křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.

krátké zprávy

mPower Technology

Startup mPower Technology oznámil 3. října smlouvu s Airbus Netherlands BV na poskytování solárních modulů pro více než 200 družic. Na základě smlouvy bude společnost mPower dodávat Airbusu solární moduly DragonSCALES pro družice MDA Aurora.

Charter Space

Startup Charter Space zahájil beta testování svých vesmírných systémů a softwarové platformy pro správu programů. Platforma s názvem Ubik je navržena tak, aby pomáhala inženýrským týmům řídit a provádět vesmírné programy během jejich životního cyklu.

Ghost

Společnost Sierra Space oznámila 3. října, že si zajistila podporu od Výzkumné laboratoře vzdušných sil USA (AFRL) k rozvoji svého návrhu Ghost. Ghost má být schopen zůstat na oběžné dráze až pět let.

Návrhy teleskopů

NASA oznámila 3. října, že vybrala dva návrhy na rentgenové a infračervené vesmírné teleskopy pro další posouzení v rámci nové řady misí, které agentura nazývá Probe Explorers. Každý návrh obdrží 5 milionů dolarů na jednoroční studie.

Cert-2

United Launch Alliance je připravena na druhý zkušební start rakety Vulcan Centaur. Start je plánován na 4. října.

Orbit Aerospace

Společnost Orbit Aerospace získala kontrakt AFWERX v hodnotě 1,8 milionu dolarů na využití umělé inteligence k detekci a řízení anomálií během hypersonického letu při návratu svých zařízení do atmosféry.

PAM mise k ISS

Společnosti vyvíjející komerční vesmírné stanice chtějí, aby NASA nabídla více příležitostí k letům s prekurzorovými misemi na Mezinárodní vesmírnou stanici. K dnešnímu dni letěly tři tzv. mise PAM, všechny provedla společnost Axiom Space.

Anduril Industries a Apex

Společnost pro obranné technologie Anduril Industries si vybrala Apex, start-up zabývající se výrobou družic, aby poskytl malé družicové tahače pro plánované vojenské vesmírné mise Anduril Industries.

Momentus

Společnosti Momentus zabývající se kosmickou přepravou hrozí, že její akcie budou během několika dnů staženy z burzy Nasdaq kvůli nízké ceně akcií a dalším problémům. Společnost se delší dobu potýká s finančními problémy.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Prožijte znovu dobu Apolla!

Insignie programu Apollo

Pokud jste se třeba během úterý na našem blogu začetli do článku o Jacku Schmittovi, možná jste na chvíli zalitovali, že jsou časy Apolla pryč. Vzrušující doba, kdy kosmonautika coby nové odvětví lidské činnosti konala převratné kroky jako na běžícím pásu a každý z nich s sebou nesl zhmotněnou budoucnost, je už bohužel minulostí. Od sedmdesátých let jsme se v oblasti pilotovaných letů nedostali dál, než na nízký orbit, přes všechny naděje a sliby nejrůznějších činitelů a politiků. Přednost dostává údajné řešení problémů zde, na Zemi. Abych byl upřímný, nezdá se mi, že by problémy ubývaly – spíše naopak. Přesto, nebo možná právě proto, kosmonautika ve srovnání třeba s vojenskými rozpočty živoří na kraji zájmu. Je pro mě těžko pochopitelné, že vojenský rozpočet USA z roku 2011 by zaplatil veškeré projekty za celou dobu existence NASA. Zkrátka, priority politiků (a bohužel i velké části voličů) jsou jinde, než ve vesmíru. Proto nám zejména v oblasti pilotovaného programu nezbývá, než se dívat zpět do minulosti a alespoň zprostředkovaně prožívat heroické chvíle, kdy jsme chodili po Měsíci a Mars byl zdánlivě na dosah.
Ovšem internet nám umožňuje toto snění dotáhnout do poměrně zajímavých detailů. V dnešním krátkém článku chci váženým čtenářům nabídnout dvě webové stránky, které se týkají projektu Apollo a díky kterým může mít člověk alespoň přibližný pocit, že je přímo v centru dění.

