Včerejší motto – Nepropadejte panice!

úvodní obrázek

„‘Nepropadejte panice‘ je velkými písmeny napsáno v knize Douglase Adamse Stopařův průvodce po Galaxii. ‚Nepropadejte panice‘ bylo také naše včerejší motto v Řídícím středisku Columba v Oberpfaffenhofenu v Německu stejně jako v řídících střediscích Mezinárodní vesmírné stanice v Houstonu, Moskvě a japonské Tsukubě. V 9:44 středoevropského času byl na Mezinárodní vesmírné stanici spuštěn nouzový poplach, což naznačovalo, že se čpavek z externího chladícího okruhu mohl dostat do interiéru stanice. Následujíce nouzové postupy, astronauti se rychle stáhli do ruské části stanice, jelikož v jejích modulech k chlazení není použit žádný čpavek. Díky měřením vzduchu astronauti věděli, že v ruském segmentu jsou v naprostém bezpečí.

Čpavek vás dokáže zabít docela rychle

úvodní obrázek

„V centru našich myšlenek byl tento víkend jednoznačně Dragon. Jak si jistě dokážete představit, po mnoha odkladech jsme byli velice šťastní, když jsme viděli jeho včerejší úspěšný start. Přesněji řečeno, dívali jsme se na záznam. V době startu jsme se totiž živě dívat nemohli, ačkoli jsme zrovna měli „naladěno“ na NASA TV. Přesně tak, čtete správně – můžeme se tady nahoře dívat na televizi… tak nějak. Na jednom z našich notebooků umístěných v Unity, kde jíme, máme videokonferenční systém. Na něm může na naši žádost řídící středisko pustit televizní kanál. Já sama na televizi nějak nejsem, takže většinu času se díváme na ESPN, což je americký sportovní kanál, který Terry a Butch zbožňují. Pro speciální události jako je start Dragonu ale ladíme NASA TV.

Průzkumník Merkuru podstupuje zkoušky

Americká sonda MESSENGER se pomalu blíží ke konci své unikátní mise, během které prozkoumala planetu Merkur. Pravděpodobně v průběhu letošního března vyčerpá zbytky paliva a zřítí se na povrch. První planeta Sluneční soustavy tak na několik let osiří. V červenci 2016 ale z kosmodromu v Kourou odstartuje evropsko-japonská mise BepiColombo, která k Merkuru doletí na začátku ledna 2024. Základní vědecká mise má trvat jeden rok a o sondě si v dalších měsících řekneme bližší informace. Dnes Vám přinášíme video z testování evropské části sondy ve vakuové komoře.

Kosmotýdeník 122. díl (12.1. – 18.1.2015)

Mezinárodní vesmírná stanice ISS

Ani tuto neděli nepřijdete o pravidelný souhrn toho nejzajímavějšího, co přinesl uplynulý týden na poli kosmonautiky. Pokud nestíháte číst každý den naše články a přesto si chcete udržet přehled o aktuálním dění, je právě seriál Kosmotýdeník ideální volbou. Dnes nás čekají tři velká témata – poplach na ISS, který se naštěstí ukázal jako planý, pravděpodobný konec íránské kosmické agentury a začátek vědecké mise sondy New Horizons. Kromě toho jsme pro Vás připravili i tři menší témata.

Motory pro vylepšený Antares

Raketa Antares zatím musí čekat v hangáru

Po říjnové havárii rakety Antares se firma OSC rozhodla, že opustí motory AJ-26 (přestavěné sovětské NK-33) a najde pro svou raketu Antares nový pohonný agregát. Tajenka, jaké motory nakonec firma vybere byla rozluštěna před pár dny. Jisté náznaky sice přišly už v prosinci, ale teprve až nyní bylo vše stvrzeno podpisem. Firma Orbital Sciences Corporation podepsala smlouvu na dodávku 60 motorů RD-181. Podle ruských médií se cena kontaktu pohybuje okolo miliardy dolarů. Firma OSC to ale dementovala s tím, že celková cena je výrazně nižší, ale částku neupřesnila.

Nalezenec Beagle 2

Beagle 2 zdroj: esa.int

Prokletí sond letících k Marsu se v posledních letech zdá se podařilo prolomit. Tým okolo americké sondy Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) nyní nalezl dávno ztracenou britskou sondu Beagle 2. Ta letěla k Marsu společně s mateřskou sondou Mars Express, v určeném čase se měla od ní oddělit a přistát na povrchu. Oddělení se povedlo, ale z povrchu se už Beagle 2 neozval. Až včerejší informace nám pomohly poodhalit roušku tajemství, která se za zmizením sondy skrývala. Jak se nakonec ukázalo k prolomení marsovského prokletí chyběl Beaglu opravdu jenom pomyslný krapítek štěstí.

AKTUALIZOVÁNO: Záznam z destrukce prvního stupně

Náhledový obrázek tohoto článku je pouze vizualizace, ale v příspěvku se můžete těšit na fotografie, které netrpělivě očekávali všichni fanoušci kosmonautiky. 10. ledna se soukromá firma SpaceX pokusila o přistání prvního stupně na prámu ASDS. To, že pokus skončil havárií už víme, ale stále se spekulovalo o tom, jak přesně k přistání došlo. Z dnes uvolněných fotek máme jasno – stupeň klesal pod úhlem 45° a motor nedokázal tento náklon vyrovnat. Došlo tedy ke kontaktu motorů a přistávací nohy s palubou, ale protože byl stupeň hodně nakloněný, následovalo jeho překlopení a exploze zbytku paliva v nádržích.

SpaceX začne stavět satelity

Před pár lety vletěla do stojatého rybníku americké kosmonautiky dravá štika, která řádně rozhýbala zdejší vody. Ta štika se jmenuje SpaceX – firma, která se prakticky z ničeho vyšvihla mezi špičkové kosmické agentury, firma, která se nebojí netradičních řešení a umí realizovat i věci, u kterých si před pár lety mnozí dobře informovaní jen posměšně ťukali na čelo. Nyní, jak se zdá, by tato společnost chtěla vstoupit i na trh výroby satelitů. Její zakladatel a vizionář Elon Musk představil další ze svých zajímavých vizí.

Poprvé na kometě – už příští týden v Plzni

Ode dneška přesně za týden – ve čtvrtek 22. ledna v 17:30 začne v plzeňském Techmania Science Center, přesněji v jeho 3D planetáriu moje přednáška s názvem „Poprvé na kometě“. Jak už název napovídá, řeč bude o historickém přistání pouzdra Philae. Kromě toho se budeme věnovat celé misi sondy Rosetta, od původních vizí, přes změny plánů až po dlouhou cestu Sluneční soustavou. Nevynecháme ani základní informace o historii výzkumu komet, nebo o tom, proč jsou komety pro vědce tak zajímavé.

Evropa již brzy vyzkouší „kosmický letoun“

Evropské zařízení IXV, které má otestovat vstup do atmosféry v hypersonické rychlosti, která odpovídá návratu z oběžné dráhy je téměř připraven na start. Technici na jihoamerickém kosmodromu v Kourou se chystají na první letošní start. Nejlehčí evropský nosič Vega by měl 11. února vynést dvoutunový náklad na suborbitální dráhu. Nazývat tento zkušební exemplář kosmickým letounem, je možná až trochu moc smělé, ale IXV by mělo být předstupněm k dalším strojům, které už by měly mít i široké praktické využití.