sociální sítě

Přímé přenosy

Pegasus-XL (LINK / Swift Boost)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Eclipse Space

Bývalí inženýři SpaceX, kteří pomáhali s výstavbou a škálováním Starlinku, spustili startup Eclipse Space jehož cílem je nabízet vlastnictví megakonstelací vládám a společnostem, které chtějí mít větší kontrolu nad vesmírnou infrastrukturou.

FOSSA Systems

Španělský startup FOSSA Systems získal v rámci kola financování přibližně 10,5 milionu dolarů na rozšíření své konektivity. Toto kolo zahrnovalo investiční nástroj do technologií podporovaný španělskou vládou.

Shield Space

Britský startup Shield Space plánuje spojit svůj software pro autonomní provoz družic s možnostmi servisu na oběžné dráze společnosti ClearSpace, aby řešil vznikající orbitální hrozby.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly zahajují novou soutěž na dodávky antén pro mobilní ovládání družic, čímž formálně obnoví program, který zrušily poté, co opustily kontrakt se společností AeroVironment v hodnotě 1,7 miliardy dolarů a přešly na komerčnější strategii zadávání veřejných zakázek.

Vantor

Společnost Vantor si vybrala BAE Systems pro stavbu své nové generace družic pro zobrazování s vysokým rozlišením. Tato volba spojuje Vantor s bývalou divizí Ball Aerospace, která pomáhala vyvíjet satelity pro pozorování Země společnosti DigitalGlobe.

York Space Systems

Společnost York Space Systems 24. června oznámila, že družice, kterou postavila pro americké vesmírné síly, úspěšně demonstrovala obousměrnou taktickou komunikaci s využitím ultravysokofrekvenčních (UHF) při spojení z nízké oběžné dráhy Země.

Vast

Společnost VAST podepsala smlouvy s dalšími partnery pro výzkum mikrogravitace, který bude probíhat na komerčních vesmírných stanicích společnosti VAST.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: mars-2
Závěrečná fáze přistání Perseverance na Marsu jak ji přibližuje kresba od NASA

ŽIVĚ A ČESKY: Přistání vozítka Perseverance na Marsu

V průzkumu Sluneční soustavy bychom asi marně pátrali po napínavějších okamžicích, něž jakými jsou přistání na povrchu Marsu. Podobně, jako nám nedávné přistání Falconu 9 ukázalo, že nejde o zaběhnutou rutinu, ani přistání na povrchu Rudé planety není žádná samozřejmost. Naopak vždy jde o napínavý a nebezpečný manévr, kde nesmí selhat žádná naplánovaná fáze. Ano, na dálku nemáme jak to ovlivnit. Robot je předem naprogramován. Předpokládá se určitá hustota atmosféry, počasí a terén v místě přistání, ale nakonec si musí každá sonda poradit sama. Také tentokrát nás 18. února po 21:45 našeho času čeká 7 minut hrůzy, které podstoupí vozítko Perseverance a my budeme u toho Živě na Mall.tv. V článku je vložené video a také online textový přenos.

Přistání na Marsu v jedinečném sestřihu

Je nám ctí, když můžeme prezentovat českou práci, která se věnuje kosmonautice. Díky jedné takové můžeme shlédnout přistání vozítka Curiosity na Marsu v roce 2012 ještě jednou a opravdu detailně. Díky práci Marka Tušla z hradecké hvězdárny a planetária tak můžeme vidět přistání z kamery MARDI, která byla umístěna na spodní části vozítka. Video pak ukazuje celkový sestup od odhození tepelného štítu po dosednutí vozítka na povrch. Velmi podobná cesta pak čeká americké vozítko Perseverance.

Tomáš Přibyl – Příběh opravdového Marťana (14. 1. 2016)

Ve čtvrtek 18. února má na povrchu planety Mars přistát rover Perseverance americké NASA. Bude tedy velmi vhodné věnovat celý tento týden všem možným přednáškám, které se Marsu z hlediska kosmonautiky věnují.

V roce 2009 začal poměrně neznámý americký spisovatel Andy Weir psát knihu Marťan. Nejprve ji po jednotlivých kapitolách vydával zdarma na internetu a lidi si ji průběžně četli, líbila se jim a opravovali mu různé chyby, kterých se při jejím psaní dopustil. Sám autor při psaní knihy kladl pak velký důraz na to, aby byla pokud možno realistická, vycházel přitom ze současného vědeckého poznání světa a technologií, nejedná se tedy o žádný román odehrávající se v roce 3061. Když byla kniha dopsána, nabídnul ji na serveru amazon ke stažení za necelý dolar, tedy za nejnižší možnou částu a lidi zaujala ještě víc. Poté se rozhodlo jedno americké nakladatelství, že mu ji vydá. Byl z toho poměrně velký bestseller. Když potom na základě této knihy v roce 2015 natočil americký režisér Ridley Scott, vydělal přes 600 milionů dolarů. Kniha

Kosmotýdeník 439 (8.2. – 14.2.)

