Přistání na kometě na vlastní uši

Jak dny plynou, objevují se stále nové informace okolo historického přistání lidského výtvoru na kometě. Odborníci z německé kosmické agentury DLR dnes zveřejnili dvouvteřinový záznam z experimentu CASSE (Cometary Acoustic Surface Sounding Experiment), jehož senzory jsou umístěné na koncích přistávacích nohou. V záznamu je jasně slyšet bouchnutí při kontaktu s podkladem. Je jasné, že v okolí komety je vakuum, kterým se zvuk nešíří, ale tyhle vibrace se šířily materiálem přistávacích nohou. I z tohoto krátkého zvuku mohou odborníci vyčíst mnoho zajíamvých informací o přistání. A neodborná veřejnost se může kochat tím, že si poslechne historický moment přistání na kometě.

Z ISS opět zazní italština

Mezinárodní vesmírnou stanici momentálně obývají pouze tři lidé – Maxim Surajev a Jelena Serovová z Ruska a s nimi Američan Barry Wilmore – zárodek 42. dlouhodobé expedice. Jenže posádky na Mezinárodní vesmírné stanici bývají šestičlenné, takže je potřeba doplnit sestavu na plný počet. K tomu poslouží kosmická loď Sojuz TMA-15M, která na stanici dopraví trojici nových kosmonautů. Nebo ještě přesněji – dva muže a jednu ženu. Do vesmíru se podruhé podívá Rus Anton Škaplerov i Američan Terry Virts. Premiéru si naopak odbude italská astronautka Samantha Cristoforetti. V našem dnešním článku si celou posádku představíme.

Co všechno nám létá nad hlavou?

Družice na oběžné dráze můžeme počítat na stovky. Najdeme mezi nimi satelity vědecké, telekomunikační, snímkující Zemi, armádní, státní i komerční. Od několikakilových drobečků až po čtyřsettunového mastodonta v podobě Mezinárodní vesmírné stanice. Družice najdeme v nejrůznějších vzdálenostech od naší planety – od nízké až po vysokou oběžnou dráhu. Zdaleka ne všechny satelity jsou na kruhových oběžných drahách, takže to může na první pohled vypadat jako pořádný guláš. Naštěstí je kolem naší Země hodně volného prostoru, takže i při velkém počtu družic jsou srážky jen výjimečné. V našem krátkém článku Vám přinášíme unikátní interaktivní vizualizaci většiny satelitů, které krouží kolem Země.

Do čeho vlastně Philae dosedlo?

Ještě předtím, než se evropský modul Philae odebral do stavu hibernace, ve kterém bude čekat na probrání slunečními paprsky, stačil na Zemi poslat velkou část vědeckých dat. Vědci je budou zkoumat ještě hodně dlouho a už teď je jisté, že naměřená data pomohou lépe pochopit složení a tím pádem i historii komet. Málo platné – měření přímo na povrchu jsou nenahraditelná. Postupně se jistě dozvíme mnoho zajímavých informací o kometě 67P-Čurjumov/Gerasimenko, ale nyní se podíváme na první výstupy z přístroje MUPUS.

Astronauti vs. astronautky

To, že se od sebe muž a žena liší, poznáváme už v útlém věku a v pubertě už o tom nepochybuje vůbec nikdo. Jenže rozdílů v tělesné stavbě, psychologických reakcích i náchylnosti k nejrůznějším chorobám je mnohem více, než by se mohlo na první pohled zdát. Na Mezinárodní vesmírné stanici probíhají desítky různých výzkumů a nemalá část z nich je zaměřená na zkoumání lidského těla, kdy jsou sami astronauti pokusnými exempláři. Na základě těchto dat mohou lékaři na Zemi jednak lépe pochopit rozdílné pochody v tělech obou pohlaví a tyto znalosti pak účinně aplikovat při léčbě pacientů, ale využití pro ně najde i NASA. Pokud se lidé jednou vypraví na dlouhodobé lety vesmírem, je potřeba důkladně znát odlišné reakce mužů a žen na nejrůznější situace.

