sociální sítě

Přímé přenosy

Dlouhý pochod 5 (Chang'e 7)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly udělily společnosti Rocket Lab, firmě Systems & Technology Research a třetí nejmenované společnosti kontrakty v celkové hodnotě 615 milionů dolarů na vývoj technologií pro družicovou síť určenou ke sledování letadel a raketových hrozeb z oběžné dráhy.

SpaceX

Společnost SpaceX plánuje začít vypouštět na oběžnou dráhu modernizované družice Starlink při příštím letu své rakety Starship, který je naplánován nejdříve na konec tohoto měsíce.

Voyager Technologies

Společnost Voyager Technologies je i nadále optimistická ohledně budoucnosti své komerční vesmírné stanice Starlab, ale zároveň doufá, že NASA mírně upraví své plány financování a podpory jejího vývoje.

Falcon 9

V souvislosti s tím, že tento týden má horní stupeň rakety Falcon 9 narazit do Měsíce, společnost SpaceX uvedla, že spolupracuje s NASA na hledání způsobů, jak podobným kolizím v budoucnu předcházet.

Hughes

Americká společnost Hughes, která v rámci skupiny EchoStar provozuje geostacionární družice pro poskytování internetu, vyhlásila ve Spojených státech bankrot. Firma se po letech rostoucí konkurence ze strany sítě Starlink společnosti SpaceX dostala do vážných finančních potíží.

Kreios Space

Španělský startup Kreios Space 4. srpna oznámil plány uskutečnit první demonstrační misi elektrického pohonu využívajícího zbytky atmosféry (Air-Breathing Electric Propulsion, ABEP) na velmi nízké oběžné dráze Země (Very Low Earth Orbit, VLEO). Technologie bude testována na mikrodružicové platformě společnosti Kongsberg NanoAvionics.

NASA

Přestavba technologického (inženýrského) modelu marsovského roveru OPTIMISM na skutečný lunární rover by podle odhadů mohla NASA stát více než 1 miliardu dolarů. Tento odhad však administrátor NASA důrazně odmítl.

Čína

Čína ve středu vyslala na zcela nový typ oběžné dráhy dvojici utajovaných družic a zároveň rozšířila své schopnosti komunikačního přenosu dat prostřednictvím retranslačních družic na oběžné dráze.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: jupiter

Zkuste si zpracovávat fotky z Juno

Osobní zkušenost vždy vydá za tisíc slov. Tuto známou pravdu se rozhodly aplikovat do praxe týmy zodpovědné za sondu Juno, respektive její kameru JunoCam. Na internetu zveřejnili 1 300 snímků, které sonda pořídila během příletové fáze k Jupiteru a ze kterých už vzniklo časosběrné video. Jelikož je ale na internetu mnoho šikovných lidí, kteří by si rádi sami vyzkoušeli práci se skutečnými snímky, vyšla jim NASA vstříc. Veřejnost tak na vlastní kůži pozná, že zpracovávat vědecká data není moc jednoduché.

TOP5: Nejočekávanější evropské projekty

Evropská kosmická agentura už v minulosti dokázala velké věci a o tom, že patří mezi špičkové kosmické agentury světa už asi nepochybuje vůbec nikdo. Nás může těšit, že jsme jejími členy a proto jsou pro nás její úspěchy ještě o něco cennější. ESA má na svém kontě například rekord v nejvzdálenějším přistání od Země (pouzdro Huygens na saturnově měsíci Titan), první oběžnici jádra komety (sonda Rosetta u komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko), nebo první měkké přistání na kometě (pouzdro Philae). Kdo by si myslel, že Evropa už nic zajímavého nechystá, ten by se mýlil. Dnešní článek Vám představí pět evropských projektů, na které se opravdu vyplatí počkat.

První fotka Juno z oběžné dráhy

Jelikož byly všechny přístroje na sondě Juno během brzdícího zážehu vypnuté, museli jsme si na první fotky pár dní počkat. Teprve po několika desítkách hodin začali specialisté zapínat vědecké přístroje na palubě sondy. V neděli 10. července v 19:30 našeho času zmáčkla sovu pomyslnou spoušť i kamera JunoCam, jediný klasický snímkovací prvek na sondě. Juno byla v té době 4,3 milionu kilometrů od Jupitera a i přesto jsou kromě měsíců Io, Europa a Ganymed vidět i atmosférické pásy planety včetně známé Velké rudé skvrny.

Kosmotýdeník 199. díl (4.7. – 10.7.2016)

Jako každou neděli vám přinášíme pravidelný přehled zajímavých událostí v kosmonautice. Tento týden nám přinesl jednu z nejdůležitějších událostí tohoto roku, tedy přílet sondy Juno k Jupiteru. Tomuto tématu se samozřejmě budeme dále věnovat, protože Juno začala právě zapínat svoje vědecké přístroje. Dále se podíváme na problémy amerického vojenského satelitu MUOS-5, který nedosáhl plánované oběžné dráhy po zatím nespecifikovaném problému. Podíváme se i na ostatní události, včetně nových výsledků ze sondy Dawn, nebo dat které naměřila rentgenová observatoř Hitomi před svým zánikem.

