sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Sdílené mise na GTO

Společnosti Innovative Solutions in Space, Maverick Space Systems a SEOPS oznámily 19. prosince partnerství zaměřené na sdílené mise při vynášení na geostacionární přenosovou dráhu. Společnosti zůstanou nezávislé, ale budou spolupracovat na možnostech vynášení užitečného zatížení.

Tianqi

Čínská společnost Galactic Energy provedla čtvrtý start rakety Ceres-1 z přestavěné mobilní námořní platformy u pobřeží provincie Shandong. Raketa vynesla družice Tianqi s čísly 33-36, které patří společnosti Guodian Gaoke.

Crew-10

NASA 17. prosince oznámila, že odkládá start mise Crew-10 k ISS, původně naplánovaný na únor, nejdříve na konec března. NASA ve svém prohlášení citovala nutnost poskytnout další čas na dokončení nové kosmické lodi Dragon, která bude pro misi použita.

Zemřel Ladislav Klíma

Generálmajor, inženýr, bývalý velitel českých vzdušných sil (1997-2001) a hlavně semifinalista výběru prvního kosmonauta Československa z roku 1976 (spolu s Remkem, Pelčákem a Vondrouškem) nás navždy opustil 16. prosince po krátké těžké nemoci ve věku 75 let.

GPS III SV-10

U.S. Space Force a Lockheed Martin plánují provést první test laserové komunikace z družice GPS. Pokud bude tato technologie úspěšná, mohla by zvýšit přesnost a efektivitu navigačního systému. Demonstrace se uskuteční na GPS III SV-10.

Články

Prvé sondy na Marse

Mars už oddávna fascinoval ľudí. Jeho farba mu zabezpečila množstvo legiend a mýtov. Svoje meno získal po rímskom bohovi vojny. Červené sfarbenie viditeľné aj voľným okom ľuďom pripomínalo krv. Keď sa v šesťdesiatych rokoch minulého storočia prvý krát vyskytla možnosť letieť tam a pozrieť sa na tú nádheru pekne zblízka, ani jedna zo svetových mocností neodolala. Sovietsky Zväz aj USA počas prvých rokoch dobývania ďalekého vesmíru vysielali obrovské množstvo sond. Každé dva roky do kozmu štartovali nové a nové aparatúry, ktoré však len málokedy dosiahli cieľ. Raz zlyhala nosná raketa, inokedy sa stratilo spojenie, nepodarilo sa vykonať retrográdny zážih a dostať sa na obežnú dráhu, všetky tieto udalosti podmienili vytvorenie posledného mýtu o červenej planéte. Mars, je zakliaty.

Delta opět poslouží armádě

Nalijme si čistého vína. Kosmonautika přináší spoustu vědeckých objevů i krásných fotek. Ale musíme si uvědomit, že stejně tak jako v pionýrských dobách letů do vesmíru jsou rakety v hojné míře využívány také armádou. Někteří fanoušci kosmonautiky nad těmito projekty „ohrnují nos“ protože neposouvají lidstvo vpřed a zkrátka když to není vědecké, tak je to nezajímá. Armádní projekty jsou z logických důvodů zahaleny tajemnou rouškou nedostatku informací. I to může některé lidi od zájmu o ně odrazovat. Ale takový přístup je chybný. Shánění informací o armádních družicích leckdy připomíná napínavou detektivku. Navíc třeba pro americké rakety Delta je místní armáda dokonce jedním z klíčových odběratelů. A jeden start se právě blíží. V dnešním článku budeme mluvit o družici WGS-5, která by se na svou cestu do vesmíru měla vydat už tento čtvrtek.

Sergej Koroljov v bunkru řízení startu

Vesmírné osudy 5. díl – Sergej Koroljov

Muž nervózně poposedl na své židli. Zřetelně cítil tíhu odpovědnosti, která spočívala na jeho ramenou. Už před chvílí, když se nikdo nedíval, si vsunul do úst tabletku Validolu. Jeho tělo jej zrazovalo, ale nesmí to na sobě nechat znát. Podíval se k periskopu. Jeho náměstek Voskresenskij byl nalepený na okulár a sledoval raketu, která zatím spočívala klidně na rampě. Tohle jsme spolu prožili už mnohokrát, tak proč ta nervozita? Další start, stává se z toho skoro rutina. Ano, technicky je to úplně stejný start, jako desítky předchozích, ale přece… Dnes je na špici rakety v anatomickém křesle v kabině kosmické lodi připoután člověk. Živá, myslící, dýchající bytost, jejíž osud závisí na bezchybné práci všech, kteří se kdy dotkli jeho stroje. Ještě teď v duši bodne osten marnosti, jako tehdy, když posílali nahoru na jistou smrt Kudrjavku, později známou jako Lajka. Všichni byli tehdy překvapení, když během příprav ke startu nechal otevřít její kabinu a přikázal, aby jí dali napít. Každý jej zná jako tvrdého šéfa, který jde

