Vědci, chcete kousek z Bennu? Katalog vzorků je hotov

Vědci mimo tým kolem mise OSIRIS-REx dostali poprvé možnost podívat se na vzorky z planetky Bennu určené pro nezávislý výzkum. Tato možnost přišla jen šest měsíců po jejich doručení na Zemi. Tým pečující o vzorky na Johnsonově středisku v Houstonu zveřejnil katalog vzorků mise OSIRIS-REx s detaily malých kamínků a prachových zrnek, které si vědci z celého světa mohou vyžádat pro svůj výzkum. „Je to úžasné, protože až do této chvíle, s výjimkou toho, co se ukázalo na konferencích, neměl nikdo mimo tým starající se o vzorky možnost vidět vzorky z Bennu v detailu,“ říká Jemma Davidson, šéfka Kanceláře pro akvizici a kurátorství astromateriálů v oddělení pro Výzkum a průzkum astromateriálů na Johnsonově středisku.

Zkoumáme Mars s Vytrvalostí – 12. díl

Většina našich čtenářů bude patrně vědět, že letová fáze mise vrtulníčku Ingenuity skončila po téměř 3 letech aktivní činnosti letošního 18. ledna, kdy byl do zápisníku letů pořízen poslední záznam s pořadovým číslem 72. Od solu 1035 se z dříve létajícího technologického demonstrátoru stala statická sonda, lander, který se do atmosféry Marsu už nikdy nevznese. O této události a mnoha […]

NIAC – Sny o budoucnosti #4 MAGGIE

Program NIAC financuje studie projektů, u kterých se nedá předpokládat praktické uplatnění v blízké budoucnosti. Možná i proto jsou tak lákavé. Dávají nám možnost nahlédnout do budoucnosti, která v některých případech může splývat se sci-fi. Ne všechny podpořené projekty se však dočkají realizace. Jaký bude osud návrhu MAGGIE (Mars Aerial and Ground Global Intelligent Explorer), se kterým přišel Ge-Cheng Zha, zatím nevíme, ale na pohled vypadá mimořádně zajímavě.

Cesta k Artemis II (ohlédnutí za 1. čtvrtletím a výhled na 2. čtvrtletí 2024)

V minulém dílu jsme poznamenali, že spojení modulu pro posádku a servisního modulu Orionu v říjnu 2023 předznamenalo skluz startovní připravenosti cirkumlunární mise Artemis II na rok 2025. V té době se předpokládalo, že v únoru 2024 budou dokončeny komplexní funkční testy systémů integrované lodi a Orion bude připraven na vakuové testy. Dne 9. ledna 2024 však administrátor NASA Bill Nelson oznámil, že kvůli technickým problémům Orionu, které by mohly ovlivnit bezpečnost astronautů, byla mise odložena na nejdříve září 2025. Jde o tři různé problémy, které jsme popsali v článku z 12. ledna. Kromě eroze materiálu na tepelném štítu Orionu během první fáze manévru skip entry při návratu z mise Artemis I jde o konstrukční chybu v elektronice ovládající pohon ventilů systému odstraňování oxidu uhličitého z kabiny Orionu a dále o nedostatečnou robustnost baterií elektrického systému Orionu, zjištěnou při vibračních testech. K nim se přidalo omezení dané zjištěnými limity systému nouzového otevření bočních dveří Orionu.

Vesmírné výzvy – Březen 2024

VV_2024_03

Asi nemá smysl polemizovat nad tím, co byla největší kosmonautická událost v březnu. Jak napovídá náhledový obrázek článku, nemůže se jednat o nic menšího než o další test Starship s označením IFT-3. Další reportáže se budou týkat hlavně ISS, konkrétně příletu další posádky v lodi Crew-8, zásobovací mise CRS-30, odletu Crew-7 a s menšími potížemi odstartuvšího Sojuzu MS-25. Po rubrice Kosmonautika v kostce se kromě již zmiňované CRS-30 podíváme na starty družic Quequiao-2, Eutelsat 36D a sdílené mise Transporter-10. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

I vědci jsou jen lidé aneb humorné příhody z vědeckého výzkumu souvisejícího s kosmonautikou

Létající tučňáci, jeden z nejlepších aprílových žertů prvního desetiletí 21.století.