Sonda JUNO u Jupitera v představách umělce

UDÁLOST ROKU: Návštěva u krále planet

Američané sice slaví 4. července Den nezávislosti, ale nás tohle datum zajímá z úplně jiného důvodu. Americká sonda JUNO by dnes ve 4:30 našeho času měla vstoupit na oběžnou dráhu kolem největší planety Sluneční soustavy. Děkujeme všem čtenářům, kteří se rozhodli obětovat spánek a sledovat s námi tuto unikátní událost. Máme pro Vás připraveny zajímavé informace, které Vám budeme postupně předkládat při čekání na aktuální údaje o průběhu brzdícího zážehu. Zdravíme samozřejmě i všechny čtenáře, kteří tento článek otevřeli později a doufáme, že i Vy zde najdete zajímavé informace.

Dnes nechoďte spát! Chystáme speciální článek

Pravidelní čtenáři našeho blogu vědí, že každý rok má pouze jediný moment právo honosit se na našem blogu označením „Událost roku“. V roce 2014 to bylo přistání pouzdra Philae na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko a vloni to byl průlet New Horizons kolem Pluta. Pro nás není označení „Událost roku“ jen tak plácnutí do větru. Bereme takovou událost velmi zodpovědně, tak jak si ke své důležitosti zaslouží. Pro všechny zájemce vždy připravujme psaný online přenos a nejinak tomu bude i letos, kdy je událostí roku vstup sondy JUNO na oběžnou dráhu kolem Jupitera.

Snímek kamery JunoCam z 21. června ze vzdálenosti 10,9 milionu kilometrů..

JUNO téměř u cíle – Jupiter v zorném poli

Dobře se podívejte na náhledovou fotku dnešního článku. Je na ní největší planeta naší soustavy, tedy Jupiter. V jeho okolí pak vidíme měsíce, které se podle svého objevitele nazývají Galileovské, tedy Io, Europa, Ganymed a Callistó. Snímek pořídila americká sonda JUNO, konkrétně pak její jediný snímací přístroj JunoCam. Ta v těchto dnech pořizuje sérii snímků Jupitera a jeho rodiny měsíců – z fotek se dodatečně složí působivý časosběrný záznam. Kamera JunoCam ale bude mít velký význam i při práci u Jupitera. A pozor – NASA u tohoto přístroje počítá s širokým zapojením internetové veřejnosti.

Dvě dobré zprávy o budoucích evropských misích

Evropská kosmická agentura připravuje na další roky mnoho zajímavých misí a proto je potřeba čas od času připomenout, jak pokračuje jejich vývoj, nebo jak probíhá příprava ke startu. Na našem diskusním fóru se v krátkém čase objevily dvě zprávy, které se týkají ostře sledované mise Bepi Colombo a také prvního evropského projektu z kategorie velkých, tedy mise JUICE. Obě zprávy přinesl Michal Václavík z České kosmické kanceláře, který má informace z první ruky. Rozhodli jsme se proto, že Vám tato krátká sdělení zprostředkujeme, aby se dostala k více lidem.

Juno u Jupiteru v představě malíře. Zdroj: NASA/JPL

Juno po korekci dráhy pět měsíců letu od Jupiteru

3. února 2016 provedla vesmírná sonda NASA Juno první ze dvou větších korekčních manévrů, které vyšperkují už tak dost přesnou dráhu, která ji navede přesně ke královské planetě již za necelých pět měsíců, 4. července letošního roku. Přílet by měl nastat přesně v 17:18 SELČ. Juno je neobvyklá také díky svým obřím solárním panelům. Jedná se totiž o prozatím nejvzdálenějšího průzkumníka světů Sluneční soustavy, který je poháněn sluneční energií. Konkurovat jí může se svými obřími solárními panely snad jedině Rosetta, která obíhá kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko, která se nyní nachází 2,3 astronomické jednotky od Slunce, tedy něco málo více, než obíhá planeta Mars.

Discovery program

Dočkáme se průzkumníka Venuše, asteroidu, nebo Jupitera?

Americký vědecký program Discovery vznikl v roce 1992 a jeho cílem je podporovat a realizovat nepilotované sondy, které zkoumají Sluneční soustavu a přitom mají jen omezený rozpočet. Doposud se v rámci tohoto programu podařilo vypustit 12 sond včetně známých jmen jako třeba MESSENGER, Dawn, Stardust, Deep Impact, Genesis či GRAIL. Na start příští rok čeká lander InSight, který také spadá pod křídla programu Discovery. Jenže na to, aby se tento program nezastavil ani v dalších letech je potřeba navrhovat nové projekty. NASA proto před pár dny vybrala pětici horkých kandidátů.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.