Emblém Apolla 11
Emblém Apolla 11
Zdroj: en.wikipedia.org

První stránkou je „firstmenonthemoon.com“. Jejím prostřednictvím si můžete připomenout napjaté chvíle během přistávacího manévru Apolla 11 v červenci 1969. Po krátkém načtení a potvrzení stiskem tlačítka se před divákem objeví obrazovka, rozdělená na několik polí. Levá horní část je věnována komunikaci mezi astronauty a Zemí. Zde můžeme vidět přepis komunikace. Pod touto částí je okénko, ve kterém vidíme, odkud se právě hovoří – zda z LM, CSM (velitelského a servisního modulu), nebo z Houstonu (znázorněného obrysem státu Texas). Uprostřed pak můžeme vidět videozáznam z kamery DAC, která byla namontována v okénku před Buzzem Aldrinem. Pod videem lze sledovat sklon lunárního modulu a malá ikonka ve tvaru srdce ukazuje tepovou frekvenci Neila Armstronga. Pravé horní okénko zobrazuje audiosmyčku letového ředitele Gene Kranze. Zajímavostí je pravé spodní okénko, které představuje z nadhledu konzoly v řídicím středisku a zbarvením jednotlivých konzolí naznačuje, který kontrolor právě hovoří. Předností je bublinková nápověda – pokud přidržíme kurzor nad zkratkou nebo jménem, objeví se plné pojmenování funkce právě hovořícího člověka. Zcela dole pak najdeme časovou osu s vyznačenými nejdůležitějšími milníky přistávacího manévru.
Simulace začíná pár okamžiků před započetím PDI (Power Descent Initiation – tedy spuštění motoru a začátku sestupového manévru Eagla). Velkou předností je možnost přeskoku na libovolné místo v čase prostřednictvím kliknutí na vybrané místo na časové ose nebo v přepisech radiokomunikace. Věřím, že v divákovi vyvolá sledování napjatých momentů podobnou záplavu adrenalinu, jako v těch, kteří tehdy skutečně byli v řídicím středisku nebo na palubě CSM, či LM.

 

firstmenonthemoon.com – simulace přistání Apolla 11

 

Emblém Apolla 17
Emblém Apolla 17
Zdroj: en.wikipedia.org

Druhou stránkou, kterou bych rád čtenářům představil, je „apollo17.org“. Jedná se o amatérský projekt Bena Feista, který si dal za cíl zrekonstruovat poslední lunární misi Apollo 17 a vytvořit jednoduchou stránku, kde bude mít divák možnost sledovat transkripty, video z mise a další informace v reálném čase a přehledně uspořádané. Přestože se jedná, jak už bylo řečeno, o amatérský projekt, výsledek je úctyhodný.
Na stránce vlevo nahoře můžeme sledovat transkript komunikace na smyčce Apollo-Capcom (označený zkratkou CC) a také transkript komentátora (PAO – Public Affairs Officer). Vlevo dole je okénko, ve kterém se zobrazují důležité fáze letu a pokud překlikneme na volbu „Mission Commentary“, můžeme si přečíst, jak daný okamžik vnímali astronauti samotní během debriefingů po misi, či během rozhovorů v následujících letech. Uprostřed stránky najdeme malé okénko, ve kterém běží historický čas, odpovídající danému okamžiku simulace. Vpravo nahoře máme možnost sledovat odpovídající video z Youtube. Pod videem se nalézá okénko s instrukcemi, v případě překliknutí na volbu „Mission Photography“ se můžeme pokochat fotografií, která odpovídá času, ve kterém se zrovna během simulace nacházíme.
Protože jsou videozáznamy načítány prostřednictvím Youtube, je třeba mít trpělivost v okamžiku, kdy stránka načítá další video. I zde je výbornou pomůckou možnost přeskoku v čase prostřednictvím kliknutí na posuvník v okénku Youtube, eventuálně kamkoli v transkriptu mise nebo komentáři astronautů. Tato verze stránky je pouze zkušební a sám autor upozorňuje, že je doporučeno použít prohlížeč Google Chrome, na jiném prohlížeči aplikace nebyla testována. Jestli má některý čtenář k dispozici přibližně 305 volných hodin, určitě je doporučuji strávit sledováním prozatím posledního letu člověka na jiné nebeské těleso…

 

apollo17.org – simulace mise Apollo 17

 

Přestože jsem neměl možnost sledovat přistání lunárních misí v přímém přenosu a doba fantastických pokroků byla v okamžiku mého narození už několik let v nenávratnu, jsem svým způsobem rád, že žiji právě dnes. Až dnešní technologie a zejména internet umožňují ‚být téměř u toho‘, navíc s informačním servisem, o jakém se minulým generacím ani nezdálo. Prožitek z přímého sledování historických misí tak lze alespoň zčásti nahradit. Přeji příjemnou zábavu!

