Nácvik úniku atmosféry ze Sojuzu

Dánsko se letos na podzim dočká svého prvního astronauta. Bude jím Andreas Mogensen, který se vydá na desetidenní pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici. Nejen tomu, proč bude jeho kosmický let tak krátký se věnuje ve svém aktuálním videu. Setkáme se i s ruským kosmonautem Gennadijem Padalkou, se kterým se bude Mogensen vracet domů. Velká část videa je věnována nácviku krizové situace, kdy z návratové kabiny začne unikat atmosféra. Celá zkouška probíhá v simulátoru lodi Sojuz, který stojí v Hvězdném městečku u Moskvy.

Průzkum Europy má zelenou

Europa zdroj:upload.wikimedia.org

V naší Sluneční soustavě bychom našli jen málo míst, která zaručeně zvednou tep všem fanouškům kosmonautiky tak, jako Europa. Ledový měsíc obíhající průměrně 671 000 kilometrů od Jupitera totiž pokrývá ledová krusta, pod kterou se nachází kapalný oceán. Voda je zde zahřívána slapovými silami obří plynné planety, kolem které Europa krouží. Dlouhé roky už vědci volají po detailnějším průzkumu tohoto světa, který je horkým kandidátem na lokalitu, která by teoreticky mohla hostit život. Není se co divit. Kde je voda, tam šance na vznik života rostou jako houby po dešti. Nyní se zdá, že by NASA mohla vyslat sondu, která přinese nové informace.

Bazénové zkoušky před ročním pobytem na ISS

Těšíte se na start mise, kdy Scott Kelly a Michail Kornienko stráví na ISS celý rok? Jestli stříháte metr, tak víte, že do začátku tohoto zajímavého projektu zbývá už jen 51 dní. Posádka se samozřejmě musí na tento úkol řádně připravit. Scott Kelly dnes dokončil poslední sérii podvodních zkoušek. Posloužil k tomu jeden z největších bazénu na světě – Neutral Buoyancy Laboratory v Johnsonově středisku, do kterého se vejde 23,5 milionu litrů vody. Astronauti zde mohou simulovat výstupy do volného kosmu, protože voda nadnáší jejich těla, což simuluje stav beztíže. Scott Kelly se navíc dočkal i speciálního dortu, který zdobí loga jeho jedinečné mise.

Íránský úsvit lepších časů?

Není to tak dávno, co jsme na našem webu psali o tom, že íránská kosmická agentura ISA pravděpodobně ukončila svou činnost. Vývoj v posledních dnech ale ukazuje, že se tato zpráva zřejmě nezakládala na pravdě. Jenom se tím potvrzuje to, co jsme o Íránu věděli už dávno – zprávy odsud přichází jen velmi zřídka a jejich pravost je povětšinou … diplomaticky řečeno diskutabilní. Berme proto i dnešní článek pokud možno s rezervou. Kdo ví, třeba se po čase ukáže, že pravda byla trochu jinde.

Oznámené milníky pro finalisty programu Commercial Crew Program

Tisková konference NASA k programu CCP, která proběhla 26. ledna 2015, byla první od vyhlášení dvou finalistů v září loňského roku, více zde. Ukázala, že zbylí dva finalisté, Boeing a SpaceX, musí svižně a bez velkých odkladů postupovat vpřed v programu Commercial Crew Program (CCP). Tedy pokud mají splnit přání administrátora NASA Charlese Boldena, aby po roce 2017 definitivně skončila závislost dopravy astronautů na ruských Sojuzech.

