Štítek ‘Čína’

Vzestupy a pády v roce 2016

Nejrůznější typy raket létají do kosmu již desítky let. Na každý start je přitom kladeno množství vysokých nároků, které není radno podceňovat. Chyby se totiž v kosmonautice neodpouští. Je proto trochu těžké pochopit, jak je možné, že stále dochází k selháním, která často končí tím nejhorším možným scénářem. Troufnu si tvrdit, že je to zejména proto, že stále bilancujeme na hranici technických možností a každá další havárie nám opět připomíná, že se nevyplácí tuto hranici překračovat příliš často. Na druhou stránku je ale více než nutné tuto hranici neustále posouvat dál a učit se z předešlých nezdarů. Lze proto říci, že k haváriím bude docházet i nadále. Pozitivní zprávou ale je, a i když se to možná na první pohled nezdá, že v posledních letech k nehodám dochází stále méně. Výjimkou v tomto trendu nebyl ani předešlý rok 2016 na který se podíváme trochu podrobněji. Některá čísla jsou totiž celkem zajímavá a ledacos nám i prozrazují.

Kosmotýdeník 240 (17.4. – 23.4.)

Neděle by nebyla pro mnoho lidí kompletní, pokud by nevyšlo tradiční shrnutí kosmonautiky za uplynulých sedm dní. Proto i dnes vychází nový díl našeho Kosmotýdeníku, který si klade za úkol na jednom místě zrekapitulovat všechny důležité momenty, aby byli stále v obrazu i ti, kdo nemají čas číst všechny články. Dnes bude hlavním tématem soubor několika menších témat, která mají jeden společný jmenovatel – přesun, transport, nebo alespoň přípravy na ně. Kromě toho se podíváme na řešení stávky v Kourou, nebo na nové fotky od sondy Cassini.

Čínská loď zakotvila, soukromá čeká na záchyt

Dnešní den je ve znamení nepilotovaných zásobovacích lodí. Hned ráno v 6:16 našeho času se k čínské orbitální laboratoři Tiangong-2 v automatickém režimu připojil první exemplář nové zásobovací lodě Tiančou. Už pár minut po poledni bychom měli být svědky toho, jak francouzský astronaut Thomas Pesquet z paluby ISS pomocí staniční robotické paže zachytí sedmou zásobovací loď Cygnus. V dnešním krátkém článku se tak můžete těšit jak na záznam čínského připojení, tak i na přímý přenos z Mezinárodní vesmírné stanice.

Pohled pod kůži – Tiančou

Vím, že když vyšel minulý díl seriálu Pohled pod kůži, sliboval jsem, že v dalším bude řeč o vědeckých přístrojích na sondě Juno. Tento plán vzal za své, když na webu spaceflight101.com vyšel článek o konstrukci čínské automatické zásobovací lodi Tiančou, jejíž start by měl přijít v nejbližších dnech. Z hlediska aktuálnosti tohoto atraktivního a zajímavého tématu jsme tak změnili plánované pořadí dílů v seriálu Pohled pod kůži, ale doufáme, že našim čtenářům tato neplánovaná změna nebude vadit.

Čína šlape na plyn v datových přenosech

Čína se v těchto dnech posouvá na další technologický stupínek. Dnes ve 13:03 našeho času odstartovala z kosmodromu Si-čcchang raketa Dlouhý pochod 3B, která vynesla do vesmíru první čínskou družici schopnou vysokokapacitního datového přenosu. Jde však také o experimentální misi, která má navíc ověřit fungování iontového motoru a laserovou komunikaci.

Nebeská loď odstartuje již brzy

Na první pohled se mohou názvy čínských projektů míchat, ale je to jednoduché – kosmická stanice Tiangong je Nebeský palác, pilotovaná kosmická loď nese jméno Šenčou, což znamená Božská loď. Nyní budeme muset do našeho slovníku zařadit spojení obou názvů – automatická zásobovací loď se totiž jmenuje Tiančou, což znamená Nebeská loď. V těchto dnech se připravuje start jejího prvního exempláře. Pokud se nic nezmění, mělo by k tomuto momentu dojít 23. dubna ve 12:20 SELČ.

Utajená premiéra čínského nosiče

Čína v noci ze čtvrtka na pátek provedla premiérový let nové rakety Kaituože-2 na tuhé palivo. Start proběhl na kosmodromu Ťiou-čchüan dnes, tedy v pátek ve 0:53 našeho času. Získaná data ukazují, že nosič dosáhl nízké oběžné dráhy, kde uvolnil experimentální družici TK-1. K dispozici ale nejsou žádné fotky ani video ze startu ani z předstartovních příprav. Středisko U.S. Space Surveillance, které monitoruje satelity na oběžné dráze potvrdilo, že se na oběžné dráze nachází dva objekty – jeden z nich je na dráze 374 × 404 km se sklonem 96,9° k rovníku a zřejmě jde o družici. Druhý objekt je na dráze 214 × 399 km se sklonem 96,7° k rovníku – tady jde zřejmě o horní stupeň, který se pokusil o zážeh urychlující jeho zánik.

Kosmotýdeník 229 (30.1. – 5.2.)

Za námi je dalších sedm dní historie lidstva a s nimi i sedm dní vědeckého zkoumání a kosmického výzkumu. Kosmotýdeník se nyní na těchto sedm dní ohlédne a přinese vám zajímavé informace, které se nedostaly mezi běžné články vycházející na Kosmonautixu. Dnes se podíváme velmi netradičně na problémy jedné lanovky v Alpách. Abychom se vrátili do vesmíru, prozkoumáme osamocenou horu na trpasličí planetě Ceres a pokusíme se najít její dávné horské společnice. To a další drobné informace naleznete uvnitř článku. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

OBRAZEM: Nová čínská brána do kosmu z nadhledu

Kosmodrom Wenčang na ostrově Hainan si odbyl svou premiéru už v loňském roce, když odsud odstartovala střední čínská raketa Dlouhý pochod 7. Následovala úspěšná premiéra těžkotonážního nosiče Dlouhý pochod 5 a na letošní rok se chystají hned dva zajímavé starty, Dlouhý pochod 7 vynese zřejmě v dubnu zkušební zásobovací loď Tiančou-1 a v listopadu bychom se mohli dočkat startu Dlouhého pochodu 5 s misí Chang’e5, která má na Zemi dopravit vzorky z Měsíce. Nový kosmodrom i díky relativní blízkosti rovníku otevírá Číně nové možnosti výzkumu vesmíru a dnes se můžeme podívat na málo vídané snímky ramp hezky z nadhledu.

První komerční start čínské raketky

Nadpis článku je opravdu správně – nosič Kchuaj-čou 1A s nosností 300 kilogramů na nízkou oběžnou dráhu je opravdu malá raketa. Dnes ráno v 5:11 našeho času se tento nosič na tuhé palivo vydal k obloze se třemi malými satelity. Start z kosmodromu Ťiou-čchüan v severozápadní části pouště Gobi podle všeho dopadl úspěšně. Raketa vyvinutá s cílem nízkých nákladů a rychlé připravitelnosti ke startu už do vesmíru startovala v minulých letech dvakrát – vždy s tajným nákladem čínské vlády, ale dnešní start přinesl několik vylepšení na samotné raketě a navíc šlo o první komerční zakázku.