 

 

Zdroje obrázků:

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Apollo_program_insignia.png
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Apollo_11_insignia.png
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Apollo_17-insignia.png

Rubrika:

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
23 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
zdenek
9 let před

USA mají vojenské základny v 150 ti zemích . Porovnejte si kolik bylo základen po svete v sedumdesátých letech . Pár lidí ovládající každou vládu v USA na vzdálený vesmír kašlou . Dokud budou mít co rabovat na Zemi v jiných zemich na vesmir se nedostane .

Dušan Majer
Dušan Majer
9 let před
Odpověď  zdenek

Nechápu souvislost vašeho komentáře s článkem. Kosmické lety se přeci rozvíjí v různých zemích, nejen v USA.
Pokud chcete šířit nenávistné řeči na kteroukoliv stranu a nediskutovat k tématu, tak si, prosím, najděte jinou diskusi.

Asdf
Asdf
9 let před
Odpověď  zdenek

Nechte si svoje stupidní antiamerické výlevy na jiné weby.

zdenek
9 let před

Souhlasím s autorem .

Oldřich Drtil
Oldřich Drtil
9 let před

Měl jsem to štěstí, že jsem mohl sledovat celou tu éru soutěžení v pilotovaných i automatických letech. Gagarin letěl, když mi bylo osm. Gemini jsem sledoval ve výborných článcích v časopise Letectví a kosmonautika. Apollo, to byl Karel Pacner a Oheň na Měsíci od Hermana Mailera. Ale už tehdy se objevovaly náznaky budoucího boje mezi robotickým výzkumem a pilotovanými misemi. Tehdy to bylo spíš „nerozhodně“, teď jsou technologie a znalosti už někde jinde.
Prvotní éra létání posádek asi skončila s raketoplány. Ale je fakt, že projekt Apollo byl obrovským krokem a krásnou nadějí do budoucnosti.
Takže, nehledě na finanční stránku, budou „pěšáci“ ve vzdálených výpravách, o nichž se snilo, spíš výjimkou.
Ale zase tu máme ISS. V tomhle určitě neni pilotovaná kosmonautika pozadu. Tam už proběhlo víc experimentů, než jsme si dovedli vůbec představit.

Honza
Honza
9 let před
Odpověď  Oldřich Drtil

Ano ISS tu máme, proběhlo tam opravdu víc experimentů, než si dovedeme představit.

A spojil tam už někdo dvě poloviny kosmické lodi (vynesené po částech na oběžnou dráhu) natankoval ji a poslal na Měsíc nebo na Mars?

A zachytil tam někdo tahač s nákladem od asteroidu (komety, měsíce, planety), přebral náklad, tahač natankoval a poslal ho zpátký?

Taky ne? Pořád zkoumaj, jak rostou kvasinky ve stavu beztíže. A tisknou na 3d tiskárně výrobky, které vymodeluje v lepší kvalitě z moduritu každé druhé desetileté dítě? A ve volném, čase čistěj toalety?

Filip
Filip
9 let před

Dobře, já pro změnu okomentuji obsah článku:
firstmenonthemoon.com jsem si pustil a je to perfektní – naprosto autentická atmosféra, kdo ještě nezkusil, tak sluchátka na hlavu a jedem…vlastně letíme.

Až mě překvapilo v jakým klidu všechno proběhlo – žádnej jásot, výkřiky, nic. Checklist a jedeme go-no-go, stay-no-stay 🙂

Honza
Honza
9 let před
Odpověď  Filip

Všichni ti lidé to mnohokrát cvičili. Někde (možná tady 🙂 jsem četl přímo od astronauta, že měl problémy místy odlišit opravdový let od měsíců nácviku v simulátorech. Jsme zblblí filmy a dokumenty vytvorenymi „umělci“. Pokud chcete něco opravdu dokázat, emoce musí stranou.

