sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (LA-04)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Space Force Association

Nezisková advokační skupina Space Force Association oznámila plány na vytvoření virtuálního vzdělávacího a analytického centra zaměřeného na zlepšení chápání vesmíru jako vojenské oblasti ze strany amerických představitelů.

SpaceX

Finanční ředitel společnosti SpaceX potvrdil, že společnost zvažuje primární veřejnou nabídku akcií (IPO) již v příštím roce, aby získala peníze na mise na Měsíc a Mars a také na orbitální datová centra.

DARPA

Agentura pro pokročilé výzkumné projekty ministerstva obrany (Defense Advanced Research Projects Agency) udělila společnosti BAE Systems kontrakt v hodnotě 16 milionů dolarů na pokračování v práci na softwaru, jehož cílem je udržovat neustálý dohled nad velkým počtem pozemních cílů automatickým přeprogramováním senzorů napříč vládními a komerčními družicovými konstelacemi.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly zavádějí nový systém pojmenování svých družic, kybernetických nástrojů a dalších systémů pro vesmírné boje. Cílem tohoto kroku je dát jejich arzenálu rozpoznatelné identity, které se v armádě již dlouho používají.

NASA

Vedoucí astrofyzikální divize NASA nabídl optimistické zhodnocení nadcházejících misí, což je v opačném kontrastu se špatným výhledem v návrhu rozpočtu agentury.

Náš eshop

Články

ŽIVĚ A ČESKY: Očekávaný start SSLV je tu!

Indická kosmická agentura (ISRO) se poprvé chystá vypustit menší raketu, která dokáže na nízkou oběžnou dráhu Země umístit menší družice. Nosná raketa SSLV (Small Satellite Launch Vehicle) odstartuje 7. srpna v 5:48 SELČ z první startovací rampy vesmírného střediska Satish Dhawan ve Šríharikotě v Ándhrapradéši (FLP- First launch pad). Nosič SSLV je navržen na vynášení mini, mikro nebo nano družic o hmotnosti od 10 do cca 500 kg, které je schopen dopravit na nízkou oběžnou dráhu (LEO) do výšky 500 km od Země. S délkou pouhých 34 metrů je SSLV nejmenší a nejlehčí raketou ISRO. Je znatelně kratší, než nejvyužívanější indická nosná raketa současnosti – PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle), která na výšku měří 44 metrů. Je také ale štíhlejší než její kolegyně. Průměr SSLV je 2 metry. (U PSLV jsou to metry téměř 3. Konkrétně 2,8 m). Tento start je již dlouho očekáván a v neděli brzy ráno se snad již konečně dočkáme premiéry, u které můžete být s námi.

Curiosity slaví 10 let na Marsu. Zdroj: NASA, pbs.twimg.com

10 let výzkumu Marsu s Curiosity

6. srpna 2012 se na Marsu odehrála jedinečná podívaná. A i když jsme ji zažívali jen zprostředkovaně díky internetovému online přenosu, přesto jsme trnuli a poté nevěřícně žasli, co za šílenství si inženýři z NASA vymysleli – a hlavně – ono to fungovalo! V kráteru Gale se podařilo měkce posadit přímo na šest kol přelomovou pojízdnou laboratoř – vozítko Curiosity. Jednalo se o nejpřesnější přistání v tehdejší historii dobývání Marsu. Byl využit vznášející se jeřáb, a přestože vše bylo důkladně testováno, tak způsob, jakým to vše automaticky, bez zásahu ze Země, vyšlo, byl ohromující. Dnes je to deset let, během kterých Curiosity výrazně upřesnila naše představy o dávné obyvatelnosti Marsu. Přímo kráter Gale byl nepochybně vhodným prostředím pro případné mikroorganismy, tedy samozřejmě v případě, že by zde před miliardami let žily. Přímo jejich stopy nebo důkazy tato marsovská laboratoř nehledala, ale přesto svou misi splnila na výbornou. A zdaleka nekončí.

Astra Space ruší všechny nasmlouvané starty Rocket 3.3

Společnost Astra Space 4. srpna oznámila, že po posledním selhání její malé nosné rakety Rocket 3.3 ruší všechny její plánované starty, a zaměří se na vývoj nové rakety Rocket 4, kterou společnost oznámila tento rok. U rakety Rocket 4 společnost očekává, že bude připravena pro první ostrou misi, tedy ne testovací, do roku 2024. Jedním z důvodů ke zrušení všech nasmlouvaných startů pro Rocket 3.3 je také její vysoká neúspěšnost. Rocket 3.3 celkem letěla pouze pětkrát a z toho uspěla pouze dvakrát. Pokud bychom počítali i předchozí verze Rocket 3, což jsou Rocket 3.1 a 3.2, tak tato raketa selhala celkem pětkrát ze sedmi startů, což v zákaznících nebudí velkou důvěru.

