19. června 2017 
Oddělení lodi Tiančou od laboratoře Tiangong-2 přišlo dnes v 3:37 SELČ. Loď odlétla 5 km daleko a v 8:55 SELČ se opět spojila se stanicí. 19. června 18:51
Štítek ‘Čína’
Rubrika 
Štítky: Čínská družice na špatné dráze
Včera vynesla raketa Dlouhý pochod 3B telekomunikační družici Zhongxing 9A (ZX 9A), nazývaná též ChinaSat 9A. Satelit o hmotnosti lehce přes pět tun měl s pomocí vlastních motorů dosáhnout geostacionární dráhy (101,4. stupeň východní délky), odkud měl sloužit po dobu 15 let a šířit signál na území Číny. Nyní je ale jeho osud nejistý. Čína po několika hodinách informačního ticha potvrdila, že sestava sice dosáhla oběžné dráhy, ale třetí stupeň nepracoval správně a dráha je nižší než plánovaná – byť nevíme o kolik. Družice samotná funguje správně – vyklopila solární panely i komunikační antény. Není však jisté, zda bude schopná s pomocí vlastních motorů vyšplhat na plánovanou oběžnou dráhu.
Tiančou podruhé tankovala
Zásobovací loď Tiančou dokončila druhé ze tří plánovaných doplnění paliva do stanice Tiangong-2. Za několik dní se odpojí, aby se znovu připojila. 16. června 18:49
Čínská družice pro rentgenové spektrum
Čína dnes v 5:15 vypustila s pomocí rakety Dlouhý pochod-4B družici HXMT. Z nízké oběžné dráhy bude studovat černé díry a neutronové hvězdy. 15. června 11:37
Jak Čína dopraví na Zemi vzorky z Měsíce?
Doporučujeme Vám animaci průběhu mise Čchang’e 5 s anglickými titulky – start už letos! 14. června 18:06
Cesta do vesmíru pro rozvojové země
Čína a OSN navrhly plán pro zapojení dalších zemí do provozu plánované vesmírné stanice. Zejména rozvojové země OSN budou na stanici moct posílat své experimenty i kosmonauty. 13. června 15:40
Čína chce také znovupoužitelnou raketu
Navrhovaná raketa má vynášet malé satelity a měla by zvládnout 30-50 startů. Největším problémem je vyřešení spolehlivosti při udržení nízké ceny. 12. června 10:20
Mise na odvrácenou stranu Měsíce
Mnoho z vás má určitě ještě v čerstvé paměti historické přistání čínské sondy Čchang’e 3 na Měsíci a následný sjezd vozítka Jutu z rampy. Stalo se tak 14. prosince 2013 a jednalo o první měkké přistání na povrchu našeho přirozeného satelitu po dlouhých 37 letech, kdy zde naposledy přistála sovětská Luna 24. Úspěšná Čchang’e 3 měla v záloze svou nedokončenou kopii, která ji měla v případě neúspěchu zastoupit. Jelikož se však tento její osud nikdy nenaplnil, Čína přistoupila k mírné úpravě sondy a její přípravě na další ambiciózní misi Čchang’e 4, která posune hranice čínského průzkumu Měsíce zase o krok dál. Pojďme se podívat na fakta a novinky týkající se této sondy, které byly nedávno zveřejněny.
Čína letos vybere nové kosmonauty
Čínská kosmická agentura CNSA má za sebou další úspěšné kroky na cestě k trvalému osídlení nízké oběžné dráhy Země. Na stanici Tiangong-2 pobývala dvoučlenná posádka po dobu 33 dní a nyní je zde připojena nová automatická zásobovací loď Tiančou-1. Ta testuje poslední klíčové prvky, které Číně chybí do skládačky k tomu, aby mohla započít stavbu své připravované modulární kosmické stanice. Orbitální stanice však nejsou jen o technologiích. Jsou také o lidech, kteří na stanici žijí a pracují. A právě proto je potřeba, aby Čína rozšířila řady svých kosmonautů. Stane se tak již letos a o tom, jaké požadavky by tito noví kosmonauti měli splňovat a kolik jich bude, se veřejně vyjádřil zástupce ředitele kanceláře pro čínský pilotovaný program a zároveň první čínský kosmonaut v historii Yang Liwei.
První čínský přístroj na ISS
Dragon CRS-11 dopravil na ISS první experiment, který byl kompletně navržen a vyroben v Číně. Bude zkoumat vliv kosmického záření na geny. 6. června 21:10
Nahrávání ...