Jak vypadá situace okolo mikrovlnného (EM) pohonu

V současné době vyšel první článek v recenzovaném vědeckém časopise, který popisuje testy s mikrovlnným motorem. Testy realizované v laboratoři NASA byly první, při kterých se využívalo torzní zařízení pro měření extrémně slabých tahů umístěné ve vakuu. Proto je dobré si nyní situaci okolo mikrovlnného pohonu podrobněji shrnout. Jde o velmi jednoduché zařízení, skládající se z měděného dutinového rezonátoru kónického tvaru. V podstatě se jedná o měděný trychtýř, u kterého je konec s menším průřezem uzavřen dielektrickým rezonátorem. Uvnitř dutiny je pak anténa generující mikrovlnné záření (většinou magnetron) s frekvenci v oblasti gigahertzů. Předpokládá se, že se tímto specifickým tvarem vytváří rozdíl tlaku na předním a zadním konci zařízení. Ve směru k menšímu konci se tak má generovat sice velmi malý, ale podle některých experimentů znatelný tah.

Listopadová kosmoschůzka

hydrolab zdroj:hydronaut.eu

Listopadová Kosmoschůzka je připravena. Rádi bychom Vás na ní pozvali. Tři hodiny, vyhrazené pro Kosmoschůzku si rozdělí spravedlivě dvě témata: Hydronaut od Matyáše Šandy, což bude více beseda než přednáška o jednom velmi zajímavém českém projektu, který se kosmonautiky bezprostředně dotýká. V druhé části Váš čekají Aktuality z kosmonautiky, což je souhrn připravený Luborem Lejčkem.

Thomasův fotokoutek (1)

Jedním z čtenářsky nejoblíbenějších seriálů na našem webu byl Deník astronautky, ve kterém Michael Voplatka překládal zápisky, které na sociálních sítích prezentovala během svého pobytu na ISS italská astronautka Samantha Cristoforetti. Nyní bychom chtěli na tento oblíbený seriál navázat, ale zároveň jej nechceme kopírovat. Na ISS momentálně pobývá francouzský astronaut Thomas Pesquet, který se v prvních dnech pobytu ukázal jako aktivní přispěvatel na sociální sítě. Rozhodli jsme se jeho fotky zprostředkovat i našim čtenářům a doplnit je o přeložené popisky přímo od francouzského astronauta. Dnes přichází první díl a jsme velmi zvědaví, jak se Vám tento nový seriál bude líbit.

Adaptér pro Orion pomalu vzniká

Membrána pro adaptér OSA, sloužící k udržení plynů z SLS mimo kosmickou loď. Výrobce: Janicki Industries

Na náhledovém snímku dnešního krátkého článku vidíme techniky ze společnosti Janicki Industries, která sídlí v Houstonu, jak konstruují letový exemplář tzv. Orion stage adapter (OSA). Tento díl poslouží ke spojení kosmické lodi Orion a horního stupně ICPS (interim cryogenic propulsion stage) při premiérové misi rakety SLS. Snímek zachycuje pracovníky, jak instalují speciální membránu, jejímž úkolem je izolovat plyny z rakety od samotné kosmické lodi. Membrána je tvořena mnoha vrstvami uhlíkových vláken, které jsou navíc zpevněny pryskyřicí.

Kosmotýdeník 219 (21.11. – 27.11.)

Připravujete nedělní oběd? To je krom jeho konzumování také čas, na vydání aktuálního dílu Kosmotýdeníku. Co přinesla kosmonautika a vesmír za uplynulých 168 hodin? Třeba to, že se objevila zajímavá studie o podpovrchovém oceánu trpasličí planety Pluto, který jako nejvěrohodnější vysvětlení řeší některé záhady známého srdíčka na Plutu. Podíváme se ale také na úterní start čínského komunikačního satelitu, který má zajímavé poslání. Nevynecháme dění v Rusku, ani snímek, či video týdne. Přeji vám pěkné nedělní poledne, dobrou chuť a příjemné čtení.

