Každý fanoušek kosmonautiky má rád působivé fotky z kosmických sond, ale všichni moc dobře víme, že kosmické agentury neposílají své vyslance k cizím planetám jen kvůli oku lahodícím snímkům. Vědci se na tyto mise těší především proto, že z nich mohou získat mimořádně cenná data, která pomohou lépe pochopit procesy, které ve vesmíru probíhají. Včera se vědecká komunita poprvé pochlubila s novými poznatky, které jim přinesla americká sonda Juno. Největší planeta sluneční soustavy nám poodhalila tajemství týkající se třeba její výrazné oblačnosti, ale je jasné, že tahle sonda nám v dalších měsících prozradí ještě mnoho dalších zajímavostí.

Sonda Juno stále krouží kolem Jupitera po eliptické dráze, na které trvá jeden oběh více než 53 dní. V těchto dnech, kdy se pomalu blíží další průlet nejnižším bodem, se opět otevřelo téma, zda sonda přikročí k brzdícímu zážehu či nikoliv. Juno proletí perijovem 3. února a je jasné, že tohohle průletu se žádná změna nedotkne. V průběhu února by ale mělo padnout definitivní rozhodnutí, kdy a zda vůbec dojde ke zkrácení oběžné dráhy.

Zatímco inženýři stále pátrají po příčinách problémů motoru sondy Juno, podařilo se jim alespoň zjistit, co vedlo k jejímu přechodu do bezpečného režimu. Abychom si to připomněli – 19. října se sonda Juno chystala na blízký průlet kolem Jupitera. Cílem nebyl brzdící zážeh, ale sběr vědeckých dat. Pouhých 13 hodin před průletem nejnižším bodem dráhy se ale vyskytl softwarový problém, který způsobil restart centrálního počítače. Následovalo spuštění standardního bezpečného režimu s vypnutými vědeckými přístroji. Sonda tedy vědecky cennou oblastí prolétla umělecky řečeno se zavřenýma očima.