Honza
Honza
9 let před

Většinou nemůžu než vaše články chválit, ale tenhle mě dostal svým závěrem do kolen. Ano současná západní civilizace dokáže nabídnou masám skvělou virtuální zábavu, třeba i po čtyřiceti letech recyklované přistání na Měsíci. Ale dostat člověka na oběžnou dráhu už ne. A kdyby (nedej přírodo) přejel Elona Muska autobus, nedokáže to nikdo ani v blízké budoucnosti. A možná už nikdy. A vám to vlastně nevadí.

Před čtyřiceti lety aspoň plnili mladí nadšenci dřevěným klacíkem sorbitolové TPH do papírové trubky a pak je potajmu za městem odpalovali. Dneska nadšenci do kosmonautiky dělají webové stránky. Je to jistě záslužná popularizační práce, ale poněkud virtuální. A bez těch co opravdu staví rakety celkem k ničemu.

Spytihněv Čumpelík
Spytihněv Čumpelík
9 let před
Odpověď  Honza

Ono je to tak nějak rozdělené. Západní civilizace (NASA, ESA) aktuálně nedokáže dostat člověka na oběžnou dráhu, ale východní civilizace (Rusko) pomocí Sojuzů vzor šedesátá léta ano. Na druhou stranu Rusko se nedokáže posledních asi 30 let ani odlepit z oběžné dráhy Země, aby to přineslo nějaké vědecké poznatky. NASA a ESA to zvládají samy a výsledky jsou výborné. A je otázkou pár let, kdy budou vysílat i toho člověka. Ať už Orionem nebo pomocí soukromých firem.

Asdf
Asdf
9 let před

Nemluvě o tom, že i přes fakt, že samo Rusko se vůči západu vymezuje, tak civilizačně i kulturně do západní civilizace prostě patří. Rusko má mnohem blíž evropskému než čínskému nebo indickému myšlení a kultuře.

Asdf
Asdf
9 let před
Odpověď  Honza

„A kdyby (nedej přírodo) přejel Elona Muska autobus, nedokáže to nikdo ani v blízké budoucnosti. A možná už nikdy. A vám to vlastně nevadí.“

Jako vtip dobrý, ale jestli to myslíte vážně, tak doporučuji se radši místo kosmonautiky věnovat třeba kaktusaření 😉

edemski
edemski
9 let před

„apollo17.org – simulace mise Apollo 17“ Já bych to jako simulaci nenazval, spíše „offline přenos“ z mise Apollo 17

FDv
FDv
9 let před

Zdravím,
opravdu tomu mám rozumět tak, že rozpočet armády USA v roce 2011 by pokryl celou historii NASA ? Veškerý průzkum, vývoj, vzlety, pády, kotrmelce … od Mercury až po současnost ?
Díky

Kenny007
Kenny007
9 let před

Tak až dnes se mi v klidu povedlo si pustit záznam přistání se sluchátky na uších a sklenicí piva v ruce. Úžasný zážitek. Jsem ročník 1972 a krátce po mém narození přistála poslední expedice Apollo 17, shodou náhod s astronautem s předky českého původu.
Je mi upřímně smutno z toho, že jsme se jako lidstvo již nedokázali na Měsíc a dál v následujících skoro pěti desetiletích vrátit.
A to i přez nesporný pokrok v technologiích a technice. Doufám že se mi v průběhu zbytku života povede zažít něco podobného online a je mi úplně jedno, jestli to bude NASA, Roskosmos, ESA, čínská CNSA, nebo třeba nigerijci. Zatím to vypadá že v důsledku podfinancování pilotovaných letů
národními agenturami se dočkáme spíše překvapení od soukromého sektoru jako SpaceX. Elon je dost velký „blázen“ na to aby se mu to povedlo. Nedávno zde zmíněný Jeff Bezos a jeho Blue Origin také asi nezůstanou u suborbitálních letů dlouho.
Prostě i kdyby tam měl někdo vyskočit na trampolíně, chci být u toho a držím palce všem kdo se pokouší přenést budoucnost lidstva mimo matičku Zemi.

Nick
Nick
9 let před

Diky za pekne pripomenuti zasle slavy.
Pri sledovani „Go-Not go“ mne napadlo, stalo se nekdy, ze nekdo kolecko zastavil NotGo? Asi krome Apollo 13.
Diky.

Nick
Nick
9 let před

Diky za tip, zkusim si to najit.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.