Kosmotýdeník 531 (14.11. – 20.11.)

Další týden je za námi a před vámi je aktuální vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal hned tři výstupy do kosmického prostoru (EVA), které proběhly v tomto týdnu. Ohlédneme se samozřejmě za startem rakety SLS a počátkem mise Artemis I, která právě probíhá. Podíváme se také na misi Mars Sample Return. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Tři kosmické vycházky během jednoho týdne

Během uplynulého týdne proběhly hned tři výstupy astronautů do volného kosmického prostoru (EVA) z obou trvale obydlených stanic na oběžné dráze Země. První EVA byla uskutečněna pod taktovkou NASA v úterý 15. listopadu z Mezinárodní kosmické stanice, Čína provedla svůj výstup 17. listopadu ze své stanice Tiangong a trojici výstupů uzavřel Roskosmos také 17. listopadu a výstup probíhal samozřejmě z Mezinárodní kosmické stanice. Pojďme si představit jednotlivé EVA a podívat se, jaké úkoly astronauti plnili.

Americká 81. EVA

Americká vycházka do volného prostoru se zaměřila na přípravu na instalaci nových solárních panelů stanice

Americká vycházka do volného prostoru se zaměřila na přípravu na instalaci nových solárních panelů stanice
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/

První vycházky se účastnili astronauti NASA Josh Cassada a Frank Rubio. Ti provedli 15. listopadu první ze série plánovaných výstupů NASA do volného prostoru, jejichž účelem bude připravit ISS na další nový panel iROSA. Tyto panely doplní a částečně nahradí stávající solární panely a výrazně zvýší dodávky energie stanice. Zároveň to byla první EVA dlouhodobé expedice 68 a trvala 7 hodin a 11 minut. Pro Joshe Cassadu i Franka Rubia to byl vůbec první výstup do volného prostoru. Jednalo se o první výstup z mezinárodního segmentu stanice ISS od 23. března. Během březnové EVA s pořadovým číslem 80 byla v přilbě astronauta ESA Matthiase Maurera nalezena voda a NASA proto odložila všechny další výstupy, dokud nebude problém pochopen a vyřešen.

Vycházka začala 15. listopadu ve 15:14 SEČ, kdy oba astronauti přešli ve svých skafandrech na vlastní napájení. Výstup do volného prostoru skončil ve 22:25 SEČ. Cassada a Rubio splnili většinu zadaných úkolů při montáži konzoly na pravý příhradový segment ISS. Na této montážní konzole bude instalován další panel iROSA. Astronauti dále například instalovali kabely na napájecím kanálu 3A a zahájili instalaci modifikační sady pro napájecí kanál 1B. Týmy se rozhodly odložit dokončení modifikační sady na napájecím kanálu 1B na příští americký výstup do kosmu.

Sada pro přípravu vedení napájecího kanálu 1B obsahuje montážní držák, na který bude nový panel iROSA namontován. Tento držák je připojen na základně stávajících solárních panelů. Nové panely iROSA budou netypicky umístěné přímo před stávající panely a budou je částečně krýt. I přes své menší rozměry budou dodávat více energie, než ty staré, které jsou na stanici mnohdy už přes dvacet let a jejich účinnost klesá. Zbylá část starších panelů, které nebudou zakryty novými, se bude i nadále podílet na výrobě elektrické energie. Systémy iROSA zvýší výkon dodávek o 30 %, čímž se celkový dostupný výkon zvýší ze 160 na 215 kilowattů a obnoví se původní výkon stanice v době, kdy byly původní panely dopraveny na stanici v období od listopadu 2000 do března 2009. První dva panely iROSA pro ISS byly dodány v roce 2021 během mise SpaceX CRS-22. Celkem je plánováno nainstalovat šest nových panelů. Dosud byly instalovány dva. Při dalších dvou plánovaných amerických výstupech do kosmu budou instalovány třetí a čtvrtý iROSA.