ESA – 4. díl – Létající laboratoř

Začátkem osmdesátých let vešly do provozu legendární raketoplány, od kterých si NASA mnoho slibovala. Jelikož se ale od pionýrských dob kosmonautiky zásadně změnil přístup politiků k financování vesmírných programů, Američanům nezbyly peníze na jiný ambiciózní program, poněvadž Space Shuttle spolykal většinu dolarů vyčleněných pro americkou vesmírnou agenturu. Rusové mezitím vládli na nízké oběžné dráze ze svých orbitálních stanic Saljut a Spojené státy v této oblasti začaly zaostávat. Výzkum dlouhodobého pobytu lidí ve vesmíru, vývoj technologií, které jim tento pobyt umožní a mnoho dalších experimentů spojených s kosmickými stanicemi byl klíčový pro budoucí rozšiřování pole působnosti dál za hranice vlivu naší mateřské planety. Rusové měli značný náskok a pyšná světová velmoc na druhé straně Země neměla dostatek financí na svou vlastní orbitální stanici. Bylo potřeba najít nějaké levné a přitom efektivní řešení, které by Američanům dopomohlo k získávání cenných zkušeností a vědomostí. A právě v tento problematický okamžik přichází na scénu Evropská kosmická agentura a nabízí pomocnou ruku.

Dream Chaser u ISS

Kosmotýdeník 35. díl (12.5. – 18.5.2013)

Ani tento týden vás čtenáře neochudíme o pravidelný Kosmotýdeník. V tomto díle shrneme několik zajímavých informací. V první řadě se podíváme na test, které podstupuje malý raketoplán Dream Chaser. Tento stroj by v ostrém provozu mohl vynášet až 7 astronautů k Mezinárodní vesmírné stanici. Dále si popíšeme, co se bude dít při letu k asteroidu Bennu. Projekt OSIRIS-REx se tváří hodně nadějně a pokud vše vyjde, vědci budou moci vzorky zkoumat již v roce 2023. A nakonec vás čeká test aerodynamického krytu, který využije raketa Falcon 9 už 20. července tohoto roku.

19. Kozmická Strojovňa – Saljuty

V roku 1969 Američania pristáli na Mesiaci. Sovietsky Zväz bol porazený a „Vesmírne preteky“ sa ukončili. Rusi rozmýšľali, čo bude ďalej. Ich raketa N-1 nestála za nič, nemali loď, nemali technológiu, nemali cieľ. Kozmonautiku na pravej strane sveta postihla kríza. Ako sa z nej vymaniť? Po prerušení Mesačného programu sa vynáralo niekoľko ciest. Využiť plánovanú loď Sojuz na lety na nízku obežnú dráhu, postaviť si vo vesmíre stanice a naučiť sa, ako sa telo človeka chová pri dlhšom pôsobení mikrogravitácie. Po prekonaní  počiatočných problémov, (let Sojuzu-1 sa skončil smrťou kozmonauta Komarova) sa to konečne rozbehlo. 19. Apríla 1971 do vesmíru odštartovala úplne prvá vesmírna stanica, Saljut-1. Vývoj takmer devätnásťtonového kolosu však začal už oveľa skôr. Diskusiu nad projektom orbitálnej stanice začala v roku 1964 Čelomejova konštrukčná kancelária OKB-52. Tá dostala od vojakov za úlohu vytvoriť stanicu, z ktorej by mohli fotografovať povrch Zeme a zisťovať polohu menších tajných vojenských objektov v USA. Prvý návrh nebol úplne ideálny. Celú stanicu mala aj s kozmonautmi a návratovým modulom vynášať raketa Proton-K. Kvôli

morpheus_nahled zdroj: nasa.gov

Morpheus se opatrně vrací

Pro budoucí výzkum Měsíce bude NASA potřebovat levně a efektivně dopravovat materiál či vědecké vybavení na poměrně přesně zvolená místa povrchu našeho trabanta. Může se jednat o zásobování lunární základny, podporu lidských výprav, různé automatické vědecké expedice nebo vyhledávání zdrojů vhodných k těžbě. Ke všem těmto účelům může posloužit nově vyvíjený autonomní lander Morpheus.

Albert Einstein už sedí na raketě

Je asi jasné, že v nadpisu není řeč o nejslavnějším fyzikovi, který stvořil teorii relativity, ale o kosmické lodi ATV-4, která si právě jeho jméno vypůjčila jakožto přídomek. Všechny dosavadní evropské zásobovací lodě byly pojmenovány po nějakém významném evropském vědci, či mysliteli, který ovlivnil cestu kosmonautiky. Po ATV-1 Jules Verne, ATV-2 Johannes Kepler a ATV-3 Edoardo Amaldi přichází na řadu ATV-4 Albert Einstein. V dnešním článku bude řeč o přípravách na tuto misi a zmíním se i o drobných komplikacích.

Všechno hezké jednou končí

Troufnu si tvrdit, že v minulých týdnech a měsících se informace o Mezinárodní vesmírné stanici dostaly i k mnoha lidem, kteří se normálně o kosmonautiku nezajímají. Strůjcem tohoto velkého „vesmírné obrození“ byl první kanadský velitel ISS v historii, Chris Hadfield, jehož videa a fotky ukazovaly, jak se žije ve vesmíru. Ale Chris nemohl na stanici zůstat věčně, stejně jako všichni ostatní astronauti se musel vrátit zpátky na Zemi. Právě posledním chvílím jeho pobytu ve stavu beztíže se budeme věnovat v dnešním článku.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.