Kosmotýdeník 113. díl (10.11. – 16.11.2014)

Sama ESA považuje přistání Philae za úspěch - právem

Každý týden se v kosmonautice děje mnoho zajímavých věcí. Témata jsou často vyrovnaná a čtenáře lákají všechna zhruba stejně. Jednou za čas se ale objeví týden, ve kterém jedno téma zcela bezkonkurenčně zastíní ostatní. Právě to se stalo v uplynulých sedmi dnech. Není se co divit – historicky první přistání lidského výtvoru na kometě je událostí minimálně roku, možná i delšího časového období. Vývoz dokončené lodi Orion na startovní rampu, ani stejná manipulace s první těžkou verzí rakety Angara se nemohou rovnat tomu, co předvedlo evropské přistávací pouzdro Philae.

Těžká Angara už není jen sen

9. července letošního roku odstartovala z kosmodromu Pleseck raketa Angara 1.2PP. Šlo o první start nosiče z rodiny Angara, ale také o úspěšnou zkoušku horního stupně, který má létat na raketách Angara A5. Nosiče nové generace pojmenované po sibiřské řece jsou modulární, takže připojováním různého počtu postranních urychlovacích bloků můžeme získat různě silně rakety. Všechny verze jistě najdou uplatnění, ale Rusové se netají tím, že největší význam pro ně má Angara A5, která se vyznačuje čtyřmi urychlovacími bloky okolo centrálního těla. V minulých dnech se tato těžká verze vydala na startovní rampu kosmodromu Pleseck.

Philae dělá vědu

V našem včerejším velkém článku jsme podrobně rozebrali, jak přesně došlo k přistání evropského pouzdra Philae na jádru komety. Zmiňovali jsme se, že ačkoliv sestupný manévr nakonec dopadl jinak, než se plánovalo, můžeme misi považovat za úspěšnou. Na kometě se přistávalo kvůli vědě – a ta není ohrožena. Teď se tato slova potvrzují. Náš aktuální článek Vám přináší stručnou rekapitulaci prvních objevů z historického přistání na kometě. Zároveň se podíváme na to, jaký by mohl být další osud Philae.

Co se stalo s Philae?

Předevčírem, krátce po páté hodině odpoledne našeho času si mohli všichni fanoušci kosmonautiky setřít pot z orosených čel. Z řídícího střediska evropské sondy Rosetta totiž přišla zpráva, že modul Philae úspěšně přistál. Nebylo to nic malého – šlo o první přistání lidského výtvoru na jádru komety. Jenže už za pár desítek minut se ukázalo, že všechno nebylo tak růžové, jak se mohlo zdát. Selhalo totiž připoutání k jádru a tak si internetová veřejnost klade otázku, zda Philae je či není úspěch. Náš dnešní článek se pokusí zrekapitulovat všechny událostí posledních hodin a snad i pomůže odpovědět na tuto otázku.

Fotky z Philae

Včera přistál evropský modul Philae na jádru komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Moment, který nemá v historii lidstva obdoby, sledovaly u internetu miliony lidí. Samotné přistání bylo nakonec komplikovanější, než se původně čekalo. Proto se mu budeme věnovat až ve velkém článku, který pro Vás připravujeme na zítřek. Už nyní se ale můžete podívat na první fotografie, které nám na Zemi dorazily z modulu Philae. Pohled na snímky oblastí, které lidské oko nikdy předtím nevidělo, jsou fascinující. Vždyť první fotky jádra se začaly objevovat sotva před půl rokem – a teď máme snímky přímo z povrchu.

XS-1, raketové letadlo nebo okřídlená raketa?