Rozhlédněte se po Marsu

Toto panorama bylo složeno ze 137 snímků, které rover Curiosity pořídil během solu 673. Fotky vznikly s využitím kamery MastCam. Konkrétně šlo o kameru širokoúhlou s ohniskovou vzdáleností 34 milimetrů. Vzniklá mozaika měří na šířku téměř 30 000 pixelů a umožňuje tak velmi věrně prožít virtuální prohlídku Marsu. Rover Curiosity na této fotce zrovna s pomocí svého spektrometru APXS analyzuje povrchový materiál ve stopách, které zbyly po otáčení kol. Rozhlížení je snadné – stačí chytit obraz myší a libovolně s ním pohybovat. Scrollovací kolečko se pak stará o přibližování / oddalování. Kliknutí na šipky Vás rovnou pošle na další místa, kde byly tyto sférické fotky pořízeny.

Pohled pod kůži: OSIRIS-REx (odběrné zařízení)

Hlavním (a mediálně i vědecký nejatraktivnějším) cílem americké sondy OSIRIS-REx je odebrat vzorky hornin z povrchu asteroidu Bennu a dopravit je za Zemi pro podrobnou analýzu. Ke splnění tohoto cíle jsou potřeba dva hlavní systémy – mechanismus pro odběr a manipulaci s možná až dvěma kilogramy vzorků z povrchu asteroidu a návratové pouzdro, které tyto vzorky bezpečně dopraví na Zemi. V našem nepravidelném seriálu jsme se již seznámili s konstrukcí sondy i jejími vědeckými přístroji. Dnes se podíváme na zoubek právě systému TAGSAM (Touch-And-Go-Sample Acquisition Mechanism), který se stará o odběr vzorků a manipulaci s nimi. V příštím díle se zaměříme na návratové pouzdro.

Stručná rekapitulace evropské kosmonautiky

Prvního a druhého prosince se ve švýcarském Luzernu sejdou ministři 22 evropských států a Kanady. Budou zde jednat o prioritách ve financování evropského kosmického programu. V předstihu před touto důležitou akcí, která rozhodne o tom, kam bude ESA v dalších letech směřovat vzniklo hned několik videí, z nichž každé je zaměřeno na jeden konkrétní obor. Videa jsou opravdu povedená a slouží jako nádherný průřez toho, co všechno ESA dělá a že má být na co pyšná. Nezbývá než doufat, že ministři na začátku prosince rozhodnou zodpovědně a umožní této agentuře i nadále realizovat zajímavé mise.

Modul EDM si myslel, že je pod povrchem a vypnul motory

Evropská kosmická agentura má za sebou výrazný pokrok ve vyšetřování anomálie, která postihla 19. října přistávací modul EDM známý též jako Schiaparelli. Slovo anomálie je ve skutečnosti pouze eufemismem pro závadu, která nakonec vedla k havárii. Odborníci se při hledání příčiny museli probírat velkým množstvím údajů. Pozitivní je, že při analýze všech nasbíraných údajů zjistili, že modul pracoval velmi dobře ve fázích vstupu do atmosféry i hlavního brzdícího manévru.

Podpovrchový rezervoár ledu na Marsu

Data ze sondy MRO naznačují, že by se na Marsu, konkrétně v jeho lokalitě Utopia Planitia měl nacházet velmi zajímavý útvar. Aktuální zprávu vydala NASA společně s Geophysical Research Letters, odtud se informace šířila internetovým světem a dokonce ji přejaly i mnohé české zpravodajské portály. Aktuální studie se zakládá především na tvaru terénu v této oblasti s mnoha prasklinami a propadlinami. Podle autorů studie to vypadá, jako na některých místech Země, kde se nachází podpovrchový led, nebo trvale zmrzlá půda, tedy permafrost. I na Marsu by se tedy mohlo jednat o velký podpovrchový zásobník ledu.