Štítek ‘SLS’

Gateway (leden 2023)

V srpnovém dílu byla fotografie z montáže makety modulu HALO, kterou Northrop Grumman stavěl pro výcvik posádek. Na dnešní náhledové fotografii k článku je tento tréninkový model již v Johnsonově vesmírném středisku, kam byl dodán v týdnu před Vánocemi. Zde budou astronauti trénovat na svoje budoucí mise. Modul HALO bude součástí stanice Gateway, která má vzniknout na oběžné dráze Měsíce. Dokončení svařování konstrukce a testování letového exempláře modulu HALO se očekává v Itálii na začátku roku 2023. Poté bude HALO přepraven do výrobní budovy společnosti Northrop Grumman v Gilbertu v Arizoně, kde začnou inženýři instalovat různé komponenty, aby byl modul připraven k letu.

Stojan adaptéru LVSA se vrátil na Marshallovo středisko

Pracovníci Marshallova střediska v Huntsville v Alabamě 7. ledna vyložili z útrob transportního člunu Pegasus přepravní stojan. Ten sem byl pomocí člunu přepraven z Kennedyho střediska na Floridě, kam dorazil při převozu adaptéru LVSA pro premiérovou raketu SLS, která vyrazila na misi Artemis I. Téměř 8,5 metru vysoký díl kuželovitého tvaru má za úkol mechanicky propojit centrální stupeň rakety SLS s jejím druhým stupněm ICPS (interim cryogenic propulsion stage). V dutých útrobách adaptéru LVSA se také ukrývá velká část raketového motoru RL-10, který zajišťuje pohon stupně ICPS.

Cesta k Artemis II (ohlédnutí za 4. čtvrtletím 2022 a výhled na rok 2023)

Mohutná raketa se odlepila od Země 16. listopadu 2022 v 7:44 hodin středoevropského času. O hodinu a půl později už byl Orion na cestě k Měsíci. Po pěti dnech letu byl při blízkém průletu ve vzdálenosti 130 kilometrů od Měsíce zbrzděn zážehem hlavního motoru a 25. listopadu byl dalším motorickým manévrem naveden na vysokou oběžnou dráhu Měsíce. Na ní se dostal až do vzdálenosti 432 200 kilometrů od Země, téměř o sedmdesát tisíc kilometrů dál, než byl samotný Měsíc. I druhá polovina cesty se obešla bez závažnějších problémů. Orion opustil oběžnou dráhu Měsíce 1. prosince a druhý blízký průlet jej 5. prosince navedl zpět k Zemi. Návratová kabina po rekordní misi, při které urazila více než dva a čtvrt milionu kilometrů, bezpečně přistála 11. prosince v 18:40 SEČ do vod Tichého oceánu, západně od Baja California.

Jaký byl rok 2022? (Nepilotovaná kosmonautika)

Tento článek vychází pouhých 24 hodin a 10 minut poté, co ve střední Evropě skončil rok 2022 a předal pomyslné žezlo roku 2023. Je tedy nejvyšší čas si připomenout, co nám uplynulých 12 měsíců přineslo a na co bychom rozhodně neměli zapomínat. Samozřejmě, u podobného článku nemohou chybět ani grafy nebo statistiky, které nám naplno ukáží, jak výjimečný byl rok 2022. Zažili jsme totiž nejvyšší počet orbitálních startů v celé historii kosmonautiky. Dnes se zaměříme pouze na kosmonautiku nepilotovanou – na středu pro Vás pak připravíme článek rekapitulující rok 2022 z pohledu kosmonautiky pilotované.

Gateway (prosinec 2022)

V listopadovém dílu jsme přinesli fotografie z výroby modulů PPE, HALO a I-HAB pro připravovanou kosmickou stanici Gateway. Čtvrtým modulem má být evropský tankovací modul ERM (ESPRIT Refueling Module). Na vizualizaci vidíme současnou představu jeho vnitřního uspořádání. Velká část prostoru má být vyčleněna pro skladování nákladu. Nepřehlédnutelná jsou velká okna po obvodu modulu, určená pro pozorování Měsíce a Země.

