sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Bývalí inženýři SpaceX, kteří pomáhali s výstavbou a škálováním Starlinku, spustili startup Eclipse Space jehož cílem je nabízet vlastnictví megakonstelací vládám a společnostem, které chtějí mít větší kontrolu nad vesmírnou infrastrukturou.
Španělský startup FOSSA Systems získal v rámci kola financování přibližně 10,5 milionu dolarů na rozšíření své konektivity. Toto kolo zahrnovalo investiční nástroj do technologií podporovaný španělskou vládou.
Společnost MDA Space postaví pro Kanadskou kosmickou agenturu radarovou zobrazovací družici. Kanadská vláda mezitím studuje možnosti satelitního systému nové generace.
Britský startup Shield Space plánuje spojit svůj software pro autonomní provoz družic s možnostmi servisu na oběžné dráze společnosti ClearSpace, aby řešil vznikající orbitální hrozby.
Americké vesmírné síly zahajují novou soutěž na dodávky antén pro mobilní ovládání družic, čímž formálně obnoví program, který zrušily poté, co opustily kontrakt se společností AeroVironment v hodnotě 1,7 miliardy dolarů a přešly na komerčnější strategii zadávání veřejných zakázek.
Společnost Vantor si vybrala BAE Systems pro stavbu své nové generace družic pro zobrazování s vysokým rozlišením. Tato volba spojuje Vantor s bývalou divizí Ball Aerospace, která pomáhala vyvíjet satelity pro pozorování Země společnosti DigitalGlobe.
Společnost York Space Systems 24. června oznámila, že družice, kterou postavila pro americké vesmírné síly, úspěšně demonstrovala obousměrnou taktickou komunikaci s využitím ultravysokofrekvenčních (UHF) při spojení z nízké oběžné dráhy Země.
Společnost VAST podepsala smlouvy s dalšími partnery pro výzkum mikrogravitace, který bude probíhat na komerčních vesmírných stanicích společnosti VAST.
Společnost Boeing získala kontrakt v hodnotě až 2 miliard dolarů na stavbu dvou vojenských komunikačních družic nové generace pro americké vesmírné síly.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Po přečkání první samostatné noci proběhl další milník – rotory jsou volné. 8. dubna 16:20
Počasí hraje důležitou roli při plánování našeho dne. Když meteorologové hlásí nízké teploty, obléknete si teplejší bundu a v případě hlášené bouřky možná dokonce svou cestu úplně odložíte. Inženýři NASA také využívají informace o počasí k plánování další činnosti – jen u nich jde o analyzování podmínek na miliony kilometrů vzdáleném Marsu. Systém MEDA (Mars Environmental Dynamics Analyzer) na roveru Perseverance byl poprvé aktivován na 30 minut 19. února zhruba jeden den poté, co vozítko dosedlo na Mars. Ve stejný den pacifického času (u nás už bylo 20. února) dorazily na Zemi první údaje ze senzorů přístroje MEDA.
Máme za sebou další týden plný kosmonautiky a tak je v pravé nedělní poledne ideální čas si to všechno dění shrnout. V Kosmotýdeníku jsme se tentokrát v hlavním tématu věnovali nadcházející první čistě neprofesionální kosmické misi Inspiration 4, která pomocí lodě Crew Dragon vezme do kosmického prostoru zajímavou posádku. V dalších tématech se budeme věnovat například nově představenému suborbitálnímu raketoplánu společnosti Virgin Orbit, anebo přípravám na přistání čínské marsovské mise. Přeji vám dobré čtení a pěknou velikonoční neděli.
Vrtulníček byl vysazen na povrch Marsu a na jeho fotovoltaický panel dopadá sluneční záření. Nyní musí přežít marsovské noci a pak přijdou testy. 4. dubna 11:15
Posledně jsme se zaměřili obecně na vozítko Sojourner, zejména na jeho konstrukci. Na konec naší minisérie věnované americké misi Mars Pathfinder jsme si nechali vědecké vybavení tohoto roveru. Na jeho palubě byl sice formálně jediný vědecký přístroj, ale ve skutečnosti bychom zde našli několik různých zajímavých experimentů, které posunuly naše znalosti o Marsu.
Se sondou InSight jsme se minule loučili, když bylo rozhodnuto o konci pokusů zahrabat krtka, přístroj HP3, který měří přechod tepla z nitra planety. Ale když se dokázal dostat jen tak hluboko, jak je sám dlouhý, s dalšími pokusy se přestalo. Nyní může předávat data alespoň z těsně podpovrchové vrstvy. Naopak nejdůležitější přístroj, seismometr SEIS, pracuje nadále. Aby jeho měření bylo co nejpřesnější, má na sobě světlý poklop s drátěnou košilkou dole, který jej má chránit i před nepatrnými otřesy vyvolanými větrem. Nakonec se ukázalo, že otřesy se na něj přenáší i přes komunikační kabel. Bylo proto rozhodnuto, že se jej sonda pokusí zasypat půdou odebranou za pomoci lopatky. Tento proces už započal a ať už tak, nebo onak, nese to své ovoce v detekci dalších silnějších otřesů.
První samostatná čínská sonda na oběžné dráze Marsu rozhodně nezahálí. Tianwen-1 se na oběžné dráze usadila již před měsícem a půl a od té doby posílá na Zemi povedené fotografie Rudé planety. V dnešním článku Vás seznámíme s několika vybranými. Už samotná náhledová fotka článku stojí za to. Sonda Tianwen-1 ji pořídila v době, kdy se nacházela 11 000 kilometrů od planety. Na barevném snímku je perfektně vidět slaboučká vrstva marsovské atmosféry, která je dobře vidět díky vhodnému nasvětlení Sluncem.
Tenhle týden to bylo opravdu něco! Několik startů raket, pokus o let Starship, celá řada novinek a mnohému z toho se budeme věnovat v našem pravidelném týdenním přehledu těch nejzajímavějších novinek z kosmonautiky. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát příprava jedné vojenské družice, která bude hlídat, zda někde nestartuje mezikontinentální střela. V dalších tématech se podíváme například na vozítko Curiosity, fotografie ze startu Sojuzu, anebo na snímky uvízlé lodě v Suezském průplavu, které byly pořízeny z kosmického prostoru. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Další díl se zaměří na součást mise, která byla z hlediska dalšího vývoje sond pro Rudou planetu hodně důležitá. První vozítko pracující na povrchu Marsu bylo na dnešní standardy opravdu malé, ale přesto znamenalo velký pokrok. Sojourner umožnil průzkum nejen v těsném místa přistání, ale i v jeho blízkém okolí. Dnes se podíváme na konstrukci tohoto šestikolového průzkumníka.
Čas neuveriteľne letí, rok sa opäť s rokom zišiel a tak nastal čas na zhrnutie udalostí v čínskej kozmonautike v roku 2020. Zhodnotené v jednej vete ho môžme nazvať ako veľmi úspešný. V Číne sa tento rok uskutočnilo 35 úspešných a 4 neúspešné štarty. V tomto roku by som vyzdvihol tieto štyri – misia sondy Chang´e 5, štart sondy Tianwen-1, testovací let novej kozmickej lode a ukončenie výstavby globálneho navigačného systému Beidou 3. Poďme sa na to pozrieť podrobnejšie.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