Vesmírné osudy 92. díl – Vladimir Džanibekov

Džanibekov v době EPAS

Květen 1970 znamenal pro rodinu Vladimira Džanibekova velké změny. Spolu s ostatními osmi rodinami kosmonautů-posluchačů se stěhovali do nového. Přestože byt byl maličký a pouze dvoupokojový, jeho adresa byla velmi prestižní: Hvězdné městečko. Lilija se stala učitelkou hudby v místní umělecké škole, ale svého manžela nijak často nevídala. Hned od počátku byli nováčci zapřáhnuti v něčem, čemu se říká ″všeobecná kosmická příprava“. Dva roky trvající řehole, v jejímž průběhu si mohli posluchači zapsat stovky hodin výuky, přípravy na simulátorech, výcvik pro přežití v různých podmínkách od pouštního prostředí přes nácvik přistání na vodu až po bivakování v uprostřed zasněžené tajgy. Součástí výcviku byl i roční kurz v Moskevském leteckém institutu a letový výcvik na nových typech letounů. Vladimir si do svého zápisníku mohl připsat MiG-21 a L-29 Delfin (posléze, ve druhé polovině sedmdesátých let, do jeho kolekce přibyl i L-39 Albatros). Dva roky tvrdé práce se však vyplatily a 15. června 1972 mohl Vladimir odhodit ze své funkce přílepek ″posluchač“ a konečně se dostat k zajímavé práci. Stal se příslušníkem 1. oddílu 1. oddělení v rámci kosmonautického oddílu, jeho náplní prací tedy bylo vypracovávání orbitálních procedur. A hned v červenci toho roku dostal velmi zajímavý úkol: podílet se na konstrukci raketoplánu Spiral. Tento stroj se nakonec dočkal osmi pilotovaných atmosférických testů a posléze byl roku 1978 v tichosti zrušen. Džanibekov se ale u Spiralu zdržel pouze půl roku. Doba oteplování vztahů mezi SSSR a USA přinášela nepředpokládané příležitosti. I pro Vladimira Džanibekova…

Monitorování dýchacích cest

Vzpomínky na výcvik

„Dnes jsem se seznámila s přenosným měřícím systémem pulmonální funkce (Pulmonary Function System – PFS), což je zajímavý přístroj umožňující analýzu plynu vydechovaného subjektem. Někdy subjekt dýchá staniční atmosféru, jindy zase známou směs plynů obsahující metabolicky inertní sledovací plyn. PFS je potřeba pro nový experiment ESA ‚Monitorování dýchacích cest‘ (Airway Monitoring), který by měl začít během mého pobytu na ISS.

Ve středu jsme letěli pozadu

„V uplynulém týdnu zaplňovalo mé dny velké množství experimentů. Tady u nás nahoře, na lidské základně ve vesmíru, jsme opravdu vytížení! Některé z experimentů byli staří známí jako třeba Cirkadiánní rytmy, některé byly naopak nové, například experiment ESA Monitorování dýchacích cest (orig. Airways Monitoring). Pro tentokrát jsme s Terrym po několika počátečních problémech s hardwarem (který je docela komplexní a částečně na ISS použitý úplně poprvé) získali všechna požadovaná data z měření při „normálním“ tlaku. Za pár týdnů provedeme měření při sníženém tlaku, při kterém se budeme muset zavřít do přechodové komory a snížit v ní tlak vzduchu. Víte, nemyslím si, že by na naší planetě byli nějací vědci, kteří by se dostali k tak širokému spektru vědeckého výzkumu jako my. Předpokládám, že všechny laboratoře na Zemi jsou více specializované a vědci i laboranti jsou perfektně vzděláni v oborech úzkého zaměření. My, na druhou stranu, nemáme vypilované schopnosti a rozsáhlé zkušenosti v žádné z vědeckých aktivit, které provádíme. V některých případech jsme absolvovali trénink na dané téma před mnoha měsíci, v jiných zase až přímo na palubě díky videolekcím nebo prezentacím.

Buďte fanouškem #ISS

Sociální sítě jsou v dnešní době velmi výraznou součástí internetu a kosmické agentury, které se snaží na sebe upozornit, tento trend naštěstí zachytily. Fanoušci kosmonautiky se tedy díky Twitteru, Google+ nebo Facebooku mohou velmi rychle dozvědět o aktualitách a zajímavostech, které by jinak nestály za vydání kompletního článku na webu. NASA nyní přišla se zajímavým nápadem – pokud chcete dát najevo, že jste opravdovým fanouškem Mezinárodní vesmírné stanice, stačí použít v příspěvku hashtag #ISSfan.

Kosmotýdeník 124. díl (26.1. – 1.2.2015)

Týden se sešel s týdnem a je na čase připomenout si největší události uplynulých sedmi dnů. Přichází proto nejstarší seriál na našem blogu – Kosmotýdeník, který má právě tohle na starosti. Hlavní událostí týdne bylo vypuštění nové americké vědecké sondy SMAP, která bude měřit vlhkost půdy. Nevynecháme ani informace o známé zpěvačce Sarah Brightman, která se chystá na svůj výlet na ISS. Aktuální díl zakončíme novinkami okolo sondy DSCOVR, která se v průběhu února vydá do vesmíru na palubě rakety Falcon 9 v1.1. Tento týden byl ale chudý na krátké zprávy, takže tentokrát na konci článku nenajdete tradiční rubriku Kosmonautické mini-zprávy.