Vesmírné osudy 81. díl – Alexej Leonov

Leonov v 70. letech 20. století

Rok 1975 měl být přelomovým v sovětském kosmickém programu. Poprvé se na počátku léta podívali Američané na Bajkonur (před nimi měl tu čest z představitelů západních států pouze Charles DeGaulle a jeho následník Georges Pompidou), poprvé byla jména posádky představena předem a poprvé měla start v přímém přenosu přenášet sovětská televize. Alexej Leonov věnoval přípravě vše, co mohl. Trávil nekonečné hodiny na učebnách, simulátorech a sám sobě naordinoval tvrdý režim, zahrnující velké dávky fyzického cvičení a sportu a naprostou abstinenci. Tedy, téměř naprostou. Během posledních čtyř měsíců před startem se ani nedotknul alkoholu, s výjimkou posledního týdne před startem, kdy si dopřál jedinou sklenku gruzínského vína. Práce s americkými protějšky jej těšila a nemohl se dočkat, až se s astronauty setká na orbitu. Start Sojuzu-19, který měl Leonova s Kubasovem dopravit na orbit, byl stanoven s dvouletým předstihem na 15. července 1975. Během oněch dvou let se však vyskytly dvě významné události, z nichž jedna mohla přímo ohrozit společný projekt ASTP/EPAS…

Deník astronautky, Návod na obléknutí skafandru

úvodní obrázek

Startu nové posádky k ISS se dočkáme už za týden. Toto období před startem je časem pro mnohé přípravy organismu kosmonautů na stav beztíže a závěrečné testy jejich skafandrů Sokol. A právě o těchto ruských skafandrech, které se používají během startu a přistání lodě Sojuz, bude pojednávat dnešní krátký článek. Konkrétně se zaměříme na jeho oblékání. Pomocí fotografií a doprovodného popisu vám italská astronautka Samantha Cristoforetti krok za krokem popíše, jak se takový skafandr obléká. Není to totiž úplně jednoduchá záležitost.

Deník astronautky SPECIÁL: Přežití v zimě

úvodní obrázek

„18. ledna jsem se spolu s Thomasem Pesquetem zúčastnila dvoudenního programu výcviku v přežití, který je povinný pro každého člena posádky Sojuzu a jehož cílem je poskytnout astronautům a kosmonautům dovednosti a sebedůvěru nutnou k přežití v mrazivém počasí. V případě plánovaného přistání záchranné týmy obyčejně dorazí na místo přistání Sojuzu ještě předtím, než se návratová kabina dotkne země. Avšak nouzová situace a neplánované přistání může nastat kdykoli během letu nebo i při pobytu na ISS. V nejhorším možném případě se to může stát i při startu jako následek selhání rakety. Zde je můj pokus o to, sdílet s vámi naše zkušenosti z lesů obklopujících Hvězdné městečko.

Vangelis a Rosetta

Řeckého skladatele instrumentální hudby, který vystupuje pod uměleckým jménem Vangelis, znají asi všichni. Dokonce i ti, kterým jeho jméno nic neříká ale docela jistě poznají třeba jeho skladby Dobytí ráje, nebo Chariots of fire. Jak ale tento světoznámý skladatel souvisí s kosmonautikou? Výrazně! Vangelis totiž speciálně pro Evropskou kosmickou agenturu složil tři instrumentální skladby, kterými chtěl vzdát hold historické misi sondy Rosetta. Je potěšující vidět, že přistání na kometě neoslovuje pouze technicky zaměřenou veřejnost, ale i uměleckou obec.

Kosmotýdeník 113. díl (10.11. – 16.11.2014)

Sama ESA považuje přistání Philae za úspěch - právem

Každý týden se v kosmonautice děje mnoho zajímavých věcí. Témata jsou často vyrovnaná a čtenáře lákají všechna zhruba stejně. Jednou za čas se ale objeví týden, ve kterém jedno téma zcela bezkonkurenčně zastíní ostatní. Právě to se stalo v uplynulých sedmi dnech. Není se co divit – historicky první přistání lidského výtvoru na kometě je událostí minimálně roku, možná i delšího časového období. Vývoz dokončené lodi Orion na startovní rampu, ani stejná manipulace s první těžkou verzí rakety Angara se nemohou rovnat tomu, co předvedlo evropské přistávací pouzdro Philae.