Top 5 zrušených fyzikálních observatoří

Minule jsme si představili nejzajímavější observatoře, které teprve čekají na svou šanci a vědci je intenzivně připravují ke startu a následný sběr dat. Dnes se naopak podíváme na mise, jež nikdy neměly to štěstí do kosmického prostoru zamířit. Všechny sice byly schváleny a technici je chystali na start, nakonec však každá z nich zůstala na naší planetě. Důvody přitom byly různé, od rozpočtových škrtů až po technické obtíže. Společné mají nenaplněná očekávání a zklamání mnoha předních astrofyziků a kosmologů.

ŽIVĚ A ČESKY: Start první korejské lunární sondy

Vůbec první korejská sonda určená k průzkumu měsíce, navržená a postavená Jihokorejskou vesmírnou agenturou KARI ve spolupráci s agenturou NASA. Takto by se dala velmi stručně popsat sonda Danuri, která má za úkol, jak již bylo zmíněno, zkoumat Měsíc. Sonda Danuri nese hned několik vědeckých přístrojů. Jedním z nich je přístroj Lunar Terrain Imager (LUTI). Jak jste si pravděpodobně odvodili z názvu, tak tento přístroj má za úkol pořizovat snímky měsíčního povrchu. Pravděpodobně bude fotit lokality, vytipované k přistání pro druhou fázi průzkumné mise Měsíce, která by měla odstartovat v roce 2030. Dalším přístrojem je například Wide-Angle Polarimetric Camera (PolCam). Jde o širokoúhlou polarimetrickou kameru, která bude získávat snímky celého měsíčního povrchu kromě polárních oblastí. Dále sonda nese magnetometr, kameru ShadowCam od NASA, komunikační systém DTNPL a spektrometr zaměřený na gama záření. Hmotnost sondy Danuri je 678 kilogramů a bude obíhat na oběžné dráze Měsíce s výškou 100 × 300 kilometrů a sklonem 90°.

Jak SpaceX redukuje množství odrážejícího se světla ze Starlinků

Firma SpaceX, která provozuje konstelaci Starlink, nedávno zveřejnila dokument s názvem Nejlepší postupy pro zmírnění jasu pro družicové operátory, který pojednává o tom, jakými způsoby se SpaceX snaží redukovat světlo, které kvůli družicím Starlink dopadá na Zemi. Těmito způsoby, na jejichž hledání spolupracují přímo s astronomy, se snaží docílit toho, aby se družice Starlink staly ze Země pouhým okem prakticky neviditelné. V tomto článku si tyto konkrétní způsoby a kroky, které SpaceX aplikovala ukážeme a vysvětlíme si, jak fungují.

Čtvrtek bude překypovat starty

Jsou dny (a občas i řady dnů), kdy se toho v kosmonautice moc neděje. Ale aby byla ve světě letů do vesmíru rovnováha, jsou tu zase naopak dny, kdy se toho děje mimořádně hodně. Takový den nás čeká právě zítra – 4. srpna. Pokud se totiž nic nepokazí, mohli bychom se dočkat rovnou šesti startů z toho pěti orbitálních. Pokud chceme být exaktní a vztáhnout to opravdu jen na 4. srpna, od obou čísel si odečtěte jedničku – k tomu se ještě dostaneme. V kosmonautice samozřejmě není nic vytesáno do kamene a odklady hrozí u každého startu. I kdyby se tedy nepodařily všechny plánované starty, minimálně některé by snad proběhnout měly. Co nás tedy zítra čeká?

Má utajená ruská družice za úkol inspekci jiných družic?

1. srpna ve 22:25 odstartovala z ruského kosmodromu Pleseck raketa Sojuz-2.1v. Náklad s označením Kosmos-2558 byl dopraven na sun-synchronní oběžnou dráhu. O úkolech nákladu nevíme z oficiálních zdrojů nic, jelikož družici (případně družice) spravuje ruské ministerstvo obrany, které k jejímu účelu nic bližšího neuvedlo. Samotný název Kosmos je generickým označením, které se v bývalém Sovětském svazu používalo pro různé druhy družic včetně armádních a Rusko tento postup převzalo. Jedná se o ruský ekvivalent amerického značení USA-číslo, které se využívá u utajených družic. Vůbec první družice Kosmos (také označovanou Sputnik 11) byla vypuštěna v březnu 1962. Označení Kosmos a pořadové číslo se používá za situace, kdy není žádoucí, aby se prozradil skutečný název a určení nákladu.

VV_2022_07

Vesmírné výzvy – červenec 2022

Červenec nabídl konečně to, nač se společně těšili příznivci astronomie a kosmonautiky, a sice první vědecké snímky z Teleskopu Jamese Webba. Ničím jiným červencové Vesmírné výzvy začínat nemohou. Dále v nich najdete start čínského modulu Wentian, start první rakety Vega-C, netradiční rusko-italský výstup do volného prostoru z ISS, start nákladní mise CRS-25 a na závěr pět porcí Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.