EVA ze stanice Tiangong

Na čínské stanici Tiangong proběhla EVA zaměřená na dokončení stavby samotné stanice

Na čínské stanici Tiangong proběhla EVA zaměřená na dokončení stavby samotné stanice
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/

Na čínské kosmické stanici Tiangong začala kosmická vycházka 17. listopadu v 04:16 SEČ a účastnili se jí dva astronauti. Ti opustili ve zmíněný čas přechodovou komoru modulu Wentian. Cílem bylo instalovat zábradlí a vnější pohybové pomůcky kolem tří modulů nyní čerstvě dokončené stanice TSS. Stanice má nyní po dokončení tvar písmenka T. Výstup provedli členové posádky Shen Zhou-14 Chen Dong a Cai Xuzhe, přičemž třetí členka (Liu Yang) sloužila jako důstojník IVA (Intravehicular Activity), koordinovala tedy pohyby a povely mezi pozemním střediskem a dvěma astronauty.

Pro přístup ke všem potřebným částem stanice Tiangong, které bylo třeba obsloužit při této EVA, zapojil řídicí tým dvě robotická ramena z modulů Tianhe a Wentian. Experti je využili k vytvoření patnáctimetrového ramena, které umožnilo astronautům pohyb kolem stanice. Po výstupu z přechodové komory pracovali Dong a Xuzhe na instalaci spojovacích můstků mezi třemi moduly – Tianhe, Wentian a Mengtian. Tyto mosty a ruční úchyty budou pomáhat budoucím členům posádky při manévrování po plášti stanice.

Mosty slouží zároveň také jako stabilizátory konstrukce stanice, která má tvar písmene T. Most spojující Tianhe a Mengtian měří na délku 2,6 metru a má hmotnost 15 kg. Most mezi Tianhe a Wentian je dlouhý 3,2 metru a hmotnost dosahuje zhruba 16 kg. Před ukončením EVA v 09:50 SEČ astronauti také přemístili panoramatickou kameru mimo modul Wentian a přidali novou rukojeť na robotickou ruku. Jednalo se o sedmou EVA zaměřenou na výstavbu stanice Tiangong.

Ruská 55. EVA

Na závěr nabitého týdne začala 17. listopadu v 15:39 SEČ ruská EVA s pořadovým číslem 55, která tak začala necelých šest hodin po ukončení čínského výstupu do volného prostoru. Při této EVA sloužil jako velitel výstupu Sergej Prokopjev ve skafandru s červenými pruhy a jako EV2 Dmitrij Petelin ve skafandru s modrými pruhy.

Prvním úkolem po výstupu z přechodové komory na modulu Poisk bylo přeručkovat podél robotického ramene Strela-2, které bylo předtím vysunuto tak, aby vytvořilo most mezi Poiskem a předním koncem modulu Zarja. Dvojice se přesunula k modulu Rassvet, kde je uložena přechodová komora (ShK) a chladič (RTOd) pro modul Nauka. Tyto prvky byly vyneseny na ISS již v roce 2010 při misi STS-132 a na oběžné dráze čekaly 11 let na přílet modulu Nauka a jsou tu ještě více než rok poté, co se modul připojil ke stanici. Během následující série ruských výstupů do kosmu bude tato přechodová komora a chladič modulu Nauka přemístěny a instalovány na nový modul.

Na začátku tohoto úkolu astronauti nainstalovali adaptér Evropské robotické paže (ERA) úchyt označený FRGF na přechodové komoře. Zajímavostí je, že FRGF byl naposledy použit robotickým ramenem raketoplánu (Canadarm) v roce 2010. Adaptér ERA bylo třeba připojit k nové přechodové komoře, protože koncovka ramena ERA se liší od koncovky z doby raketoplánů. Adaptér umožní ERA přesunout novou přechodovou komoru na správné místo na Nauku a poté bude sloužit jako základna pro práci této evropské paže.

