Štítek ‘Mars’

Jak se liší země-, měsíco- a marsotřesení?

Na celém světě se každou chvíli více či méně třese země. Ale naše planeta není jediným světem, kde už lidé měřili seismické vlny. Už astronauti z programu Apollo vzali na Měsíc citlivé seismometry a nejnovějším příspěvkem je mise InSight. Ta s sebou na Mars vzala francouzský extrémně citlivý seismometr SEIS. Jde bez přehánění o klíčový přístroj pro zkoumání vnitřní stavby rudé planety. Ze šíření seismických vln se dá vyčíst mnoho informací o prostředí, kterým prochází. O vyhodnocování dat se starají experti z univerzity ETH Zurich, kteří nyní ve speciální místnosti simulující zemětřesení napodobili chvění na jednotlivých světech a ukázali tak poměrně výrazné rozdíly.

Prolétněte se nad přistávací oblastí ExoMars 2020

Morfologický rozbor oblasti Oxia Planum

Odborníci z univerzity v německém Dortmundu vytvořili trojrozměrný detailní model marsovské lokality Oxia Planum, kam má v roce 2021 dosednout mise ExoMars 2020 tvořená ruskou přistávací plošinou Kozáček a evropským roverem Rosalind Franklin. Digitální modely terénu mají rozlišení 25 cm / pixel a pomohou vědcům lépe pochopit geografii a geologické charakteristiky oblasti. Stejně tak se využijí při plánování pohybu vozítka po lokalitě. Oblast na přiloženém videu pokrývá velkou část přistávací elipsy s rozměry 120 × 19 km a dominuje jí zvětralý kráter, který se objeví během letu vstříc okraji přistávací elipsy. Blíže k jejímu středu je terén relativně rovinatý, což je pro přistání a následný provoz mnohem vhodnější.

Kosmotýdeník 365 (9.9. – 15.9.)

V neděli v době oběda pro vás již tradičně vychází Kosmotýdeník – pravidelný souhrn událostí z kosmonautiky v uplynulém týdnu. V jeho aktuálním vydání se vypravíme opravdu daleko. Budeme zkoumat důvody vzniku podivných jezer na měsíci Titanu a to, jak k objasnění jejich vzniku pomohla nyní již neexistující sonda Cassini. Podíváme se také na padající led na Marsu, anebo na úpravy floridské rampy 39A pro starty systému Starship Superheavy. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Marsovský rover na kolotoči

29. srpna připravili inženýři pro vozítko Mars rover 2020 důležitou zkoušku. Zařízení vážící 1040 kg bylo umístěno na speciální otočnou konstrukci, která začala rotovat jak ve směru hodinových ručiček, tak i opačně – pokaždé s rychlostí otáčení zhruba 1 otočky za minutu. Marsovský rover se na tento pomalý kolotoč nedostal proto, aby si před startem užil nějakou zábavu. Zkouška na zařízení zvaném spin table proběhla v Jet Propulsion Laboratory za jasným účelem – přesně určit těžiště roveru, tedy místo, ve kterém je hmotnost roveru perfektně vyvážená.

Kosmotýdeník 364 (2.9. – 8.9.)

Je nedělní poledne a vy správně očekáváte pravidelný týdenní souhrn událostí v kosmonautice. Tentokrát se Kosmotýdeník zaměří v hlavním tématu na hurikán Dorian a jeho dopady na Kennedyho kosmodrom na Floridě. Podíváme se také na bohužel neúspěšné přistání indického landeru Vikram na Měsíci a nevynecháme ani další dění. Zavedeme vás třeba k místu přistání Sojuzu MS-14, který se v automatickém režimu vrátil na Zemi. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Jméno roveru pro Mars a instalace helikoptéry

Máte návrh, jak by se mohlo jmenovat americké vozítko, které vyrazí příští rok k Marsu? Není nic jednoduššího – na speciální webové stránce můžete posílat své návrhy. Odměnou Vám bude jednak to, že Váš návrh bude označovat tuto smělou misi, ale také budete pozván na Floridu, kde budete v červenci 2020 živě sledovat start Atlasu V s touto misí. Tedy … ehm … má to jeden menší háček – návrhy mohou posílat pouze američtí studenti. Uznávám, že tím se cílová skupina čtenářů našeho webu radikálně sníží a limitně se přiblíží nule. Nicméně může nás těšit, že se i v tomto směru věci posouvají. Evropa už pro své vozítko jméno našla a je proto potěšující, že i americký protějšek dostane název, který je trochu atraktivnější pro širokou veřejnost.

Návrhy na levné sondy jsou dražší, než se čekalo

První várka návrhů pro novou třídu vědeckých robotických misí pod hlavičkou NASA má vyšší odhady nákladů, než zástupci agentury čekali. NASA již v červnu vybrala tři finalisty, kteří jsou zatím ve fázi konceptu a s jejich startem se počítá začátkem dvacátých let – podle toho, co NASA vybere, by nový průzkumník mohl vyrazit k Měsíci, Marsu, či blízkozemní planetce. Důležitou změnou je, že tyto sondy mají v rámci úspor startovat jako sekundární náklady jiných misí. Nabízí se tak možnost získat zajímavé vědecké informace za sníženou cenu. Program SIMPLEx reaguje na aktuální trendy ve vývoji malých družic, které jsou často levnější než ty velké a přesto dokáží udělat velmi zajímavé vědecké objevy.

Uspěch Poláků v soutěži roverů

Soutěž marsovských vozítek v Kanadě vyhrála Oregonská státní univerzita. Soutěžící z varšavské a vratislavské univerzity se umístili na 3. a 5. místě. 16. srpna 9:04

Kosmotýdeník 359 (29.7. – 4.8.)

Také jste měli jako děti školou povinné pocit, že o prázdninách běží čas tak nějak rychleji? Další týden utekl jako voda a tak je čas si připomenout ty nejvýznamnější události, které nám během něj kosmonautika naservírovala. V hlavním tématu se podíváme na evropský systém schopný monitorovat povrch Země téměř v reálném čase, uděláme si tradiční odbočku na Mars a nevynecháme ani novinky kolem firmy Blue Origin, nebo rakety Vulcan. Čeká nás i aktualizace příprav startu Ariane 5 nebo indické lunární mise Chandrayaan-2. Již 359. vydání tradičního nedělního seriálu Kosmotýdeník je připraveno pro všechny naše čtenáře.

LaRa může letět k Marsu

LaRa není označení žádné dámy, takže fanoušci herní série Tomb Raider mají smůlu. Jde o mimořádně zajímavý vědecký přístroj pro evropsko-ruskou misi ExoMars 2020, takže se naopak mohou radovat fanoušci kosmonautiky. Tento přístroj nedávno prošel zkouškami, při kterých byl vystaven podmínkám, jaké zažije na povrchu Marsu. Nyní na něj čeká přesun do Ruska, kde projde přijímací kontrolou, po které bude následovat jeho integrace do landeru Kozáček. Termín startu se totiž nezadržitelně blíží – za rok touhle dobou už by sestava mohla být na cestě od Země.