iSpace
Čínský výrobce znovupoužitelných nosných raket iSpace získal první část financování v rámci kola série E, několik měsíců po obrovském investičním kole D++, přičemž získávání dalších finančních prostředků stále pokračuje.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský výrobce znovupoužitelných nosných raket iSpace získal první část financování v rámci kola série E, několik měsíců po obrovském investičním kole D++, přičemž získávání dalších finančních prostředků stále pokračuje.
Americké vesmírné síly přidaly k existující smlouvě se společností Impulse Space 28 milionů dolarů na dodávku dalších dvou manévrovatelných kosmických zařízení pro takticky rychle reagující vesmírné mise. Tím se rozšiřuje role tohoto startupu v rámci snahy poskytnout vojenským operátorům rychlejší možnosti reakce na dění na oběžné dráze.
Virgin Galactic uvádí, že komerční lety své nové suborbitální kosmické lodi zahájí až začátkem roku 2027, což představuje zpoždění o několik měsíců.
Společnost BlackSky 11. srpna oznámila víceletý kontrakt, v jehož rámci poskytne mezinárodnímu zákazníkovi nepřetržité monitorování z vesmíru a garantované i na vyžádání prováděné zadávání úkolů satelitům.
Představitelé NASA uvádějí, že jsou přesvědčeni o realizaci plánů vypustit do konce roku 2028 demonstrační misi s jaderným elektrickým pohonem. Uvedli to poté, co navštívili národní laboratoř, která pro tuto misi staví jaderný reaktor.
Firefly Aerospace uvádí, že zaznamenává silný zájem o své nosné rakety a navyšuje jejich výrobu, tyto snahy se však zatím nepromítly do zvýšení frekvence startů.
Litevská společnost Astrolight, která se zabývá laserovou komunikací ve vesmíru, podepsala memorandum o porozumění se společností ATMOS Space Cargo. Cílem je demonstrovat optické komunikační spojení za letu mezi návratovým kosmickým zařízením a družicí na oběžné dráze.
Většinový vlastník společnosti Rocket Factory Augsburg je i přes neúspěch při testování stále přesvědčen, že společnost letos uskuteční svůj první pokus o orbitální start.
Společnost Kepler Communications plánuje v roce 2028 vypustit své družice nové generace pro optický přenos dat na připravované raketě Neutron od společnosti Rocket Lab. Půjde o jednu z několika misí, které má kanadský provozovatel naplánované na rok 2028.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nejpodstatnější událostí týdne bylo rozhodně přistání vozítka Perseverance na Marsu. V pravidelném přehledu událostí, které nám přišly v uplynulém týdnu zajímavé, se však budeme věnovat i jiným tématům. V Kosmotýdeníku je tak hlavním tématem přesun data startu zajímavé mise DART na záložní startovní okno. Budeme se však věnovat také například ruské misi Luna-25, podíváme se na start rakety Antares a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Tento týden byl celý ve znamení Marsu. Věnovali jsme se jeho průzkumu, možnému pilotovanému letu a hlavně ve čtvrtek na jeho povrchu přistál už 5. rover, který bude dlouhé následující roky brázdit jeho povrch. Hvězdárna a planetárium Brno nám při té příležitosti ve čtvrtek nabídla krásný přímý přenos přistání vozítka Perseverance. Berte proto dnešní pozvánku na nedělní pořad Sedmikrásky jako pokračování této události. Řeč bude o vyhodnocení tipovací soutěže o přesnost přistání, zmíněno bude samozřejmě samotné přistání a hovořit se bude samozřejmě i o dění, které nás čeká jak v nejbližší budoucnosti, tak v následujících letech. Pořad by měl dle anotace být věnován kosmonautice a pokud by vám ani toto ujištění nestačilo, snad vás uklidní fakt, že si pánové Jiří Dušek a Jiří Kokmotos pozvali do dnešního vysílání Tomáše Přibyla, redaktora serveru kosmonautix.cz a kurátora letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přeji příjemnou zábavu.
Další úžasné přistání na Marsu máme za sebou. Začíná vědecká část celé mise a možná bychom se mohli dočkat jen dalších šedivých pracovních dní nového vozítka. Ale tentokrát to bude jiné, a nejen díky tomu, že šedivých záběrů nám bude posílat podstatně méně než ta starší. Ukázala to už druhá tisková konference druhý den po přistání, která proběhla v pátek od naší devatenácté hodiny. Dočkáme se dlouhé, možná rekordní jízdy po povrchu Marsu. Budou odebírány vzorky z geologicky zcela odlišných oblastí. A nakonec se dříve či později dostanou do rukou lidí na Zemi. To je ale ještě mnoho let před námi. Vraťme se k přistání a vychutnejme si ty úžasné záběry, které už se stihly dostat na Zemi. A to je teprve začátek, čekáme i videa se zvukem.
