sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Apollo-Sojuz

Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.

MILNET

Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.

Britská kosmická agentura

Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).

SES

Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Americký kongres

Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Do čeho vlastně Philae dosedlo?

Ještě předtím, než se evropský modul Philae odebral do stavu hibernace, ve kterém bude čekat na probrání slunečními paprsky, stačil na Zemi poslat velkou část vědeckých dat. Vědci je budou zkoumat ještě hodně dlouho a už teď je jisté, že naměřená data pomohou lépe pochopit složení a tím pádem i historii komet. Málo platné – měření přímo na povrchu jsou nenahraditelná. Postupně se jistě dozvíme mnoho zajímavých informací o kometě 67P-Čurjumov/Gerasimenko, ale nyní se podíváme na první výstupy z přístroje MUPUS.

Nejdřív si ale řekněme, co to vlastně MUPUS je. Jedná se o přístroje  vyrobený v Planetologickém ústavu v německém Münsteru, které při vývoji spolupracovalo s varšavským vesmírným výzkumným institutem. O jeho operace se stará mezinárodní tým vedený berlínským institutem planetárního výzkumu. Název MUPUS je zkratkou z Multi-Purpose Sensors for Surface and Subsurface Science, což můžeme volně přeložit jako víceúčelový senzor pro povrchový a podpovrchový průzkum.

Umístění výklopné sondy přístroje MUPUS
Umístění výklopné sondy přístroje MUPUS
Zdroj: http://blogs.esa.int/

MUPUS začal pozorovat okolí kolem komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko už ve chvíli, kdy se Philae oddělilo od mateřské sondy Rosetta, tedy 12. listopadu v 9:35 našeho času (na Zemi tento signál pochopitelně dorazil až o 28 minut později. Philae se poprvé dotklo povrchu v 16:34 SEČ (signál na zemi dorazil v 17:03), ale kvůli tomu, že se nevystřelily harpuny a nevytočily šrouby, modul absolvoval ještě dvě přistání v 18:25 a 18:32 SEČ.

Část senzorů přístroje MUPUS byla umístěna na harpunách, museli se vědci smířit, že některá data z teplotních čidel a akcelerometrů nebudou k dispozici. Tepelný mapovač umístěný na těle pouzdra pracoval během celého sestupu i během všech odskoků. Je to paradox, ale díky nepovedenému přistání se podařilo zmapovat větší část komety, než se původně plánovalo!

Kompletní mozaika snímků z kamer CIVA.
Kompletní mozaika snímků z kamer CIVA.
Zdroj: http://www.esa.int/

Na místě, kde Philae skončilo, mohl MUPUS měřit teplotu i v těsné blízkosti povrchu. Čidlo před vyklopením ukázalo -153°C. Po vyklopení senzory během zhruba půl hodiny zchladly o dalších 10°C. „Myslíme si, že to souvisí s přenosem tepla zářením. Blízká skalní stěna, kterou vyfotily kamery CIVA je chladná a Philae pravděpodobně skončilo v hromádce prachu vedle ní,“ uvádí Jörg Knollenberg, vědec z německého vesmírného institutu DLR.

MUPUS pak začal bušit do podkladu, aby dostal své senzory pod povrch. I přesto, že jeho motor pracoval na plný výkon a jeho hrot vyvíjel tlak okolo 2 MPa, pronikla špička jen o pár milimetrů. „Pokud to porovnáme s daty, která máme z laboratorních měření, tak si myslíme, že sonda narazila na tvrdý povrch, který svou pevností odpovídá ledu,“ spekuluje Tilman Spohn, hlavní badatel týmu okolo přístroje MUPUS.

Když pak odborníci spojili data z tepelného mapovače s tím, co prozkoumala kontaktní sonda, došli k závěru, že povrch komety je pokryt jemným prachem. Tato vrstva je silná zhruba 10 – 20 centimetrů a pod ní se nachází tvrdá vrstva ledu, nebo ledu smíchaného s prachem. Odborníci odhadují, že ve větších hloubkách se led stává více porézním a klesá tak jeho hustota, což by odpovídalo měřením dalších přístrojů na Rosettě.

Pří pohledu do budoucnosti říká Tilman Spohn: „Pokud bude dost energie, můžeme MUPUS aktivovat znovu. Mohli bychom přímo prozkoumat vrstvu, na které sonda stojí a pozorovat, jak se situace vyvíjí během přibližování ke Slunci.“

Na závěr článku odbočíme od přístroje MUPUS a podíváme se na to, jak pokračuje hledání Philae. Modul se totiž stále nepodařilo objevit. Nicméně sonda Rosetta už poslala sérii fotografií pořízených během sestupu, na nichž je modul Philae zřetelně vidět. Sonda vyfotila pouzdro i po prvním odrazu, díky čemuž by se mohla zpřesnit oblast, ve které se bude hledat.