Kosmotýdeník 535 (12.12. – 18.12.)

Další týden je za námi a před vámi je čerstvé a aktuální vydání dalšího pravidelného souhrnu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky posledního týdne. Kosmotýdeník se v hlavním tématu tentokrát zaměřil na předběžné závěry a výsledky z testu mise DART, která se cíleně srazila s planetkou Dimorphos. V dalších tématech se podíváme na první test nově vyrobeného motoru RS-25, či na start čínské rakety CZ-11. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Mobilní plošinu pro SLS čekají před Artemis II úpravy

Mobilní vypouštěcí plošina pro raketu SLS byla 9. prosince zavezena zpět do montážní haly VAB, kde projde kontrolami a opravami poté, co minulý měsíc obsloužila start mise Artemis I. Tato série kontrol je nezbytná pro další krok – úpravy celé 116 metrů vysoké konstrukce před první pilotovanou výpravou programu Artemis. Oficiální údaje stále hovoří o tom, že by k lunární misi Artemis II mělo dojít v roce 2024. V jejím rámci se tři Američané a jeden Kanaďan vydají na cestu, při které obletí Měsíc a v rámci desetidenní testovací mise se dostanou dále od Země, než kde lidé zatím byli. Následující mise programu Artemis plánované na další roky už počítají i s přistáním na povrchu Měsíce, ale i se stavbou stanice Gateway na dráze kolem Měsíce.

Optimalizace výroby centrálních stupňů raket SLS

Díly potřebné pro výrobu centrálního stupně rakety SLS

Agentura NASA optimalizuje výrobní procesy rakety SLS, tím, že firma Boeing (hlavní dodavatel centrálního stupně) může využívat prostory patřící agentuře na Kennedyho středisku na Floridě. V budoucnu tu mají probíhat činnosti spojené se skládáním stupně, přičemž jako první tu bude sestaven centrální stupeň pro Artemis III. Stále však platí, že se na Michoud Assembly Facility v New Orleans budou vyrábět všechny jednotlivé díly, které tvoří centrální stupeň. S tím, jak se pomalu blíží fáze operačního nasazení rakety SLS, je potřeba řešit otázky spojené s přechodem na nový typ provozu. NASA a Boeing tedy společně vyhodnotily, jak optimalizovat čas potřebný k výrobě každého centrálního stupně a zároveň co nejlépe využít prostorů na Michoud Assembly Facility.

Kosmotýdeník 531 (14.11. – 20.11.)

Další týden je za námi a před vámi je aktuální vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal hned tři výstupy do kosmického prostoru (EVA), které proběhly v tomto týdnu. Ohlédneme se samozřejmě za startem rakety SLS a počátkem mise Artemis I, která právě probíhá. Podíváme se také na misi Mars Sample Return. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Proč svět potřebuje raketu SLS?

V současnosti asi nejkontroverznější počin NASA vzbuzuje emoce, budí rozpaky i rozhořčení. Bohužel nejen kvůli své velikosti a výkonu. Opakovaně se roky setkávám s nepochopením tohoto kosmického dopravního systému, na nějž v Americe vsadili všechno. Jedno je ovšem jisté. Raketa SLS neměla nikdy na růžích ustláno, ale to lze chápat u takto nákladného a časově náročného projektu. Jenže pouhá kritika z pohodlí domova ničemu fakticky nepřispěla. Naopak, pomohla vytvořit temný stín, který tento nosič nyní vrhá do řad laické veřejnosti, která často kosmonautiku vnímá jako rozmar, či zbytečnost. Jenže pouze lehkomyslně odsoudit tento počin NASA, jako zbytečný, není jednoduše správné. Pojďme se tedy bez růžových brýlí podívat na to, proč svět vlastně potřebuje raketu SLS?