Pomalu nám končí týden, v jehož průběhu jsme se věnovali Marsu. V pondělí nám byla představena myšlenka lidské cesty na Mars, ve čtvrtek několik různých přenosů pokrývalo úspěšný
pokus o přistání amerického roveru na Marsu a dnes se k rudé planetě vrátíme prozatím naposled. Když jsme si tu minule představovali historii průzkumu této planety, řekli jsme si, že až do konce 20. století ležel průzkum Marsu na bedrech americké a sovětské/ruské kosmonautiky. V roce 1998 sice na japonské raketě odstartovala k Marsu sonda Nozomi, ale té se nepodařilo dostat na oběžnou dráhu planety. První úspěch dosažení oběžné dráhy jinou než ruskou či americkou sondou tak nastal až v prosinci roku 2003, kdy se tento cíl podařil evropské sondě Mars Express. Úspěch to však byl jen poloviční. Sonda samotná je sice stále funkční a má palivo pro svůj provoz až do roku 2026, neúspěch však spočívá ve faktu, že sebou k rudé planetě nesla i lander Beagle 2. Ten sice zahájil sestup, ale nikdy se již z povrchu planety neozval. Čtvrtou velmocí, která dokázala
V průzkumu Sluneční soustavy bychom asi marně pátrali po napínavějších okamžicích, něž jakými jsou přistání na povrchu Marsu. Podobně, jako nám nedávné přistání Falconu 9 ukázalo, že nejde o zaběhnutou rutinu, ani přistání na povrchu Rudé planety není žádná samozřejmost. Naopak vždy jde o napínavý a nebezpečný manévr, kde nesmí selhat žádná naplánovaná fáze. Ano, na dálku nemáme jak to ovlivnit. Robot je předem naprogramován. Předpokládá se určitá hustota atmosféry, počasí a terén v místě přistání, ale nakonec si musí každá sonda poradit sama. Také tentokrát nás 18. února po 21:45 našeho času čeká 7 minut hrůzy, které podstoupí vozítko Perseverance a my budeme u toho Živě na Mall.tv. V článku je vložené video a také online textový přenos.
Je nám ctí, když můžeme prezentovat českou práci, která se věnuje kosmonautice. Díky jedné takové můžeme shlédnout přistání vozítka Curiosity na Marsu v roce 2012 ještě jednou a opravdu detailně. Díky práci Marka Tušla z hradecké hvězdárny a planetária tak můžeme vidět přistání z kamery MARDI, která byla umístěna na spodní části vozítka. Video pak ukazuje celkový sestup od odhození tepelného štítu po dosednutí vozítka na povrch. Velmi podobná cesta pak čeká americké vozítko Perseverance.
Ve čtvrtek 18. února má na povrchu planety Mars přistát rover Perseverance americké NASA. Bude tedy velmi vhodné věnovat celý tento týden všem možným přednáškám, které se Marsu z hlediska kosmonautiky věnují.
V roce 2009 začal poměrně neznámý americký spisovatel Andy Weir psát knihu Marťan. Nejprve ji po jednotlivých kapitolách vydával zdarma na internetu a lidi si ji průběžně četli, líbila se jim a opravovali mu různé chyby, kterých se při jejím psaní dopustil. Sám autor při psaní knihy kladl pak velký důraz na to, aby byla pokud možno realistická, vycházel přitom ze současného vědeckého poznání světa a technologií, nejedná se tedy o žádný román odehrávající se v roce 3061. Když byla kniha dopsána, nabídnul ji na serveru amazon ke stažení za necelý dolar, tedy za nejnižší možnou částu a lidi zaujala ještě víc. Poté se rozhodlo jedno americké nakladatelství, že mu ji vydá. Byl z toho poměrně velký bestseller. Když potom na základě této knihy v roce 2015 natočil americký režisér Ridley Scott, vydělal přes 600 milionů dolarů. Kniha
Tohle byl rozhodně týden Marsu! A dle všeho to byl teprve první pořádný týden Marsu, protože nás čeká ještě jeden pořádný meloun na dortu. Na mysli mám samozřejmě přistání vozítka Perseverance, jehož příprava a okamžiky sestupu jsou tentokrát hlavním tématem Kosmotýdeníku. Nevynecháme však ani další dění, které uplynulých sedm dní přineslo v kosmonautice. Budeme se věnovat například prvnímu letovému exempláři rakety Vulcan, nakoukneme do firmy Blue Origin a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Čínska sonda Tianwen-1 je sa po úspešnom brzdiacom zážehu nachádza na obežnej dráhe Marsu s parametrami 400 x 180 000 km, so sklonom 86,9°. 10. februára 21:45
Včera jsme byli společně svědky úspěšné premiéry – sonda Al-Amal ze Spojených arabských emirátů (první meziplanetární sonda z arabského světa) úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem Marsu. Dnes se tento proces zopakuje, ale vymění se obsazení – na scénu nastupuje čínská Tianwen-1. Také pro Čínu jde o první samostatnou misi k Marsu, přesto má ještě vyšší ambice než Al-Amal. Ostatně je to vidět na startovní hmotnosti – zatímco sonda z UAE vážila při startu 1350 kg, čínská sonda měla rovných pět tun. Však to také není jen orbiter jako u Al-Amal. Čínská Tianwen-1 se skládá z orbiteru, landeru a roveru. Jejich přistání však proběhne až v květnu. Na oběžnou dráhu Marsu tedy vstoupí celá sonda. Klíčový manévr této mise budeme sledovat v tomto článku formou psaného online přenosu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.