Všechny starty raketoplánů na jednom místě

Ať už raketoplány bezmezně milujeme pro jejich technickou eleganci, nebo nenávidíme pro jejich finanční náročnost, nebo je bereme takové, jaké byly, jistě se shodneme na tom, že tvořily po několik desetiletí páteř americké kosmonautiky. Tyto koráby se do kosmu vydaly celkem 135x a během svých misí plnily nejrůznější úkoly – od vědeckých pokusů, přes vypouštění družic až po stavbu a zásobování Mezinárodní vesmírné stanice. Jak by to ale vypadalo, pokud bychom těch 30 let shrnuli do pár minut – tedy pokud bychom nechali všechny raketoplány odstartovat v jednu chvíli. To nám ukáže video vložené do dnešního krátkého článku. Jen malé upozornění – nezapomeňte si ztlumit zvuk.

Další náhrada za ruské motory pro americké rakety?

Aktuální politická situace ve světě způsobuje, že klesá ochota Rusů zásobovat Spojené státy motory RD-180. Situace zatím není kritická. Smlouvy zatím platí a zásoby dosud dodaných motorů na pár let vydrží, nicméně Spojené státy nechtějí nic ponechat náhodě. Motory RD-180 se používají na raketách Atlas V a právě ty jsou Rusům trnem v oku – kromě vědeckých družic se totiž používají k vynášení armádních satelitů. Američané se proto snaží osamostatnit se i v tomto směru a vyvinout soběstačný motor, díky kterému by přestali být závislí na ruské straně.

Fascinující pohledy z ISS

Můžeme si stokrát opakovat, že žijeme na krásné planetě, která pořád poskytuje nové a nové scenérie, přesto se nám při každém pohledu na časosběrná videa pořízená z paluby ISS zatají dech. Dnešní kousek pochází z aparátu německého astronauta Alexandra Gersta, který momentálně pobývá na Mezinárodní vesmírné stanici. Jeho minutový záznam začíná pohledem na polární záři, kterou po chvíli vystřídají noční blesky a na závěr přijde velké finále v podobě orbitálního úsvitu – jedné z nejkrásnějších událostí, které astronauti mohou zažít.

AKTUALIZOVÁNO: SpaceX a Boeing musí zastavit

Před pár dny jsme na našem blogu informovali o tom, že NASA vybrala dvě firmy, které by měly od roku 2017 vozit astronauty na ISS. SpaceX a Boeing prošly do finále a společnost Sierra Nevada Corporation zůstala na jediném nepostupovém místě. Výrobci miniraketoplánu Dream Chaser se s tím ale odmítli smířit. 26. září podali protest proti výsledkům výběru a ačkoliv to původně vypadalo, že se SpaceX a Boeingu toto odvolání nedotkne, NASA nyní oběma společnostem nařídila pozastavit práce na testech a přípravách jejich pilotovaných lodí, dokud se celá situace nevyřeší.

Delta IV Heavy pro Orion už stojí na rampě

Nejsilnější raketa současnosti – americká Delta IV Heavy letos startuje pouze jednou – 4. prosince má vynést na oběžnou dráhu kolem Země první exemplář nové americké lodi Orion. Mise EFT-1 bude sice trvat jen pár hodin ale pro další vývoj Orionu bude kritická. Na našem blogu se přípravám na tuto misi průběžně věnujeme (viz archiv článků), proto nemůžeme opomenout aktuální informaci, která se týká vývozu již téměř dokončené rakety Delta IV Heavy na startovní rampu. Náš dnešní krátký článek Vám přináší fotografie z vývozu a hlavně z postupného vztyčování celého padesátimetrového monstra na startovní rampě.

