Vesmírné osudy 83. díl – John Young

Pensacola NAS

Námořní základna Pensacola má ve výcviku pilotů dlouhou tradici. Vznikla v roce 1914 a stala se obřím centrem leteckého výcviku a legendární líhní špičkových pilotů. Za prvních čtyřicet let fungování její brány opustilo přes 55 000 novopečených aviatiků a nyní, v červnu 1953, se měl k houfu zelenáčů přidat i John Watts Young. Jenže tady byl malý detail: torpédoborec USS Laws, na kterém se momentálně nacházel, měl do přístavu v San Diegu namířeno až za několik měsíců. Young si ale rychle poradil – přece v Koreji neuvízne teď, když se mu měl splnit dávný sen o létání! Jedním námořním letounem na základnu Cubi Point na Filipínách, druhým vojenským letadlem pak do San Francisca. Odtud už se mohl domů, do Orlanda dostat mnohem snadněji. V Orlandu se po dlouhé době setkal se svým otcem, který byl určitě na svého syna hrdý – koneckonců John kráčel v jeho námořnických šlépějích. Z Orlanda je to do Pensacoly asi 750 kilometrů, a ty bez problémů zvládla stará Fordka Johnova otce. V červnu 1953 konečně prošel John Young branami Naval Air Station Pensacola. Kariéra, která měla trvat 51 let, se právě rozběhla…

Deník astronautky, stav beztíže

vzpomínky na výcvik

„Dnes jsem se zde v Johnsově vesmírném středisku poprvé setkala s POGO – Partial Gravity Simulator (simulátor částečné gravitace, pozn. redakce). Simulace stavu beztíže během výcviku není jednoduchá a každý jednotlivý způsob má své klady a zápory. Samozřejmě nemůžeme jen tak vypnout gravitaci a ani nevíme, jak zastínit gravitační pole tak, jako to dokážeme s polem elektromagnetickým. Takže v tomto směru jsme tak nějak omezeni.

Deník astronautky, díl třetí

úvodní obrázek

„Minule jsem do deníku psala poslední předstartovní zápisek, o kterém jsem tvrdila, že může být předposlední. Právě jsem se o něco dříve probudila z plánovaného pětihodinového spánku a není žádný důvod pokoušet se znovu usnout. Takže tady mě máte, ještě se s vámi podělím o několik předstartovních myšlenek. Zhruba za 40 minut se objeví doktoři, aby začali s množstvím hygienických operací. Před letem do vesmíru budu tak čistá jako nikdy v životě, a to jak navenek tak uvnitř (pokud vám to došlo, nehodlám v tomto jít do žádných detailů).

Kosmotýdeník 115. díl (24.11. –30.11.2014)

Další týdenní souhrn toho nejzajímavějšího, co se stalo v kosmonautice je pro vás připraven. První výprava nás zavede na palubu Mezinárodní kosmické stanice, kde krom doplnění posádky vyzkoušeli i dva nové přístroje. V další velké zprávě se podíváme na dění okolo společnosti SpaceX, která dále upřesnila svoji vizi fungování znovupoužitelných raket. Na závěr samozřejmě nebude scházet ani souhrn menších zpráv. Přejeme vám příjemnou neděli a dobré čtení.

Krása Země z geostacionární dráhy

Na našem portálu Vám čas od času přinášíme zajímavé pohledy na naši rodnou planetu. Určitě znáte například seriál krásy modré planety, který se zaměřuje na fotografie, ale jsou tu i samostatné články, ve kterých najdete poutavá videa. Dnešní krátký článek bude také zaměřený na krásu Zermě, jen se budeme dívat z trochu většího nadhledu. Geostacionární dráha je kouzelná v tom, že rychlost oběhu satelitu kolem Země je tu shodná s rychlostí otáčení Země. Ze snímků družice na této dráze proto může vzniknout působivý časosběr. Dnešní video pochází z ruské družice Elektro–L1 v upravených barvách viditelného a infračerveného spektra.

Radiační pásy kolem Země mají o tajemství méně

Dva neviditelné pásy, které svým tvarem připomínají typickou americkou koblihu, se nazývají van Allenovy radiační pásy. Slovo radiační se v jejich názvu objevuje proto, že obsahují velké množství nabitých částic. Družice Van Allen Probes, dříve nazývané RBSP, vypuštěné v srpnu 2012, se nyní postaraly o další zajímavý objev v této málo prozkoumané lokalitě. Z jejich měření vyšlo najevo, že kolem pásů je téměř neproniknutelná bariéra. Samozřejmě je neproniknutelná pouze pro subatomární částice. Brání například silně nabitým elektronům aby dosáhly naší planety.

Den díkůvzdání na oběžné dráze

Včerejšek měl pro obyvatele USA velký význam. Tradičně na čtvrtý listopadový čtvrtek totiž připadá oslava Dne díkůvzdání. Nás, Středoevropany, nechává tradice oslavující úrodnou půdu spojená s pečením nadívaného krocana v klidu, nicméně díky tomuto svátku se můžeme dozvědět něco zajímavého. NASA totiž vytvořila sedmiminutové video věnované tomu, jak probíhá oslava tohoto významného severoamerického dne na Mezinárodní vesmírné stanici. Součástí videa jsou i málokdy vídané záběry na hodující astronauty – nejen na aktuální posádku, ale i z minulých expedic.

Dvě družice Galileo dostanou druhou šanci

Vizualizace družic systému Galileo

Srpnový start dvou družic evropského navigačního systému Galileo nedopadl dobře. Vinou chyby v horním stupni rakety Sojuz skončily satelity na špatné oběžné dráze. Na tomto umístění jsou družice k navigaci nepoužitelné a navíc často prolétávají přes van Allenovy pásy, kde jejich elektroniku ničí zvýšené množství nabitých částic. Je proto potřeba jednat a zkusit ze vzniklé situace nějak vybruslit a zachránit, co se dá. O plánech, které by přicházely v úvahu jsme Vás informovali již v průběhu října v tomto článku. Čas opět trochu pokročil a pozemní inženýři přikročili od slov k činům. Dnes se proto podíváme na posun v celé záležitosti.

Plovoucí přistávací plošina

O záměru firmy SpaceX, která chce znovupoužívat první stupně svých raket jsme na našem blogu psali už několikrát. Naposledy jsme se tomuto tématu věnovali na konci července. SpaceX od té doby nezahálela a pustila se do stavby velkého mořského pontonu, na který nechá přistávat první stupně raket Falcon. Prám má rozměry téměř 100 x 50 metrů a díky aktivnímu systému řízení a stabilizaci by měl zůstat stabilní i při třímetrových vlnách.

Orion od A do Z

Jestli mám v popularizaci kosmonautiky něco opravdu rád, pak je to dobrý nápad. Pokud někdo přijde s novou, neotřelou ideou, díky které je možné zaujmout veřejnost, vždycky mám velkou radost. NASA začala před několika týdny na oficiálním Flickru nové lodi Orion vydávat sérii Orion od A do Z. Nápad je to jednoduchý – každé písmeno reprezentuje jedno slovo, které s Orionem souvisí. Díky postupnému vydávání se tak mohli fanoušci postupně dozvědět mnoho zajímavostí o lodi, která dopraví americké astronauty dál, než kdy dříve. Jelikož už jsou všechna písmena vydaná, můžeme si je shrnout na jednom místě a navíc v češtině.