Přistávající Philae zachycené kamerou OSIRIS na sondě Rosetta
Přistávající Philae zachycené kamerou OSIRIS na sondě Rosetta
Zdroj: http://www.esa.int/
Na tomhle obrázku je lépe vidět umístění bodů z předchozí fotky.
Na tomhle obrázku je lépe vidět umístění bodů z předchozí fotky.
Zdroj: http://i.imgur.com/

Zdroje informací:
http://blogs.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.cnes.fr/…/p6817_9715ca6b1e00b22d8160fb2d87471139philae.jpeg
http://blogs.esa.int/rosetta/files/2014/11/ESA_Rosetta_Philae_MUPUS.jpg
http://www.esa.int/…/15051328-1-eng-GB/First_comet_panoramic.jpg
http://www.esa.int/…/OSIRIS_spots_Philae_drifting_across_the_comet.jpg
http://i.imgur.com/4m4WqAN.png

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
7 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Coody
Coody
10 let před

A co organické sloučeniny uhlíku ?

Dušan Majer
Dušan Majer
10 let před
Odpověď  Coody

O tento objev se postaral přístroj COSAC. Rádi bychom o tom také napsali článek, jen je nutné počkat ještě chvíli, až se objeví další informace.

Steve
Steve
10 let před

Díky za zajímavý článek mj. o dopadu Philae na povrch komety. Mě by zajímalo co znamená ten snímek úplně pravo nahoře v 15:43, kde ta tečka uprostřed je zřejmě Philae a vše se nachází ve stínu nějakého útesu. Může to být konečné místo dopadu ? Přitom podle ESA Philae přeletěl celý ten velký kráter až na opačnou stranu (viz ten jejich kosočtverec) – což je hodně daleko od těchto vyznačených míst. Děkuji.

Dušan Majer
Dušan Majer
10 let před
Odpověď  Steve

Těší mne, že se Vám článek líbil. Pochvala od čtenářů vždy potěší.
K dotazu – určitě se nejedná o místo, kde modul spočinul. Vždyť jen první skok trval téměř 2 hodiny. Z času je pořízení snímků, je vidět, že fotky vznikly jen pár minut po sobě. Msto, kde modul skončil se zatím stále hledá.

slappy
10 let před
Odpověď  Steve

Určitě to není místo přistání, Philae v tu chvíli nejspíš stoupal nad povrchem po prvním odražení. Z úhlu pohledu kamery OSIRIS na Rosettě se prostě jen promítal nad zastíněnou oblast. Další snímek ve směru pohybu Philae přes ‚kráter‘ pravděpodobdě neexistuje, jelikož OSIRIS byla naprogramovaná snímkovat jenom původně zamýšlenou oblast přistání.

Josef Suk
Josef Suk
10 let před

Dík za hezký článek, můj dotaz se týká (podle mě) disproporce uvedených časů na fotkách. Nahoře píšete, že poprvé přistál (odrazil se) v 16:34. pak v 18:25 a nakonec dosedl v 18:32. Ale na fotografii je uveden čas prvého doteku 15:43 (hodiny nechme hodinami, ty by se mohly lišit o časová pásma, ale co ty rozdíly v minutách?) a pak je ve stejném čase (15:43) modul vyfocen o kus dále na výše diskutované projekci na okraj kráteru. Nebo co tedy znamenají ty uvedené časy?

Dušan Majer
Dušan Majer
10 let před
Odpověď  Josef Suk

Díky za pochvalu článku. Dotaz zkusím vysvětlit. Hne dna začátek uvedu, že na fotce jsou časy v univerzálním čase, kdežto v psaném textu jsem operoval se středoevropským časem. To jen na úvod a teď se pojďme podívat, co přesně ty fotky znamenají. Aby to bylo přehlednější, udělám časovou osu.
15:14 UT / 16:14 SEČ = Rosetta fotí první obrázek
15:18 UT / 16:18 SEČ = Rosetta fotí obrázek označený jako „before“ – vysvětlím později
15:19 UT / 16:19 SEČ = Rosetta fotí druhý obrázek
15:23 UT / 16:23 SEČ = Rosetta fotí třetí obrázek
15:34 UT / 16:34 SEČ = Philae poprvé přistává a odráží se
15:43 UT / 16:43 SEČ = Rosetta fotí obrázek označený jako „touchdown point“ – vysvětlím později
15:43 UT / 16:43 SEČ = Stejný obrázek jako „touchdown point“ – jen je vybrán výřez na Philae

A teď si vysvětlíme, co to znamená. Rosetta snímkovala sestup Philae (15:14, 15:19, 15:23) a z obrázků se použily vždy výřezy, na kterých je modul vidět. Kromě toho sonda fotila i jiné části komety, což je třeba snímek z 15:18, kde je ve výřezu přistávací oblast zachycená před dosednutím Philae. V 15:43 UT pak měl vzniknout snímek zachycující Philae po přistání. Z téhle fotky máme dva výřezy – jednak „touchdown point“, což je místo, kam Philae dosedlo a odrazilo se – všimněte si tří prohlubní v prachu v tomto výřezu při srovnání s výřezem „before“, který zachycuje stejnou oblast před dosednutím. No a trochu mimo plán se na fotce z 15:43 podařilo najít i Philae – výřez v pravém rohu.
Doufám, že jsem celý proces popsal srozumitelně. pokud ne, neváhejte se ozvat, milerád doplním nejasná místa.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.