Start rakety i pro romantické duše

Když startuje raketa, je to vždy velkolepá podívaná – motory chrlí oheň a kouř a mnoho desítek tun těžký nosič stoupá vzhůru, zkrátka technické typy vrní blahem. Ale čas od času se objeví situace, kdy příroda vyčaruje podmínky, které posunou raketový start do úplně jiné roviny. Rozhodně to není časté, ale o to větší událost to je. Zrovna dnes, kdy hodiny ve střední Evropě ukazovaly jen 3 minuty po půlnoci, startovala raketa Falcon 9 se sondou DSCOVR. Nad Floridou v tu chvíli zapadlo Slunce a celý kosmodrom se koupal v oranžovém nádechu. Když se pak raketa vydala k obloze, nebyli bychom daleko od pravdy, pokud bychom řekli, že vypadala jako kdyby byla zlatá – zhruba minutu po startu byl tento dojem naprosto mimořádný.

Mise IXV v obrazech

Evropská kosmická agentura si již několikrát vyzkoušela, jaké to je poslat návratové pouzdro skrz atmosféru (a nejen tu pozemskou). Ale vždy se jednalo jen o, s prominutím, hloupá pouzdra neschopná manévrování. Krokem vpřed je tedy úspěšný test zařízení IXV, který ESA ve spolupráci s organizací Arianespace provedla. Jedná se o první řiditelný stroj schopný přečkat průchod atmosférou a být znovupoužitelný. V budoucnu by měly nabyté znalosti posloužit třeba při návrhu pouzder s různými vzorky, nebo nové generace raket, u kterých by se vyhořelé stupně daly znovu použít. Možnosti jsou široké a dveře k nim se včera otevřely. Náš dnešní článek proto přináší dvacet fotografií a infografik, které zmapují celou stominutovou misi.

AKTUALIZOVÁNO: Evropa dnes otestovala kosmický letoun

Evropské testovací zařízení IXV

Do startu evropského experimentálního zařízení IXV zbývá už možná méně než hodina. Startovní okno se otevírá ve 14:00 našeho času a končí dnes v 15:43 středoevropského času. Nosičem je raketa Vega – nejslabší ze současné rodiny evropských raket. Jejím úkolem je vynést 1845 kilogramů těžké zařízení IXV na suborbitální dráhu. Celá mise bude trvat odhadem 100 minut a měla by být korunována úspěšným průchodem skrz atmosféru, vystřelením padáků a přistáním ve vlnách Tichého oceánu. V našem dnešním krátkém článku Vám nabízíme možnost sledovat celý start živě.

Den plný kosmonautiky

Znáte to jistě sami z běžného života – v některých dnech život plyne líně a stereotypně. Naopak jindy se sejde v krátkém časovém sledu hned několik momentů, které se jako běžné nazvat nedají. Pokud se jedná o smutné změny, je to vždy náročné, ale když jde o pozitivní novinky, pak má člověk doslova druhé Vánoce. Dnes, 11. února se zdá, že bychom se mohli takových malých kosmonautických Vánoc dočkat. Náhoda nám totiž na jediný den nachystala hned tři zajímavé momenty, které stojí za pozornost.

Vesmírné osudy 93. díl – Vladimir Džanibekov

Džanibekov, Chretien a Ivančenko

Kulturní rozdíly mezi národy bývalého východního bloku a národy západní Evropy byly a jsou jistě v některých oblastech dosti podstatné. Jestliže se však začnou míchat do tak vážného a riskantního podniku, jako jsou lety do vesmíru, je to na pováženou. V prostředí, kde na bleskové reakci závisí úspěch astronomicky nákladné mise, či dokonce zdraví a život posádky, není čas na dohady. Proto jsou posádky sestavovány s dostatečným předstihem, aby si dokázaly vytvořit kolektivní stereotyp řešení nenadálých situací. Jenže co v případě, kdy na sebe narazí dvě osobnosti, které jsou – kulantně řečeno – nekompatibilní? Občas se taková situace přihodí a pak přicházejí na řadu různé scénáře. Buď se přítomní dohodnou na rozumném kompromisu, nebo se v průběhu letu vyskytnou vážné problémy a konflikty. Tím nejoptimálnějším scénářem je rozpoznání problému před letem a případné změny ve složení posádky. V roce 1981 se jeden souboj osobností odehrával v rámci posádky jisté ostře sledované mise a Vladimir Džanibekov měl v celém dění sehrát významnou roli…