Tohle byl rozhodně týden Marsu! A dle všeho to byl teprve první pořádný týden Marsu, protože nás čeká ještě jeden pořádný meloun na dortu. Na mysli mám samozřejmě přistání vozítka Perseverance, jehož příprava a okamžiky sestupu jsou tentokrát hlavním tématem Kosmotýdeníku. Nevynecháme však ani další dění, které uplynulých sedm dní přineslo v kosmonautice. Budeme se věnovat například prvnímu letovému exempláři rakety Vulcan, nakoukneme do firmy Blue Origin a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

SLEDUJEME: Čínská Tianwen-1 dorazila k Marsu

Včera jsme byli společně svědky úspěšné premiéry – sonda Al-Amal ze Spojených arabských emirátů (první meziplanetární sonda z arabského světa) úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem Marsu. Dnes se tento proces zopakuje, ale vymění se obsazení – na scénu nastupuje čínská Tianwen-1. Také pro Čínu jde o první samostatnou misi k Marsu, přesto má ještě vyšší ambice než Al-Amal. Ostatně je to vidět na startovní hmotnosti – zatímco sonda z UAE vážila při startu 1350 kg, čínská sonda měla rovných pět tun. Však to také není jen orbiter jako u Al-Amal. Čínská Tianwen-1 se skládá z orbiteru, landeru a roveru. Jejich přistání však proběhne až v květnu. Na oběžnou dráhu Marsu tedy vstoupí celá sonda. Klíčový manévr této mise budeme sledovat v tomto článku formou psaného online přenosu.

Vizualizace Al Amal u Marsu.

SLEDUJEME: Al-Amal přilétá k Marsu

Už je to tu, dočkali jsme se! Velmi plodná aktivita během loňských letních prázdnin přináší své ovoce a začíná etapa příletů k Marsu. Jako první se o slovo hlásí nováček ze Spojených arabských emirátů – jejich sonda Al-Amal (můžete se setkat i s anglickým názvem Hope, tedy naděje) startovala 19. července 2020 na japonské raketě H-IIA. Ze všech tří průzkumníků Marsu, kteří v dalších dnech dorazí k rudé planetě, je nejmenší – při startu vážila pouze 1350 kilogramů. Zatímco čínská a americká sonda počítají s přistáním na Marsu, Al-Amal bude kolem rudé planety pouze kroužit – vědci vytipovali oběžnou dráhu s periareem ve výšce 20 000 kilometrů a apoareem ve výšce 43 000 kilometrů, na které by jeden oběh trval 55 hodin. Sonda, která má sloužit hlavně ke studiu marsovské atmosféry měla při startu k dispozici 800 kilogramů hydrazinu – velká část pohonných látek se využije právě dnes k zážehu, který sondu usadí na oběžné dráze kolem Marsu.

Curiosity, sol 2991, Sands of Forvie. Zpracování Damia Bouic. Zdroj: www.db-prods.net

Duny, meteority a nové horizonty pro Curiosity

Curiosity má za sebou již více než 3000 solů na povrchu Marsu. To není rozhodně málo. V pozemských letech jde o 8,5 roku trvající misi. Za tu dobu se velká marsovská laboratoř posunula po úpatí kopce Aeolis Mons uvnitř kráteru Gale o něco málo více než 24 kilometrů. Zajímavostí je, že v době přistání Curiosity mělo za sebou starší vozítko Opportunity zrovna také něco přes 3000 solů. Nacházelo se na okraji velkého kráteru Endeavour a ujelo téměř 35 kilometrů. Jak vidíme, nejde zatím o rekordmana v cestování na povrchu Marsu. Pojďme se ale podívat, co zajímavého se v poslední době objevilo v okolí Curiosity. A nejlépe teď, než si všechnu pozornost pro sebe bude chtít uzurpovat Perseverance.

Vít Straka – Malí a houževnatí roboti: průzkumné sondy na Marsu i v Saturnových prstencích (15.5.2014)

V posledních dvou týdnech jsme si povídali o průzkumu měsíce a o éře raketoplánů a málem jsme zapomněli na to, že naší Sluneční soustavou putují a v minulosti se i nacházely zajímavé sondy. V minulosti na těchto sondách bývaly prakticky jen výrobní štítky sovětských závodů či nálepku NASA, ale od poloviny 70. let začaly sluneční soustavou putovat i sondy, na kterých měly podíl i evropské státy. V polovině 80. let začalo sondy vypouštět i Japonsko a prvním cílem jeho sond byla Halleyova kometa. Od konce let 80. už rozpadající se Sovětský svaz sondy přestal vypouštět a celá 90. léta ležel meziplanetární průzkum na americké NASA, evropské ESA a japonské JAXA. V prvním desetiletí 21. století do tohoto exkluzivního klubu přibyly další dvě země, kterými jsou Čína a Indie. V roce 2018 se pak přidal Izrael a v roce 2020 to byly Spojené arabské emiráty. Shrneme li si celý tento průzkum, lidské automaty navštívily alespoň během průletu již každou planetu naší soustavy a některých případech na jejich povrch i dosedly. Podívaly se také ke kometám, asteroidům či k měsícům řady planet. O řadě těchto bezpilotních sond nám ve své přednášce

Kosmotýdeník 438 (1.2. – 7.2.)

Máme tu nedělní poledne a tedy ideální čas k obědu zakousnout pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí v kosmonautice, které přineslo uplynulých sedm dní. Kosmotýdeník se tentokrát věnuje v hlavním tématu zejména novému kontraktu, který NASA uzavřela s firmou Firefly Aerospace. V rámci tohoto programu má lander této firmy dopravit náklad deseti vědeckých přístrojů na Měsíc. Dále se můžete těšit na aktualizace dvou misí, které míří k Marsu a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.