má NASA těžké, nikdo s nimi nechce a ani na to prozatím nemá, soutěžit o další přistání na Měsíci či Marsu. Takže politici v tom nevidí žádnou příležitost pro případné volební preference v zápase o vyšší financování NASA, akorát si hledí, aby jejich volební okres získal od NASA lukrativní zakázky.
        To je prostě normální běh života, akorát se fandové kosmonautiky mohou modlit, aby to nebylo ještě horší.

  5. Igor napsal:

    Na dostupných videích ale ten záblesk není, co? Pa motory se kamera soustřeila až když to „chcíplo“

  6. Prorock napsal:

    Na videu je pěkně vidět, že k fanouškům kosmonautiky patří i srnky :-))

  7. vik_tor napsal:

    Rozbor celeho incidentu od Dmitrije Konanychina

    • Jan Jancura napsal:

      Zajímavé video, na mne mluvil moc rychle rusky, takže jsem z toho pochopil jen část a hlavně nepochopil jim předpokládanou příčinu výpadku motorů. Ale i tak to obsahovalo zajímavé informace a zdálo se mi, že tu problematiku dost ovládá. Stálo by za úvahu to video přeložit.

      • vik_tor napsal:

        Říka že důvodem vypnuti motoru bylo to, ze dodávka buď LH2 nebo LOX spadla pod 30% nominálu. Problematičtější je dle nej LH2, tak podezírá ten. Dal už pak jen rozviji hypotézy, proč k tomu došlo. Podle nej nejpravděpodobnější je, že během experimentovaní se změnami tahu motoru a tlaku v nádrži došlo v přívodním potrubí k motoru k vytvořeni bubliny plynu, která ucpala přívod k motoru.
        Vysvětluje také ty jiskry při startu motoru. Jsou dle nej běžnou procedurou zážehu US LH2/LOX motoru a není na nich nic špatného.
        Video umožni uvědomit si, jak komplexní jevy s sebou nese použiti LH2/LOX proti klasice kerolox nebo LNG/LOX. LH2 na teplotu -253 °C (LNG -162 °C, LOX –183 °C) a zplynuje asi opravdu rad při každé malé změně tlaku v potrubí nebo při objeveni se někde jen maličko teplejšího místa v něm
        Celkem to vypadá ze problém nebude v motoru, ale v přívodním potrubí k němu. Což je logické. Motor je mnohokrát otestovaný, potrubí bude nově zkonstruované.

    • Jiří Hošek napsal:

      Vypnutí motorů bylo iniciováno záměrně konzervativními limity, jedinečnými pro tento pozemní test z důvodu zajištění ochrany hardwaru na zkušebním stanovišti. Nedošlo k žádnému poškození centrálního stupně ani motorů. Centrální stupeň je v dobrém stavu. Pokud by k tomuto scénáři došlo během letu, raketa by pokračovala v misi.

      • Jan Jancura napsal:

        Ta informace je poněkud matoucí. K jakému scénáři by za letu mělo dojít? K překročení letových (vyšších?) limitů nebo vypnutí jednoho či všech motorů, což by mělo to překročení vyvolat?

        • Jiří Hošek napsal:

          Logika vypnutí motorů byla jedinečná pro tento pozemní test. Při letu budou nastaveny volnější limity parametrů řízení vektoru tahu a ve scénáři, kdy by přesto došlo k jejich překročení, by letové počítače automaticky nevydaly příkaz k vypnutí motorů. O těchto úpravách parametrů se uvažuje i pro případný druhý zážeh na testovacím stanovišti.

          • Jan Jancura napsal:

            Sice stále nechápu co tedy pak má překročení volnějších letových parametrů vyvolat, ale vědí proč to tak dělají a nechci to dle rozebírat.

          • Jiří Hošek napsal:

            Chápu to tak, že zde bude prostor pro rozhodnutí letové ředitelky Charlie Blackwell-Thompson.

        • Piranha napsal:

          Nebyl přetížen přímo motor, ale došlo k poruše redundance na hydraulice ovládající náklon motoru. A pozemní test měl bezpečnostní protokol nastavený přísněji než bude u skutečné mise.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.