Štítek ‘Veněra-D’

Kosmotýdeník 235 (13.3. – 19.3.)

Start Falconu 9, japonské rakety H-IIA, nebo americké rakety Delta IV. To byly velké události, které formovaly dění v kosmonautice v uplynulém týdnu. My se v pravidelném Kosmotýdeníku zaměříme i na další události, které by rozhodně neměly zapadnout. Například na jeden originální způsob vynášení nákladů pomocí raketového balónu. Podíváme se i na jeden končící satelit, který ač byl pouze technologickým demonstrátorem, sloužil dlouhá léta jako cenný zdroj vědeckých dat. Nevynecháme ani další dění ve vesmíru a pravidelné rubriky snímku a videa týdne. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 219 (21.11. – 27.11.)

Připravujete nedělní oběd? To je krom jeho konzumování také čas, na vydání aktuálního dílu Kosmotýdeníku. Co přinesla kosmonautika a vesmír za uplynulých 168 hodin? Třeba to, že se objevila zajímavá studie o podpovrchovém oceánu trpasličí planety Pluto, který jako nejvěrohodnější vysvětlení řeší některé záhady známého srdíčka na Plutu. Podíváme se ale také na úterní start čínského komunikačního satelitu, který má zajímavé poslání. Nevynecháme dění v Rusku, ani snímek, či video týdne. Přeji vám pěkné nedělní poledne, dobrou chuť a příjemné čtení.

Američané opět jednají s Ruskem o výzkumu Venuše

Rusové už téměř 10 let uvažují o přípravě mise označované jako Veněra-D. Ta by měla navázat na mimořádně úspěšné programy Vega a Veněra, které zkoumaly druhou planetu Sluneční soustavy pomocí několika oběžnic a přistávacích modulů. O spoluúčasti na projektu uvažovali i Američané, ale po sporech mezi Ruskem a Ukrajinou jednání utichla. Šlo o nařízení z vyšších míst – všechny federální agentury musely přerušit jednání s ruskou stranou, včetně mailů a osobních setkání, což se dotklo i NASA. Čas ale podle očekávání obrousil hrany a jednání se tak pomalu začínají rozjíždět.