U.S. Space Command
Americké letectvo se připravuje na výběr dodavatele, který postaví a vybaví nové sídlo Velitelství kosmických sil USA (U.S. Space Command) v Alabamě. Náklady na projekt se nyní odhadují přibližně na 4 miliardy dolarů.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké letectvo se připravuje na výběr dodavatele, který postaví a vybaví nové sídlo Velitelství kosmických sil USA (U.S. Space Command) v Alabamě. Náklady na projekt se nyní odhadují přibližně na 4 miliardy dolarů.
Startupová společnost LEAP z Colorada vyvíjející nosné rakety plánuje v roce 2028 vstoupit na trh specializovaných startů malých družic. Rostoucí poptávka po přístupu na oběžnou dráhu totiž vytváří nové příležitosti pro menší nosné rakety.
Rýsující se nedostatek kapacit pro starty raket přispívá k rekordním investicím do kosmického průmyslu. Roste totiž poptávka po alternativních nosných raketách a společnosti provozující družice hledají zdroje, které jim pomohou překlenout zpoždění při jejich vypouštění na oběžnou dráhu.
Česká obranná a průmyslová společnost CSG koupila 9,5% podíl v kanadské kosmické společnosti MDA Space, čímž se stala jejím největším akcionářem.
Společnost Reflect Orbital zakoupila od společnosti Skyroot Aerospace dva starty nosných raket, aby na oběžnou dráhu dopravila družice, které vyvíjí za účelem přesměrování slunečního světla na místa na zemském povrchu.
Startupová společnost TrustPoint zaměřená na družicovou navigaci uvedla, že úspěšně otestovala anténu v pásmu C vyvinutou kanadskou technologickou společností Calian.
Společnost Satellogic a australská firma HEO, která se specializuje na pořizování snímků objektů mimo Zemi, zveřejnily 13. října snímky družice Merlin.01 společnosti Satellogic pro pozorování Země, pořízené na oběžné dráze.
Společnost Amazon Leo předvedla americké armádě svou službu družicového internetu. Jde o další krok v úsilí společnosti proniknout na trh vojenských komunikací, zatímco buduje konkurenční síť vůči systému Starlink společnosti SpaceX.
Americké vesmírné síly aktivovaly novou organizační složku, která bude podporovat Velitelství speciálních operací USA. Tím formálně potvrdily svou roli při zajišťování specializovaných vesmírných kapacit pro vojenské operace závislé na družicové komunikaci, navigaci a zpravodajských informacích.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Přednáškový cyklus Pátečníků nabízí už řadu let popularizační přednášky pro širokou veřejnost a jako hosty si zve přední odborníky ze všech možných oboru lidské činnosti. Ve svých aktivitách nepolevil ani v době, kdy se ve světe rozšířila pandemie COVIDU-19. Dá se naopak říci, že v té době Pátečníci své akce výrazně rozšířili. Dříve totiž řada přednášek vedena hlavně pro návštěvníky v sále s tím, že záznamy z vystoupení byly následně s různě dlouhým zpožděním zveřejňovány i pro širokou veřejnost. V současnosti se situace obrátila, přednášející často přednáší z tepla svého domova a sledovat je může prakticky každý, kdo si pustí pátečnický stream na svém PC, tabletu či mobilu. Ať jste tedy příznivci historie, techniky či přírodních věd, jedná se o cyklus, který byste rozhodně neměli minout. Jednou z přednášek, která v této kritické době vznikla, bylo i vystoupení pana RNDr. Tomáše Petráska, PhD., který je pracovníkem Fyziologického ústavy AV ČR. Tématem, o kterém se rozhodl pohovořit, je Mars a možný život na něm. Ke zkoumání Marsu jsme dlouhá desetiletí používali nejsilnější dalekohledy a vědcům v těchto aktivitách samozřejmě pomáhají