Indicko-americká spolupráce

Na předvčerejším setkání v Torontu podepsali Charles Bolden a Koppillil Radhakrishnan dva důležité dokumenty, které stvrzují, že agentury, kterým velí, tedy americká NASA a indická ISRO vytvoří společně novou družici pro dálkový průzkum Země. Druhá podepsaná dohoda se pak týká vzájemné spolupráce při výzkumu Marsu – právě k Rudé planetě totiž v průběhu minulého týdne dorazily nové sondy MAVEN a Mangalyaan,které pochází právě z dílen NASA a ISRO. K podpisu došlo v rámci mezinárodního astronautického kongresu a dokumenty obě agentury zavazují k vytvoření společné pracovní skupiny, která bude mít za úkol vyhledat možnosti širší vzájemné spolupráce než tomu bylo doposud. Asi nejviditelnějším výsledkem by měla být družice NISAR (NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar), která má na oběžnou dráhu zamířit v roce 2020.

Jak bude vypadat kometa u Marsu?

Počítačová simulace komety Siding Spring u Marsu

Na letošní říjen si pro nás Sluneční soustava připravila nevídanou podívanou. Teprve na začátku loňského roku vědci objevili kometu, která dostala označení C/2013 A1 Siding Spring. První výpočty byly šokující – zdálo se, že se kometa v říjnu 2014 srazí s Marsem. Čím déle jsme ale kometu pozorovali, tím se její oběžná dráha zpřesňovala. 19. října tedy vlasatice proletí tak blízko od Marsu, že pokud by na jeho místě byla Země, prolétla by kometa v třetinové vzdálenosti oběžné dráhy Měsíce! Kometě jsme se na našem blogu již věnovali v několika článcích. Nyní Vám ale přinášíme mimořádnou perličku. Díky šikovnosti programátorů ze Slovenska si můžeme už nyní ukázat, jak bude takový průlet probíhat.

Curiosity se po dlouhé jízdě pouští do vědy

Vědci se konečně dočkali – největší laboratoř, kterou jsme kdy dostali na Mars – šestikolové vozítko Curiosity dorazilo k cíli své cesty. Ale tímto cílem vlastně všechno začíná. Vozítko dokončilo několik kilometrů dlouhý přejezd od místa přistání až k úpatí hory Mount Sharp, jejíž vrstevnatou strukturu můžeme přirovnat k listům kroniky marsovské geologie. V dalších měsících se můžeme těšit na postupné šplhání roveru nahoru, přičemž vědeckých zastávek bude mnohem více než doposud. Až doposud vozítko hlavně jezdilo a semtam se zastavilo na nějakém vědecky zajímavém místě. Teď se ale začne poměr jízda / věda obracet.

Mizející útvar na Titanu

Sonda Cassini

Americká sonda Cassini si během své veleúspěšné mise připsala hned několik nečekaných objevů. Nyní se zdá, že má na kontě další novinku. Porovnáním snímků pořízených během průletu nad saturnovým měsícem Titan se ukázalo, že se ve zdejším druhém největším jezeře Ligeia Mare občas objeví útvar o rozloze přibližně 260 kilometrů čtverečních. Záhadný objekt je dobře vidět díky světlé barvě, která kontrastuje s hladinou jezera. Vědci ale byli ještě překvapenější, když při dalším průletu kolem Titanu nic podobného vidět nebylo.

Vesmírné osudy 74. díl – Donald Slayton

Donald Slayton- pilot dokovacího modulu

30. ledna 1973 bylo oficiálně oznámeno složení posádky pro společný let se Sověty. Slayton se ocitnul v poslední americké posádce, která byla jmenována před pětiletou prolukou před nástupem Shuttlu. 24. května téhož roku byla oznámena i posádka sovětského Sojuzu- Alexej Leonov a Valerij Kubasov. Aby měl Deke volné ruce během výcviku pro svou misi, jeho funkci dočasně převzal Al Shepard, který načas odsunul svůj odchod z NASA- velmi dobře si pamatoval, jak mu Deke podal před deseti lety pomocnou ruku a co to pro něj znamenalo. Výcvik krom tradiční materiální přípravy, procházení letových postupů, výcviků na simulátoru a podobných radostí nyní ale měl ještě jeden aspekt navíc. Obě strany, jak Američané, tak Sověti, se nyní snažily co nejvíce pochopit ohledně zvyklostí a kultury svých protějšků. Naturel obou národů je odlišný a ve vesmíru nebude při případné krizi čas na dešifrování reakcí kolegů. Je pochopitelné, že na astronauty i kosmonauty čekal poměrně značný kulturní šok…