XS-1 zdroj:darpa.mil

Okřídlené stroje, schopné cesty do vesmíru lákaly americkou armádu jako můru rozsvícená žárovka. Od 50.let minulého století experimentovala se stroji umožňujícími dosáhnout hranice atmosféry a nebýt spěchu v nastalých kosmických závodech se Sovětským svazem, první Američan by se pravděpodobně do vesmíru podíval v kosmickém letounu. Nakonec se armáda dočkala v podobě Space Shuttlu, který zpočátku provozovala společně s agenturou NASA. Po havárii Challengeru však od něj dala ruce pryč a hledala něco vhodnějšího. To se jí podařilo s bezpilotním raketoplánem X-37B, který DARPA (Agentura pro výzkum pokročilých obranných projektů) převzala od NASA. Musí jej však vynášet tradiční raketa. DARPA se rozhodla, že přinese křídlaté stroje i do tohoto sektoru…

UDÁLOST ROKU: Přistání na kometě

úvodní obrázek

Mise evropské sondy Rosetta je na našem portálu velmi často skloňována, jelikož se jedná o jednu z nejvýznamnějších událostí současnosti. Přistání jejího modulu Philae na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko je pak bezesporu vrcholem kosmonautiky pro letošní rok. Tuto historickou událost dnes můžete sledovat krok za krokem díky našemu mimořádnému článku, který je během celého dne postupně aktualizován a doplňován o všechny důležité informace. Najdete zde mnoho informací o průběhu přistání, podrobnou časovou osu celé události či doplňková videa. Kdykoli se během dne k tomuto článku vrátíte, narazíte na další aktualizace. Náš redaktorský tým se bude celý den starat o to, abychom Vám přinesli co nejčerstvější informace a vy tak díky našemu portálu budete mít všechno přehledně na jednom místě a navíc ihned. Celý den také budeme připraveni odpovídat na Vaše otázky v komentářích.

To nejlepší z výšky 10 kilometrů

Evropská sonda Rosetta posílá na Zemi doslova tuny fotek z nichž doslova přechází zrak. Když si vzpomeneme, jak jsme ještě před pár měsíci byli u vytržení z fotek jádra, které mělo rozměry v řádu jednotek obrazových bodů, musíme se pousmát. Rosetta na začátku srpna zaparkovala na oběžné dráze kolem komety a od té doby pomalu snižovala svou oběžnou dráhu. Evropská kosmická agentura dnes, tedy den před historickým přistáním pouzdra Philae na povrchu, zveřejnila galerii deseti nejpovedenějších fotek, které Rosetta pořídila ze vzdálenosti 10 kilometrů.

Vesmírné osudy 80. díl – Alexej Leonov

Leonov a Běljajev

Pavel Běljajev se už nějakou dobu necítil dobře. Žaludek měl jako na vodě a neustálé bolesti jej upomínaly, že by bylo záhodno navštívit lékaře. Jenže – jestliže se vydá na milost a nemilost osobám v bílých pláštích, bude to s velkou pravděpodobností znamenat vyřazení z letového stavu. Na konci prosince 1969 však už nemohl své problémy skrývat, bolesti byly příliš silné. Lékaři okamžitě nařídili hospitalizaci, Běljajev má krvácející žaludeční vřed. Na 30. prosinec byla naplánována operace a během ní Pašovi odebrali dvě třetiny žaludku, část dvanáctníku a apendix. Po operaci však nastaly komplikace, rozvinul se rozsáhlý zánět pobřišnice, ještě zhoršený zápalem plic. 4. ledna 1970 museli lékaři přistoupit k další operaci. Přes přechodné zlepšení stavu nakonec 10. ledna 1970 v 00:20 moskevského času zemřel. Alexej Leonov v průběhu necelých dvou let přišel o druhého blízkého přítele, se kterým jej navíc poutaly okamžiky, kdy šlo během letu Voschodu-2 o život. Stejně jako Gagarin, Běljajev byl pro Leonova jako bratr. Alexej si k žádnému z kolegů už nikdy nevytvořil podobně blízký vztah. Temná léta nemínila jen tak odejít…

Deník astronautky, požár v Sojuzu

vzpomínky na výcvik

„Mám za sebou úžasný týden! Společně s Antonem a Terrym jsme prošli závěrečnými kvalifikačními zkouškami v Sojuzu a ruském segmentu Mezinárodní vesmírné stanice a včera jsem byla součástí série tradičních událostí, které souvisí s cestou na startovní rampu. Byla to emocionální horská dráha!