sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Johnston

Americké letectvo odložilo návrh na výstavbu dvou raketových přistávacích ploch na atolu Johnston, odlehlém ostrově ve střední části Tichého oceánu. Důvodem jsou obavy o životní prostředí. Dne 5. července o tom informoval americký vojenský deník Stars and Stripes.

DARPA

Zástupce DARPA uvedl, že agentura zrušila projekt vesmírného jaderného pohonu DRACO, který vyvíjela společně s NASA. Důvodem je částečně analýza, která ukázala, že vývoj byl předběhnut pokrokem v konvenčních nosných systémech.

Národní geoprostorová agentura

Americká Národní geoprostorová agentura 2. července oznámila, že v rámci svého programu Luno, iniciativy zaměřené na rozšíření integrace umělé inteligence a komerčních dat do operací národní bezpečnosti, udělila zakázky komerčním firmám zabývající se družicovými snímky a analýzou v hodnotě přes 70 milionů dolarů.

Gateway, Artemis IV a V

Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.

Latitude

Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.

O3b mPower

Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.

Články

Soutěž s Johnem Glennem zná vítěze!

Ve středu 21. prosince 2016 jsme vyhlásili soutěž o obálku razítkovanou na mysu Canaveral v den startu prvního Američana na oběžnou dráhu, 20. února 1962. Jaké byly správné odpovědi a hlavně – jak dopadla? Do uzávěrky dorazilo celkem 63 odpovědí. Včetně dvaceti z jednoho zdroje (byť z různých adres). Nevíme, jestli někdo tak moc toužil po vítězství, nebo dle hesla „kam až sahají Hujerovi“ aktivoval celé příbuzenstvo, nebo prostě jen opakovaně zapomínal, že už vlastně soutěžil a nadšeně hledal správné odpovědi znovu a znovu… Drtivá většina odpovědí byla správně, takže jen jako formalitu přinášíme jejich přehled.

Cesta kosmonautiky zpět na výsluní

Stalo se již tradicí, že i na štědrý den vychází na Kosmonautixu článek. Takový článek je specifický. Vzhledem k pohodové atmosféře, klidu a míru, který má o Vánocích panovat, se článek snaží za něčím ohlédnout, nebo navodit správnou vánoční a kosmickou náladu naráz. V roce 2014 jste tak dostali návod, jak slavit Vánoce ve vesmíru. V roce následujícím jsme se ohlédli za nejsilnějšími nejen vánočními okamžiky strávenými ve vesmíru. Letos budeme opět bilancovat. K vánočnímu času patří i ohlížení se za uplynulými dny, měsíci a roky a hodnocení toho, co se za tu dobu změnilo. Dnes se ohlédneme za událostmi, které se udály v minulých pěti až šesti letech. Je to jednak doba shodná s existencí portálu Kosmonautix a také období, kdy se výrazně změnila kosmonautika a to velmi výrazným způsobem.

Rok 2016 z pohledu lodi Orion

Letošní rok se pomalu chýlí ke konci a proto si můžeme připomenut, co všechno nám přinesl. Velký pokrok zaznamenala výroba lodi Orion – jak NASA trefně poznamenala, v průběhu letošního roku se kov změnil v mistrovské dílo. V dnešním článku Vám přinášíme video (překvapí ještě někoho, že je ve FullHD?), které ukazuje všechny důležité milníky, kterými Orion letos prošel. Asi mi dáte za pravdu, když řeknu, že NASA umí dělat videa, která dokáží zaujmout. I na tomto díle si dali kameramani, střihači a animátoři záležet a výsledkem je „hutný vývar“, který ukazuje, co všechno Orion v letošním roce absolvoval. Do jeho premiérového letu už chybí méně než dva roky, takže na pracovníky čeká ještě mnoho práce.

Vizualizace použití systému Iridium

Globální síť jménem Iridium – historie

Ne každý komerční telekomunikační projekt se může pyšnit přívlastky jako nejsložitější, největší, nejznámější a zároveň také největší finanční průšvih, zbytečný, technologicky zastaralý a … stále funkční a pořád ještě „zářící“. Ale jeden takový tu určitě je. Jmenuje se Iridium. Pomalu umírá, ale stále je tu s námi, jako symbol vize, pokroku a vzdoru. Seznamte se.

Co se stalo s „Webbem“? Zatím nevíme

Jak jsme Vás již informovali před několika týdny, Dalekohled Jamese Webba nyní prochází v Goddardově středisku komplexní fází vibračních zkoušek. Při nich se teleskop posadí na vibrační stůl, který se následně začne chvět při různých frekvencích. Cílem je zjistit, zda konstrukce dalekohledu přežije vibrace rakety při startu, které nejsou vůbec slabé. Třetího prosince se ale musely tyto zkoušky přerušit. Některé akcelerometry, kterými je konstrukce doplněná, totiž začaly posílat jiná, než očekávaná data. Začaly proto dodatečné kontroly, které mají ověřit, odkud tato anomálie vzešla – ovšem bohužel zatím bezúspěšně.

Japonský průzkumník radiačních pásů

Vylepšená japonská raketa Epsilon odstartovala v úterý 20. prosince v poledne našeho času k nočnímu nebi z rampy kosmodromu Kagošima na ostrově Kjúšú. Šlo o premiérový let této vylepšené varianty a nákladem na této misi byl výzkumný satelit označovaný zkratkou ERG (Exploration of Energization and Radiation in Geospace). Tato družice se vydala na silně protáhlou oběžnou dráhu, která protíná van Allenovy pásy kolem Země. Právě na jejich výzkum se nová sonda zaměří. Japonci si od ní slibují lepší pochopení částicově-vlnové interakce v tomto silném magnetickém poli.

ŽIVĚ: Poslední start Ariane 5 v letošním roce

Aby bylo možné uzavřít statistiky startů za rok 2016, je potřeba odpálit ještě pár raket. Jednou z nich je i nejsilnější evropský nosič Ariane 5. Tato krasavice již stojí na odpalovací rampě kosmodromu v Kourou a čeká na start,který by měl přijít dnes ve 21:30 našeho času. Na oběžnou dráhu se vydávají hned dvě telekomunikační družice – jak již je u Ariane 5 tradicí. Dnes se jedná o Star One D1, JCSat 15. V tomto článku najdete nejen základní informace o obou vynášených družicích, ale také přehrávač přímého přenosu ze startu.

Poprvé k Měsíci

Víte, kdy lidé letěli poprvé k Měsíci? Jaké zkušební lety předcházely této misi? Jaké byly její alternativy? A jak by mohl vypadat příští „první“ let k Měsíci? V dnešním článku se pokusíme na všechny tyto otázky zodpovědět. Právě dnes totiž přichází výročí, které se nerozlučně pojí s historickou výpravou zástupců lidského pokolení k našemu nejbližšímu kosmickému sousedovi. Ale v článku nebude řeč jen o minulosti. Právě naopak. podíváme se na zoubek i pilotované výpravě v lodi Orion. I na ni totiž čeká v dalších letech velmi podobná mise. Srovnání se tedy samo nabízí.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.