Latitude
Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.
Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.
Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.
Společnost Planet Labs získala víceletý kontrakt v hodnotě přibližně 280 milionů dolarů na dodávku družicových snímků a geoprostorových informací německé vládě.
Družice MethaneSAT, která byla vynesena v březnu minulého roku, selhala. Družice byla určena k měření emisí metanu.
Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.
Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.
Články
Když se v pondělí 27. března ve 20:00 zapálilo devět motorů Merlin, bylo jasné, že se blíží další mise rakety Falcon 9. Na floridské rampě 39A totiž došlo ke statickému zážehu, který předchází každé misi v podání SpaceX. První stupeň, který se na pět sekund ocitl v ohni a kouři, ale tímto procesem neprochází poprvé. Stejnou proceduru už zažil téměř přesně před rokem. Ano, hádáte správně – na rampě stál Falcon 9 s již jednou použitým stupněm. Každý statický zážeh je jakýmsi definitivním potvrzením toho, že start už je za dveřmi a nejinak je tomu i tentokrát – jen s tím rozdílem, že celá mise bude vpravdě historická.
Rusko se před několika měsíci rozhodlo, že dokud nebude na ISS přítomný laboratorní modul Nauka, sníží dočasně počet svých kosmonautů ze tří na dva. Tím pádem z každé druhé lodi Sojuz vypadl jeden Rus, takže se začalo spekulovat, zda po volném místě sáhnou zahraniční partneři, nebo zda jej zaplní náklad. Splnila se nakonec varianta číslo 1 – nejbližší Sojuz MS-04 to ještě neovlivní, ale změny se dotknou Sojuzů MS-06 a MS-08. Do „šestky“, která odstartuje letos v září, usedne Joe Acabá, „osmičku“ (start v březnu 2018) by pak měla doplnit Shannon Walker.
Almaz byl pro konstrukční kancelář CKBM Vladimira Čeloměje významným programem, od kterého si mnozí slibovali velké věci. Špionáž v reálném čase, rychlé hrubé vyhodnocování pozorování přímo na palubě, stovky metrů fotomateriálu dopraveného na zemi pomocí autonomní kapsle a navíc i pozorování a experimenty v zájmu národního hospodářství – co si přát více? Ovšem realita byla trochu jiná. Už v počátcích pilotovaného programu začalo být zřejmé, že přítomnost lidí na palubě špionážní kosmické techniky nepřináší nijak významné výhody oproti automatickým družicím. Inženýry v CKBM navíc trápil ne zrovna povzbudivý výsledek dosavadního průběhu programu. Z dosavadních dvou stanic z různých důvodů fungovala pouze jedna a i v jejím případě nebylo vzhledem k původním plánům příliš důvodů k úsměvu: na palubě OPS-2 (nazvané oficiálně Saljut 3) pracovala pouze jedna posádka po dobu dvou týdnů. To bylo dost málo na projekt, který už spolykal stovky milionů rublů. Reputaci programu Almaz měla zachránit další stanice, exemplář s výrobním číslem №103. Jeho označení OPS-3 však, stejně jako u předchozích Almazů, znali jen zasvěcení. Veřejnost měla mít za to, že se jedná o další
Březnová Kosmoschůzka, kterou pořádá Kosmo Klub o.s., si pro nás v březnu připravila hned tři témata přednášek. Dvě z nich má na svědomí Michal Václavík. V první zrekapituluje 10 let výuky kosmonautiky u nás od prvních skromných počátků po dnešní stav. Druhá přednáška se bude věnovat opomíjené a přitom velice důležité součásti kosmonautiky a sice kosmodromům.
Třetí přednáška je v režii Michala Poláka. Pokud chcete vědět, jak se sestřelují družice, tato část kosmoschůzky bude právě pro Vás.
Máme tady další pondělí a ani dnes nebude chybět další díl seriálu Thomasův fotokoutek. V minulých sedmi dnech byl nejvýznamnější událostí na ISS výstup do volného kosmu. EVA 40 velel americký astronaut Robert Kimbrough a doplňoval jej Francouz Thomas Pesquet, který je, jak dobře víte, autorem všech fotografií tohoto seriálu. V dnešním díle tudíž nebude chybět několik fotek z příprav i z výstupu samotného. Hlavní částí budou jako obvykle fotografie rozličných míst na zemi, mezi kterými najdeme evropská města, zasněžené krajiny i tropické ostrůvky. Chybět samozřejmě nebude ani nějaká ta momentka z interiéru stanice. Doufáme, že se Vám bude osmnáctý díl Thomasova fotokoutku líbit.
Fanoušci kosmonautiky mají ve svých kalendářích zakroužkované datum 29. března. Právě tehdy by mělo dojít ke startu rakety Falcon 9 s družicí SES-10. Myslím, že už asi všichni vědí, že při této misi bude poprvé v historii použitý již jednou letěný první stupeň. Dlouhé měsíce jsme se těšili na tuto výjimečnou událost, která se právem zapíše do dějin kosmonautiky a nyní nás od ní dělí pouhé desítky hodin. Čekání si můžeme ukrátit přímým přenosem, který zajišťuje portál spaceflightnow.com. Jeho kamera míří na floridskou rampu 39A, kde by v noci z dneška na zítřek mělo dojít ke statickému zážehu, který je nezbytným krokem k finálním předstartovním přípravám. Nejdůležitější momenty Vám zároveň přineseme formou psaného přenosu.
Vítáme vás u čtení dalšího pravidelného vydání Kosmotýdeníku, který vás i tentokrát provede kosmonautickými novinkami z uplynulých sedmi dní. Tentokrát vyrazíme daleko od Země a vydáme se k trpasličí planetě Ceres, kde v dnešním hlavním tématu prozkoumáme, kde by se na povrchu stále ještě mohla nacházet zmrzlá voda. Budeme tedy zkoumat takzvané chladné pasti. V dalších tématech se podíváme například na to, kdy nás čeká očekávaný start Falconu 9, proč byl odložen start rakety Atlas 5 se zásobovací lodí Cygnus a nevynecháme ani tradiční video a obrázek týdne. Přeji vám pěknou neděli a příjemné čtení.
Minulý měsíc přinesl velký pokrok v rámci přípravy prvního exempláře nové generace atomových hodin. zařízení Deep Space Atomic Clock bylo připojeno k družici Orbital Test Bed (OTB-1), na jejíž palubě se vydá na oběžnou dráhu. Ke startu by mělo dojít na konci letošního roku a nosičem má být Falcon Heavy od SpaceX – nejedná se přitom o jeho premiéru, ale až o druhou misi. Atomové hodiny postavila kalifornská Jet Propulsion Laboratory a 17. února se citlivý hardware spojil se satelitem v montážní hale společnosti Surrey Satellite Technology v coloradském městě Englewood.
Zkuste si představit svět, ve kterém mohou lékaři využívat rozsáhlé zdroje lidských kmenových buněk, aby mohli léčit mrtvici, nebo jiné nemoci. Na ISS se proto výzkum zaměřuje i tímto směrem. Cílem je ověřit, zda se kmenové buňky ve stavu mikrogravitace množí rychleji bez toho, že by trpěly nějakými vedlejšími efekty. Lékaři by potřebovali stovky milionů kmenových buněk, ale momentálně neexistuje způsob, jak vyrábět taková množství. Dřívější výzkumy ale naznačují, že by se těmto buňkám mohlo dobře dařit ve stavu beztíže. A protože věda má k dispozici ISS – laboratoř v mikrogravitaci – byla by velká škoda toho nevyužít.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