Koloběh vody na ISS

Vzpomínky na výcvik

„Voda, voda, voda! Voda je na ISS extrémně důležitá a proto pravidelně kontrolujeme její kvalitu. Dnes jsem měla první ze série školení zaměřených na seznámení se všemi procedurami týkajících se odebírání vzorků vody a jejich analýzy, které budu provádět během svého pobytu na oběžné dráze. Tato úvodní hodina byla zaměřena na vybavení a logistické zázemí. Poněkud praktičtější aktivity budou v tréninku na programu později s tím, jak se bude blížit můj let.

Vypustila jsem vzduch z části ISS

úvodní obrázek

„Tak a je to. Už uběhlo deset týdnů. Nevím, o co tady nahoře jde, ale čas tady ubíhá až moc rychle! V pátek jsem měla další rande s našimi vesmírnými červy C. Elegans a uzavřela jsem tak pracovní týden prací na experimentu Epigenetics. Opět jsem oddělila mláďata od dospělých červů tak, jak jsem o tom nedávno psala. Nyní nám tedy v inkubátoru roste již třetí generace, polovina vzorků ve stavu beztíže a druhá polovina v odstředivce při 1G. Kromě toho jsem se v pátek také postarala o vnitřní chladicí systém Columba. Jak víte, pro odvod tepla ze zařízení i z atmosféry modulu používáme vodu (skrze chladící pláty a klimatizaci). Do vody musíme pravidelně přidávat antimikrobiální činidlo OPA, abychom si byli jistí, že nám v potrubí nebují žádný mikrobiální růst. Minulý týden vlastně většinu práce odvedl Terry. Mým úkolem bylo jen v pátek odebrat vzorek vody po tom, co do ní bylo přidáno OPA. Tento vzorek vody se vrátí na Zemi a bude analyzován kvůli ověření správné koncentrace OPA.

Procházka po ISS ve třech rozměrech

S červeno-modrými brýlemi pro 3D vidění se dá užít spousta legrace – můžete si prohlížet místa na různých částech Země, ale nic Vám nebrání v tom nahlédnout někam dál. Dnes se podíváme na virtuální procházku po útrobách Mezinárodní vesmírné stanice. Záznam vznikl v roce 2012, kdy na ISS probíhala 31. dlouhodobá expedice. 3D kamery se tehdy chopil americký astronaut Don Petit, který natočil nejen útroby největšího lidského výtvoru mimo zemský povrch, ale i famózní výhled z oken ISS, který můžeme astronautům jen tiše závidět.

Kosmotýdeník 125. díl (2.2. – 8.2.2015)

Další týden utekl jako voda a je na čase připomenout si důležité momenty, které s sebou uplynulých sedm dní přineslo. Již 125. díl našeho seriálu Kosmotýdeník Vám přinese informace o návrhu rozpočtu pro NASA na fiskální rok 2016, který v některých ohledech překvapil. Z Ameriky se přesuneme do Jižní Ameriky, kam dorazily dva satelity evropského navigačního systému Galileo. Třetím velkým tématem bude příprava firmy SpaceX na test záchranného systému u chystané pilotované lodi Dragon. V minulém díle našeho seriálu nebyly žádné mini-zprávy, dnes si to ale vynahradíme a dáme si rovnou čtyři.

Pluto a Cháron

Pluto a Cháron

Rok průzkumu trpasličích planet – tak bychom měli označovat rok 2015. Před pár dny jsme se na našem portálu věnovali aktuálním fotkám ze sondy Dawn, která se blíží k trpasličí planetě Ceres. Aby to nevypadalo, že snad přehlížíme Pluto a sondu New Horizons, která k němu letí,vydáváme dnes článek, který ukazuje nejnovější snímky právě z této americké sondy. Ty nejnovější, které zatím máme k dispozici vyfotila palubní kamera LORRI 27. ledna, kdy sondu dělilo od Pluta 200 526 000 kilometrů.