Poté se astronauti přesunuli k radiátoru určeného pro modul Nauka, který byl umístěn na modulu Rassvet a odstranili celkem šest zajišťovacích šroubů. Otevřeli také ventily, aby vypustili dusík z hydraulických smyček radiátoru. Poté se posádka přesunula zpět podél ramene Strela-2 směrem k Poisku, aby nainstalovala úchytky. Vyzvedli také další úložné vaky z vnitřku modulu Poisk a přesunuli se na zadní stranu modulu Nauka. Tam, v místě, kde byla ERA uložena při vynesení Nauky, nainstalovali systém pro upevnění velkých objektů (SKKO). SKKO byl rozložen na čtyři segmenty a připevněn k Nauce, načež na něj byly nainstalovány dva adaptérové panely a jeden přijímací panel. Tento hardware tvoří konstrukční rám, který umožní montáž většího nebo hmotnějšího užitečného zatížení na vnější stranu Nauky. Dvojice se poté přesunula zpět na Poisk a uzavřela průchod do přechodové komory, čímž byla tato EVA ukončena ve 22:07 SEČ.

Kosmický přehled týdne:

Americkou JPL bylo zveřejněno nové video, které krásně ukazuje celý průběh jedné z nejambicióznějších misí vůbec – Mars Sample Return. Na videu je krásně vidět, o jak komplexní misi se bude jednat. Animace také navíc ukazuje nedávné změny v průběhu této mise. Vozítko Perseverance například bude sloužit jako primární pro přivezení odebraných vzorků až k samotnému landeru. Díky tomu, se k Zemi dostane větší počet vzorků.

Během necelých třiceti hodin dokázala Čína vypustit hned dvě rakety. Jako první odstartovala 15. listopadu v 02:38 SEČ z kosmodromu JSLC a rampy 43/94 raketa CZ-4C s vládní družicí určenou pro dálkový průzkum Země Yaogan 34-03 (Yaogan-34C). Následoval start rakety Ceres-1 s pěti družicemi pro dálkový průzkum opět z kosmodromu JSLC a rampy 95. Tento start proběhl 16. listopadu v 07:20 SEČ. Pro raketu CZ-4C to byl již 46. start. Pro novou raketu Ceres-1 se jednalo o start čtvrtý.

Prohlédněte si několik velmi vydařených snímků ze startu Rakety SLS – nesilnějšího nosiče současnosti, který vyslal loď Orion na misi k Měsíci.

Start rakety SLS

Start rakety SLS
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/

Záběr na pracující motory RS-25 a dva postranní boostery SRB

Záběr na pracující motory RS-25 a dva postranní boostery SRB
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/

Start rakety SLS k Měsíci na misi Artemis I

Start rakety SLS k Měsíci na misi Artemis I
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/

Přehled z Kosmonautixu:

I tento týden naleznete v této rubrice přehled všech článků a tedy i témat, kterým jsme se věnovali na webu Kosmonautix. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Začali jsme dalším dílem seriálu Vesmírná technika, kde byl dán prostor druhému stupni rakety Antares. Od NASA dorazily pro evropskou lunární misi laserové koutové odražeče. Pozitivní zpráva dorazila od CubeSatu CAPSTONE, který má ověřit specifickou oběžnou dráhu pro stanici Gateway – stroj je nyní na oběžné dráze Měsíce a komunikuje. Ani tento měsíc jste nepřišli o pravidelný přehled aktuálních pokroků na projektu lunární stanice Gateway. Živě jste mohli sledovat americký výstup z paluby Mezinárodní kosmické stanice, v rámci kterého se například pracovalo na přípravě pro nové solární panely. Nejzásadnější události se bezesporu stal dlouho očekávaný premiérový start rakety SLS, která při svém prvním letu vynesla loď Orion na cestu k Měsíci. V rámci toho jsme se zamysleli, proč vlastně svět potřebuje raketu SLS. Po startu mise Artemis I jsme pro vás připravili pravidelně aktualizovaný článek, který bude sledovat průběh celé mise. Věnovali jsme se však také velmi zajímavému evropskému projektu vícenásobně použitelné kosmické lodi. V týdnu také proběhl ruský výstup z paluby stanice ISS, i ten jste mohli sledovat živě. Připravovali jsme pro vás Živě a česky komentovaný start Falconu 9 s družicemi Starlink, nicméně po statickém zážehu Falconu 9 byl start posunut na neznámý termín. V dalším článku jsme se věnovali tomu, jak si vede dalekohled Jamese Webba a jeho zrcadlo po dopadech mikrometeoroidů. Probíhají také zajímavé testy nové antény pro CubeSaty, která umožní vysokorychlostní komunikaci mezi jednotlivými družicemi. Dalekohledu Jamese Webba jsme se pak věnovali ještě jednou a podívali se na jeden z jeho nejdokonalejších přístrojů s označením NIRSpec. Týden jsme uzavřeli stejně tak, jak jsme jej otevřeli – nejnovějším dílem pořadu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

