Solestial
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Články
Rok 2018, který nám přinesl celou řadu nezapomenutelných okamžiků, se začíná pomalu, ale jistě chýlit ke svému konci. to ale neznamená, že nás už ničím novým nepotěší. Třeba harmonogram startů firmy SpaceX ve zbylých dvou měsících letošního roku začíná nabírat přesnější obrysy. Pokud se nic nepokazí, měli bychom se dočkat ještě pěti startů raket Falcon. Tím by SpaceX dosáhla v letošním roce celkem 22 startů, čímž by překonala svůj dosavadní rekord z roku 2017, kdy vypustila celkem 18 raket.
Ano, náš blog slaví narozeniny 1. září, ale nesmíme zapomínat na historii. Vždyť blogem naše činnost nezačala – právě naopak. Když blog vznikal, mohl čerpat z našeho diskusního fóra, ze kterého se dodnes rekrutují autoři píšící pro blog. Fórum bylo založeno 23. října 2009 (pro puntičkáře v 15:34 SELČ), tedy přesně před devíti lety. Předloni jsme zkusili v rámci narozenin uspořádat přímý přenos a jelikož měla akce mezi fanoušky úspěch, tak jsme ji vloni zopakovali. Jak správně hádáte, vysílat budeme i letos a jako vždy zveme všechny fanoušky našeho portálu.
Sovětský svaz oplýval poměrně bohatou historií provozu orbitálních stanic. Od roku 1971 se do poloviny osmdesátých let s většími či menšími úspěchy nad planetou prohánělo šest stanic Saljut a Almaz, které se podařilo zabydlet minimálně jednou posádkou. Jejich vnější podoba se v průběhu času zásadně neměnila, koncepce několika spojených válců o různém průměru zůstala stejná. Zato uvnitř se technologie od časů prvního Saljutu změnila téměř k nepoznání. Téměř neexistoval systém, jenž by nebyl během oné půldruhé dekády vylepšen, modernizován, nahrazen systémem lepším či kompaktnějším. Od systému pro zajištění životních podmínek přes solární panely a energetický systém až po orientační a pohonný systém. Klíčovým rysem stanic se stala možnost doplnit zásoby kapalin a plynů přímo na orbitální dráze. Poprvé byl tento prvek otestován na Saljutu 6 a stal se natrvalo součástí sovětského a posléze ruského kosmického know-how. Přes všechna vylepšení však byl vývoj stanic rozhodně spíše evolucí než revolucí. Zdálo by se, že stejně tomu mělo být i u základního bloku plánovaného komplexu Mir. Přesto byla některá technická řešení razantním krokem vpřed…
Ruské rakety Proton momentálně neprožívají aktivní období – zatím poslední start tohoto nosiče proběhl v dubnu letošního roku a šlo zatím o jediný start této rakety v letošním roce. Nad osudem Protonu se už začaly stahovat temné mraky. Alexej Varočko, šéf Chruničevova výrobního závodu, který staví rakety Proton, je však optimistou. Podle jeho slov může společnost v příštím roce vypustit až deset raket Proton. „Díky podpoře od agentury Roskosmos může náš výrobní závod postupně rozjíždět výrobu raket na obou výrobních místech – v Moskvě a v Omsku. Příští rok čekáme navýšení aktivit z hlediska startů našich těžkých raket. Mohli bychom se dostat až na deset vypuštěných Protonů a mohli bychom vykonat i další letovou zkoušku Angary 5,“ uvedl Varočko v tiskové zprávě, kterou vydal Roskosmos.
Není to tak dávno, co se na internetu objevila informace o tom, že soukromá společnost Blue Origin si pořídila novou loď a také my jsme Vás o této události krátce informovali. Nakonec jsme se však přeci jen rozhodli věnovat celé události trochu větší pozornost a na loď si více „posvítili“, protože zároveň s novou zprávou se vyrojila řada nejrůznějších spekulací – k čemu by mohla ona zakoupená loď asi sloužit nebo co je tato loď vlastně zač? Ani my samozřejmě zatím neznáme všechny podrobnosti. Oficiální prohlášení o podrobnostech zatím nejsou, ale několik informací se dá již teď alespoň dobře odhadnout. Navíc neoficiální zdroje také mnohé prozrazují. Jedno je však jisté, známe první plavidlo z plánované flotily společnosti Blue Origin, které bude sloužit k přistávání prvních stupňů raket New Glenn.
Sonda OSIRIS-REx se zatím blíží k asteroidu Bennu, ale už se na práci u něj pilně připravuje. V minulém týdnu bylo naplánováno odhození krytky, která byla umístěná na konci odběrného ramene TAGSAM. Sedmnáctého října byl tento úkol vykonán, ale inženýři neměli možnost, jak přímo potvrdit, že došlo k jeho úspěšnému provedení. Nepřekvapilo je to, už dříve věděli, že si budou muset poradit jinak a pro ověření využili jednoduchou fyziku. Právě díky ní mohli ověřit, že se krytku podařilo odhodit.
Máme za sebou (skoro) již 42. týden roku 2018. Významné číslo týdne nás obohatilo o tři zajímavé starty raket, přičemž ten, co vynášel sondu BepiColombo byl jedním z vrcholů letošního roku! My se však v Kosmotýdeníku budeme krom této velké události věnovat i dalším. Hned v hlavním tématu se podíváme na Hubbleův kosmický dalekohled, který má problémy se svým záložním gyroskopem a nadále je přepnutý v safe módu. Dále se podíváme na plánovaný průběh přistání prvního čínského roveru na Marsu, anebo na novou loď společnosti Blue Orrigin. Přeji vám pěknou neděli a dobré čtení!
Na první pokus se podařil start jednoho z vrcholů letošního roku – evropská raketa Ariane 5 se dnes ve 3:45:28 SELČ vydala vstříc obloze a evropsko-japonské misi BepiColombo tak začala sedmiletá cesta meziplanetárním prostorem. Nejsilnější evropská raketa byla vybrána jako nosič významné vědecké mise, která by nám měla pomoci pochopit detaily spojené s Merkurem – planetou, která obíhá v těsné blízkosti Slunce. Pojďme si v dnešním článku zopakovat ty nejpovedenější fotografie, které vznikly při čtvrtém a posledním letošním startu mimo zemské gravitační pole.
Za pouhé tři hodiny a několik desítek minut odstartuje z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně dlouho očekávaná meziplanetární sonda BepiColombo, která je jednou z nejambicióznějších vesmírných průzkumných misí, jaké kdy lidstvo do kosmu vyslalo. Pokud třetí díl našeho nového seriálu věnujícího se výhradně této misi čtete krátce po vydání, dozvíte se v něm, jak přesně by měl proběhnout plánovaný start na nejsilnější evropské raketě Ariane 5 a také jak budou vypadat následné operace sestavy BepiColombo v nejbližších hodinách po startu. Pokud však patříte mezi ty, kteří šli včera spát dříve a čtete tento článek až po startu, vůbec to nevadí, jelikož se kromě výše uvedeného dozvíte i veškeré podrobnosti o dlouhé cestě, která na BepiColombo čeká, o krátké cestě, kterou má již za sebou, a navíc se podíváme na několik videí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