Začal březen a pomalinku nám tím končí zima. A my zahájíme další přednáškový týden návratem do minulosti. Píše se rok 2006 a na pódium Hvězdárny a planetária Brno vstupuje tamní ředitel, Doc. RNDr. Zdeněk Pokorný, CSc. Téma jeho přednášky bylo prosté, seznámit návštěvníky hvězdárny se stavem planetárního průzkumu pomocí kosmických sond. A sond, které se tou dobou toulaly slunečný soustavou bylo překvapivě hodně. V našem výčtu bude nutno překvapivě vynechat sondu MESSENGER, ta teprve putovala pomocí gravitačního kulečníku kolem Země a Venuše, aby se stala první oběžnou sondou Merkuru. Živo však bylo na oběžné dráze Venuše, v roce 2005 se totiž na svou vesmírnou pouť vydala sonda Venus Express evropské ESA a zahájila tam svou osmiletou službu, při které se primárně věnovala mapování atmosféry planety. Nejživější provoz již v té době panoval na oběžné dráze Marsu, svou činnost zde pomalu již končila sonda Mars Global Surveyor, která ale kolem planety nekroužila sama. Společnost jí dělaly sondy Mars Oddysey a Mars Express (ESA) a po povrchu se proháněly oba rovery MER – Spirit
Sonda Mars Global Surveyor provedla 22 minutový zážeh a byla po 300 denní pouti zachycena Marsem na eliplické orbitě 262 × 54 026 km. 11. září 5:43
Data ze sondy MRO naznačují, že by se na Marsu, konkrétně v jeho lokalitě Utopia Planitia měl nacházet velmi zajímavý útvar. Aktuální zprávu vydala NASA společně s Geophysical Research Letters, odtud se informace šířila internetovým světem a dokonce ji přejaly i mnohé české zpravodajské portály. Aktuální studie se zakládá především na tvaru terénu v této oblasti s mnoha prasklinami a propadlinami. Podle autorů studie to vypadá, jako na některých místech Země, kde se nachází podpovrchový led, nebo trvale zmrzlá půda, tedy permafrost. I na Marsu by se tedy mohlo jednat o velký podpovrchový zásobník ledu.
O existenci tekuté vody na historickém Marsu dnes již nikdo nepochybuje. Pozůstatky vodních toků, jezer a usazené jíly dávají na tuto otázku vcelku jasnou odpověď. Ostatně vozítko Curiosity dokonce našlo důkazy o tom, že na povrchu Marsu byly podmínky vhodné pro vznik života. Otázkou zůstává, kdy voda definitivně zmizela? Obecně se soudilo, že před více jak třemi miliardami let došlo k definitivnímu vyschnutí vodních zdrojů. Nyní se však zdá, že v minulosti planeta minimálně ještě jednou roztála.
Okolo Marsu v současné době krouží hned několik satelitů, které kromě sbírání vědeckých dat plní další velmi důležitý úkol – poskytují komunikační kanál se Zemí pro ostatní stroje, které buď k Marsu přilétají, nebo se už nacházejí na jeho povrchu. NASA v rámci příprav na pilotované mise k Marsu oznámila plány na novou družici, která by mohla někdy po roce 2020 posílit marsovskou flotilu a asistovat při dalších misích. Tento satelit by měl mít dlouhou životnost a kromě vědeckých přístrojů by mohl používat nové technologie, jako je například optická komunikace, nebo pokročilé elektrické pohonné systémy.
Po obrovskom neúspechu so sondou Mars Observer sa NASA rozhodla zmeniť pohľad na výskum Marsu. Miesto drahých sond padlo rozhodnutie poslať tam pri každom štartovacom okne jeden lacný orbiter a jeden lander. Vzniklo hneď niekoľko programov podporujúcich projekty sond a začal sa výskum vesmíru v pravom zmysle slova. Červená planéta bola v centre toho všetkého, a tak sa na ňu štartovalo každé dva roky, vždy keď to výhodné postavenie planét dovoľovalo. V tomto článku sa dočítate o prvej družici, ktorá na tam po dlhých desaťročiach dostala a vydržala viac ako pár dní. Kliatba bola na chvíľu prelomená a nám sa opäť naskytol pohľad na červený povrch zbrázdený kaňonmi a obrovskými horami, dve polárne čiapočky a obrovskú zásobáreň informácií o Slnečnej sústave, tvorbe planét a života.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.