Jeden z deseti CubeSatů, který se společně s misí Artemis I svezl na stupni ICPS, vyfotografoval Zemi a Měsíc. ArgoMoon je družice CubeSat určená k ověření pokročilé poloautonomní navigace v kosmickém prostoru na palubě malého přístroje (30 x 20 x 10 centimetrů). Jeho primárním úkolem bylo fotografovat stupeň ICPS po dokončení jeho práce – vynesení lodě Orion a také vypouštění jednotlivých CubeSatů. Nicméně první zveřejněné snímky neukazují nic ze zmíněného, ale parádní rozhodně jsou. Snímek Země byl pořízen ze vzdálenosti 125 000 kilometrů. Měsíc byl zase vyfocen ze vzdálenosti 278 500 kilometrů.

Záběr Země pořízený CubeSatem ArgoMoon

Záběr Země pořízený CubeSatem ArgoMoon
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Fotografie Měsíce pořízená CubeSatem ArgoMoon

Fotografie Měsíce pořízená CubeSatem ArgoMoon
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Video týdne:

Těžko vybrat něco jiného. Spektakulární, dlouho očekávaný, úspěšný a krásný premiérový start Rakety SLS zahájil novou éru kosmonautiky a snad se stal prvním startem, který je přímou cestou k návratu lidí zpět na Měsíc. Užijte si ho ze všech možných stran a úhlů.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/52503961379/in/photostream/
https://www.nasaspaceflight.com/…/Screen-Shot-2022-11-15-at-9.31.18-PM.png
https://www.nasaspaceflight.com/…/D27164CA-F621-47E4-84BD-1AE9B18BD514.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/assets/57454.0/2142377.jpg
https://twitter.com/Argotec_Space/status/1593937195592818688

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

4 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 531 (14.11. – 20.11.)”

  1. Spytihněv napsal:

    Ta MSR animace je moc pěkná. Nevěděl jsem, že chtějí raketu se vzorky odpálil tímto způsobem – vyhozením do vzduchu a zážehem. Příznivá gravitace a atmosféra dovoluje hodně. Kdyby byl Mars jako Země, tak bychom se vzorků jen tak nedočkali.

    • Dušan Majer napsal:

      Zhruba před rokem jsme o tom psali v širším článku o přípravě technologií pro MSR. Ukázalo se, že odpalovat raketu z dříve zvažované pozice pevně spojené s landerem by bylo až příliš riskantní. Silový impuls startující rakety včetně vyvržených spalin by mohl způsobit převrácení landeru, který by mohl zavadit o stoupající raketu. Vyhozením do „vzduchu“ se toto riziko vyloučí.

      • Spytihněv napsal:

        A jo. Díky za odkaz. Ještě je tam zminka o menší stabilitě landeru kvůli slabší gravitaci. Což taky dává smysl. Ten odlet bude hodně napínavý. Máme jen jeden pokus a když nevyjde, raketa se zřítí na lander a je konec. Při vertikálním startu by snad bylo možné vymyslet to tak, aby při jednom neúspěchu mohl následovat druhý pokus.

  2. Kamil napsal:

    Jsou fotky těch mostů mezi čínskými moduly? Nějak si je nedovedu představit

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.