Štítek ‘Jupiter’

Zkrátí Juno svou dráhu? Rozhodne se v únoru

Sonda Juno stále krouží kolem Jupitera po eliptické dráze, na které trvá jeden oběh více než 53 dní. V těchto dnech, kdy se pomalu blíží další průlet nejnižším bodem, se opět otevřelo téma, zda sonda přikročí k brzdícímu zážehu či nikoliv. Juno proletí perijovem 3. února a je jasné, že tohohle průletu se žádná změna nedotkne. V průběhu února by ale mělo padnout definitivní rozhodnutí, kdy a zda vůbec dojde ke zkrácení oběžné dráhy.

Jaký byl rok 2016?

Jelikož nás letos už nečeká žádný start, můžeme v dnešním článku globálně zhodnotit, jak si kosmonautika vedla v roce 2016. Připomeneme si jak úspěšné starty nejrůznějších kosmických průzkumníků, tak i neúspěchy. Ačkoliv právě končící rok neměl žádný vyložený vrchol jako roky minulé (přistání Philae na kometě v roce 2014 a průlet New Horizons kolem Pluta o rok později), přinesl nám spíše vyšší počet menších vrcholů, které průběžně udržovaly pozornost všech fanoušků kosmonautiky. Ve výsledku můžeme říct, že právě končící rok byl v našem oboru úspěšný.

Známe příčinu zmatení sondy Juno

Sonda Juno vznikla v rámci programu New Frontiers

Zatímco inženýři stále pátrají po příčinách problémů motoru sondy Juno, podařilo se jim alespoň zjistit, co vedlo k jejímu přechodu do bezpečného režimu. Abychom si to připomněli – 19. října se sonda Juno chystala na blízký průlet kolem Jupitera. Cílem nebyl brzdící zážeh, ale sběr vědeckých dat. Pouhých 13 hodin před průletem nejnižším bodem dráhy se ale vyskytl softwarový problém, který způsobil restart centrálního počítače. Následovalo spuštění standardního bezpečného režimu s vypnutými vědeckými přístroji. Sonda tedy vědecky cennou oblastí prolétla umělecky řečeno se zavřenýma očima.

Kosmotýdeník 222 (12.12. – 18.12.)

Máme za sebou dalších 168 hodin od vydání předešlého Kosmotýdeníku a nadešel tedy čas na nové shrnutí toho, co formovalo kosmonautiku v uplynulých sedmi dnech. Dnes se podrobněji zaměříme na přítomnost vody na trpasličí planetě Ceres. O její lokalizaci a množství se v San Franciscu rozhovořily hned dva vědecké týmy. Nevynecháme však ani dění ve společnosti SpaceX, nebo plány mise TGO u Marsu. Součástí jsou už tradiční rubriky snímku a videa týdne. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 221 (5.12. – 11.12.)

Čtyři starty v jednom týdnu. To se nestává až tak často. Pravidelné shrnutí těch nejzajímavějších kosmonautických událostí z právě uplynulého týdne tak bude mít opravdu o čem mluvit. Starty se pěkně rozložily mezi Japonsko, USA, Čínu a Evropu. O většině z nich jsme vás již informovali, na ten včerejší, čínský, se podíváme blíže. Nevynecháme však ani dění u Jupiteru, kde sonda Juno dnes prodělává svůj třetí vědecký průlet. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Juno je zpět ve službě, příští průlet bude vědecký

Ze Spojených států přišly v minulých desítkách hodin dobré zprávy. Sonda Juno, která obíhá kolem Jupitera, měla v minulých dnech problémy a musela se přepnout do safe modu. V pondělí 24. října ale Juno úspěšně safe mód opustila, přičemž potvrzení tohoto kroku dorazilo na Zemi v 19:05 SELČ. Sonda tedy byla v bezpečnostním režimu zhruba šest dní. Pozemní týmy sice zatím neznají přesnou příčinu závady, která vedla k restartu řídícího počítače, ale to jim nebrání v tom, aby připravili sondu na další dny a týdny.

Když se „daří“, tak se daří aneb Juno v safe módu

Americká sonda Juno, která momentálně obíhá kolem Jupiteru po velmi protáhlé oběžné dráze čelila ve středu 19. října nečekanému problému. Řídící počítač totiž nečekaně přepnul sondu do takzvaného safe módu, což můžeme přeložit jako bezpečný stav. V tomto režimu se vyřadí z provozu sběr vědeckých dat a sonda čeká na pokyny ze Země. Pozemní týmy posoudí obdržená data, pošlou sondě pokyny, ta je realizuje a vystoupí tak ze safe módu do normálního provozu. Je ale škoda, že aktuální problém přišel v nevhodnou dobu a znemožnil sběr vědeckých dat z blízkého průletu.

Juno kvůli poruše odkládá brzdící zážeh

Na 19. října bylo naplánováno nejen přistání evropského pouzdra EDM na Marsu, ale i brzdící zážeh sondy Juno. Tento manévr měl za úkol zkrátit dobu oběhu ze současných 53,5 dne na 14 dní. Jelikož je brzdící zážeh důležitý, prováděly pozemní týmy sérii příprav již několik dní předtím, než se měl motor zapálit. Při jedné ze zkoušek se ale ventily v palivovém systému zachovaly jinak, než měly. Zkouška spočívala v jejich otevření na několik sekund, jenže analýza telemetrických dat ze sondy ukázala, že ventily zůstaly otevřené několik minut.

Severní pól plynného obra a něco navíc

Není to tak dlouho, co jsme se podívali na první detailní snímky pólů Jupiteru a už se v galerii RAW snímků Cassini objevila sada velmi povedených fotografií polárních oblastí Saturnu. Netrvalo dlouho a zdatní amatéři přišli s nádhernými barevnými složeninami poskytnutých dat. Ačkoli Jupiter i Saturn jsou opravdoví plynní obři, jejich atmosféry se na první pohled dost liší. Jupiter hýří barevnými pásy a mohutnými bouřemi, z nichž ta největší je viditelná i v malém dalekohledu. Nic takového na Saturnu běžně nevidíme. To je ovšem zkreslená představa. Detailní snímky Cassini, nebo snímky v infračerveném oboru odhalují, že Saturn zdaleka není tak nudný svět. Také zde se nachází v atmosféře řada bouřlivých vírů a navíc planeta s výraznými prstenci má jedno velké plus. Je jím fantastický šestiúhelník přímo v okolí pólu, který naopak u Jupiteru postrádáme. Podívejme se na zajímavé snímky i video, které se objevily v poslední době.

První detailní snímky pólů Jupiteru

Detail oblačnosti severního pólu Jupiteru. Zdroj: NASA

Sonda Juno se 27. srpna podruhé prosmýkla kolem Jupiteru. Průlet proběhl pouze 4200 km nad oblačností planety a tentokrát už byly vědecké přístroje zapnuty. Díky tomu se začínají objevovat první zajímavé informace o Jupiterových pólech. A pokud odhlédneme od vědeckého přínosu, už samotný pohled na snímky oblačnosti plné roztodivných vírů je úchvatný. Ostatně na webu NASA použili přímo termín „jako jsme zatím nikde jinde neviděli“. Kromě fotografií oblak se objevila i sada infračervených snímků a polárních září. Na snímky jsme museli čekat i proto, že jen stahování dat trvalo jeden a půl dne (ačkoli šlo „jen“ o 6 MB). Sonda postupně proletěla od severního pólu k jižnímu. Pojďme si ukázat snímky podrobněji.