Na našem webu vycházejí převážně dosti vážné články, ani aprílové či silvestrovské speciály nebývají zvykem. Řekl jsem si ovšem, že by možná nebylo špatné toto změnit. Na dnešní den jsem si proto připravil méně vážný text o zajímavých, kuriózních a vtipných příhodách a souvislostech fyzikálního výzkumu převážně ve 20. století. A byť se některým serióznějším tématům také nevyhneme, přece jen bude dnešní text založen mnohem více právě na humorných historkách mnoha předních fyziků, které jasně prokazují, že pření odborníci v oblasti astronomie či fyziky nejsou žádní nudní suchaři, jak si je lidé občas mylně představují. 

Vesmírná technika: Mise LJ-1B s opičkou Miss Sam

VT_2024_13

Zkoušky záchranné věžičky pro americké kosmické lodě Mercury postupně dospěly až k misi LJ-1B, která odstartovala 21. ledna 1961 ze základny Wallops Island. Na palubě makety kosmické lodi byla také kabina s malým primátem – samičkou makaka Rhesus, která dostala jméno Miss Sam, což by se dalo přeložit jako Slečna Samová. Mise LJ-1B byla vyhodnocena jako plně úspěšná a podařilo se splnit všechny stanovené cíle. Bohužel záznam telemetrie byl při tomto letu rakety Little Joe I plný chyb či výpadků a není jej tak možné plně rekonstruovat.

Kosmotýdeník 602 (25.3. – 31.3.)

Mars river

Země se sedmkrát otočila a je proto skvělý čas na to se ohlédnout, co přinesla kosmonautika v tomto období. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na problematiku toho, kdy naposledy na Marsu tekly řeky a na povrchu se vyskytovala tekutá voda. Vozítko Curiosity při své jízdě k vrcholu hory Mount Sharp totiž našlo něco, co náš dosavadní pohled může změnit. V dalších tématech se zaměříme na přípravu třetí generace nákladních lodí Cygnus či první podrobnější informace o jedné z připravovaných komerčních orbitálních stanic. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 vynáší Eutelsat 36D

Pokud se nic nepokazí, mohla by SpaceX v noci na zítřek během pěti hodin provést tři starty raket Falcon 9. Ve dvou případech se jedná o vynesení družic Starlink, ale my zaměříme svou pozornost na první start z této řady, který by měl proběhnout dnes ve 22:52 našeho času. Falcon 9, který odstartuje z rampy 39A, má na oběžnou dráhu dopravit přibližně pětitunovou družici Eutelsat 36D. Tato telekomunikační družice vybavená iontovým pohonem má nahradit dosluhující Eutelsat 36B a usadí se nad 36. stupněm východní délky. Z této pozice dokáže svým signálem pokrýt území Evropy, Afriky i západní části Asie.

Webb – dokonalý Einsteinův prstenec

Oddálený pohled na Einsteinův prstenec JWST-ER1, takže je vidět i širší okolí.

Od začátku vědecké fáze mise Vesmírného dalekohledu Jamese Webba uplynulo již dvacet jedna měsíců. Za tu dobu si tento přístroj vybudoval pevnou pozici mezi nejdůležitějšími astronomickými observatořemi současnosti, nejen kosmickými, ale obecně mezi všemi teleskopy co na světě existují. Za oněch 21 měsíců jsme se již dočkali skvělé vědy, prvních náznaků potenciálních velkých objevů, a také, což je pro veřejnost asi to nejdůležitější, krásných snímků všech možných skupin objektů, mimo jiné i mnoha galaxií a právě o galaxiích se dnes budeme bavit nejvíce.