sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

LeoLabs

Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.

Skynopy

Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.

NOAA

Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.

EchoStar

Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.

Články

ŽIVĚ: Kosmická procházka Francouze a Američana

Dnešním dnem startuje na ISS dva týdny trvající maraton tří výstupů do volného prostoru spojený i s robotickou operací. V 11:30 našeho času by mělo začít vysílání NASA TV věnované prvnímu výstup do volného prostoru, který společně absolvují Robert Kimbrough a Thomas Pesquet. Během šest a půl hodiny dlouhé procházky na ně bude čekat třeba instalace nového řídícího počítače, příprava na oddělení modulu PMA-3, nebo promazávání staniční robotické paže. Detailní popis výstupu najdete v minulém článku, tady ale máte možnost celý výstup sledovat živě.

Na ISS startuje série výstupů

Na Mezinárodní vesmírné stanici bude v dalších dnech opravdu hodně živo. Čeká nás hned několik výstupů do volného prostoru, které budou proloženy robotickou manipulací, chybět nebude ani přemístění jednoho modulu. Právě dnes celý maraton startuje – přímý přenos prvního výstupu Vám přineseme v samostatném článku, ale teď se podrobně podíváme na to,co astronauty v příštích dvou týdnech čeká. Zkráceně jde o přípravu ISS na pilotované soukromé lodě, ale i o modernizaci a údržbu vnějšího vybavení, což zahrnuje třeba nové HD kamery.

Orion pro druhou ostrou misi

Na konci roku 2018 by měla z Floridy poprvé odstartovat nová americká raketa SLS, která dopraví k Měsíci loď Orion. Ta měla být původně nepilotovaná, ale v poslední době se hovoří o možnosti pilotované mise. Ale v tomto článku se podíváme do vzdálenější budoucnosti. Zatím sice do mise EM-1 zbývá více než rok a půl, ale to nebrání technikům z kalifornské firmy AMRO Fabricating , aby začali s výrobou lodi Orion pro misi EM-2. Ta je od začátku plánována jako pilotovaná a prozatím se s ní počítá na rok 2021. Dnešní krátký článek Vás tedy seznámí s fotkami, které ukazují, že se nová americká éra skutečně začíná velmi pomalu rozjíždět.

Severní Korea testuje nový motor

Od zbytku světa izolovaná Severní Korea jen málokdy zveřejní novinky týkající se jejího technického pokroku. V neděli tomu ale bylo jinak – KLDR oznámila, že provádí statické zkoušky nového raketového motoru na kapalné palivo. Ke zkoušce došlo na kosmodromu Sohae, který je severokorejským střediskem kosmické techniky. Nově testovaný motor disponuje velkou tryskou a Vernierovými tryskami pro korekce dráhy letu. Takový návrh může najít uplatnění jak v kosmickém průmyslu, tak i v armádě. Neznáme však žádné bližší informace o parametrech tohoto motoru.

Evropsko-ruská sonda brzdí o atmosféru Marsu

Sonda TGO postavená v Evropě a vypuštěná Ruskem dorazila k Marsu v říjnu. Před pár dny zahájila další kritickou fázi – rok trvající aerobraking, tedy postupné snižování nejvyššího bodu dráhy ze současných 33 000 kilometrů na závěrečných 400 kilometrů. Inženýři v řídícím středisku v německém Darmstadtu naplánovali sedm zážehů, které sníží nejnižší bod dráhy z původních 200 kilometrů na 113, kde už sonda začne třít o horní vrstvy atmosféry. První dva zážehy proběhly 15. a 18. března, přičemž v pondělí 20. března byl nejnižší bod ve výšce 140 kilometrů. Zbývající zážehy jsou plánovány na 24. března, 27. března, 1. dubna a 6. dubna.

Salva novinek od SpaceX

Asi nejsem jediný, kdo si všiml, že kolem firmy SpaceX je většinou ticho, věci plynou normálním tempem a pak se najednou během několika hodin vynoří hned několik zpráv, které svým významem vybočují nad šedivý průměr. K podobnému zvednutí stavidel došlo v minulých hodinách a proto jsme se rozhodli, že vydáme tento článek, který se je pokusí shrnout. Podíváme se na drobný posun nejbližší mise Falconu 9, dále pak na nového robotického pomocníka a nevynecháme ani novinky ohledně pronájmu prostoru ve floridském přístavu.

Stávka odložila start Ariane 5

Start rakety může zhatit počasí, technická závada na raketě, nákladu, nebo startovní rampě, nebo do střelecké prostoru může vplout neinformovaná loď. I když se podaří všechny tyto problémy vyřešit, stále není vyhráno – start může odložit třeba stávka dělníků. Přesně k tomu došlo na kosmodromu v Kourou. Včera, tedy v pondělí 20. března mělo dojít k vývozu rakety Ariane 5 na startovní rampu, ale to se nakonec muselo odložit. Tím pádem se posouvá i start, se kterým se nyní nepočítá dříve než ve středu.

Saljut 4 během příprav ke startu v jednom z Bajkonurských hangárů

Sága jménem Saljut – 6. díl

V roce 1969 začali konstruktéři z kanceláře CKBEM pracovat na trupech stanic, jež přebrali ze zpožděného programu Almaz. „Osvojené“ trupy měli přetvořit v DOS, tedy „Dlouhodobé orbitální stanice“. Trupy byly celkem čtyři a v letech 1971-1973 už byly tři z nich pod názvem Saljut vypuštěny na orbit. Zatímco vojenský program Almaz se mezitím dokázal vzpamatovat a zajistit alespoň jeden úspěšný pobyt posádky na palubě vojenské stanice (pro zmatení zahraničních pozorovatelů též vypuštěné pod názvem Saljut), jeho civilní protějšek na úspěch teprve čekal. V roce 1971 sice na palubě prvního DOSu posádka pobývala tři týdny, při návratu však vinou dekomprese návratového modulu transportní lodi přišla o život. Takováto mise se přes splněný program práce na stanici úspěchem nazvat nedá. V roce 1974 zbýval konstrukční kanceláři CKBEM poslední trup převzatý z výrobní linky konkurenční CKBM na konci minulé dekády. Do stanice DOS-4 vkládali její konstruktéři velké naděje, přestože bylo stále více jasné, že využití stanic podobného typu je velmi omezené…

SAGE III má první pozorování

Vědecký přístroj SAGE III (Stratospheric Aerosol and Gas Experiment III) provedl 17. března své první pozorování. Vstoupil tak do nové úrovně testování na svém pracovišti vně ISS. Podle vyjádření Joe Gasbarreho, což je projektový manažer tohoto experimentu jsou první nasbíraná data čistá a pozorování slunečního světla procházejícího skrz atmosféru bylo úspěšné. Takzvaná solární okultace je princip, při kterém přístroj sleduje sluneční paprsky procházející skrz atmosféru. Jejich analýzou pak určuje podmínky, přes které světlo přecházelo.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.